Česká národní rada 1990 – 1992

Zřizuje se Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen "Pojišťovna"). Je nositelem všeobecného zákonného zdravotního pojištění (dále jen "pojištění"), není-li tímto nositelem podle zákona o všeobecném zdravotním pojištění jiná pojišťovna. Je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Sídlem Pojišťovny je Praha. Pojišťovna spravuje vlastní majetek a vykonává právo hospodaření s majetkem jí svěřeným.

Odůvodnění:

Pojišťovna je základním představitelem státní garance poskytování zdravotní péče občanům České republiky. Jejím úkolem je zabezpečovat potřebnou zdravotní péči pro všechny občany České republiky, na které se vztahuje všeobecné zdravotní pojištění.

Vzhledem k její meziresortní působnosti je nutné, aby jejím zřizovatelem byl stát. Z této nutnosti vyplývá samostatná právní subjektivita a na resortech nezávislé spravování jejího majetku.

Zákonná úprava vzniku zdravotních pojišťoven je nezbytná s ohledem na státní garanci.

Hlavním zdrojem movitého majetku Pojišťovny bude rozpočet, který bude sloužit zejména ke krytí provozních nákladů.

Organizační strukturu Pojišťovny tvoří Ústředí, pobočky a úřadovny.

Ústředí organizuje, řídí, jednotně upravuje a kontroluje činnost všech organizačních složek, zabezpečuje součinnost s ústředními orgány státní správy a dalšími orgány a organizacemi v oblasti zdravotního pojištění.

Pobočky a úřadovny vykonávají činnost jménem Pojišťovny v rozsahu pravomocí jim svěřených.

Odůvodnění:

Ucelená organizační a funkční síť vybudovaná s podporou moderního výpočetního systému a propojená na centrální databázi, představuje nejefektivnější a nejúspornější organizační uspořádání pojišťovny. Tato síť a její propojení na centrální databázi vytvoří velmi dobré výchozí předpoklady funkčního systému vzájemných kontrol všech činností pojišťovny. Umožní rychlé operativní provozní zásahy do celého systému.

Pro první období provozu, do pěti let, se navrhuje zřídit 85 poboček Pojišťovny tak, aby bylo možné zabezpečit její pružné fungování. Stanovení počtu poboček a zřizování úřadoven je a bude předmětem potřeby, která by měla vyplynout ze zkušeností z průběhu provozu základní sítě pojišťovny.

Pobočka Pojišťovny je organizační jednotkou o rozsahu 25 - 50 pracovníků, s vlastním nebo sdíleným středním výpočetním systémem, pevně propojeným s centrální databází. Vzhledem k nedělitelné odpovědnosti za svěřené finanční prostředky Pojišťovny nemohou být pobočky pojišťovny samostatnými právními subjekty.

Úřadovnou Pojišťovny je třeba rozumět poměrně jednoduchou kancelář se dvěma až pěti pracovníky, zprostředkující běžný přímý styk s pojištěnci a dalšími smluvními partnery pojišťovny. Předpokládá se jejich vybavení nezávislou malou výpočetní technikou.

Orgány Pojišťovny jsou: Sbor zástupců, Správní rada, Dozorčí rada a Ústředí.

Orgány poboček Pojišťovny jsou Správní rada, Dozorčí rada a ředitelství pobočky.

Odůvodnění:

Pojišťovna jako peněžní ústav spravující rozsáhlý majetek občanů musí mít zabezpečenu účast občanů na řízení. Tato účast bude zprostředkována řídícími orgány pojišťovny, Sborem zástupců, Správní radou a Dozorčí radou. Počet orgánů se omezuje na nejnutnější míru. Správní rada a Dozorčí rada jsou orgány nezávislé. Ředitelství je výkonným orgánem.

Sbor zástupců se skládá ze všech členů Správní rady, zástupců ředitelství Ústředí a jednoho zástupce Správní rady z každé pobočky.

Sbor zástupců schvaluje Stanovy Pojišťovny, rozhoduje o věcech přesahujících rámec běžného hospodaření, o věcech společného zájmu Ústředí a poboček.

Odůvodnění:

Sbor zástupců je nejvyšším orgánem Pojišťovny, který rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se její činnosti jako celku. Svým složením zaručuje objektivnost rozhodování Pojišťovny o zásadních věcech, jak s ohledem na zájmy státu, tak pojištěnců, zaměstnavatelů a pojišťovny samé.

Správní radu Pojišťovny tvoří jedna třetina členů jmenovaných vládou České Republiky, jedna třetina členů - zástupců pojištěnců jmenovaných Českou národní radou a jedna třetina členů - zástupců zaměstnavatelů jmenovaných Koordinační radou podnikatelských svazů a sdružení České republiky. Členem Správní rady je ředitel Pojišťovny. Správní rada má 31 členů.

