Česká národní rada se usnesla na tomto
zákoně:
Zákon České národní rady č.
231/1991 Sb., o působnosti orgánů České
republiky v mimosoudních rehabilitacích, se mění
a doplňuje takto:
1. § 17 se doplňuje odstavcem, který zní:
"(4) Kupní cena nebo náhrada podle odstavce
1 je příjmem státního rozpočtu
České republiky."
2. § 18 zní:
(1) Právo České republiky na vydání
věci [Článek 4 odstavec 4 ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., o československé
federaci, ve znění pozdějších
předpisů. § 34 zákona č. 87/1991
Sb.] uplatňuje proti povinné osobě okresní
úřad, v jehož územním obvodu
se věc nachází.
(2) Působnost okresních úřadů
podle tohoto zákona vykonávají v hlavním
městě Praze obvodní úřady [§
3 odst. 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích.
§ 22 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č.
418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.].
Obvody obvodních úřadů v hlavním
městě Praze se pro účely tohoto zákona
shodují s obvody obvodních národních
výborů ke dni nabytí účinnosti
zákona České národní rady č.
418/1990 Sb., o hlavním městě Praze."
3. Za § 18 se vkládají § 18a až 18c,
které znějí:
S věcí vydanou České republice se
naloží podle zvláštních předpisů.
[Vyhláška č. 61/1986 Sb., o prozatímní
správě národního majetku Vyhláška
č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním
majetkem, ve znění pozdějších
předpisů.]
(1) Výtěžek z prodeje věcí, které
Česká republika nabyla do svého vlastnictví
(§ 18), je příjmem státního rozpočtu
České republiky.
(2) Obvodní úřady v hlavním městě
Praze odvedou do státního rozpočtu 80 % výtěžku
z prodeje věcí. Zbývajících
20 % výtěžku je příjmem jejich
rozpočtu.
Vypořádal-li stát za vydávanou věc
pohledávku peněžního ústavu [§
10 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb.], postupuje
se podle § 17."
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
I. Obecná část
Návrh zákona zpracovalo ministerstvo financí
na základě usnesení vlády č.
258 ze dne 22. července 1991.
Dnem 1. června 1991 nabyl účinnosti zákon
České národní rady o působnosti
orgánů České republiky v mimosoudních
rehabilitacích č. 231/1991 Sb.
Tento zákon předpokládá, že postup
při uplatňování nároků
státu, jenž vstoupil do majetkových práv
oprávněných osob, které vyplývají
ze zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních
rehabilitacích, stanoví vláda České
republiky svým nařízením (§ 18).
Podle § 34 zákona č. 87/1991 Sb., není-li
oprávněné osoby nebo neuplatní-li
žádná z oprávněných osob
nárok na vydání věci ve lhůtě
stanovené v § 5 odst. 2, stává se oprávněnou
osobou stát, který uplatní toto své
právo nejpozději do 18 měsíců
ode dne účinnosti tohoto zákona. Postup při
uplatnění nároku státu stanoví
zvláštním předpisem příslušné
orgány republik.
Usnesení vlády č. 116 ze dne 11. dubna 1991
(bod II/2) uložilo ministru financí, aby vládě
do 30. června 1991 předložil návrh nařízení
vlády o postupu při uplatňování
nároků státu podle § 34 zákona
o mimosoudních rehabilitacích.
Připomínkové řízení
k návrhu tohoto právního předpisu
ukázalo, že navrhovaná právní
úprava je vzhledem k právnímu postavení
obvodních úřadů v městských
částech hlavního města Prahy neschůdná.
Obvodní úřady mohou vykonávat státní
správu jen v rozsahu stanoveném zvláštními
zákony (§ 21 odst. 1 zákona ČNR č.
367/1991 Sb., o obcích).
Z tohoto důvodu se navrhuje novelizace zákona ČNR
č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů
České republiky v mimosoudních rehabilitacích.
Navrhovaná úprava předpokládá,
že postup státu při uplatnění
majetkového nároku státu podle § 34
zákona o mimosoudních rehabilitacích upraví
přímo zákon České národní
rady.
V souvislosti s touto změnou dosavadní právní
úpravy se navrhuje výslovně v zákonu
ČNR vyjádřit, že působnost okresních
úřadů podle zákona ČNR č.
231/1991 Sb. vykonávají v hlavním městě
Praze obvodní úřady v městských
částech.
Z hlediska čl. 4 odst. 4 ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., o československé federaci,
ve znění pozdějších předpisů
je majetek nabytý státem podle § 34 zákona
č. 87/1991 Sb. ve vlastnictví příslušné
republiky. Výtěžek z prodeje takového
majetku je příjmem státního rozpočtu
příslušné republiky.
Výnos z prodeje věcí nabytých státem
znamená příjem do státního
rozpočtu České republiky. Rozsah tohoto
příjmu nelze předem určit.
Postup podle § 34 zákona o mimosoudních
rehabilitacích bude administrativně velmi náročný.
