ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1990

VI. volební období

92 E

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslanců Josefa Hejska a Aloise Válka

ministrovi práce a sociálních věcí České republiky Milanu Horálkovi

ve věci osobních důchodů milicionářů a zasloužilých členů strany

Ministr práce a sociálních věcí České republiky Milan Horálek odpověděl poslancům Josefu Hejskovi a Aloisu Válkovi na jejich interpelaci dopisem ze dne 28. listopadu 1990.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra práce a sociálních věcí České republiky Milana Horálka na interpelaci poslanců Josefa Hejska a Aloise Válka, která zní:

"Vážení pánové, k vaší interpelaci ve věci osobních důchodů sděluji, že problematika osobních důchodů byla jako jeden z prvních požadavků listopadové revoluce řešena již v prosinci 1989. Usnesením vlády ČSSR č. 420 ze dne 21. 12. 1989 byly osobní důchody přesahující maximální výměru důchodu 3 800,- Kčs od února 1990 na tuto částku sníženy. Současně byly odňaty všechny příspěvky přiznané k důchodům stranických funkcionářů a milicionářů podle Souboru sociálních opatření v orgánech a institucích KSČ. Usnesením vlády ČSSR ze dne 11. 1. 1990 č. 26 pak byla zřízena vládní komise pro přehodnocení osobních důchodů, do jejíhož čela byl jmenován místopředseda vlády ČSSR pan dr. Čarnogurský. Členy komise byli ministr práce a sociálních věcí, národní obrany, ministr vnitra ČSFR, ministr financí, ministři zdravotnictví a sociálních věcí ČR a SR, představitel FS ČSFR, zástupci OF, VPN a zástupci politických stran.

Komise se zabývala i návrhem, aby byly zrušeny všechny osobní důchody. Došla však k závěru, že v souboru vyplácených osobních důchodů jsou důchody občanů, kteří splňovali podmínku mimořádné zásluhovosti, např. význační umělci, sportovci, lékaři, rehabilitovaní z procesů 50 let, nebo jejich pozůstalé manželky. Platí to zejména o osobních důchodech přiznaných před rokem 1970, u kterých by nárokový důchod vyměřený podle tehdy platných předpisů byl nízký. Jsou mezi nimi např. prof. Švejcar, vdova po nositeli Nobelovy ceny Jaroslavu Seifertovi, Marie Švermová a další.

Z humánních a sociálních důvodů proto komise navrhla vyplácené osobní důchody snížit na maximální částku 2 200 Kčs měsíčně, pokud ovšem zákonný důchod nebyl vyšší.

Federální vláda návrh komise přijala a na základě jejího usnesení č. 333 z 11. 5. 1990 byly od srpnových splátek důchody sníženy.

Kromě toho novelou zákona o sociálním zabezpečení, kterou schválilo FS v dubnu 1990, byly od 1. 5. 1990 osobní důchody zrušeny a přestaly být jednou z dávek důchodového zabezpečení.

V případě přehodnocení osobních důchodů by se podle našeho názoru mělo jednat maximálně o důchody zvýšené u příležitosti 40. výročí února 1948. V ostatních případech by odnětí částky 2 200,- Kčs vyvolalo opačnou reakci. Již dnes je snaha některé význačné osobnosti, jejichž důchody jsou nízké, zvýhodnit. S ohledem na to, že byl zrušen institut osobního důchodu, to možné není. Pokud by byla zrušena hranice 2 200,- Kčs, došlo by ke snížení důchodů i těchto občanů.

Pokud se v interpelaci požaduje zrušit osobní důchody nomenklaturním kádrům, různým činitelům a funkcionářům OV KSČ, KV KSČ, ONV atd. jsme toho názoru, že jejich nárokové důchody jsou vyšší než 2 200,- Kčs měsíčně vzhledem k výdělkům, z nichž byly tyto důchody vyměřeny.

Pokud jde o občany, kteří dříve pobírali osobní důchody, jsou jim důchody při dalším zaměstnání vypláceny jen za podmínek, které stanoví nařízení vlády ČSSR č. 142/1983 Sb., o poskytování důchodů některým pracujícím důchodcům. Platí tedy pro ně obecné předpisy a nevztahuje se na ně žádná výjimka.

V případě ústavních činitelů zákon o sociálním zabezpečení ani prováděcí předpisy neobsahují žádné ustanovení, které by umožňovalo jejich zvýhodnění v důchodovém zabezpečení nad rámec obecných předpisů. Pro informaci uvádím, že zmíněná vládní komise se vedle řešení problematiky osobních důchodů zabývala i návrhem úpravy důchodových nároků ústavních činitelů. Návrh předpokládal, že podle schválených zásad budou upravovány nejen důchody ústavních činitelů, kteří budou do důchodu teprve odcházet, ale že se podle nich přehodnotí i důchody těch ústavních činitelů, kteří již důchody pobírají. Pro negativní ohlas veřejnosti nebyl tento návrh vládou projednán.

K požadavku s okamžitou platností snížit bývalé osobní důchody na nárokovou výši a o ušetřenou částku zvýšit všechny důchody přiznané do roku 1975 sděluji, že bývalých osobních důchodů upravených do částky 2 200,- Kčs je v České republice vypláceno 21 800, zatímco důchodů přiznaných do roku 1975 1,200.000. Měsíční zvýšení těchto důchodů o uspořenou částku by činilo 2,72 Kčs. Takový postup by ani částečně neodstranil problémy, které v důchodovém zabezpečení máme. Ty je možné řešit jen systémově a první kroky již v tomto směru byly učiněny.

Nové přehodnocení osobních důchodů není v kompetenci ministerstva práce a sociálních věcí ČR, ale federálního ministerstva práce a sociálních věcí a vlády ČSFR. Úprava důchodů u příležitosti 40. výročí února 1948 byla provedena na základě Směrnice FMPSV ze dne 2. 6. 1988 a jen tento orgán ji může zrušit. Kromě toho bude třeba, aby se celou záležitostí zabývala vláda ČSFR, protože na základě citované směrnice o zvýšení důchodů rozhodla bývalá vládní komise pro přiznávání osobních důchodů a současný stav potvrdila vláda ČSFR svým usnesením č. 333 ze dne 11. 5. 1990.

Na základě Vaší interpelace jsem uložil řediteli České správy sociálního zabezpečení, aby mi předložil tabelu všech důchodců, kteří mají důchod upraven podle shora citované Směrnice. Poté požádám ministra práce a sociálních věcí ČSFR pana Millera, aby byla otázka těchto důchodů znovu posouzena.

V Praze dne 28. 11. 1990 ing. Milan Horálek, CSc., v.r.

V Praze dne 4. prosince 1990

Dagmar Burešová, v.r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP