pohybuje mezi 4.5 - 5.5%, což není v porovnání
s dosavadním průměrem nijak enormní.
Reakce zemědělské veřejnosti na výši
dosahovaných zisků v potravinářském
průmyslu je nepřiměřená, především
v důsledku neustále opakovaného tvrzení
o mnohonásobně vyšších ziscích
zpracovatelů proti loňskému roku. Skutečností
je, že ze zvýšení zisku proti loňskému
1. pololetí bylo 76% realizováno v podnicích
tukového průmyslu, pivovarů a sladoven, tabákového
průmyslu, čokoládoven a potravinářských
strojíren. U těchto oborů je mnohem těsnější
souvztažnost s cenou suroviny z loňského roku,
se zahraničním trhem i s přeceněním
na počátku roku než s "okrádáním"
prvovýrobců. Je však faktem, že potravinářský
průmysl přenesl problémy s nadvýrobou
z větší části na zemědělskou
prvovýrobu a z menší části na
stát, aniž sám výrazně přispěl
k jejich řešení, např. aktivizací
poptávky, výrobkovými inovacemi, pohotovostí
a zkvalitněním nabídky. U potravinářského
průmyslu se výrazně nehromadí přebytky.
Zásoby mají vcelku standartní úroveň,
je tudíž vyrovnán příjem suroviny
s odbytem. V důsledku toho si potravinářský
průmysl dokázal udržet výstupní
ceny na takové úrovni, které mu nejen kryjí
náklady, ale i přinášejí zisk
a zatím ho nenutí výrazněji aktivizovat
své rezervy. Svědčí o tom skutečnost,
že pokles výroby není v souladu s relací
mezd. V tomto směru by výraznější
výsledky mohla přinést privatizace a větší
konkurence - a to i v oblasti působení obchodních
systémů.
Ve srovnání s 1. pololetím minulého
roku poklesla celková produkce potravinářského
průmyslu zhruba o 20.5%. Mimo obory pivovarsko-sladovnický,
tabákový a cukrovarnický poklesla výroba
ve všech ostatních oborech potravinářského
průmyslu.
Celkově dodávky pro odbyt za šest měsíců
letošního roku byly v přepočtu nižší
než loni, a to o 21.5%. Rychlý růst dodávek
pro vývoz za konvertibilní měny (o 57%) nemohl
nahradit pokles poptávky v ostatních směrech
odbytu, hlavně pokles dodávek pro tuzemský
trh. Tyto dodávky se snížily proti minulému
roku téměř o čtvrtinu. K útlumu
výroby a tuzemské spotřeby došlo téměř
u všech komodit potravinářské výroby,
výjimku činí pouze zvýšená
výroba a spotřeba cigaret,lihovin a destilátů,
piva 10 st., výroba mléka trvanlivého a sušeného.
Na úrovni roku 1990 je výroba mouk, chleba, těstovin,
mlékárenského másla a sladu.
Na základě údajů o zásobách
vybraných komodit je možno konstatovat, že u
masa byly nejvyšší zásoby ke konci měsíce
května, ke konci měsíce července se
snížily zásoby na úroveň konce
minulého roku, rovněž ve srovnání
s červencem 1990 je úroveň zásob nižší
o 6.6% (1.1 tis. tun b. hm.), do konce 1. pololetí bylo
podle předběžných výsledků
vyvezeno 46.5 tis. tun jatečného skotu v ž.
hm., dále 7.4 tis. tun hovězího masa a 1.2
tis. tun masa vepřového. U másla, vzhledem
k realizaci vývozu podle výnosů k regulaci
trhu se zemědělskými a potravinářskými
výrobky (do konce června bylo vyvezeno cca 20 tis.
tun másla). Úroveň zásob másla
ke konci 1. pololetí je podstatně nižší,
než jaká byla na začátku roku a než
byla rovněž v předchozích letech (koncem
1. pololetí). Naproti tomu zásoby drůbeže
ke konci měsíce července jsou o 14.5% vyšší
než tomu bylo na začátku roku a jsou signály
o jejich dalším zvyšování.
Vzhledem k pravděpodobnému chování
spotřebitelů v podmínkách dalšího
růstu životních nákladů při
nižší dynamice růstu mezd a odměn
nelze předpokládat významné zvýšení
poptávky po potravinách ani ve druhém pololetí
letošního roku. S přihlédnutím
k této skutečnosti a k očekávanému
vývoji produkce v zemědělství je možno
očekávat ve 2. pololetí 1991 přebytky
výrobků z chovu skotu, které nebudou umístitelné
na tuzemském trhu:
| - jatečný skot | 110 tis. tun ž. hm. |
| - mléko | 600 mil. litrů |
Výše objemů mlékárenských
výrobků požadovaných mlékárenskými
podniky ČR pro intervenční nákupy
ve 2. pololetí letošního roku jsou následující:
| - máslo | 21,0 tis. tun |
| - zahuštěná mléka a smetany | 15,1 tis. tun |
| - sušená mléka | 34,5 tis. tun |
| - sýry | 6,8 tis. tun |
| - kasein | 1,6 tis. tun |
Má-li být vyřešen přetlak nabídky
tuzemských výrobců, je třeba řešit
přebytky produkce hlavně vývozem na zahraniční
trhy, případně dočasným uskladněním.