Správní rada rozhoduje o důležitých otázkách činnosti Pojišťovny, zejména schvaluje její rozpočet, zprávy o činnosti a účetní závěrky předložené Dozorčí radou.

Funkční období Správní rady činí dva roky. Členové Správní rady mohou být jmenováni opětovně nejvýše na dvě po sobě následující funkční období. Člen Správní rady nemůže být současně členem Dozorčí rady; členem Dozorčí rady nemůže být ani v následujícím funkčním období. Členové Správní rady nevykonávají svou funkci v pracovněprávním vztahu k Pojišťovně, mají nárok na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce. Lze jim poskytnout také odměnu, o které rozhoduje Sbor zástupců.

Správní radu pobočky tvoří z jedné poloviny zástupci pojištěnců jmenovaní obecním zastupitelstvem v sídle pobočky a z jedné poloviny zástupci zaměstnavatelů jmenovaní Koordinační radou podnikatelských svazů a sdružení České republiky. Správní rada pobočky má 10 členů.

Správní rada pobočky rozhoduje o všech otázkách činnosti pobočky, pokud si rozhodování o nich nevyhradí Správní rada Pojišťovny.

Odůvodnění:

Ustavení Správní rady je navrženo jmenováním vzhledem k rozsáhlým technickým potížím a značným finančním nákladům, které by představovala její volba. Způsob ustavení Správní rady a skutečnost, že její členové nejsou vůči Pojišťovně v pracovně právním vztahu, vytváří předpoklad pro nezávislost jejího rozhodování.

Dozorčí radu Pojišťovny tvoří jedna třetina členů jmenovaných ministerstvem financí České republiky, ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem zdravotnictví České republiky, jedna třetina členů - zástupců pojištěnců jmenovaných Českou národní radou a jedna třetina členů - zástupců zaměstnavatelů jmenovaných Koordinační radou podnikatelských svazů a sdružení České republiky. Dozorčí rada má 9 členů.

Dozorčí rada dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů Pojišťovny a její celkové hospodaření. K tomu účelu jsou její členové oprávněni nahlížet do všech účetních dokladů a zjišťovat stav a způsob hospodaření Pojišťovny. Dozorčí rada předkládá ke schválení Správní radě účetní závěrky a výroční zprávy o činnosti a zprávy o výsledcích svých kontrol.

Funkční období činí dva roky. Členové Dozorčí rady mohou být jmenováni opětovně nejvýše na dvě po sobě následující funkční období. Člen Dozorčí nemůže být současně členem Správní rady; členem Správní rady nemůže být ani v následujícím funkčním období. Členové Dozorčí rady nevykonávají svou funkci v pracovněprávním vztahu k Pojišťovně. Mají nárok na náhradu výdajů spojených s výkonem funkce. Lze jim poskytnout také odměnu, o které rozhoduje Sbor zástupců.

Dozorčí radu pobočky tvoří z jedné poloviny zástupci pojištěnců jmenovaní obecním zastupitelstvem v sídle pobočky a z jedné poloviny zástupci zaměstnavatelů jmenovaní Koordinační radou podnikatelských svazů a sdružení České Republiky. Dozorčí rada má 4 členy.

Odůvodnění:

Dozorčí rada je orgán vykonávající kontrolní činnost. Přitom je na Pojišťovně nezávislý, což je dáno způsobem jeho ustavení.

Ředitelství Ústředí Pojišťovny tvoří ředitel Pojišťovny, kterého jmenuje a odvolává na návrh Správní rady vláda České Republiky. Ředitel je statutárním zástupcem Pojišťovny a jedná jejím jménem. Členy ředitelství jsou vedoucí jednotlivých úseků, které na návrh Správní rady jmenuje a odvolává ředitel Pojišťovny. Ředitelství má nejvýše pět členů.

Ředitelství pobočky Pojišťovny tvoří ředitel pobočky a jeho zástupci. Ředitele pobočky jmenuje a odvolává ředitel Ústředí Pojišťovny na návrh Správní rady pobočky. Ředitelství pobočky má nejvýše tři členy.

Odůvodnění:

Vzhledem k důležitosti a společenskému významu funkce ředitele je na místě, aby byl jmenován na návrh Správní rady vládou České Republiky. Ředitelství Ústředí zejména realizuje rozhodnutí Sboru zástupců a Správní rady, řídí činnost Pojišťovny a jejích poboček.

Bližší podrobnosti upravující postavení a organizaci Pojišťovny a jejích poboček stanoví Statut Pojišťovny.