V podstatě znamená, že okresní úřady
by měly postupně prověřit větší
část realizačních spisů, které
byly založeny v rozhodném období. Poněvadž
tento majetek převedly bývalé okresní
národní výbory (v hl. městě
Praze obvodní národní výbory) v rámci
výkonu prozatímní správy národního
majetku na jiné subjekty (u nemovitostí se jednalo
především o podniky bytového hospodářství
a na národní výbory základního
stupně), bude nutné prošetřit dispozice
s národním majetkem ze strany těchto nabyvatelů.
Ministerstvo financí předpokládá,
že se jedná o statisíce případů
(teprve prostudováním spisu lze zjistit, jaký
majetek stát nabyl, na základě jaké
právní skutečnosti a jak s ním bylo
naloženo). Mnohé realizační spisy (zejména
z konce čtyřicátých let a z první
poloviny padesátých let) již nejsou k dispozici,
popř. jsou značně znehodnoceny nevhodnou
archivací.
Lze předpokládat, že tato administrativní
náročnost povede ke zvýšení počtu
pracovníků okresních (v hlavním městě
Praze obvodních) úřadů.
Návrh zákona ČNR se však nevztahuje
na případy uvedené v § 23a zákona
č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků
některých majetkových křivd, ve znění
pozdějších předpisů.
II. Zvláštní část
K § 17 odst. 4
Dosavadní § 17 se doplňuje odstavcem 4, který
určuje rozpočtové určení
vrácené kupní ceny nebo náhrady oprávněnou
osobou (§ 10 odst. 4 zákona č. 87/1991
Sb.).
Návrh předpokládá, že se jedná
o příjem státního rozpočtu
České republiky.
K § 18
Návrh předpokládá, že k uplatňování
majetkových práv státu podle § 34 zákona
o mimosoudních rehabilitacích by byl příslušný
okresní úřad, v jehož územním
obvodu se majetek nachází.
Zákon ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním
městě Praze, nedefinuje Magistrátní
úřad hlavního města Prahy jako okresní
úřad (tedy jako orgán státní
správy České republiky). Vzhledem k této
skutečnosti návrh předpokládá,
že v hlavním městě Praze by působnost
podle tohoto zákona vykonávaly obvodní úřady.
Do vlastnictví obcí by přešly rovněž
věci z vlastnictví České republiky,
k jejichž vydání neuplatní svoje nároky
oprávněné osoby (§ 4 odst. 2 zákona
ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých
věcí z majetku České republiky do
vlastnictví obcí). Ani na tento majetek by se
tedy § 34 zákona o mimosoudních rehabilitacích
nevztahoval.
K § 18a a 18b
Návrh předpokládá, že se státem
nabytým majetkem (to je s věcmi, které
byly státu - České republice - na základě
§ 34 zákona o mimosoudních rehabilitacích
vydány) by bylo naloženo podle předpisů
o prozatímní správě národního
majetku (to je podle vyhlášky č. 61/1986
Sb.).
Institut tzv. prozatímní správy národního
majetku je upraven rámcově v §. 65 odst. 3
hospodářského zákoníku.
Vztahuje se na národní majetek
- u něhož při jeho nabytí státem
není patrno, která státní organizace
jej má spravovat,
- nebo o němž se zjistí, že není
ve správě žádné státní
organizace.
Vyhláška č. 61/1986 Sb. zakládá
povinnost takový majetek zjistit, sepsat a předepsaným
způsobem realizovat (to je převést na jiné
subjekty).
Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, platí
pro prozatímní správu národního
majetku předpisy o hospodaření s národním
majetkem (vyhl. č. 119/1988 Sb.).
Výtěžek z prodeje odvede okresní
úřad do státního rozpočtu České
republiky. Obvodní úřady v hl. m. Praze by
do státního rozpočtu odvedly 80% výtěžku.
Zbývajících 20% by bylo příjmem
městských částí. Ministerstvo
financí přitom vychází z § 21
odst. 3 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích.
Podle tohoto ustanovení zvláštní
zákon stanoví způsob náhrady nákladů,
které obcím vzniknou v souvislosti s výkonem
přenesené působnosti.
Tímto způsobem by se tedy obvodním úřadům
v hlavním městě Praze nahradily náklady,
které jim vzniknou v souvislosti s výkonem agendy
mimosoudních rehabilitací. Proti tomuto způsobu
náhrady neměl ani Magistrátní úřad
hl. m. Prahy ani žádný z obvodních úřadů
v hl. m. Praze žádné námitky.
K § 18c
Na základě došlých připomínek
a podle vlastních poznatků se dosavadní právní
úprava doplňuje rovněž postupem v případech,
kdy oprávněná osoba je povinna uhradit státu
pohledávku peněžního ústavu
(§ 10 odst. 2 zákona). Vzhledem k povaze věci
se navrhuje, aby právní úprava byla stejná
jako při úhradě kupní ceny nebo náhrady
- § 17 zákona ČNR č. 231/1991 Sb.