Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto ústavním zákoně:

Zřizuje se Úřad vlády České republiky pro mezinárodní vztahy jako ústřední orgán státní správy České republiky pro oblast mezinárodních vztahů v rozsahu působnosti svěřené České republice [čl. 7 odst. 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci v platném znění č. 103/1991 Sb.].

Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 173/1991 Sb. se mění a doplňuje takto:

1. V § 2 odst. 1 se připojuje bod 7, který zní:

"7. Úřad vlády České republiky pro mezinárodní vztahy.".

2. V § odst. 3 větě první se za slova "Předsedu Českého statistického úřadu" vkládají slova "a předsedu Úřadu vlády České republiky pro mezinárodní vztahy."

3. V § 3 odst. 3 se vypouštějí slova "a zahraniční pomoci."

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

A. Obecná část

Po vzniku vládního výboru pro mezinárodní vztahy České republiky, který byl zřízen 11. října 1990 usnesením vlády České republiky č. 277, a po přijetí ústavního zákona č. 103/1991 Sb. o československé federaci stalo se nutností zřízení zahraničního výboru České národní rady, neboť zejména čl. 7 odst. 2 uvedeného ústavního zákona činí Českou národní radu na úrovni zákonodárných sborů ČSFR hlavním subjektem v poměrně rozsáhlé vymezené oblasti zahraničních aktivit a činí tudíž činnost v mezinárodních vztazích integrální a rovnoprávnou součástí práce České národní rady.

Zřízení zahraničního výboru České národní rady a přijetí zákonodárných práv a povinností vyplývajících z uvedeného ústavního zákona č. 103 však vytvořilo nerovnovážný a také pro rozvinutí náležité činnosti v praxi nevhodný vztah mezi Českou národní radou a vládou České republiky: na straně české vlády působí v oblasti zahraničních vztahů pouze vládní výbor pro mezinárodní vztahy České republiky, který je součástí Úřadu vlády ČR, čerpá pracovníky i finance z kvót a rozpočtu tohoto Úřadu a jeho předsedou je předseda vlády České republiky, a specializované útvary jednotlivých ministerstev.

To však není jediný důvod, proč se zahraniční výbor České národní rady na své 8. schůzi dne 30. května 1991 usnesl podat návrh na přijetí ústavního zákona České národní rady o zřízení Úřadu vlády České republiky pro mezinárodní vztahy, který konstituuje Vládní výbor pro zahraniční vztahy ČR jako nový ústřední orgán státní správy.

Jsou i další důvody zcela věcné povahy.

Podle důvodové zprávy k návrhu na zřízení zahraničního výboru České národní rady má tento výbor vykonávat tyto základní funkce:

1. kontrolní (vůči vládě České republiky)

2. koordinační (mezinárodní vztahy České národní rady a součinnost s dalšími orgány ČR, SR a ČSFR)

3. koncepční

4. gesci nad projednáváním dokumentů mezinárodního charakteru a dopadu.

Za touto působností je třeba vidět řadu konkrétních aktivit jako je kontrola zahraničních aktivit české vlády, sběr a analýza informací zahraničně politického charakteru, jejich předávání výborům České národní rady a dalším partnerům, evidence a kontrola realizace ujednání vzešlých ze zahraničních styků České národní rady, jejích výborů a poslanců, zákonodárná kontrola interregionální politiky, systematické oslovení českých krajanů v zahraničí a spolupráce s nimi atd. Všechna tato a další činnost České národní rady v oblasti mezinárodních vztahů naléhavě vyžaduje mít ve vládě České republiky obdobného partnera, jaké má Česká národní rada v ostatních oblastech své působnosti v ministerstvech české vlády: integrující pracoviště, které je schopno koncepčně koordinovat zahraniční činnost české vlády, je o činnosti české vlády v zahraničních vztazích komplexně informováno, je schopno být výkonným orgánem České národní rady pro tuto oblast a nést za ni vůči České národní radě odpovědnost.

B. Zvláštní část

K čl. I:

Konstituuje se nový ústřední orgán státní správy České republiky, a to Úřad vlády České republiky pro mezinárodní vztahy. Bude působit v oblasti mezinárodních vztahů, která je definována v čl. 7 odst. 2 ústavního zákona č. 103 o československé federaci:

a) uzavírat se součástmi spolkových a federativních států dohody o spolupráci v oblasti obchodní, hospodářské, kulturní, vědecké, školské, zdravotnické a sportovní, jakož i o spolupráci ve věcech tisku, rozhlasu a televize;

b) na základě pověření ČSFR uzavírat mezinárodní dohody v oblasti zákonodárné působnosti republik;

c) zastupovat Českou republiku a přijímat zahraniční zastoupení subjektů v oblastech uvedených pod písmenem a), přičemž postavení těchto zastoupení se řídí právním řádem platným na území přijímacího subjektu.

K čl. II:

Citují se všechny právní úpravy, jimiž byl novelizován původní zákon České národní rady č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy.

Odst. 1: Touto úpravou se Úřad vlády České republiky pro mezinárodní vztahy zařazuje do skupiny "ostatních ústředních orgánů státní správy"; nebude tedy ministerstvem, ale bude mít obdobné postavení odůvodněné v Obecné části důvodové zprávy.

Odst. 2: Kontrolní funkce České národní rady vůči Úřadu vlády České republiky pro mezinárodní vztahy a odpovědnost Úřadu před Českou národní radou se vyjadřuje úpravou, podle níž předseda Úřadu vlády České republiky pro mezinárodní vztahy je jmenován a odvoláván předsednictvem České národní rady.

Odst. 3: Zahraniční neinvestiční pomoc je mimořádně důležitou oblastí, neboť je zřejmé, že bez ní se rozvoj naší společnosti prostě neobejde. Přitom je směřována do oblastí, kde čistě ekonomický zřetel je přinejmenším vyvažován především hledisky politickými, ale též sociálními a kulturními, tedy těmi, které v oboru zahraničních vztahů jsou svěřeny do kompetence republik. Již dosavadní (tedy provizorní) určení stávajícího Vládního výboru pro mezinárodní vztahy koordinačním mí stem pro Českou republiku přineslo v tomto směru výrazný pozitivní posun. Kromě toho se jedná o model, který je plně kompatibilní s federální úrovní i ministerstvem mezinárodních vztahů SR, jeho postavením a činností; jeví se tedy jako plně žádoucí jej přiměřeně institucionalizovat. Je nutno mít na zřeteli, že nerealizování navržené změny by znamenalo učinit výrazný krok zpět a do značné míry znejistit zahraniční partnery. Ti totiž zcela logicky vyžadují i v této oblasti jednoho partnera - koordinátora za Českou republiku, jímž ani při vyvinutí veškeré snahy prostě nemůže být hospodářské resortní ministerstvo, jež by tuto specifickou činnost vykonávalo souběžně se svými činnostmi dalšími.

Proto úprava ve smyslu celého návrhu ustavuje kompetenci Úřadu vlády České republiky pro mezinárodní vztahy při sjednávání a distribuci neinvestiční zahraniční pomoci. Přesné vymezení kompetencí a spolupráce mezi Úřadem vlády České republiky pro mezinárodní vztahy, ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky a dalšími subjekty, které v dané věci jednají, musí být pak předmětem statutu Úřadu vlády České republiky pro mezinárodní vztahy.

Předpokládané roční náklady: 14,5 mil. Kčs. V tomto roce delimitací poměrné částky, v příštích letech rozpočtovou kapitolou.