(1) Zřizuje se Pozemkový fond České
republiky (dále jen "Pozemkový fond").
Pozemkový fond je právnickou osobou a zapisuje se
do podnikového rejstříku. Sídlem Pozemkového
fondu je Praha.
(1) Pozemkový fond spravuje nemovitosti ve vlastnictví
státu určené zvláštním
předpisem [Zákon č. 229/1991 Sb. o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku.] a nemovitosti
jejichž vlastník není znám.
(2) V případech vymezených zvláštním
předpisem [Zákon č. 229/1991 Sb. o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku.] Pozemkový
fond vymění vlastníkovi jeho pozemek za jiný
pozemek ve vlastnictví státu.
(3) Dále zprostředkovává i výměny
pozemků vlastníků v různých
obcích.
(4) Do schválení privatizačního projektu
a nebo v souladu s ním může Pozemkový
fond nemovitosti ve vlastnictví státu a nemovitosti
jejichž vlastník není znám pronajímat
jiným osobám na základě smlouvy.
(5) Přednostním úkolem Pozemkového
fondu je prodej nemovitostí ve vlastnictví státu
privatizovaných podle schváleného privatizačního
projektu.
(6) Při privatizaci nemovitostí ve vlastnictví
státu postupuje Pozemkový fond podle zvláštních
předpisů [Zákon č. 92/1991 Sb.
o podmínkách převodu majetku státu
na jiné osoby.] a v součinnosti s ministerstvem
pro správu národního majetku a jeho privatizaci
České republiky a s ministerstvem zemědělství
České republiky.
varianta I.
(1) Orgány Pozemkového fondu jsou prezidium a dozorčí
rada
(2) Činnost Pozemkového fondu řídí
prezidium. Předsedou prezidia je osoba pověřená
řízením orgánu státní
správy zemědělství České
republiky. Místopředsedu a ostatní členy
volí a odvolává Česká národní
rada. Funkční období členů
prezidia s výjimkou předsedy je 5 let.
(3) Dozorčí rada kontroluje činnost a hospodaření
Pozemkového fondu. Předsedu dozorčí
rady, jeho místopředsedu a ostatní členy
volí a odvolává Česká národní
rada. Členové dozorčí rady jsou voleni
na období 3 let. Dozorčí rada upozorňuje
vládu České republiky, případně
příslušné orgány, na zjištěné
nedostatky.
(4) Funkce člena prezidia a dozorčí rady
jsou navzájem neslučitelné.
(5) Členy dozorčí rady nemohou být
pracovníci Pozemkového fondu.
(6) Pracovník Pozemkového fondu nesmí vykonávat
práce související s pozemkovými úpravami,
které Pozemkový úřad objednává
podle zvláštních předpisů [4/
Zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových
úpravách a pozemkových úřadech.]
varianta 2
(1) Orgány Pozemkového fondu jsou prezidium, dozorčí
rada a výkonný výbor.
(2 - 5) ... jako var. I.
(6) V čele výkonného výboru je ředitel. Ředitele a členy výboru jmenuje prezidium. Výbor jedná podle pokynů prezidia v rozsahu vymezeném statutem a zabezpečuje výkon působnosti Pozemkového fondu. Členové výboru jsou zaměstnanci Pozemkového fondu.
(7)... jako (6) u var. I.
(1), Majetek pozemkového fondu tvoří majetek
převedený na něj podle § 2 (6) a jeho
příjmy.
(2) Majetek Pozemkového fondu netvoří součást
rozpočtu republiky a lze jej použít pouze podle
zvláštních předpisů. [Zákon
ČNR č.171/1991 Sb. o působnosti orgánů
České republiky ve věcech převodů
majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního
majetku České republiky.]
