Česká národní rada 1990 – 1992

Podle § 32 odst. a) zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, se předkládá České národní radě zpráva o činnosti jejího předsednictva za dobu od 5. do 13. listopadu 1991.

V tomto období se předsednictvo České národní rady sešlo k 67. schůzi, rozdělené na dvě části - 8. a 10. listopadu 1991.

Dále se předsednictvo České národní rady sešlo ke společnému jednání s předsednictvem Slovenské národní rady ve dnech 11. - 12. listopadu 1991 v Časté-Papierničkách. Písemné materiály k tomu jsou přílohami č. 1 - 8 této zprávy.

V obou částech 67. schůze se předsednictvo České národní rady zabývalo přípravou na jednání s předsednictvem Slovenské národní rady; dne 10. listopadu byla přizvána také vláda České republiky a politické gremium.

Kromě toho dne 8. listopadu 1991

- prohlásilo předsednictvo ČNR podle § 40 odst. 2 zákona ČNR 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, nastoupení pana Jiřího Hrbka jako náhradníka na uprázdněný poslanecký mandát České národní rady za Milana Studeného, a to od 30. října 1991,

- přikázalo k projednání

- zásady zákona ČNR o daňovém poradenství /tisk 439/

- ústavně právnímu výboru ČNR

- rozpočtovému a kontrolnímu výboru ČNR

- národohospodářskému výboru ČNR

- návrh zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, ČR a SR /tisk FS 978/

- všem výborům ČNR /kromě výboru ČNR pro vědu, vzdělání a kulturu, mandátového a imunitního výboru ČNR a zahraničního výboru ČNR/

- vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují trestní řád a zákon o ochraně státního tajemství /tisk FS 984/

- vládní návrh zákona o dovozní dani /tisk FS 985/

- ústavně právnímu výboru ČNR

- rozpočtovému a kontrolnímu výboru ČNR

- výboru ČNR pro obchod a cestovní ruch

- národohospodářskému výboru ČNR;

10. listopadu

- vyhlásilo

- podle čl. 111 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci:

- zákon České národní rady o sociální potřebnosti,

- zákon České národní rady o České televizi,

- zákon České národní rady o Českém rozhlasu,

- ústavní zákon České národní rady, kterým se zřizuje Nejvyšší kontrolní úřad České republiky,

- zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) a zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí,

- vyhlásilo po projednání návrhu ministra vnitra České republiky na provedení nových voleb dle § 56, odst. 1, písm. a) a b) zákona ČNR č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích nové volby do obecního zastupitelstva v obci Sedlec okres Praha-východ a do nově zřízené městské části Praha - Trója hlavního města Prahy a stanovilo den jejich konání na sobotu dne 30. listopadu 1991 v obci Sedlec a na čtvrtek dne 12. prosince 1991 v nové městské části Praha - Trója s tím, že zákonné lhůty pro přípravu voleb mohou být přiměřeně zkráceny,

- vydalo podle § 32 písm. 1) zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění pozdějších předpisů, směrnici pro hospodaření, evidenci a vedení účetnictví o příspěvcích k úhradě nákladů poslaneckých klubů v České národní radě a uložilo vedoucímu Kanceláře ČNR předat tuto směrnici všem poslaneckým klubům v České národní radě.

Příloha č. 1

Ve dnech 11. až 12. 11. 1991 se uskutečnilo v Častej-Papierničke jednání předsednictev ČNR a SNR za účasti předsedů obou republikových vlád a dalších vrcholných pracovníků exekutivy obou republik.

Předmětem jednání byl návrh smlouvy (dohody) o zásadách státoprávního uspořádání společného státu vypracovaný experty obou národních rad. Tento návrh byl předběžně projednán v předsednictvu ČNR dne 10. 11. 1991.

Jednání bylo zaměřeno na tři hlavní bloky problémů:

1. Kompetence společného státu a republik

2. Nejvyšší státní orgány společného státu

3. Procedura přijetí smlouvy, její právní povaha a vztah k ústavě společného státu.

K 1. bloku:

Kompetence byly projednávány na základě společných návrhů resortních ministrů. Došlo k dalšímu sladění stanovisek obou republik. Zejména byly dořešeny rozpory týkající se kompetencí v oblasti bankovnictví, vnitra a zčásti i v oblasti vztahů k zahraničí. Přehled dosud existujících rozporů je uveden v příloze této zprávy.

