Zvláštní část
K § 1:
Předložený návrh zákona v souladu
s historickými zkušenostmi a při využití
některých způsobů řešení
stejného problému v okolních ekonomicky vyspělých
státech, konstituuje Komoru jako nezávislý
profesní orgán pro poskytování veterinární
péče soukromými osobami a pro ochranu jejich
profesních, hospodářských a sociálních
zájmů.
Komora jako samostatný právní subjekt vystupuje
v zájmu svých členů a jedná
jejich jménem se všemi orgány a organizacemi
na území celého státu i v mezinárodních
jednáních.
K § 2
Komora dbá o odbornost při provádění
veterinární činnosti v souladu s etickými
pravidly této profese, při čemž hájí
práva svých členů i jejich profesní
čest.
Vystupuje jako organizační prvek soukromé
veterinární činnosti, stanovováním
podmínek a udělováním osvědčení
pro soukromou veterinární činnost ve smyslu
vytváření zdravých konkurenčních
vztahů při snaze o udržování
a neustálého zlepšování kvality
poskytovaných veterinárních služeb.
V tomto smyslu se uplatňuje i vliv na veterinární
školství a další vzdělávání
veterinárních lékařů.
Účastí při výběrových
řízeních a specializačních
zkouškách uplatní Komora svůj vliv i
na obsazování funkcí ve státní
správě.
Při sestavování sazebníků za
veterinární výkony půjde především
o stanovení minimálních smluvních
cen jednak s ohledem na odstranění možnosti
nekalé soutěže i s ohledem na zdanění.
Právo řešit konfliktní situace, které
při veterinární činnosti vzniknou,
dává možnost Komoře v mnoha případech
předejít vážným sporům
a současně členům Komory právo
hájit se, případně vyhledat právní
ochranu soudu.
K § 3 až 11
Komora se ustavuje jako demokratická organizace s rovnými
a plnými právy všech členů, vyjádřenými
především přímým volebním
právem i právem obecné volitelnosti do všech
orgánů Komory.
V zájmu možnosti toto právo bez výjimky
uplatnit a při tom neomezit výkon nezbytné
veterinární péče v terénu,
zákon umožňuje zastoupení jak při
tlumočení názorů a stanovisek, tak
při hlasování na sněmu.
Základními články Komory jsou regionální
sdružení veterinárních lékařů
na příslušném územním
celku, které umožňují častější
kontakt veterinárních lékařů
působících na tomto území bez
rozdílu profese a orgánům Komory umožní
pružněji organizovat celostátní akce.
Nejvyšším orgánem tohoto sdružení
jsou regionální shromáždění
všech členů Komory evidovaných příslušným
regionálním výborem, kteří
vykonávají veterinární praxi v tomto
regionu.
Řídícím orgánem regionálního
sdružení je regionální výbor,
volený regionálním shromážděním,
stejně jako revizní komise regionálního
shromáždění.
Vrcholným orgánem Komory je sněm, který
je rozhodujícím a kontrolním orgánem.
V jeho výlučné kompetenci je rozhodování
o organizaci, zásadách všech jednání,
volbách do všech orgánů Komory včetně
rozhodování o všech zásadních
hospodářských otázkách.
Sněm volí přímou volbou prezidium,
které je výkonným orgánem Komory mezi
zasedáními sněmu a jemuž přísluší
rozhodovací činnost ve věcech organizace,
členství, správy majetku a hospodaření
Komory, stejně jako práva a povinnosti iniciativy
ve věcech veterinárních předpisů.
Prezidium svolává sněm.
Prezidium volí ze svých členů prezidenta
a viceprezidenta, kteří jsou personálními
zástupci Komory při všech jednáních
a rozhodují ve věcech jim přikázaných.
Kontrolní funkci zastává revizní komise,
která především dohlíží
na dodržování povinností vyplývajících
pro členy ze schválených řádů
Komory a současně sleduje poskytování
terénní veterinární péče
na území republiky. Nedodržování
schválených řádů oznamuje prezidiu
Komory, případně dává podnět
k zahájení řízení před
čestným soudem Komory.
Čestný soud se zřizuje k řešení
profesních sporů, porušování
etických pravidel a řádů Komory, jakož
i k projednávání stížností
na členy Komory. Jeho jednání se řídí
obecnými pravidly občanského soudního
řádu.
