Zásada č. 1
1. Předmětem daně jsou vozidla používaná
k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s touto
činnosti, a to silniční motorová vozidla,
kolové traktory, přípojná vozidla
k silničním motorovým vozidlům a ke
kolovým traktorům, s výjimkou kolových
traktorů a jejich přípojných vozidel
používaných v lesnictví ("dále
jen vozidla").
2. Od daně jsou osvobozena:
- vozidla používaná v oblasti zdravotnických
a sociálních služeb, policejních služeb,
protipožární ochrany, spojů, údržby
a zajišťování provozu silnic a dálnic,
je-li činnost v těchto oblastech podnikatelskou
činností,
- vozidla rozpočtových a příspěvkových
organizací a vozidla obcí, jsou-li těmito
právnickými osobami používána
k podnikatelské činnosti, vozidla používaná
výlučně pro dopravu zásilek na překladiště
kombinované dopravy (silnice/železnice, silnice/voda
nebo silnice/železnice/voda) a z tohoto překladiště;
nárok na osvobození je nutno prokázat předložením
příslušných dokladů,
- na dva roky vozidla vybavená účinnými
katalyzátory.
Zdůvodnění:
Jako předmět daně se navrhují motorová
vozidla a jízdní soupravy používaná
k podnikání zahrnovaná podle vyhlášky
FMD č. 41/1984 Sb. o podmínkách provozu vozidel
na pozemních komunikacích do skupin M, N a O. Předmětem
daně nejsou a nepodléhají dani jednostopá
vozidla a tříkolky skupiny L a zvláštní
vozidla s výjimkou kolových traktorů mimo
odvětví lesnictví. Dani nepodléhají
vozidla určená pro individuální potřebu,
nepoužívaná k podnikání a dále
vozidla, na jejichž provozu je všeobecný zájem.
Přívěsy používané pro
individuální, např. rekreační
účely (obytné i nákladní) nejsou
zdaněny, pokud neslouží podnikatelské
činnosti. Předpokládá se objektivní
možnost vybavení vozidel katalyzátory v době
účinnosti zákona.
Zásada č. 2
1. Poplatníkem daně je držitel vozidla zapsaný
v technickém průkazu vozidla.
2. U cizozemských vozidel v mezinárodním
provozu platí daň ten, kdo vozidlo v tuzemsku užívá
(řidič).
Zdůvodnění:
Tato zásada si klade za cíl jednoznačně
vymezit poplatníka ve vztahu ke konkrétnímu
vozidlu. Poplatníkem silniční daně
se navrhuje držitel vozidla zapsaný v technickém
průkazu. U cizozemských vozidel v mezinárodním
provozu platí daň řidič vozidla.
Zásada č. 3
1. Zdaňovacím obdobím je kalendářní
rok. Doba, po kterou je vozidlo během kalendářního
roku používáno k podnikatelské činnosti,
není pro výši daně rozhodná.
2. U cizozemských vozidel v mezinárodním
provozu je zdaňovacím obdobím doba, po kterou
je vozidlo dočasně dovezeno do tuzemska.
Zdůvodnění:
Zdaňovacím obdobím pro vozidla evidovaná
na území České republiky se navrhuje
kalendářní rok.
Zásada č. 4
U nákladních automobilů, přívěsů,
návěsů, kolových traktorů a
autobusů je základem pro výpočet daně
jejich celková hmotnost v tunách. U osobních
automobilů je základem pro výpočet
daně objem válců motoru v cm3.
U nákladních automobilů sloužících
zemědělské prvovýrobě včetně
jejich přívěsů a návěsů
platí sazby ve výši 50% uvedených sazeb
a u kolových traktorů používaných
v zemědělství včetně jejích
přívěsů a návěsů
platí sazby ve výší 10% uvedených
sazeb.
Poplatník je povinen vypočítat daň
zvlášť pro motorové vozidlo a zvlášť
pro přívěs nebo návěs. Pro
výpočet daně je rozhodný stav vozidel
k 31. prosinci.
Pro cizozemská vozidla v mezinárodním provozu
se použijí tyto sazby daně:
Daň za jedno vozidlo na 24 hodin činí stopadesátinu
sazby daně stanovené pro tuzemské vozidlo,
nejméně však 100 Kčs. Daň za
jedno vozidlo na 7 dní jdoucích po sobě činí
třicetinu sazby daně stanovené pro tuzemské
vozidlo, nejméně však 500 Kčs.