Proto jsou ze strany resortu i federálních orgánů
přijímána opatření (další
výnosy k regulaci trhu a Zásady o regulaci trhu
mlékárenských výrobků). Očekává
se, že úspěšná realizace těchto
opatření může výrazným
způsobem příznivě ovlivnit a řešit
nadprodukci surovin a podstatně zlepšit situaci v
odbytu potravinářských výrobků.
V souvislosti s realizací výnosu č. 8 MZe
ČR, kterým má být zajištěn
vývoz jatečného skotu od 1. 8. 1991, se přihlásilo
více než 70 vývozců. Maximální
pozornost je věnována realizaci barterových
obchodů s RSFSR. Je poskytnuta humanitární
potravinová pomoc do Albánie dodávkami jatečného
skotu.
Signály o dalším vývoji v prvovýrobě
Podle posledních odhadů lze očekávat
průměrnou sklizeň základních
obilovin. Její výše se bude pohybovat na úrovni
7570 tis. tun. Průměrný hektarový
výnos je odhadován na 4.8 tuny, což je méně
proti rekordnímu výnosu roku 1990 o 0,7 tuny, ale
na úrovni průměru let 1986-90.
Tento objem výroby spolu se zásobami z minulé
sklizně zakládá nadprodukci neuplatitelnou
na domácím trhu zhruba v úrovni 800 tis.
t. Vzhledem k dobré úrovni sklizně na Slovensku
se nepředpokládají přesuny obilí
z ČR a přetlak se může zvýšit
o dalších 200 tis. tun. Tato úroveň
se může ještě zvýšit o přebytek
krmného obilí vznikající dalším
útlumem produkce v živočišné výrobě.
Převažující část nadprodukce
potravinářského obilí bude vykoupena
za účasti státu pro vytvoření
nezbytné rovnováhy na trhu s potravinářským
obilím. Jsou pro to příznivé předpoklady
- v průměru je kvalita potravinářských
pšenic dobrá, obsah lepku se pohybuje v rozmezí
25 - 32%, hektolitrová váha kolem 800 gramů.
Poněkud horší kvalita potravinářských
pšenic se projevila v některých lokalitách
Jihomoravského a Severomoravského kraje, kde se
na obilkách objevily barevné změny v důsledku
plísní, černí a fusarioz. Rozšíření
těchto houbových chorob způsobily pravděpodobně
vydatné srážky v období vegetace. Kvalita
žita je rovněž dobrá, porostlost se objevuje
jen ojediněle. K 10. 9. t. r. bylo nakoupeno 800 tis. t
potravinářské pšenice, z toho 600 tis.
t na intervenční nákup a 120 tis. t. potravinářského
žita, z toho 100 tis. t na intervenční nákup.
Do konce září bude vykoupen celý předpokládaný
objem intervenčního nákupu obilí,
t. j. 800 tis. t potravinářské pšenice
a 150 tis. t potravinářského žita.
Pro široké využití se dynamicky zvyšovala
výroba olejnin. Sklizeň řepky je ukončena.
Celkem bylo sklizeno 351.5 tis. t, což odpovídá
průměrnému výnosu 2,75 t. Nakoupeno
je více než 270 tis. t v dobré kvalitě.
Tukové závody jsou však schopné zpracovat
maximálně 250 tis. t. Pro cca 100 tis. t je povolena
licence k vývozu do západoevropských zemí.
U cukrovky se vzhledem k některým programům
pěstování, uskutečňovaným
ve spolupráci se zeměmi ES, očekávají
lepší výsledky v produkci i kvalitě.
V živočišné výrobě se v
měsíci červenci prohloubil trend poklesu
výroby mléka a vajec. U mléka činil
pokles výroby k 31. 7. t. r. již 12.2% (1,2 bodu)
a vajec 8.6% (3,6 bodů. Zrychlil se i trend poklesu početních
stavů skotu včetně krav. U státního
a družstevního sektoru poklesl během měsíce
července početní stav krav o 18 tis. kusů.
Naproti tomu se zvyšují početní stavy
prasat (nárůst v měsíci o 2,5%), v
důsledku čeho lze očekávat v závěru
roku přetlak nabídky vepřového masa,
které nebude mít uplatnění na vnitřním
trhu.
Vývoj důchodové situace zemědělských
organizací
Současný nákladový vývoj, zhodnocení
cen vstupů pro další období, očekávané
finanční náklady ukazují na to, že
celkové náklady dosáhnou úrovně
cca 111 mld. Kčs, t. j. 90% loňské úrovně.
Podíl materiálových nákladů
na výkonech, i přes jejich absolutní pokles
o cca 5%, se zvýší cca o 12 bodů oproti
loňskému roku. Předpokládáme,
že finanční náklady dosáhnou
cca 80% loňské skutečnosti a mzdové
náklady se sníží zhruba o 4 mld. Kčs.
Tím se sníží základna pro odvod
daně z objemu mezd a odvod daně bude nižší
cca o 2,8 mld. Kčs oproti loňskému roku.
