ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1990
VI. volební období
98 A
Návrh
na vydání usnesení,
kterým Česká národní rada navrhuje Federálnímu shromáždění, aby přijalo ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., a československé federaci
Usnesení
České národní rady
z...........listopadu 1990
k návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci,
Česká národní rada se ve své.......schůzi dnešního dne, využívajíc svého ústavního práva zákonodárné iniciativy podle čl. 45 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o Československé federaci, usnesla navrhnout Federálnímu shromáždění, aby projednalo a schválilo tento návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci:
Návrh
Ústavní zákon
ze dne........1990
kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci
Federální shromáždění se usneslo na tomto ústavním zákoně:
Čl. I
Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č.57/1969 Sb., ústavního zákona č. 125/1970 Sb., ústavního zákona č. 43/1971 Sb., ústavního zákona č. 50/1975 Sb., ústavního zákona č. 161/1989 Sb., ústavního zákona č. 182/1989 Sb., ústavního zákona č. 46/1990 Sb. ústavního zákona č. 81/1990 Sb., ústavního zákona č. 100/1990 Sb., ústavního zákona č. 101/1990 Sb., ústavního zákona č. 102/1990 Sb., ústavního zákona č: 158/1.990 Sb., ústavního zákona č. 159/1990 Sb., ústavního zákona č. 294/1990 Sb., a ústavního zákona č. 295/1990 Sb., se mění takto:
1. Čl. 4 zní:
"Čl. 4
(1) Hospodářství v České a Slovenské Federativní Republice je integraci ekonomiky České republiky a ekonomiky Slovenské republiky je založeno na jednotném vnitřním trhu, zejména na jedné měně a na volném pohybu pracovních sil, zboží a peněžních prostředků.
(2) Česká republika a Slovenská republika se podílejí na tvorbě hospodářské politiky České a Slovenské Federativní Republiky.
(3) Státním vlastnictvím je vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, vlastnictví České republiky a vlastnictví Slovenské republiky.
(4) Vlastnictvím České a Slovenské Federativní Republiky je majetek ve státním vlastnictví,který slouží k zabezpečování jejích úkolů v oblastech svěřených do její působnosti. Vlastnictvím České republiky a vlastnictvím Slovenské republiky je ostatní majetek ve státním vlastnictví.
(5) Zákon Federálního shromáždění a zákony národních rad mohou stanovit, který majetek, nezbytný k zabezpečování potřeb společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného blaha, smí být jen ve vlastnictví České a Slovenské. Federativní Republiky anebo České republiky a Slovenské republiky, popřípadě určených právnických osob. Zákony národních rad stanoví, které věci z majetku České republiky a Slovenské republiky se stanou vlastnictvím obcí.".
2. V čl. 7 odst. 1 se v uvozovací větě vypouští slovo "výlučné".
3. V čl. 7 odst. 1 se vypouští písmeno e). Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).
4. Čl. 7 odst. 2 zní:
"(2) Ustanovením odstavce 1 písm. a) není dotčena působnost České republiky a Slovenské republiky v souladu se zahraniční politikou České a Slovenské Federativní Republiky
a) sjednávat se součástmi spolkových a federativních států dohody o spolupráci v oblasti obchodní, hospodářské, kulturní, vědecké, školské, zdravotnické a sportovní, jakož i o spolupráci ve věcech tisku, rozhlasu a televize,
b) na základě pověření Českou a Slovenskou Federativní Republikou sjednávat mezinárodní dohody v oblasti jejich zákonodárné působnosti,
c) zastupovat Českou republiku nebo Slovenskou republiku a přijímat zahraniční zastoupení subjektů v oblastech uvedených v ustanovení písmene a); postavení těchto zastoupení se řídí právním řádem platným na území přijímacího subjektu.".
5. Čl. 8 se vypouští.
6. V čl. 9 se vypouští slovo "výlučné".
7. Čl. 10 zní.
"Čl. 10
V oblasti hospodářské strategie do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) tvorba strategie a koncepcí hospodářského a sociálního vývoje České a Slovenské Federativní Republiky včetně rozvoje vědy a zapojení do mezinárodních hospodářských seskupení; stanovení nástrojů prosazování strategie v souladu s tímto ústavním zákonem,
b) tvorba strukturálních koncepcí federálního významu,
c) zákonná úprava strategického plánování.".
