ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1992

VI. volební období

432 K

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslanců ČNR Klubu Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnosti pro Moravu a Slezsko Gerty Mazalové, Antonína Andrleho, Pavla Balcárka, Josefa Bezděka, Petra Dudeška, Luďka Fendrycha, Karla Fonioka, Miroslava Havlíčka, Františka Homoly, Františka Kačenky, Jaromíra Kapusty, Ladislava Krčmy, Jana Kryčera, Jiřího Macháčka, Zdeňka Malíka, Kamila Procházky, Oty Průši a Vladimíra Zemana

na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta,

ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta,

ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky Tomáše Ježka

a

ministra financí České republiky Karla Špačka

ve věci postupu ekonomické reformy, hospodářské situace v zemědělství a současného stavu zemědělské výroby

Ministr zemědělství České republiky Bohumil Kubát zaslal odpověď na interpelaci skupiny poslanců ČNR dopisem ze dne 7. 4. 1992.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta na interpelaci skupiny poslanců, která je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 9. dubna 1992

Dagmar Burešová v.r.

Příloha: 5 listů

Vláda České republiky předložila na pořad jednání 24. schůze České národní rady po projednání v Hospodářské radě vlády ČR a ve vládě "Zprávu o postupu ekonomické reformy a hospodářské situaci v zemědělství" zpracovanou ministerstvem zemědělství podle zadání obsaženého v usnesení ČNR z 21. schůze 10. 7. 1991 k návrhu poslance Karla Kříže.

V tomto materiálu jsme položili důraz na otevřenou a konkrétní formu prezentace postupu ekonomické reformy v zemědělství a soustředili se především na ty oblasti, které jsou v přímé kompetenci vlády ČR.

Zpráva byla podrobně projednávána za účasti zástupců ministerstva zemědělství v příslušných výborech ČNR a v různých obměnách byly předmětem rozpravy i ty kritické připomínky a podněty, které jsou obsahem deseti bodů interpelace poslanců HSD-SMS. Jejich podstatnou část znovu zopakovali ve svých vystoupeních na 24. schůzi ČNR pan poslanec Kapusta a pan poslanec Homola, kteří spolu s dalšími 17 poslankyněmi a poslanci vystoupili v rozpravě ke sněmovním tiskům 386 a 452.

Protože Česká národní rada vzala zprávu vlády o postupu ekonomické reformy a hospodářské situaci v zemědělství na vědomí, považovali jsme tím za zodpovězenou i interpelaci poslanců HSD-SMS. Kromě toho jsem se ve svém úvodním slově k tomuto materiálu (předneseném na 24. schůzi ČNR dne 14. 11. 1991) a v odpovědích na jednotlivé příspěvky pokusil dát komplexní a vyčerpávající odpovědi mj. i na některé další kritické připomínky a podněty, vyslovené v průběhu projednávání zprávy ve výborech ČNR.

Protože však podstata interpelace poslanců HSD-SMS platí i ve vztahu k širšímu časovému horizontu, než za jaký byla podána informace ve zprávě vlády, pokusím se ve své odpovědi aktuálně reagovat na jednotlivé body interpelace.

Informace vlády o postupu ekonomické reformy a hospodářské situaci v zemědělství byly v minulém roce předloženy ČNR v ucelené formě v tisku č. 386. Poslanci obdrželi podrobnou informaci a analýzu výsledků za I. pololetí 1991 a v ústní zprávě při projednávání tohoto tisku i o výsledcích III. čtvrtletí 1991. Součástí materiálu byla i kvalifikovaná prognóza vývoje důchodové situace v zemědělství za rok 1991, která se minimálně odchyluje od dosažené skutečnosti. Přitom zhoršení důchodové situace v odvětví zemědělství bylo předem oceněno jako dočasný důsledek restrukturalizace tohoto odvětví.

V současné době je připravována zpráva vlády o plnění jejího programového prohlášení, která obsahuje i odpočet úkolů za resort zemědělství.

Z výše uvedeného je zřejmé, že poslanecký sbor je informován o postupu ekonomické reformy v zemědělství minimálně v půlročních cyklech a vláda ČR má podklady k průběžnému posuzování reformních kroků a koordinaci hospodářské politiky.

Z hlediska zásadních opatření vlády ČR z posledního období je třeba zdůraznit především to, že vláda projednala zásady státní hospodářské agrární politiky a schválila návrh dotační politiky v APK, lesním a vodním hospodářství ČR pro rok 1992.

Zásady státní hospodářské agrární politiky jsou postaveny na několika principech:

1. na principu potravinové bezpečnosti,

2. na principu trvalé udržitelnosti zemědělství,

3. na principu vzájemné propojenosti tří společenských funkcí zemědělství:

- produkční

- ekologické

- krajinotvorné, stabilizace osídlení a zachování venkovského prostoru.

Rozsah nepotravinového využití zemědělské půdy však je determinován vyčleněním prostředků z rozpočtu federace (mimo rámec schváleného objemu dotací MZe ČR na rok 1992) a rozsahem aktivních regulačních zásahů Federálního fondu tržní regulace v zemědělství, směřujících k omezení výroby v submarginálních podmínkách. Ministerstvo zemědělství se z titulu svých kompetencí v oblasti regulace agrárního trhu přímo podílí na vytvoření legislativních, organizačních a věcných podmínek pro státní regulační zásahy prostřednictvím Federálního fondu tržní regulace v zemědělství.

Přitom v roce 1991 v souladu s platnými rozpočtovými pravidly ministerstvo zemědělství (do začátku působení Federálního fondu tržní regulace v zemědělství) zajišťovalo výkon regulace agrárního trhu pouze ve své kompetenci, k tomu zřídilo komisi pro regulaci trhu a používalo prostředky vyčleněné pro tento účel ve státním rozpočtu ČR na rok 1991. Rozhodování o regulačních zásazích, zásady a výnosy ministra zemědělství o regulaci trhu a výběr vývozních organizací byl prováděn transparentním způsobem, za účasti zástupců podnikatelských seskupení - oprávněných členů komise (i na regionální úrovni). Regulační výnosy a zásady byly publikovány v tisku.

Je třeba poznamenat, že vláda ČR má při uplatnění ekonomických nástrojů agrární politiky pravomoci vymezeny příslušnými zákonnými předpisy. Nemůže proto přímo vstupovat do volného tržního prostoru, zejména předimenzovanými cenovými opatřeními. Vláda si je vědoma, že zemědělství má relativně menší prostor pro udržení dynamiky tvorby zisku oproti jiným odvětvím. Na druhé straně však nelze bagatelizovat poměrně nepříznivý hospodářský vývoj v odvětví zemědělství pouze důsledky dopadů z cenové liberalizace.

Materiálové náklady se při vysokém nárůstu cen vstupů v roce 1991 snížily o 12,4% u ZD a 11,6% u státních statků oproti roku 1990. Zemědělské podniky v roce 1991 "uspořily" téměř 40% naturálních materiálových vstupů, což vysoko převyšuje snížení výkonů. V chování podniků se jednoznačně projevila snaha o vyřešení okamžitých výrobních i finančních problémů. Za neméně závažný vliv je třeba považovat snížení intenzity výroby. Přitom se výrazně zvýšily ztráty v zemědělské výrobě. Je proto třeba celou tvorbu hospodářského výsledku posuzovat komplexně a obrat v ekonomické situaci je nutno spojovat s probíhající transformací podniků a restrukturalizací výroby.

Proto vlády ČSFR a republik také rozhodly o zavedení dotační soustavy, především na podporu restrukturalizace a transformace a o zavedení jednotných principů tržní regulace.

Součástí přijatých zásad státní hospodářské agrární politiky je i jasně koncipovaná ochranná politika. Je však třeba respektovat kompetence v této oblasti, které jsou svěřeny federálním orgánům.