Pojišťovna vytváří a spravuje tyto pojišťovací fondy:

- základní fond zdravotního pojištění,

- rezervní fond,

- popřípadě další účelové fondy.

Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče, rezervní fond kryje neočekávané výkyvy ve spotřebě základního fondu. Příděly do těchto fondů nepodléhají daňové povinnosti. Pojišťovna je rovněž osvobozena od soudních a správních poplatků. Pojišťovna je povinna v termínech pro předkládání státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit České národní radě pojistný plán na následující kalendářní rok a bilanci a zprávu o výsledcích hospodaření za běžný kalendářní rok.

Odůvodnění:

Hlavními zdroji základního fondu Pojišťovny jsou platby pojistného. Pojišťovna bude dále získávat finanční prostředky i z dalších zdrojů. Půjde zejména o příjmy ze sankcí uložených organizacím podle zákona o všeobecném zdravotním pojištění, dary, příspěvky státu, obcí, popřípadě podniků a příjmy vyplývající z finančních operací Pojišťovny. Tyto prostředky jsou zdrojem rezervního, popřípadě dalších účelových fondů.

Systém tvorby a užití rezervního fondu podle zákona o všeobecném zdravotním pojištění upraví ministerstvo financí České republiky vyhláškou.

Hospodaření s fondy je vedeno odděleně od hospodaření s rozpočtem na provoz Pojišťovny.

Osvobození od daní a poplatků se navrhuje ve snaze zabránit dvojímu zpoplatnění poplatníků.

Ústředí Pojišťovny udržuje v provozu, aktualizuje a rozvíjí informační systém Pojišťovny, jak na úrovni Ústředí, tak i na úrovni poboček. Používání údajů tohoto informačního systému je výhradním právem Pojišťovny a informace, které jsou v informačním systému obsaženy, je možné poskytovat jen se souhlasem Pojišťovny, pojištěnců a smluvních partnerů, kterých se údaje dotýkají.

Členové orgánů Pojišťovny, jakož i její zaměstnanci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost se vztahuje na členy orgánů Pojišťovny i po skončení jejich funkce, jakož i zaměstnance pojišťovny i po skončení pracovního poměru.

Odůvodnění:

Informační systém Pojišťovny bude tvořit ústřední databáze pevně propojená na výpočetní systém poboček. Ústřední databáze bude sloužit pro zprostředkování přenosu a komunikace mezi datovými soubory poboček, bude zabezpečovat kontrolní vazby systému, stejně jako ochranu všech dat. S ohledem na ochranu práv pojištěnců a ochranu zájmů zaměstnavatelů a Pojišťovny je nutné stanovit povinnost mlčenlivosti členů orgánů Pojišťovny a jejím zaměstnancům.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Usnesením vlády České republiky č. 36 ze dne 13. 2. 1991, rozšířeným o usnesení č. 69 ze dne 13. 3. 1991 bylo ministru zdravotnictví České republiky uloženo zpracovat koncepci povinného zdravotního pojištění, zdravotní pojišťovny a vícezdrojového systému financování zdravotnictví.

Na základě citovaných usnesení byl vypracován návrh zásad zákona o všeobecném zdravotním pojištění. Jeho účelem je navázání na jeden z nejmodernějších evropských systémů nemocenského pojištění, který u nás existoval v úpravě zákona č. 221/1924 Sb. a byl násilně přerušen až přijetím zákona o národním pojištění č. 99/1948 Sb. Existence nového pojišťovacího systému by měla přinést výrazné zlepšení stavu našeho zdravotnictví.

Aby tento systém ale vůbec mohl vzniknout a poté i fungovat, je nezbytné zřídit instituci, která funkce tohoto systému zabezpečí. Vzhledem k popsané potřebě byl zpracován návrh zásad zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně (dále jen "Pojišťovna"). Pojišťovna je s ohledem na potřebu dovedení zdravotního pojišťovacího systému až k jednotlivým občanům členěna na ústředí a pobočky s působností v České republice.

Náklady na zřízení a provoz Pojišťovny budou hrazeny v letošním roce z rozpočtu na zdravotnictví, v roce 1992 z rozpočtové kapitoly všeobecného zdravotního pojištění, v roce 1993 a dalších letech potom z prostředků na pojištění.

V nejširší možné variantě se počítá s 85 pobočkami a 3 375 pracovníky. Jak pracovní místa v pojišťovně, tak mzdové prostředky na ně budou získány ze zdrojů uvolněných zánikem administrativních míst dosavadních řídících struktur (KÚNZ, ÚNZ a OÚNZ).