8. Čl. 11 zní:
"Čl. 11
(1) Při hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik se uplatňují jednotné zásady finanční a rozpočtové politiky vzájemně dohodnuté mezi vládami České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
(2) Finanční hospodaření České a Slovenské Federativní Republiky,České republiky a Slovenské republiky je samostatné. Finanční hospodaření České a Slovenské Federativní Republiky se řídí státním rozpočtem federace. Finanční hospodaření republik se řídí jejich státními rozpočty. Státní rozpočet federace schvaluje Federální shromáždění svým zákonem a státní rozpočty republik schvaluji národní rady svými zákony,a to vždy na období jednoho kalendářního roku.
(3) Státní rozpočet každé republiky zahrnuje finanční vztahy za všechny úseky hospodářství a správy s výjimkou činností financovaných ze státního rozpočtu federace. Součásti státního rozpočtu každé republiky jsou dotace do rozpočtu obci.
(4) Příjmy státního rozpočtu federace tvoří příjmy federálních orgánů a jimi řízených organizaci a dále zákonem Federálního shromáždění stanovené daně a odvody, podíly na nich a další příjmy. Pokud má být výnos určité daně nebo odvodu společným příjmem státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik,stanoví zákon Federálního shromáždění podíl federace na tomto výnosu. Česká republika a Slovenská republika se podílejí na zabezpečování státního rozpočtu federace v poměru odpovídajícím počtu obyvatel.
(5) Ze státního rozpočtu federace se hradí:
a) výdaje na obranu České a Slovenské Federativní Republiky, na činnost federálních orgánů, na vytvoření federálních hmotných rezerv a na dotace pro federální organizace,
b) vybrané jmenovité programy, pokud si to vyžaduje jejich rozsah a důležitost pro federaci,
c) ostatní výdaje určené rozpočtovým zákonem Federálního shromáždění.
(6) Pravidla rozpočtového hospodaření stanoví pro státní rozpočet federace zákon Federálního shromáždění a pro státní rozpočty republik zákony národních rad.
(7) Česká a Slovenská Federativní Republika,Česká republika a Slovenská republika mohou vytvářet vlastní účelové fondy napojené na jejich státní rozpočty, fondy se zřizují zákonem.
(8) Česká a Slovenská Federativní Republika stanoví rámcové zásady dotační a odpisové politiky.".
9. Čl. 12 odst. 2 zní:
"(2) Zákon Federálního shromáždění upravuje:
a) soustavu daní a odvodů České a Slovenské Federativní Republiky,
b) daň z obratu a daň dovozní,
c) u daní a odvodů placených podniky a společnostmi a u daně z příjmů obyvatelstva okruh poplatníků, předmět a základ daně a.výchozí daňovou sazbu včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci uvedených daní a odvodů v obou republikách,
d) poplatky, které mají podle své povahy výlučně nebo převážně vztah k zahraničí nebo souvisí s výkonem působnosti orgánů federace.".
10. V čl. 12 odst. 4 v prvé větě se vypouští slovo "výlučné" a věta druhá.
11. Čl. 13 odst. 2 zní:
"(2) Do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří celní zákonodárství, výkon celnictví a vydávání celních tarifů.".
12. Čl. 14 odst. 2 zní:
"(2) Ústřední bankou v České a Slovenské Federativní Republice je Státní banka československá, která stanoví a uplatňuje jednotnou měnovou politiku. Součásti Státní banky československé jsou Ústředí Státní banky československé pro Českou republiku a Ústředí Státní banky československé pro Slovenskou republiku. Státní banka československá je řízena bankovní radou, která se skládá z guvernéra, dvou viceguvernérů, z nichž jeden je občanem České republiky a druhý občanem Slovenské republiky,a ze stejného počtu zástupců ústředí Státní banky československé pro Českou republiku a pro Slovenskou republiku. Je-li guvernérem občan České republiky, je v následujícím funkčním období guvernérem občan Slovenské republiky a naopak.".