V průběhu roku 1991 se koncepce této politiky postupně tvořila. V současné době lze konstatovat, že je vytvořen provázaný ochranný systém, který vychází zejména z

- nového celního sazebníku, kterým se u nejcitlivějších zemědělských položek zvyšují celní sazby až na 25 - 30% (živý skot, maso, máslo, pšeničná mouka, vinné hrozny, škrob), u cukru na 60%,

- souboru netarifních opatření, v rámci kterých byly od 1. 1. 1992 zavedeny vyrovnávací dávky při dovozu vybraných zemědělských komodit, u nichž je dovozová cena výrazně nižší, než je průměrná úroveň tržní ceny tuzemských komodit,

- platného systému licenčního řízení u vybraných druhů zboží, v rámci kterého byly na rok 1992 pro vybrané zemědělské a potravinářské výrobky stanoveny vývozní kvóty a jsou vydávány licence,

- uzavřené Asociační dohody mezi ES a ČSFR, v rámci které jsou dohodnuty vzájemné množstevní koncese na vývoz a dovoz zemědělských a potravinářských výrobků se zvýhodněním v celních sazbách a vyrovnávacích dávkách.

Soustava těchto opatření společně s opatřeními v daňové oblasti umožnila vytvořit přiměřenou úroveň ochrany vnitřního agrárního trhu. Přitom soustava netarifních opatření umožňuje průběžné korekce míry ochrany našeho trhu v průběhu roku.

Pokud se týká oblasti malé privatizace, bylo MZe ČR do 31. 3. 1992 předáno 428 karet provozních jednotek, z nichž 288 bylo postoupeno MSNMP ČR s doporučením zakladatele k jejich realizaci v rámci malé privatizace. Dalších 42 karet je připraveno k projednání.

Všechny předložené návrhy posuzuje odborná komise, která svá stanoviska předkládá k odsouhlasení operativní poradě vedení ministerstva. Teprve potom jsou konečná stanoviska zakladatele předávána MSNMP ČR.

K malé privatizaci nebyly doporučeny ty návrhy, u kterých nebyly dořešeny restituční nároky, zůstávaly nevyřešené závazky zatěžující jednotky navržené k privatizaci, event. hrozilo narušení technologické návaznosti a vazeb v rámci zbytku podnikatelského subjektu.

V rámci I. vlny velké privatizace bylo MZe ČR jako zakladateli předloženo 474 povinných privatizačních projektů. Do 31. 10. 1991 bylo MZe ČR předloženo 395 projektů konkurenčních a do 20. 1. 1992 dalších 1600 projektů. Celkem tedy zakladatel obdržel k posouzení ve smyslu § 8 zákona o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby 2 469 privatizačních projektů, tj. v průměru 5,2 projektů na jeden státní podnik resp. a. s. založenou státem.

Hodnota majetku navrženého k privatizaci v I. vlně činí cca 180 mld. Kčs, z toho na kupónovou privatizaci cca 30 mld. Kčs. Na privatizaci organizací tvořících tzv. "rodinné stříbro ČR" vypracovalo MZe ČR návrh pro vládu ČR, podle kterého se doporučuje privatizace těchto organizací jejich převodem na akciové společnosti s výrazným podílem kupónové metody privatizace.

Veškeré privatizační projekty posoudily příslušné komise, ustavené na regionálních odborech MZe ČR a komise odborných útvarů ministerstva. Resortní privatizační komise pak projednávala všechny projekty za účasti předkladatelů, zástupců příslušných regionálních odborů a v celé řadě případů i za účasti poslanců ČNR a přijímala svá stanoviska veřejným hlasováním. Stanoviska k projektům I. vlny privatizace byla předána MSNMP ČR. MZe ČR vzhledem k velkému počtu privatizačních projektů a s tím spojené komplikované situace na MSNMP ČR nabídlo svou pomoc při zajištění přípravy k projednání privatizačních projektů státních statků, STS a OZS a organizací Osevy tak, aby vzhledem k jejich ekonomické situaci byla jejich privatizace co nejvíce urychlena.

V Praze dne 7. 4. 1992
Bohumil Kubát v.r.

Přílohy:

Zásady státní hospodářské agrární politiky ČR pro rok 1992 (projednané ve vládě ČR dne 22. 1. 1992)

Zaměření, principy a pravidla dotační politiky v agropotravinářském komplexu, lesním a vodním hospodářství ČR pro rok 1992

Poznámka: Přílohy (58 stran) byly předány poslanci Kamilu Procházkovi

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP