Česká národní rada 1990 – 1992

Zásada č. 1

1. Předmětem daně jsou vozidla používaná k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s touto činnosti, a to silniční motorová vozidla, kolové traktory, přípojná vozidla k silničním motorovým vozidlům a ke kolovým traktorům, s výjimkou kolových traktorů a jejich přípojných vozidel používaných v lesnictví ("dále jen vozidla").

2. Od daně jsou osvobozena:

- vozidla používaná v oblasti zdravotnických a sociálních služeb, policejních služeb, protipožární ochrany, spojů, údržby a zajišťování provozu silnic a dálnic, je-li činnost v těchto oblastech podnikatelskou činností,

- vozidla rozpočtových a příspěvkových organizací a vozidla obcí, jsou-li těmito právnickými osobami používána k podnikatelské činnosti, vozidla používaná výlučně pro dopravu zásilek na překladiště kombinované dopravy (silnice/železnice, silnice/voda nebo silnice/železnice/voda) a z tohoto překladiště; nárok na osvobození je nutno prokázat předložením příslušných dokladů,

- na dva roky vozidla vybavená účinnými katalyzátory.

Zdůvodnění:

Jako předmět daně se navrhují motorová vozidla a jízdní soupravy používaná k podnikání zahrnovaná podle vyhlášky FMD č. 41/1984 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích do skupin M, N a O. Předmětem daně nejsou a nepodléhají dani jednostopá vozidla a tříkolky skupiny L a zvláštní vozidla s výjimkou kolových traktorů mimo odvětví lesnictví. Dani nepodléhají vozidla určená pro individuální potřebu, nepoužívaná k podnikání a dále vozidla, na jejichž provozu je všeobecný zájem. Přívěsy používané pro individuální, např. rekreační účely (obytné i nákladní) nejsou zdaněny, pokud neslouží podnikatelské činnosti. Předpokládá se objektivní možnost vybavení vozidel katalyzátory v době účinnosti zákona.

Zásada č. 2

1. Poplatníkem daně je držitel vozidla zapsaný v technickém průkazu vozidla.

2. U cizozemských vozidel v mezinárodním provozu platí daň ten, kdo vozidlo v tuzemsku užívá (řidič).

Zdůvodnění:

Tato zásada si klade za cíl jednoznačně vymezit poplatníka ve vztahu ke konkrétnímu vozidlu. Poplatníkem silniční daně se navrhuje držitel vozidla zapsaný v technickém průkazu. U cizozemských vozidel v mezinárodním provozu platí daň řidič vozidla.

Zásada č. 3

1. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Doba, po kterou je vozidlo během kalendářního roku používáno k podnikatelské činnosti, není pro výši daně rozhodná.

2. U cizozemských vozidel v mezinárodním provozu je zdaňovacím obdobím doba, po kterou je vozidlo dočasně dovezeno do tuzemska.

Zdůvodnění:

Zdaňovacím obdobím pro vozidla evidovaná na území České republiky se navrhuje kalendářní rok.

Zásada č. 4

U nákladních automobilů, přívěsů, návěsů, kolových traktorů a autobusů je základem pro výpočet daně jejich celková hmotnost v tunách. U osobních automobilů je základem pro výpočet daně objem válců motoru v cm³.

U nákladních automobilů sloužících zemědělské prvovýrobě včetně jejich přívěsů a návěsů platí sazby ve výši 50% uvedených sazeb a u kolových traktorů používaných v zemědělství včetně jejích přívěsů a návěsů platí sazby ve výší 10% uvedených sazeb.

Poplatník je povinen vypočítat daň zvlášť pro motorové vozidlo a zvlášť pro přívěs nebo návěs. Pro výpočet daně je rozhodný stav vozidel k 31. prosinci.

Pro cizozemská vozidla v mezinárodním provozu se použijí tyto sazby daně:

Daň za jedno vozidlo na 24 hodin činí stopadesátinu sazby daně stanovené pro tuzemské vozidlo, nejméně však 100 Kčs. Daň za jedno vozidlo na 7 dní jdoucích po sobě činí třicetinu sazby daně stanovené pro tuzemské vozidlo, nejméně však 500 Kčs.