13. Čl. 14 se doplňuje o nový odstavec 3, který zní:
"(3) Postavení a právní poměry Státní banky československé a jejich orgánů a její vztah k ostatním bankám stanoví zákon Federálního shromáždění. Postavení a právní poměry ostatních bank a spořitelen stanoví zákon Federálního shromáždění.".
14. Čl. 15 zní:
"Čl. 15
V oblasti cenové politiky do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) určovat koncepci cenové politiky a vyhlašovat zásadní cenová regulační opatření,
b) zákonná úprava v oblasti cen.".
15. Čl. 16 zní:
"Čl. 16
V oblasti zahraničních hospodářských vztahů do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) určování zásad a koncepce zahraniční hospodářské politiky České a Slovenské Federativní Republiky,
b) uzavírání mezinárodních dohod o obchodní a hospodářské spolupráci a zastupování České a Slovenské Federativní Republiky v mezinárodních obchodních vztazích,
c) stanovení nástrojů zahraniční obchodní politiky v součinnosti s Českou republikou a Slovenskou republikou,
d) zákonná úprava v oblasti zahraničních hospodářských vztahů.".
16. Čl. 17 zní:
"Čl. 17
V oblasti hospodářství do působnosti České a Slovenské Federativní republiky patří:
a) tvorba společných zásad hospodářské politiky,jejichž součásti jsou i zásady surovinové a palivo energetické politiky a zemědělské politiky, pokud mají federální význam,
b) stanovit zásady ekonomického zabezpečení obranyschopnosti České a Slovenské Federativní Republiky,
c) zákonná úprava výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny, plynu a tepla.".
17. Čl. 18 se vypouští.
18. Čl. 19 zní:
"Čl. 19
V oblasti dopravy do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) právní úprava ve věcech dopravy, dopravních zařízení a dopravních cest,
b) určování jednotných pravidel dopravního a přepravního provozu a stanovení státních norem pro technickou způsobilost dopravních prostředků, dopravních zařízení a dopravních cest,
c) stanovení zásad dopravní politiky v součinnosti s Českou republikou a Slovenskou republikou,
d) výkon státní správy a státního dozoru v námořní plavbě a letecké dopravě,
e) řízení organizaci a výkon státní správy v železniční dopravě.".
19. Čl. 20 zní:
"Čl. 20
V oblasti spojů do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) zákonná úprava ve věcech pošt a telekomunikaci,
b) určování jednotných pravidel poštovního, telekomunikačního a radiokomunikačního provozu a tvorby tarifů,
c) emise poštovních známek a jiných poštovních cenin,
d) organizování a řízení jednotné soustavy telekomunikací.".
20. Čl. 21a se označuje jako čl. 21, který zní:
"Čl. 21
V oblasti životního prostředí do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) zásadní zákonná úprava ve věcech životního prostředí,
b) zákonná úprava a výkon státního dozoru ve věcech jaderné bezpečnosti,
c) tvorba koncepce ekologické politiky České a Slovenské Federativní Republiky,
d) tvorba koncepce celostátního informačního systému o životním prostředí v návaznosti na mezinárodní informační systémy v daně oblasti, v součinnosti s Českou republikou a Slovenskou republikou,
e) uskutečňování mezinárodní spolupráce v působnosti České a Slovenské. Federativní Republiky a koordinace mezinárodní spolupráce v působnosti České republiky a Slovenské republiky.".
21. Čl. 22 zní:
"Čl. 22
V oblasti práce, mezd a sociální politiky do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) zákonná úprava základních pracovně právních vztahů a zákonná úprava zabezpečující závazky z mezinárodních smluv v této oblasti,
b) právní úprava regulace vývoje mezd a výše minimální mzdy, minimálních mzdových tarifů a nárokových příplatků,
c) právní úprava mezd ve federálně řízených orgánech a organizacích,
d) zákonná úprava důchodového a nemocenského zabezpečení s výjimkou jeho organizačního uspořádání a postupu při rozhodování,
e) zákonná úprava státních dávek sociálního zabezpečení a životního minima a stanovení zásad sociální péče.".