K § 12 až 14
Členství v Komoře je pro všechny veterinární
lékaře, kteří hodlají vykonávat
soukromou veterinární činnost, povinné
nejen s ohledem na jejich společné materiální
a sociální i odborné zájmy, ale především
pro zvláštní charakter veterinární
péče poskytované jako služby, vyžadující
obecnou návaznost velké části činností
(tlumení nákaz, reziduální látky
v potravinách a p.). Z těchto důvodu je nutno
brát povinné členství veterinárních
lékařů, vykonávajících
soukromou veterinární činnost, jako podmínku
ve smyslu čl. 26 odst. 2 Listiny lidských práv
a svobod.
Nevylučuje se členství ostatních veterinárních
lékařů, zejména začínajících.
Členství v Komoře vzniká na základě
písemné přihlášky, splňuje-li
uchazeč základní občanské a
odborné požadavky a zaváže se plnit povinnosti
člena Komory. Posouzení přihlášky
a rozhodnutí o zápisu do seznamu členů
Komory přísluší prezidiu.
Členství v Komoře je základní
podmínkou pro udělení osvědčení
k výkonu soukromé veterinární činnosti
jako svobodného povolání.
Návrh zákona řeší nejen vznik,
ale i zánik členství, přičemž
umožňuje domáhat se ochrany u soudu.
K § 15 až 17
Práva a povinnosti členů jsou specifikována
v obecných právech podílet se na činnosti
orgánů Komory, využívat služeb
a fondů Komory. Mimo to dává členství
možnost zaměstnávat jiné členy
Komory, jimž dosud nebyla uděleno oprávnění.
Tyto pracovníky mohou zaměstnávat v neomezeném
rozsahu a ve všech druzích pracovně právních
vztahů. Za jejich veterinární činnost
v právním smyslu odpovídá jejich zaměstnavatel.
Tímto ustanovením by se měl řešit
problém začínajících veterinárních
lékařů.
Udělování osvědčení
pro výkon veterinární péče
se tímto návrhem omezuje převážně
na soukromou veterinární praxi, vykonávanou
jako svobodné povolání, přičemž
se nevylučuje možnost udělení osvědčení
veterinárním lékařům zaměstnaným
při splnění dalších podmínek.
Prezidium Komory registruje vydaná osvědčení,
čímž se splňuje registrační
povinnost stanovená pro ostatní svobodná
povolání. Jediné je oprávněno
podávat informace státním orgánům
v tomto smyslu.
K 18 až 20
Smyslem této části návrhu je snaha
o řešení problémů odborných
i společenských, které budou vznikat zejména
na počátku přechodu státní
služby na soukromou. Disciplinární řešení
těchto problémů uvnitř stavu by mělo
předejít zbytečným a nákladným
občanskoprávním řízením,
při zvýraznění profesně morálního
vlivu na účastníky jednání.
Návrh zachovává možnost odvolání
ve smyslu občanského soudního řádu.
K § 21
Komora spravuje a hospodaří se svým majetkem,
jehož zdroji jsou členské příspěvky,
dotace, dary a jiné příjmy, podle ročního
rozpočtu. Jedním se zdrojů sociálního
fondu jsou výnosy pokut.
K § 22
V návrhu se stanovuje mechanismus vzniku Komory na základě
přípravného výboru Komory veterinárních
lékařů při Společnosti veterinárních
lékařů, jehož členové
byli zvoleni na shromáždění delegátů
ze všech okresů České republiky, zorganizovaném
touto společností v Brně.
Vzhledem k tomu, že privatizace veterinární
služby předběhla přijetí tohoto
zákona, je nutné, aby tento přípravný
výbor byl, až do volby orgánů Komory
na ustavujícím sněmu, pověřen
všemi funkcemi řádných orgánů
Komory.
K § 23
Navrhovaný termín účinnosti tohoto
zákona zajistí překonání některých
problémů, bez nichž se privatizace veterinární
služby neobejde, avšak schválením novely
zákona o veterinární péči (č.
239/1991 Sb.) vznikla situace, v níž se již privatizace
začala uskutečňovat.
Tento návrh zákona nezakládá žádné
nároky na státní rozpočet.
| Rudolf Němeček v.r. | Karel Pecháček v.r. |
| Miroslav Wolf v.r. | Jaroslav Cabal v.r. |
| Jaroslav Kelnar v.r. | Jiří Dušek v.r. |