Daň za jedno vozidlo na 30 dní jdoucích po
sobě činí jednu osminu sazby daně
stanovené pro tuzemské vozidlo, nejméně
však 1 500 Kčs.
Nerovná-li se doba, po kterou je cizozemské vozidlo
v mezinárodním provozu dočasně dovezeno
do tuzemska, 24 hodinám, 7 nebo 30 dnům, vypočte
se daň jako součet příslušných
násobků sazby daně stanovené na 24
hodin, na 7 a na 30 dnů. Pokud je to pro plátce
výhodnější, použije se pro cizozemské
vozidlo sazba daně stanovená pro tuzemské
vozidlo.
Když se prodlouží doba pobytu, za kterou byla
daň zaplacena, zvýší se daň při
výstupu z tuzemska za prodlouženou dobu pobytu tak,
jako by šlo o nový vstup do tuzemska.
Daň se zaokrouhluje na celé koruny dolů.
Zdůvodnění:
Daňovým základem je celková hmotnost,
resp. objem válců vozidla a od něho je odvozeno
daňové zatížení. Nejnižší
sazba daně se předpokládá pro osobní
automobily, nejvyšší pro těžká
nákladní vozidla. Současně jsou stanoveny
sazby pro cizozemská vozidla v mezinárodním
provozu na 24 hodin, 7 a 30 dní. Sazby silniční
daně v rámci stanovených rozpětí
jsou podloženy propočty nákladů na dopravní
cestu dle jednotlivých kategorií vozidel. Sazby
jsou předběžné, orientační
a budou upřesněny v paragrafovaném znění
zákona o silniční dani.
Zásada č. 5
Silniční daň z vozidel používaných
v kombinované dopravě nebude placena za podmínky,
že v kalendářním roce se uskuteční
více než 120 jízd, pří nichž
v rámci mezinárodní nebo vnitrostátní
dopravy bude použita část nebo celá
trasa po železnici nebo vodní cestě.
Pokud plného počtu 120 jízd v roce nebude
dosaženo, pak platí následující
slevy:
od 91 do 120 jízd: 75% slevy z roční daně,
od 61 do 90 jízd: 50 % slevy z roční daně,
od 31 do 60 jízd: 25 % slevy z roční daně.
Překoná-li vozidlo, jím dopravovaný
kontejner nebo výměnná nástavba vzdálenost
větší než 400 km po železnici, započte
se jedna jízda jako dvě jízdy. Při
překonání vzdálenosti větši
než 800 km po železnici se započítají
tři jízdy. Nárok na snížení
nebo vrácení daně je nutno prokázat
předložením příslušných
dokladů.
Zdůvodnění:
Návrh úlev pro kombinovanou dopravu vychází
z tendencí sledovaných v zemích Evropských
společenství a sleduje cíl maximálním
způsobem snížit negativní účinky
přímé dálkové nákladní
silniční dopravy na životni prostředí.
Zásada č. 6
1. Silniční daň předepsaná
u cizozemského vozidla ve Slovenské republice se
započte na daň, kterou je plátce povinen
zaplatit z tohoto vozidla v České republice. Pokud
plátci nevznikla povinnost zaplatit silniční
daň z cizozemského vozidla na území
Slovenské republiky, započte se do doby, po kterou
je vozidlo dočasně dovezeno do tuzemska, i doba,
po kterou se vozidlo nacházelo i na území
Slovenské republiky
2. Daň platí poplatník za zdaňovací
období předem najednou nejpozději do 31.
ledna, případně ve dvou splátkách
do 31. ledna a 31. července ve výši 50% daňové
povinnosti, pokud tato činí více než
50 tisíc Kčs.
3. Pokud vznikla daňová povinnost v průběhu
zdaňovacího období, je daň splatná
po přidělení státní poznávací
značky v lhůtě pro daňovou registraci
a počínaje měsícem, ve kterém
je státní poznávací značka
přidělena, se vypočte poměrná
část daně do konce zdaňovacího
období.
4. Když dojde v průběhu zdaňovacího
období ke změně poplatníka, zaplacená
daň připadající na období po
převodu či přechodu vlastnického práva
k vozidlu se předcházejícímu vlastníku
nebo držiteli nevrací.