22. Čl. 23 zní:
"Čl. 23
(1) V oblasti státní statistiky do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) zákonná úprava podmínek získávání porovnatelných statistických informací potřebných pro posuzování vývoje federace a pro plném povinností vyplývajících z mezinárodních závazků, jakož i zákonná úprava ochrany těchto informací před zneužitím,
b) v součinnosti s Českou republikou a Slovenskou republikou
1. stanovit statistické ukazatele potřebné pro posuzování vývoje federace a způsob získávání statistických informaci k tomuto účelu,
2. provádět statistické zjišťování podle zvláštních potřeb federálních orgánů,
c) stanovit statistické ukazatele potřebné pro plnění mezinárodních závazků a poskytovat za Českou a Slovenskou Federativní Republiku statistické informace mezinárodním organizacím.
(2) V oblasti účetnictví do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří stanovit zákonnou úpravu podmínek a náležitostí vedení účetnictví a jeho průkaznosti.".
23. V čl. 24 písm. d) se vypouští slova "hospodářské soutěže".
24. Čl. 24 písm. e) zní:
"e) zákonná úprava ochrany hospodářské soutěže rozdělení výkonu mezi Českou a Slovenskou Federativní Republiku, Českou republiku a Slovenskou republiku stanoví zákon Federálního shromáždění,".
25. V čl. 25 se slova "společné působnosti ve spolupráci s orgány" nahrazuji slovy "uvedených v čl. 10 až 28a za účasti orgánů".
26. Čl. 26 se vypouští.
27. Čl. 27 zní:
"Čl. 27
(1) V oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) jednotná právní úprava matriky občanských průkazů, cestovních dokladů, evidence obyvatelstva a povolování pobytu cizinců,
b) upravovat zřizování, postavení, oprávnění a ostatní poměry ozbrojených bezpečnostních sborů České a Slovenské Federativní Republiky,jakož i zřizování, postavení, oprávnění a ostatní poměry bezpečnostních služeb; tím není dotčeno právo České republiky a Slovenské republiky zřizovat vlastní ozbrojené bezpečnostní sbory a upravovat jejich postavení, oprávnění a ostatní poměry.
(2) Vymezení další působnosti České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.".
28. Čl. 28a odst. 2 zní:
"(2) Organizaci kontrolních orgánů České a Slovenské Federativní Republiky a jejich oprávnění stanoví zákon Federálního shromáždění.".
29. V čl. 28a se vypouští odst. 3.
30. Za článek 28a se vkládá nový článek 28b, který zní:
"Čl. 28b
(1) Ve věcech svěřených do.působnosti České a Slovenské Federativní Republiky v rozsahu stanoveném tímto ústavním zákonem působí orgány České a Slovenské Federativní Republiky. Pokud ta stanoví zákon Federálního shromáždění,působí v těchto věcech.též výkonné a soudní orgány České republiky a Slovenské republiky.
(2) Pokud ve věcech uvedených v čl. 10 až 28a není výkon svěřen orgánům České a Slovenské Federativní Republiky, patří orgánům České republiky a Slovenské republiky.".
31: Čl. 36 odst. 1 písm. d) zní:
"d) schvalovat státní rozpočet federace, prověřovat jeho plnění a schvalovat státní závěrečný účet federace,".
32. Čl. 37 odst. 1 zní:
"(1) Federální shromáždění má zákonodárnou pravomoc ve věcech svěřených do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky, a to v rozsahu stanoveném tímto ústavním zákonem v čl. 7 odst. 1 a v čl. 10 až 28a.".
33. V čl. 37 odst. 2 se na konci prvé věty připojují slova "zákon o burzách, zákon o soustavě cenných papírů a zákon o územním plánování a stavebním řádu" a vypouští se věta druhá.
34. Čl. 37 odst. 3 zní:
"(3) Pokud to vyžaduje jednota právního řádu,uskutečňuje Federální shromáždění zásadní zákonnou úpravu ve věcech péče o zdraví lidu, veterinární a rostlinolékařské péče, soustavy základních a středních škol, ve věcech spolčování a shromaždování, autorského práva a ve věcech vyřizování stížností a podnětů občanů.".