K 2. bloku:

Byl diskutován zejména čl. 25 návrhu smlouvy. Nejspornější byla otázka, zda vedle Federálního shromáždění má být zřízena Federální rada či senát. Při orientačním hlasování v obou předsednictvech byly hlasy pro Federální radu i pro senát přibližně vyrovnány.

K 3. bloku:

Jde o problematiku nejobtížnější. Sporné body bylo možno shrnout přibližně takto:

a) zda má být smlouva schválena ústavními zákony obou národních rad,

b) zda bude smlouva platná trvale,

c) zda bude smlouva samostatným pramenem práva vedle ústavy,

d) zda je smlouva závazná při tvorbě ústavy společného státu,

e) zda změna ústavy (pokud by byla v rozporu se smlouvou) by vyžadovala opětovnou ratifikaci národními radami.

K překonání těchto sporných problémů předložilo předsednictvo SNR čtyři alternativy řešení, obsažené v příloze této zprávy. Všechny tyto alternativy však zahrnovaly nutnost tzv. opětovné ratifikace změny ústavy a proto žádnou z těchto alternativ předsednictvo ČNR nepřijalo. Předsednictvo SNR pak předložilo návrh na novelizaci čl. 142 ústavy, podle něhož by zásady ústavy obsažené ve smlouvě byly základem ústavy společného státu. Návrh na novelizaci uvedeného článku je obsažen v příloze této zprávy. Problém zůstal v tom, že cit. návrh novelizace hovoří o smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou (nikoli o smlouvě mezi ČNR a SNR) a dále předpokládá závazné vyjádření národních rad ke změnám ústavy (opětovná ratifikace). Podle vyjádření předsednictva SNR by však bylo možné od požadavku opětovné ratifikace ustoupit, jestliže by byla zřízena instituce Federální rady (složené z volených poslanců ČNR a SNR), která by měla suspensivní veto vůči zákonům Federálního shromáždění (a tedy i vůči ústavním zákonům) a v druhém kole hlasování ve Federálním shromáždění by platil zákaz majorizace.

V průběhu jednání předsednictvo SNR předložilo předsednictvu ČNR písemně šest otázek, na které členové předsednictva ČNR písemně odpověděli. Obdobný postup volilo i předsednictvo ČNR vůči předsednictvu SNR. Seznam těchto otázek a odpovědí na ně je uveden v příloze této zprávy.

V průběhu jednání dále předseda SNR vyjádřil tři možnosti dalšího postupu, pokud k uzavření smlouvy mezi oběma předsednictvy nedojde. Jsou to podle jeho názoru

- referendum

- předčasné volby

- zachování platného ústavního stavu až do řádných voleb.

V závěru jednání bylo přijato komuniké obou předsednictev, které konstatovalo mj., že z 88 ustanovení zůstává nedořešeno 22 sporných otázek. Bližší podrobnosti obsahuje komuniké, které tvoří další přílohu této zprávy.

Příloha č. 2

Smlouva o zásadách státoprávního uspořádání společného státu

Česká národní rada jménem České republiky a Slovenská národní rada jménem Slovenské republiky vycházejí z práva národů na sebeurčení a respektujíc jejich právo utvářet si svobodně způsob národního a státní života,

programově deklarujíc také svou vůli zapojovat společný stát do integračního procesu s cílem rozšiřovat účast republik v seskupeních společenství evropských národů,

Účastníky této smlouvy jsou Česká národní rada jménem České republiky a Slovenská národní rada jménem Slovenské republiky.

1/ Společný stát je tvořen ČR a SR na základě dobrovolného svazku obou republik. Obě republiky mají ve společném státě rovnoprávné postavení; svými ústavními zákony a zákony samostatně určují své vnitřní státní zřízení, územně správní členění a soustavu státních orgánů.

Státním vlastnictvím je vlastnictví ČSFR, vlastnictví ČR a vlastnictví SR. Rozdělení stanoví ústava a zákony společného státu.