Ve finančním vyjádření nelze
dále do budoucna předpokládat tendenci k
dalšímu snižování nákladů,
zejména materiálových. Je třeba vzít
na zřetel, že část vstupů v letošním
roce byla pořízena ještě za ceny roku
1990 a nákladová hladina se postupně bude
dostávat do nové cenové úrovně.
Ve druhém pololetí letošního roku se
s ohledem na rozbor spotřebitelské poptávky,
intervenčních nákupů a současně
známých požadavků nákupců
předpokládá, že tržby dosáhnou
zhruba objemu 62 mld. Kčs. To při odhadu celoročního
objemu 104 mld. Kčs znamená pokles proti loňskému
roku o 19 mld. Kčs. Předpokládáme,
že v rostlinné výrobě dojde s ohledem
na zapojení intervenčních nákupů
k mírnému nárůstu tržeb asi o
6%. V živočišné výrobě tržby
dosáhnou úrovně cca 43 mld. Kčs, t.
j. o 22% méně než v roce 1990. Obdobný
vývoj budou mít i tržby z ostatních
výrobních činností, které se
oproti roku 1990 sníží o čtvrtinu. Předpokládá
se zvýšení nárůstu tržeb
z obchodních činností téměř
o 40% oproti roku 1990 t. j. na 3 mld. Kčs. Předpokládaný
objem výkonů vč. mimořádných
výnosů dosáhne úrovně 102 mld.
Kčs, což představuje snížení
téměř o 29 mld. Kčs oproti roku 1990
(22%).
Celková ztráta za rok 1991 tak dosáhne (-)
9,3 mld. Kčs. V roce 1990 bylo dosaženo úrovně
zisku (+) 7,5 mld. Kčs. Oproti roku 1990 se tedy hospodářský
výsledek sníží o 16,5 mld. Kčs.
Předpokládá se, že ztrátu z hospodářské
činnosti vykáže až 80% podniků.
Státní rozpočet tak nemůže počítat
s příjmem řádově ve výši
2,0 mld. Kčs z daně ze zisku.
Po zapojení dalších zdrojů do rozdělení
a splnění odvodových povinností vykáží
zemědělské podniky absolutní ztrátu
ve zdrojích z rozdělení (-) 3,7 mld. Kčs
proti (+) 6,5 mld. Kčs v roce 1990. Při 9.5 mld.
Kčs odpisů zahrnutých do nákladů
to znamená, že tento výsledek je v podstatě
"vnitřním dluhem" zemědělských
podniků znamenajícím, že v roce 1991
nebudou vytvořeny prakticky žádné zdroje
na reprodukci. To je jedna stránka předpokládaného
výsledku. Druhá je v jeho vnějším
projevu. Zatímco do tohoto roku vstupovala prvovýroba
v relativně lepší důchodově-finanční
pozici než potravinářský průmysl,
v průběhu půl roku nastal zvrat a situace
se vlivem rozdílů důchodové situace
obou odvětví obrací. Zhoršování
důchodové situace u prvovýroby se projevuje
rostoucím nedostatkem zdrojů a stále větší
zdrženlivostí obchodních bank při poskytování
úvěrů. Výsledkem je pak rostoucí
platební neschopnost a postupná přeměna
zemědělské prvovýroby z dřívějšího
věřitele v globálního obchodního
dlužníka, i když zatím evidovaná
platební neschopnost, respektive výše pohledávek
po lhůtě splatnosti, činí u zemědělských
podniků 2,7 mld. Kčs (v podnicích průmyslu
ČR je to 72,8 mld. Kčs).
V souvislosti s výše uvedenými výsledky
a projevujícími se trendy bude ministerstvo zemědělství
prosazovat opatření hospodářské
agrární politiky zejména v následujících
oblastech:
- regulačních zásahů státu
na trhu zemědělských a potravinářských
výrobků vč. důraznějšího
prosazování zájmů agrárního
sektoru při projednávání podmínek
přidružení k ES a asociačních
dohod (v této souvislosti bylo MZe ČR iniciováno
svolání na 13. 9. t. r. zasedání Rady
Fondu tržní regulace, na které bude projednán
postup regulace přebytků živočišné
produkce do konce roku s tím, že budou především
upřesněny údaje o přebytcích.
Regulační zásahy budou cíleně
orientovány do určitých území
a bude zvážena strategie exportních operací,
resp. dočasného skladování přebytků
produkce),
- na základě globálního posouzení
důchodové situace státu a důchodové
situace podnikatelských subjektů budou ve spolupráci
s ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj
a ministerstvem financí připravena opatření
vlády ČR k usměrnění vývoje
ekonomiky ČR do konce letošního roku,
- ve spolupráci s ministerstvem financí jsou vypracována
opatření (zejména v daňové
oblasti) na podporu soukromého podnikání
a vytvoření středního stavu,
- pro vytvoření základních atributů
konformního tržního prostředí
jsou zpracovány návrhy legislativních předpisů
nutných pro ustavení komoditní agrární
burzy a agrárních komor, je zpracována koncepce
privatizace resortu zemědělství.