35. V. čl. 38 odst. 1 a 2 se slova "v čl. 37 odst. 1 písm. b) a v čl. 37 odst. 2" nahrazují slovy "v čl. 37 odst. 1 a 2".
36. Čl. 39 se vypouští.
37. V čl. 42 odst. 2 se vypouští písm. b) a g) a ostatní písmena se přeznačí.
38. V čl. 42 odst. 2 dosavadního písm. c) se slova "odst. 2" nahrazují slovy "písm. c)".
39. V čl. 42 odst. 2 dosavadní písm. h) zní:
"h) návrhů zákonů uvedených v čl. 12 odst. 2,".
40. V čl. 42 odst. 2 se v dosavadním písm. i) doplňují slova "odst. 3".
41. V čl. 42 odst. 2 se z dosavadního písm. l) vypouští slova "čl. 21 odst. 2 a".
42. V čl. 42 odst. 2 se z dosavadního písm. n) vypouští slova "jakož i čl. 28a".
43. Čl. 76 odst. 2 zní:
"(2) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky při zajišťování plnění úkolů federace koordinuje řešení otázek vyplývajících z potřeby jednotného zabezpečování státní politiky federace.".
44. Čl. 77 odst. 1 písm. e) zní:
"e) o návrzích státního rozpočtu a závěrečného účtu federace.".
45. Čl. 81 zní:
"Čl. 81
(1) V oblasti působnosti federace působí federální ministerstva a další federální orgány státní správy.
(2) Federální ministerstva a ostatní federální ústřední orgány státní správy, v jejichž čele stojí člen vlády České a Slovenské Federativní Republiky,se zřizují ústavními zákony Federálního shromáždění; další federální orgány státní správy se zřizuji zákony Federálního shromáždění.".
46. Čl. 83 se vypouští.
47. Čl. 85a se vypouští.
48. V čl. 107 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova "střednědobý státní plán rozvoje národního hospodářství a".
49. V čl. 137 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova "státních plánů rozvoje národního hospodářství ".
50. Čl. 142 odst. 2 zní:
"(2) Ústavní úpravu soustavy a postavení orgánů republik stanovenou v čl. 102 až 139a tohoto ústavního zákona je možno s výjimkou čl. 107 měnit pouze ústavními zákony České národní rady a ústavními zákony Slovenské národní rady.".
Čl. II
Ustanovení čl. 20 odst. 2 ústavního zákona č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů a označení odstavce 1 se vypouštějí.
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby vyhlásilo úplné znění ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, jak vyplývá ze znění pozdějších předpisů.
Čl.IV
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Důvodová zpráva
Obecná část
Společenské změny po 17.listopadu 1989 umožňuji uspořádat Českou a Slovenskou Federativní Republiku tak, aby byla fungujícím státním útvarem vyjadřujícím vnitřní potřeby českého a slovenského národa.
Centralistický systém státní moci bránil uplatnění demokratických principů federace ve vztazích k oběma republikám. Dosavadní systém uspořádání federace přinesl konflikty a vzájemnou nedůvěru. Změny v oblasti politické, ekonomické a kulturní proto vyžaduji postavit federaci na životaschopný základ, zformovat ji tak, aby odrážela vnitřní potřeby republik a aby se pro ně stala přínosem a ne zdrojem rozporů.
Současně je třeba, aby nová podoba federace odpovídala požadavkům evropského a světového vývoje.
V průběhu zpracování návrhu byl zvažován zejména-rozsah působnosti, kterou republiky považuji za účelnou a výhodnou svěřit federaci. K tomuto účelu se uskutečnila politická jednání vlád České republiky, Slovenské republiky a vlády České a Slovenské Federativní Republiky, která vyústila do konkrétních závěrů. Závěry jednání vlád byly politickým východiskem předloženého návrhu.
Návrh novely ústavního zákona o československé federaci vyjadřuje uvedené závěry v novém vymezení působnosti, kterou je účelné vykonávat pro republiky na úrovni federace. Tím se vytváří základ pro racionální uspořádání rozdělení působnosti, pro vzájemnou důvěru a prohloubení spolupráce. Návrh důsledně vychází z toho, že ve federaci suverenita republik je původní a suverenita federace odvozená. Z toho vyplývá, že rozsah působnosti federace je určen pouze rozsahem oblastí a věci, které republiky svěří do její působnosti. Jsou to především věci obrany, zahraniční politiky, jedné měny a další věci vypočtené v návrhu.