5. Pokud dojde k vyřazení vozidla z evidence dopravního
inspektorátu, vzniká poplatníkovi nárok
na vrácení poměrné části
daně zaplacené za příslušné
daňové období první den následující
po dni, kdy k zániku daňové povinnosti došlo.
Zdůvodnění:
Navrhuje se platit daň jednou splátkou. Pokud má
poplatník více vozidel a celkem by byla daň
vyšší než 50 tis. Kčs, navrhuje se
úhrada daňové povinnosti ve dvou pololetních
splátkách. Řeší se případy
vzniku daňové povinnosti v průběhu
zdaňovacího období i nároky poplatníka
na vrácení poměrné části
už zaplacené daně za příslušné
období v případě, že k zániku
daňové povinnosti došlo v průběhu
zdaňovacího období.
Zásada č. 7
Správa daně se řídí zvláštním
obecně závazným právním předpisem
ČNR o správě daní.
Zdůvodnění:
Je nutná koordinace postupu ve správě daně
a daňovém řízení u všech
obecně závazných právních předpisů
tvořících daňový systém
republiky. Nelze vyloučit, že některá
specifická procesní ustanovení k silniční
dani bude nutno řešit v paragrafovaném znění
zákona
Zásada č. 8
Ministerstvo financí ČR může osvobodit
od placení daně, případně snížit
sazbu daně u vozidel, která jsou vybavena zařízením
na snížení dopadů provozu vozidel na
životní prostředí a vozidel na ekologický
pohon. Může rovněž osvobodit cizozemská
vozidla v mezinárodním provozu, je-li zaručena
vzájemnost.
Nařízením vlády ČR lze sazby
daně upravovat.
Zdůvodnění:
V této zásadě jsou uvedena zmocněni
umožňující osvobodit od daňové
povinnosti nebo upravit sazbu daně, a to i s ohledem na
kompatibilitu našeho systému zdanění
s připravovaným systémem v Evropských
společenstvích.
Zásada č. 9
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem
Zdůvodnění:
Navrhuje se, aby zákon byl připraven a projednán
tak, aby mohl nabýt účinnosti dnem 1. 1.
1993.
Cílem navrhované silniční daně
je zdanění užívání silniční
sítě tuzemskými i zahraničními
dopravci za účelem zajištění
finančních zdrojů pro údržbu,
zlepšování stavu a výstavbu veřejných
pozemních komunikací. Doposud jsou tyto náklady
hrazeny z rozpočtů republik. Tato daň bude
působit i na snížení současných
vážných ekologických problémů
vyplývajících z využívání
veřejných komunikací. Návaznost na
stávající a připravované systémy
zpoplatnění uživatelů silniční
sítě v Evropských společenstvích
je v předkládaných zásadách
zákona o dani silniční zajištěna
zdaněním provozu zejména těžkých
nákladních vozidel a možností recipročních
úlev. V členských státech Evropských
společenství se navrhuje systém zdanění
silniční dopravy, který spočívá
v zavedení jednotné daně (poplatku) z těžkých
nákladních vozidel s postupným zvyšováním
sazby tak, aby do roku 1999 zabezpečoval výnos z
této daně úplné náklady na
pozemní komunikace (velké opravy, výstavba
apod.).
Navrhovaná silniční daň bude postihovat
provoz vymezených vozidel po silniční sítí
a vytvoří pro její uživatele, jedná-li
se o podnikatelské subjekty (právnické a
fyzické osoby), stejné daňové podmínky.
Poplatníkem daně bude držitel vozidla dle technického
průkazu, v případě cizozemských
vozidel v mezinárodním provozu uživatel (řidič).
Předpokládá se, že tato daň bude
nákladovou položkou a u poplatníků daní
z příjmů bude snižovat celkový
základ daně. Předmětem daně
jsou motorová vozidla a jízdní soupravy s
výjimkou jednostopých a zvláštních
vozidel mimo kolové traktory. Nebudou však zdaněny
kolové traktory v odvětví lesnictví.
Tyto nejsou určeny k provozu na silniční
síti a garážování mají
zajištěno mimo ni, což je ověřeno
resortním šetřením. Od daně jsou
osvobozena vozidla (včetně přívěsů),
která jsou určena k individuální dopravě
a neslouží k podnikatelské činnosti
a dále určitá vozidla, na jejichž provozu
je všeobecný zájem.