Daň za jedno vozidlo na 30 dní jdoucích po sobě činí jednu osminu sazby daně stanovené pro tuzemské vozidlo, nejméně však 1 500 Kčs.

Nerovná-li se doba, po kterou je cizozemské vozidlo v mezinárodním provozu dočasně dovezeno do tuzemska, 24 hodinám, 7 nebo 30 dnům, vypočte se daň jako součet příslušných násobků sazby daně stanovené na 24 hodin, na 7 a na 30 dnů. Pokud je to pro plátce výhodnější, použije se pro cizozemské vozidlo sazba daně stanovená pro tuzemské vozidlo.

Když se prodlouží doba pobytu, za kterou byla daň zaplacena, zvýší se daň při výstupu z tuzemska za prodlouženou dobu pobytu tak, jako by šlo o nový vstup do tuzemska.

Daň se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

Zdůvodnění:

Daňovým základem je celková hmotnost, resp. objem válců vozidla a od něho je odvozeno daňové zatížení. Nejnižší sazba daně se předpokládá pro osobní automobily, nejvyšší pro těžká nákladní vozidla. Současně jsou stanoveny sazby pro cizozemská vozidla v mezinárodním provozu na 24 hodin, 7 a 30 dní. Sazby silniční daně v rámci stanovených rozpětí jsou podloženy propočty nákladů na dopravní cestu dle jednotlivých kategorií vozidel. Sazby jsou předběžné, orientační a budou upřesněny v paragrafovaném znění zákona o silniční dani.

Zásada č. 5

Silniční daň z vozidel používaných v kombinované dopravě nebude placena za podmínky, že v kalendářním roce se uskuteční více než 120 jízd, pří nichž v rámci mezinárodní nebo vnitrostátní dopravy bude použita část nebo celá trasa po železnici nebo vodní cestě.

Pokud plného počtu 120 jízd v roce nebude dosaženo, pak platí následující slevy:

od 91 do 120 jízd: 75% slevy z roční daně,

od 61 do 90 jízd: 50 % slevy z roční daně,

od 31 do 60 jízd: 25 % slevy z roční daně.

Překoná-li vozidlo, jím dopravovaný kontejner nebo výměnná nástavba vzdálenost větší než 400 km po železnici, započte se jedna jízda jako dvě jízdy. Při překonání vzdálenosti větši než 800 km po železnici se započítají tři jízdy. Nárok na snížení nebo vrácení daně je nutno prokázat předložením příslušných dokladů.

Zdůvodnění:

Návrh úlev pro kombinovanou dopravu vychází z tendencí sledovaných v zemích Evropských společenství a sleduje cíl maximálním způsobem snížit negativní účinky přímé dálkové nákladní silniční dopravy na životni prostředí.

Zásada č. 6

1. Silniční daň předepsaná u cizozemského vozidla ve Slovenské republice se započte na daň, kterou je plátce povinen zaplatit z tohoto vozidla v České republice. Pokud plátci nevznikla povinnost zaplatit silniční daň z cizozemského vozidla na území Slovenské republiky, započte se do doby, po kterou je vozidlo dočasně dovezeno do tuzemska, i doba, po kterou se vozidlo nacházelo i na území Slovenské republiky

2. Daň platí poplatník za zdaňovací období předem najednou nejpozději do 31. ledna, případně ve dvou splátkách do 31. ledna a 31. července ve výši 50% daňové povinnosti, pokud tato činí více než 50 tisíc Kčs.

3. Pokud vznikla daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období, je daň splatná po přidělení státní poznávací značky v lhůtě pro daňovou registraci a počínaje měsícem, ve kterém je státní poznávací značka přidělena, se vypočte poměrná část daně do konce zdaňovacího období.

4. Když dojde v průběhu zdaňovacího období ke změně poplatníka, zaplacená daň připadající na období po převodu či přechodu vlastnického práva k vozidlu se předcházejícímu vlastníku nebo držiteli nevrací.