Návrh opouští dosavadní způsob rozdělení působností na výlučnou působnost federace, společnou působnost federace a republik a výlučnou působnost republik a vymezuje pouze působnost federace a působnost republik. Působnost federace je přitom vymezena pozitivně taxativním výpočtem, působnost republik je vymezena negativně, tj. tím, že do ní patří všechny oblasti a věci, které nejsou svěřeny do působnosti federace.
Podstatně se mění rozsah oblastí svěřených do působnosti federace. Vychází se přitom z teze, že především samy republiky musí nést odpovědnost za vlastní hospodářský a sociální rozvoj. V oblasti hospodářství je úlohou federace vytvořit především podmínky pro jednotný trh. Působnost federace se proto v návrhu posouvá zejména do tvorby koncepcí a do zásadní zákonodárné činnosti.
V rámci jednotné zahraniční politiky se výslovně umožňuje, aby republiky ve vymezeném rozsahu vystupovaly samostatně i v zahraničních vztazích.
Rozdělení působnosti mezi federací a republikami je úzce spojeno i se zakotvením mechanismu jeho reálného zabezpečení ve struktuře a působnosti orgánů federace. V této souvislosti návrh promítá důsledky nového rozsahu svěřené působnosti i do vymezení věcí, které patří Federálnímu shromáždění.
Urychlené ústavní vyřešení kompetenčních vztahů mezi republikami a federací je v současné době nezbytné pro vytvoření optimálního rámce politického fungování federace i pro vytvoření optimálního rámce k realizaci hospodářské reformy.
Zvláštní část
K čl. 4:
Rozdělení kompetence mezi federaci a republiky v oblasti hospodářství umožňuje vytvářet vlastní hospodářství České republiky a hospodářství Slovenské republiky a jejich integraci do jednotného trhu České a Slovenské Federativní Republiky. Nástroji k dosáhnuti tohoto cíle jsou zejména jedna měna, volný pohyb pracovních sil, zboží a peněžních prostředků.
Osnova dále vymezuje základní rámec pro delegování pravomoci v oblasti hospodářství na orgány federace; který se promítá i v dalších ustanoveních. Tímto rámcem jsou společné potřeby a zájmy republik, přičemž orgány republik se zúčastňuji na tvorbě hospodářské politiky federace a samostatně zabezpečuji v republikách její realizaci.
Návrh výslovně počítá s existenci vlastnictví federace a vlastnictví republik, přičemž vlastnictví federace bude tvořeno majetkem ve státním vlastnictví, který slouží k zabezpečování jejích úkolů v oblastech svěřených do její působnosti. Ostatní majetek ve státním vlastnictví je vlastnictvím republik. Bližší konkretizace vlastnictví federace a vlastnictví republik bude provedena v nových ústavách.
Návrh současně umožňuje, aby zákony národních rad stanovily, které věci z majetku republik jsou majetkem obcí.
K čl. 7:
V ustanovení článku 7 se působnost federace při uzavírání mezinárodních smluv a při zastupování České a Slovenské Federativní Republiky navenek nemění. Výslovně se však umožňuje republikám uplatňovat svou suverenitu v zahraničních vztazích, a to v rámci jednotné zahraniční politiky České a Slovenské Federativní Republiky. Aktivita republik se přitom zaměřuje zejména na sjednávání dohod o spolupráci se součástmi spolkových a federativních států v oblasti obchodní, hospodářské, kulturní, vědecké, školské, zdravotnické a sportovní, jakož i v oblasti tisku, rozhlasu a televize. Na základě pověření Českou a Slovenskou Federativní Republikou pak budou moci republiky sjednávat i mezinárodní dohody,a to v oblastech jejich zákonodárné působnosti.
Zakotvuje se i možnost, aby si republiky zřizovaly v zahraničí zejména kulturní zastupitelstva a přijímaly takováto zastupitelstva na svém území.