Společnému státu náleží v oblasti zákonodárné moci a výkonné moci:

a) zahraniční politika, vztahy k jiným státům a mezinárodním organizacím, uzavírání mezinárodních smluv včetně mezinárodních dohod o hospodářské a obchodní spolupráci, zastupování společného státu v mezinárodních vztazích, včetně mezinárodních hospodářských vztahů a rozhodování o otázkách míru a války.

Ustanovením tohoto bodu není dotčena působnost České republiky a Slovenské republiky v souladu se zahraniční politikou společného státu

aa,

ab,

ac - zastupovat Českou republiku nebo Slovenskou republiku a přijímat zahraniční zastoupení v oblastech, které patří do jejich působnosti; postavení těchto zastoupení se řídí právním řádem platným na území přijímajícího subjektu

Hlasovalo se o textu doporučeném na schůzce J. Dienstbiera, P. Demeše a V. Hradské, tzn.:

1. Do působnosti společného státu náleží vztahy k dalším státům a mezinárodním vládním organizacím. Tím není dotčeno právo České republiky a Slovenské republiky mít samostatné zahraniční vztahy v souladu se zahraniční politikou společného státu.

2. Česká republika a Slovenská republika mohou se souhlasem společného státu v oblastech, které patří do jejich působnosti uzavírat svým jménem mezinárodní smlouvy.

h) ochrana hospodářské soutěže v rámci společného státu /stanovisko federace/

i) veřejnoprávní korporace společného státu

Zákon parlamentu společného státu stanoví, v kterých uvedených věcech vykonává státní správu společný stát, a v kterých republiky.

a) pracovní vztahy, zaměstnanost, kolektivní vyjednávání, podmínky regulace vývoje mezd, důchodové a nemocenské pojištění, sociální zabezpečení a životní minimum,

d) rodinné právo

postavení církví a náboženských společností

e) vysoké školy

V oblasti bankovnictví společnému státu náleží zákonodárná moc ve věcech:

Text doplněný finančními experty:

c) Ústřední bankou společného státu je Státní banka československá. Tvoří ji Ústředí, ústřední banka pro ČR a ústřední banka pro SR. Jejich postavení je vymezeno zákonem. Ústřední banku řídí Bankovní rada /Rada guvernérů/.

V oblasti ochrany ústavního zřízení společného státu a jeho bezpečnosti včetně kriminální policie se působnost společného státu vymezuje podle přílohy č. 1.

Hlasovalo se k textu přílohy I - bez opravy z návrhu P ČNR - odst. 3.

V oblasti spojů patří společnému státu zákonodárství. Výkonná moc mu patří v oblasti pošt a v oblasti dálkové telekomunikační sítě.

V oblasti dopravy patří společnému státu zákonodárství a navazující právní předpisy, pokud k nim bude zmocnění v zákonech. Společnému státu dále patří výkon státní správy a dozoru na drahách pro zajištění veřejné služby a obrany.

Doporučení expertů: působnost v oblasti zemědělství svěřit republikám.

Dohoda o tom, že bude znovu předloženo klubům a plénům rad.

Doporučení expertů: ponechat současný stav. /Nejvyšší soud/

Základním zákonem společného státu je ústava, kterou přijme zákonodárný orgán společného státu. Ústava společného státu má vycházet z této smlouvy. Ústava společného státu nabude účinnosti až po vyslovení souhlasu zákonodárnými orgány České republiky a Slovenské republiky. Změny ústavy týkající se rozdělení působností a okruhu věcí, ve kterých platí zákaz majorizace nabudou účinnost až po vyslovení souhlasu zákonodárnými orgány ČR a SR.

Ústavu České republiky a Slovenské republiky, ústavní a ostatní zákony přijaté zákonodárnými orgány republik musejí být v souladu s Ústavou společného státu a jinými ústavními zákony parlamentu společného státu. Obecně závazné právní předpisy orgánů státní správy a územní samosprávy republik musejí být v souladu s ústavními a jinými zákony parlamentu společného státu.

Tato smlouva nabývá platnosti schválením Českou národní radou a Slovenskou národní radou.