5. Pokud dojde k vyřazení vozidla z evidence dopravního inspektorátu, vzniká poplatníkovi nárok na vrácení poměrné části daně zaplacené za příslušné daňové období první den následující po dni, kdy k zániku daňové povinnosti došlo.

Zdůvodnění:

Navrhuje se platit daň jednou splátkou. Pokud má poplatník více vozidel a celkem by byla daň vyšší než 50 tis. Kčs, navrhuje se úhrada daňové povinnosti ve dvou pololetních splátkách. Řeší se případy vzniku daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období i nároky poplatníka na vrácení poměrné části už zaplacené daně za příslušné období v případě, že k zániku daňové povinnosti došlo v průběhu zdaňovacího období.

Zásada č. 7

Správa daně se řídí zvláštním obecně závazným právním předpisem ČNR o správě daní.

Zdůvodnění:

Je nutná koordinace postupu ve správě daně a daňovém řízení u všech obecně závazných právních předpisů tvořících daňový systém republiky. Nelze vyloučit, že některá specifická procesní ustanovení k silniční dani bude nutno řešit v paragrafovaném znění zákona

Zásada č. 8

Ministerstvo financí ČR může osvobodit od placení daně, případně snížit sazbu daně u vozidel, která jsou vybavena zařízením na snížení dopadů provozu vozidel na životní prostředí a vozidel na ekologický pohon. Může rovněž osvobodit cizozemská vozidla v mezinárodním provozu, je-li zaručena vzájemnost.

Nařízením vlády ČR lze sazby daně upravovat.

Zdůvodnění:

V této zásadě jsou uvedena zmocněni umožňující osvobodit od daňové povinnosti nebo upravit sazbu daně, a to i s ohledem na kompatibilitu našeho systému zdanění s připravovaným systémem v Evropských společenstvích.

Zásada č. 9

Tento zákon nabývá účinnosti dnem

Zdůvodnění:

Navrhuje se, aby zákon byl připraven a projednán tak, aby mohl nabýt účinnosti dnem 1. 1. 1993.

Cílem navrhované silniční daně je zdanění užívání silniční sítě tuzemskými i zahraničními dopravci za účelem zajištění finančních zdrojů pro údržbu, zlepšování stavu a výstavbu veřejných pozemních komunikací. Doposud jsou tyto náklady hrazeny z rozpočtů republik. Tato daň bude působit i na snížení současných vážných ekologických problémů vyplývajících z využívání veřejných komunikací. Návaznost na stávající a připravované systémy zpoplatnění uživatelů silniční sítě v Evropských společenstvích je v předkládaných zásadách zákona o dani silniční zajištěna zdaněním provozu zejména těžkých nákladních vozidel a možností recipročních úlev. V členských státech Evropských společenství se navrhuje systém zdanění silniční dopravy, který spočívá v zavedení jednotné daně (poplatku) z těžkých nákladních vozidel s postupným zvyšováním sazby tak, aby do roku 1999 zabezpečoval výnos z této daně úplné náklady na pozemní komunikace (velké opravy, výstavba apod.).

Navrhovaná silniční daň bude postihovat provoz vymezených vozidel po silniční sítí a vytvoří pro její uživatele, jedná-li se o podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby), stejné daňové podmínky. Poplatníkem daně bude držitel vozidla dle technického průkazu, v případě cizozemských vozidel v mezinárodním provozu uživatel (řidič). Předpokládá se, že tato daň bude nákladovou položkou a u poplatníků daní z příjmů bude snižovat celkový základ daně. Předmětem daně jsou motorová vozidla a jízdní soupravy s výjimkou jednostopých a zvláštních vozidel mimo kolové traktory. Nebudou však zdaněny kolové traktory v odvětví lesnictví. Tyto nejsou určeny k provozu na silniční síti a garážování mají zajištěno mimo ni, což je ověřeno resortním šetřením. Od daně jsou osvobozena vozidla (včetně přívěsů), která jsou určena k individuální dopravě a neslouží k podnikatelské činnosti a dále určitá vozidla, na jejichž provozu je všeobecný zájem.