K čl. 8 a 9:
Navrhované vypuštění článku 8 a úprava článku 9 vyplývá ze změny dosavadního dělení působností. Namísto výlučné působnosti federace a republik a společné působnosti federace republik se zavádí pouze působnost federace a působnost republik. Dosavadní členění, v jeho rámci zejména společná působnost, vedlo k častým kompetenčním sporům, což ztěžovalo výkon funkcí orgánů federace i republik. Znění článku 8 odst. 2 se z důvodů systematiky zákona přesouvá do článku 28b.
K čl. 10:
Místo dosavadního systému národohospodářského plánování, který jc pro tržní ekonomiku nepřijatelný, se v článku 10 vytváří ústavní prostor pro formování společné hospodářské strategie. Její realizace se zabezpečuje hlavně ekonomickými nástroji (měnová, finanční, daňová a celní politika) a zákonnou úpravou strategického plánování.
Tím se odstraňují ústavní možnosti pro uplatňování administrativních metod v ekonomice.
K čl. 11 až 15:
Články 11 až 15 zakotvují novou koncepci vztahů federace a republik v oblasti finanční, daňové, celní, devizové a cenové politiky a bankovnictví.
Návrh zakotvuje samostatnost rozpočtu federace a republik. Odstraňuje se jejich dosavadní vzájemná propojenost a závislost. Příjmy federace jsou rozpočtovým zákonem stanovené daně a odvody, podíly na nich a další příjmy z činnosti federálních orgánů a organizací, přičemž se na zabezpečení potřeb státního rozpočtu federace budou republiky podílet v poměru odpovídajícím počtu jejich obyvatel. Tato úprava umožňuje, aby se zhodnocovací procesy v rozhodující míře uzavíraly v jednotlivých republikách a vytváří se prostor pro aktivní hospodářskou politiku republik.
Zákonná úprava daní se rozděluje mezi federaci a republiky. Federaci se svěřuje zákonná úprava daňové soustavy České a Slovenské Federativní Republiky, daně z obratu, dovozní daně a u daní a odvodů placených podniky a společnostmi a u daně z příjmů obyvatelstva - stanovení okruhu poplatníků, předmětu a základu daně a výchozí daňové sazby včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci těchto daní a odvodů v obou republikách. Ostatní daně se budou upravovat zákony národních rad.
Návrh zakládá nový bankovní systém, který bude tvořit Státní banka československá jakožto ústřední banka v České a Slovenské Federativní Republice tato banka bude jedinou emisní bankou. Součástí Státní banky československé budou její ústředí pro Českou republiku a pro Slovenskou republiku.Jednotnou politiku v oblasti peněžnictví garantuje bankovní rada,jejíž složení zabezpečuje stejnou ochranu zájmů republik.
Rozsah působnosti svěřené federaci v oblasti cenové politiky umožňuje republikám její samostatný výkon s výjimkou vyhlašování zásadních cenových regulačních opatření (např. vyhlašování cenového moratoria).
K čl. 16:
Návrh vypouští z působnosti České a Slovenské Federativní Republiky ustanovení o organizační a řídící činnosti v zahraničním obchodě. V působnosti federace se ponechává určování zásad a koncepce zahraniční hospodářské politiky České a Slovenské Federativní Republiky, uzavírání mezinárodních dohod, stanovení nástrojů zahraniční obchodní politiky (v součinnosti s republikami), zastupování České a Slovenské Federativní Republiky v mezinárodních obchodních vztazích a zákonná úprava v oblasti mezinárodních obchodních vztahů.Republikám bude naopak patřit výkon v této oblasti, zejména povolování zahraničně obchodních činností.
K čl. 17 až 23:
Návrh mění rozsah působnosti svěřené federaci v jednotlivých odvětvích národního hospodářství, v oblasti životního prostředí, vědy, práce, mezd a sociální politiky a státní statistiky. Soustřeďuje ji zejména na tvorbu společných zásad hospodářské politiky a zákonodárnou činnost. Řízení odvětví průmyslu se v přechodné období, tj. do jeho úplného nahrazení tržním mechanismem, svěřuje - s vymezenými výjimkami - republikám. Zákonodárství ve věcech veterinární a rostlinolékařské péče zůstává federaci v důsledku úpravy čl. 37 odst. 3.