(3) Pozemkový fond hospodaří podle vlastního
rozpočtu, který schvaluje Česká národní
rada. Pro právní úkony Pozemkového
fondu platí ustanovení zvláštních
předpisů [Zákon ČNR č.171/1991
Sb. o působnosti orgánů České
republiky ve věcech převodů majetku státu
na jiné osoby a o Fondu národního majetku
České republiky.]
(4) Příjmem Pozemkového fondu je výtěžek
z pronájmu půdy a prodeje nemovitostí na
základě schváleného privatizačního
projektu, výnos akcií a případný
příspěvek (subvence) státu.
(5) Provozní náklady Pozemkového fondu se
hradí z Jeho příjmů, případně
z úvěru poskytnutého Fondem národního
majetku, naopak případné roční
rozpočtové přebytky se převádějí
do tohoto fondu v rozsahu určeném statutem.
(1) Pozemkový fond spolupracuje s Fondem národního
majetku České republiky [Zákon ČNR
č.171/1991 Sb. o působnosti orgánů
České republiky ve věcech převodů
majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního
majetku České republiky.], Pozemkovými
úřady, ministerstvem pro správu národního
majetku a Jeho privatizací a ministerstvem zemědělství
České republiky.
(2) K výkonu působnosti zaměstnává
Pozemkový fond odborné pracovníky a zřizuje
svá pracoviště v sídlech Okresních
pozemkových úřadů.
(3) Podrobnosti týkající se organizační
struktury Pozemkového fondu stanoví statut, který
schvaluje vláda České republiky. § 4
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Podobně jako Fond národního majetku má
i Pozemkový fond nezastupitelné místo v institucionální
soustavě, která má zajistit vypořádání
restitučních nároků a privatizaci
nemovitostí ve vlastnictví státu, při
čemž u půdy se většinou nelze obejít
bez složitého procesu výměn a scelování
pozemků prostřednictvím pozemkových
úprav.
Zákon FS č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku, kterým se zmocňuje
Česká národní rada k přijetí
zákona o Pozemkovém fondu (§ 17 /1/), vymezuje
obligatorně působnost Pozemkového fondu ve
správě a pronajímání nemovitostí
ve vlastnictví státu a nemovitostí, o které
se vlastníci nepřihlásili a ve výměnách
pozemků, při čemž je třeba vzít
v úvahu, že ze zákona č. 229/1991 Sb.
zaniklo právo hospodaření k nemovitostem
ve vlastnictví státu. Právní postavení
státních zemědělských podniků
se tím dostalo do rozporné situace, která
při striktním výkladu ustanovení nebude
bez Pozemkového fondu řešitelná.
Zákon č. 229/1991 Sb. dále odkazuje (§
17 /2/) na zákon č. 92/199 Sb., o podmínkách
převodu majetku státu na jiné osoby, kterým
je obligatorně vymezena působnost Pozemkového
fondu při privatizaci. Ustanovení zákona
ČNR o Pozemkovém fondu mají být rovněž
formulována v návaznosti na znění
zákona ČNR č. 171/1991 o působnosti
orgánů České republiky ve věcech
převodů majetku státu na jiné osoby
a o Fondu národního majetku České
republiky.
K jednotlivým ustanovením:
K § 1
Koncepce Pozemkového fondu jako právnické
osoby s charakterem veřejně prospěšného
podniku je analogická Fondu národního majetku,
avšak znění vyšších zvláštních
předpisů neumožňují, aby Pozemkový
fond byl jeho součástí - nehledě na
to, že pro významnou pozemkovou specifičnost
by to vlastně nebylo účelné.
Z této analogie rovněž vyplývá, že Pozemkový fond by neměl být součástí orgánů státní správy. Vymezení sídla Pozemkového fondu do Prahy vychází z nutnosti úzké součinnosti dle § 5 (1).
K § 2
Správou nemovitostí lze rozumět péči
řádného hospodáře o jejich
účelné využití v souladu s právními
normami týkajícími se ochrany půdy,
krajiny a přírody, jichž musí Pozemkový
fond dbát i jako účastník řízení
o pozemkových úpravách.
V ustanoveních se pro lepší praktickou použitelnost
zákona cituje znění vyššího
zvláštního předpisu.
k odst. (2):
Jde o náhradu za pozemky, které nelze vlastníkům
vydat.
k odst. (3):
Pozemkový fond spolu s Pozemkovými úřady
umožní vlastníkům, aby výměnou
za své pozemky získali půdu v místě
nebo poblíž bydliště, případně
v jiném místě.
k odst. (5):
Z ustanovení zákona č. 92/1991 vyplývá, že státní zemědělské podniky budou privatizovány tak, že
- v souladu se schváleným privatizačním projekte podniku zakladatel zruší podnik bez likvidace nebo vyjme část podniku,
- dnem zrušení podniku (nebo vynětí části) přechází privatizovaný majetek na Pozemkový fond,
- při čemž prodej tohoto majetku nebo založení
obchodní společnosti musí být časově
shodné se zrušením podniku bez likvidace.
Pozemkový fond tedy nemá být dlouhodobým
vlastníkem státních podniků, ale prostředníkem
jejich privatizace.
K § 3
Pokud jde o orgány Pozemkového fondu lze rovněž
uplatnit analogii orgánů Fondu národního
majetku České republiky, protože však
je nutné předpokládat i jiné přístupy,
předkládá se variantní řešení.
Předmětem zvláštní úvahy
(var. III) je ustanovení výkonného výboru
ze zákona, které by dodalo tomuto orgánu
potřebnou váhu, vzhledem ke značné
zodpovědnosti, kterou bude mít.
K § 4
Za majetek Pozemkového fondu lze považovat pouze majetek
výslovně vymezený vyššími
zvláštními předpisy, nikoli tedy obecně
nemovitosti ve smyslu § 17 (1) zákona č. 229/1991
Sb.
Mezi právní úkony /odst. (3)/ je zahrnuta
i působnost v uzavírání smluv, v účasti
na zakládání obchodních společností,
v nabývání a prodeji akcií, výkonu
účastnických práv a j.
Protože je nutné očekávat, že v
nejbližším roce provozní náklady
Pozemkového fondu značně převýší
jeho příjmy, musí být umožněno
doplnit chybějící prostředky jednak
levným úvěrem a dále i subvencí
státu, která ovšem musí být omezena
tak, aby nedošlo k nadměrnému růstu
technicko-administrativního aparátu.
K § 5
I když podrobná úprava výkonu působnosti
Pozemkového fondu nemůže být předmětem
navrhovaného zákona, ale záležitostí
statutu, je možné učinit zasvěcený
odhad rozsahu činnosti Pozemkového fondu v rámci
okresu na dvou až třech stupních pracovní
a časové náročnosti podle výše
podílu státní půdy, počtu státních
statků a množství restituční
problematiky.
Spotřeba pracovního času bude nepochybně
záviset na účinném informačním
propojení a efektivní dělbě působností
mezi pracovníkem Pozemkového fondu, Pozemkovým
úřadem, pracovištěm Geodezie a Regionálním
odborem ministerstva zemědělství, při
využití společných nebo smluvních
právnických služeb a kvalitního informačního
a počítačového systému.
Z tohoto pohledu pak lze za minimální obsazení
pracoviště Pozemkového fondu v jednoduchém
okrese považovat: jeden odborný pracovník,
půl administrativní síly, zatím co
ve složitém okrese za maximální
obsazení: čtyři odborní pracovníci,
dvě administrativní síly.
Při interpolaci průměrného obsazení
celkem 2,8 zaměstnance na okres by celkový stav
v regionech činil 205 a v ústředí
maximálně 30, tedy dohromady 235 zaměstnanců.
Pro činnost v Pozemkovém fondu bude účelné
využít některých zaměstnanců
Státní meliorační správy, ministerstva
zemědělství a jeho Regionálních
odborů.