Navrhuje se možnost osvobození od daně, příp. snížení daně při zajištění zmenšení dopadů provozu vozidel na životní prostředí (vybavení vozidel katalyzátory).

Sazby daně jsou navrženy u osobních automobilů podle objemu válců motoru a u dalších vozidel podle celkové hmotnosti. V případě cizozemských vozidel v mezinárodním provozu se navrhují sazby na 24 hodin, 7 a 30 dní. Uváděné sazby jsou předběžné, orientační a budou upřesněny v paragrafovaném znění zákona o silniční dani.

Daň se bude platit jednou částkou, bude-li poplatník mít více vozidel a výše daně překročí 50 tisíc Kčs, bude hradit daň ve dvou pololetních splátkách.

Ze zásad zákona byla vypuštěna ustanovení procesního charakteru, která budou upravena zákonem České národní rady o správě daní. Předpokládá se, že správu této nově zaváděné daně budou vykonávat finanční úřady. Silniční daň vybíraná ve Slovenské republice dle příslušného zákona SNR se považuje za daň zaplacenou i na území České republiky. Obdobně připravilo zásady zákona silniční daně i ministerstvo financí SR.

Z rozpočtového hlediska by výnos silniční daně měl být jedním z příjmů nově zřizovaného Silničního fondu České republiky, jehož právní poměry budou upraveny zvláštním zákonem. Předpokládaný výnos silniční daně v České republice se odhaduje na zhruba 3 mld Kčs bez mezinárodního provozu.

Do předkládaných zásad zákona o dani silniční byly zapracovány připomínky z meziresortního připomínkového řízení.

Navrhuje se připravit a projednat zákon v legislativních orgánech tak, aby mohl nabýt účinnosti dnem 1. 1. 1993.

Podle čl. 12 odst. 2 písm. c) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, u daní placených podniky a společnostmi a u daně z příjmů obyvatelstva upravuje okruh poplatníků, předmět a základ daně a výchozí daňovou sazbu včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci uvedených daní v obou republikách zákon Federálního shromáždění.

Zásady zákona ČNR o dani silniční zahrnují mezi poplatníky této daně rovnou měrou nejen fyzické osoby a právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je podnikatelství, ale i právnické osoby s podnikatelskou činností typu podniků a společností. Tím zásady zákona ČNR překračují meze ústavní působnosti Federálního shromáždění.

Podle čl. 38 cit. ústavního zákona může zákon Federálního shromáždění svěřit i úpravu otázek uvedených v čl. 12 tohoto ústavního zákona zákonodárství republik; pokud federální zákonodárství neupraví tyto věci v celém rozsahu, mohou je národní rady upravit vlastním zákonodárstvím.

V návrhu zákona o soustavě daní České a Slovenské Federativní Republiky, který byl vládou ČSFR schválen a předložen k dalšímu ústavnímu projednání Federálnímu shromáždění, se předpokládá, že zákon Federálního shromáždění upraví okruh poplatníků, předmět a základ daně a výchozí daňovou sazbu včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci daní v obou republikách jen u daně z příjmů fyzických osob a u daně z příjmů právnických osob. K tomu, aby národní rady mohly daň silniční upravit pro podniky a společnosti, je podle čl. 38 cit. ústavního zákona třeba, aby jim byla pozitivně zákonem Federálního shromáždění tato působnost svěřena. Zatím se pouze v důvodové zprávě k tomuto návrhu zákona uvádí, že daň silniční bude upravena zákony národních rad.

Vypracované zásady zákona ČNR o dani silniční vychází předběžně z předpokladu, že do doby ukončení prací na paragrafovaném znění zákona bude na úrovni Federálního shromáždění přijata odpovídající právní úprava, která založí působnost České národní rady k úpravě daně silniční i pro podniky a společnosti.

Zpracoval: Ing. Michal Morawski

ředitel odboru státních příjmů

ministerstva financí České republiky