Navrhuje se možnost osvobození od daně, příp.
snížení daně při zajištění
zmenšení dopadů provozu vozidel na životní
prostředí (vybavení vozidel katalyzátory).
Sazby daně jsou navrženy u osobních automobilů
podle objemu válců motoru a u dalších
vozidel podle celkové hmotnosti. V případě
cizozemských vozidel v mezinárodním provozu
se navrhují sazby na 24 hodin, 7 a 30 dní. Uváděné
sazby jsou předběžné, orientační
a budou upřesněny v paragrafovaném znění
zákona o silniční dani.
Daň se bude platit jednou částkou, bude-li
poplatník mít více vozidel a výše
daně překročí 50 tisíc Kčs,
bude hradit daň ve dvou pololetních splátkách.
Ze zásad zákona byla vypuštěna ustanovení
procesního charakteru, která budou upravena zákonem
České národní rady o správě
daní. Předpokládá se, že správu
této nově zaváděné daně
budou vykonávat finanční úřady.
Silniční daň vybíraná ve Slovenské
republice dle příslušného zákona
SNR se považuje za daň zaplacenou i na území
České republiky. Obdobně připravilo
zásady zákona silniční daně
i ministerstvo financí SR.
Z rozpočtového hlediska by výnos silniční
daně měl být jedním z příjmů
nově zřizovaného Silničního
fondu České republiky, jehož právní
poměry budou upraveny zvláštním zákonem.
Předpokládaný výnos silniční
daně v České republice se odhaduje na zhruba
3 mld Kčs bez mezinárodního provozu.
Do předkládaných zásad zákona
o dani silniční byly zapracovány připomínky
z meziresortního připomínkového řízení.
Navrhuje se připravit a projednat zákon v legislativních
orgánech tak, aby mohl nabýt účinnosti
dnem 1. 1. 1993.
Podle čl. 12 odst. 2 písm. c) ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., o československé
federaci, ve znění pozdějších
předpisů, u daní placených podniky
a společnostmi a u daně z příjmů
obyvatelstva upravuje okruh poplatníků, předmět
a základ daně a výchozí daňovou
sazbu včetně rozsahu možných odchylek
v konstrukci uvedených daní v obou republikách
zákon Federálního shromáždění.
Zásady zákona ČNR o dani silniční
zahrnují mezi poplatníky této daně
rovnou měrou nejen fyzické osoby a právnické
osoby, jejichž předmětem činnosti je
podnikatelství, ale i právnické osoby s podnikatelskou
činností typu podniků a společností.
Tím zásady zákona ČNR překračují
meze ústavní působnosti Federálního
shromáždění.
Podle čl. 38 cit. ústavního zákona
může zákon Federálního shromáždění
svěřit i úpravu otázek uvedených
v čl. 12 tohoto ústavního zákona zákonodárství
republik; pokud federální zákonodárství
neupraví tyto věci v celém rozsahu, mohou
je národní rady upravit vlastním zákonodárstvím.
V návrhu zákona o soustavě daní České
a Slovenské Federativní Republiky, který
byl vládou ČSFR schválen a předložen
k dalšímu ústavnímu projednání
Federálnímu shromáždění,
se předpokládá, že zákon Federálního
shromáždění upraví okruh poplatníků,
předmět a základ daně a výchozí
daňovou sazbu včetně rozsahu možných
odchylek v konstrukci daní v obou republikách jen
u daně z příjmů fyzických osob
a u daně z příjmů právnických
osob. K tomu, aby národní rady mohly daň
silniční upravit pro podniky a společnosti,
je podle čl. 38 cit. ústavního zákona
třeba, aby jim byla pozitivně zákonem Federálního
shromáždění tato působnost svěřena.
Zatím se pouze v důvodové zprávě
k tomuto návrhu zákona uvádí, že
daň silniční bude upravena zákony
národních rad.
Vypracované zásady zákona ČNR o dani
silniční vychází předběžně
z předpokladu, že do doby ukončení prací
na paragrafovaném znění zákona bude
na úrovni Federálního shromáždění
přijata odpovídající právní
úprava, která založí působnost
České národní rady k úpravě
daně silniční i pro podniky a společnosti.
Zpracoval: Ing. Michal Morawski
ředitel odboru státních příjmů