K Čl. 24:
Nově se upravuje působnost federace ve věci ochrany hospodářské soutěže. Problematiku na tomto úseku bude regulovat zákon Federálního shromáždění, který současně rozdělí působnost mezi federální a republikové protimonopolní orgány. Předpokládá se, že do působnosti federace bude svěřen výkon v otázkách přesahujících rámec jedné republiky, ve vztahu k právnickým osobám s mezinárodní účasti a ve vztahu k obdobným institucím v zahraničí.
K čl. 25:
Změna článku 25 vyplývá ze změny členění působnosti na působnost federace a republik (články 7 až 9), tj. bez výlučné a společné působnosti.
K čl. 27:
Návrhem se odstraňuji pochybnosti o možnosti zřizovat ozbrojené bezpečnostní sbory České a Slovenské Federativní Republiky a bezpečnostní služby. V souvislosti s tím se upravuje právo republik zřizovat vlastní ozbrojené bezpečnostní sbory a stanovit jejich postavení, oprávnění a ostatní poměry.
K čl. 28a:
Návrh zamezuje, aby orgány federace výkonem kontrolní činnosti zasahovaly do působnosti republik.
K čl. 28b:
Ustanovení shrnuje úpravu dosavadních článků 7 odst. 2, 8 odst. 2 a čl. 39, odstraňuje jejich některé nejasnosti a zohledňuje skutečnost, že návrh upouští od institutu společné působnosti federace a republik.
K čl. 37:
Změna čl. 37 odst. 1 vyplývá ze změny členění působnosti na působnost federace a republik (čl. 8 a 9).
Zavedení jednotného trhu si vyžaduje společnou zákonnou úpravu burz a soustavy cenných papírů. Výkon v těchto oblastech patří republikám, přičemž republiky si mohou podrobněji upravit vydávání cenných papírů. Zrušení původního čl. 21 si vyžádalo přesun zákonodárné působnosti Federálního shromáždění na úseku územního plánování a stavebního řádu do tohoto článku. Vypuštění věty druhé čl. 37 odst. 2 vyplývá z nové úpravy zakotvené v zákoně č. 384/1990 Sb., o vymezení působnosti České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti.
Naproti tomu se omezuje rozsah federální působnosti v oblasti konkurujícího zákonodárství (čl. 37 odst. 3).
K Čl. 38:
Důvody změn v článku 38 jsou obdobné jako v článcích 8 a 9.
K čl. 42:
V článku 42 jde o legislativní promítnuti změn v oblasti působnosti do úpravy rozhodování Federálního shromáždění ve věcech, ve kterých platí zákaz majorizace. Nedochází tu však k věcným posunům.
K čl. 76:
Odstraňuje se možnost zásahů orgánů federace do působnosti orgánů republik.
K čl. 81:
Důvody změn v článku 81 odst. 1 jsou obdobné jako v článcích 8 a 9.
Článek 81 odst. 2 je legislativně technickou úpravou bez obsahových změn.
K čl. 85a:
Vypuštění čl. 85a vyplývá z nového chápání vztahu federace a republik. Případné rozpory mezi opatřeními vlád republik a opatřeními vlády České a Slovenské Federativní Republiky je oprávněný řešit ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky.
K čl. 107 a 137:
Změna vyplývá ze změny čl. 10.
K čl. 142:
V současnosti ústavní úprava České a Slovenské Federativní Republiky zahrnuje i věci, které patří do oblasti ústavních úprav republik. Návrh vychází z toho, že republikám v těchto věcech patří vykonat změny vlastními ústavními zákony.
K čl. II.
Vypuštění čl. 10 odst. 2 Ústavy České a Slovenské Federativní Republiky vyplývá.z nové úpravy vlastnictví obsažené v čl. 4 tohoto návrhu.
K čl. III:
Vzhledem k velkému počtu přijatých změn a k rozsahu navrhovaných úprav ústavního zákona o československé federaci se navrhuje zmocnit předsednictvo Federálního shromáždění k vyhlášení úplného znění tohoto ústavního zákona.