Česká národní rada se usnesla na tomto
zákoně:
Zákon České národní rady č.
130/1974 Sb., o státní správě ve vodním
hospodářství. ve znění zákona
České národní rady č. 49/1982
Sb., a zákona České národní
rady č. 425/1990 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. § 1 včetně nadpisu zní:
Státní správu na úseku vodního
hospodářství podle vodního zákona
a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené
právními předpisy vydanými na jejich
základě, vykonávají vodohospodářské
orgány, jimiž jsou
a) orgány obcí,
b) okresní úřady,
c) Česká "inspekce životního prostředí
(dále jen "Inspekce") [Zákon ČNR
č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního
prostředí a její působnosti v ochraně
lesa.],
d) ministerstvo životního prostředí
České republiky jako ústřední
vodohospodářský orgán České
republiky (dále jen "ministerstvo")."
2. V § 3 odst. 2 se vypouští písm. b).
3. V § 3 v nadpisu a odstavci 1 se slova "místní
(městské) národní výbory"
nahrazují slovy "orgány obcí".
4. § 4 včetně nadpisu zní:
Inspekce v rozsahu § 12
a) dozírá na dodržování vodního
zákona, tohoto zákona a předpisů podle
nich vydaných, jakož i na dodržování
rozhodnutí vodohospodářských orgánů,
vydaných podle uvedených předpisů,
b) vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných
nedostatků, jejich příčin a škodlivých
následků a ukládá opatření
k jejich odstranění a nápravě,
c) nařizuje zastavení výroby nebo jiné
činnosti pokud velmi závažným způsobem
ohrožují životní prostředí
až do doby odstranění nedostatků popřípadě
jejich příčin,
d) spolupracuje s ostatními vodohospodářskými
orgány".
5. V § 5 nadpis zní: "Ministerstvo".
6. V § 5 písm. b) se slova "popřípadě
omezování jejich dosavadních znečištění"
nahrazují slovy "dosavadního znečistění
a zabraňování jejich dalšímu
znečišťování".
7. V § 5 písm. c) se vypouštějí
slova "z hlediska potřeb národního hospodářství".
8. V § 5 písm. d) se vypouštějí
slova "ústředně plánuje a".
9. V § 5 písm.e) se vypouštějí
slova "na návrh krajských národních
výborů".
10. V § 5 písm. g) se vypouštějí
slova "a budování vodních cest"
11. § 5 písmeno h) zní:
"h) zabezpečuje přípravu odborných
podkladů pro správní rozhodování
a ostatní opatření vodohospodářských
orgánů včetně hydroekologického
informačního systému prostřednictvím
jim řízených státních vodohospodářských
organizací spravujících vodohospodářsky
významné toky [§ 32 odst. 1 zák.
č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon)];
obecně závazným předpisem může
upravit podrobněji úkoly na tomto úseku".
12. V § 5 písm. i) se vypouštějí
slova "centrálně posuzovaným",
na konci se připojují slova "a pokud si to
vyhradí".
13. V § 5 písm. j) se vypouštějí
slova "v rámci jednotné vědeckotechnické
politiky" a slova "a vodohospodářský
rozvoj".
14. V § 5 písm. l) se za slovo "schvaluje"
vkládá text "pokud si to vyhradí".
Za slovo "které" se doplňují slova
"zásadním způsobem". Slova "krajských
národních výborů" se nahrazují
slovem "okresů".
15. V § 5 se za písmeno r) zařazuje písmeno
s) které zní:
"s) stanoví podmínky pro získávání
a vypracování odborných technických
podkladů pro výkon státní správy
a výkon vodohospodářského dozoru".
16. V § 6 odst. 2 se slovo "převážná"
nahrazuje slovem "rozhodující".
17. V § 8 odst. 2 se za slova "směrného
vodohospodářského plánu" vkládají
slova "včetně vodohospodářské
bilance".
18. V § 8 odst. 3 se ve druhé větě za
slova "vodních tocích" doplňují
slova "celkový odběr podzemních vod
z hydrogeologického regionu s minimální přípustnou
hladinou podzemních vod v určených bodech".
Na konci třetí věty se za slovo "zájmů"
připojují slova "životního prostředí
a".
19. V § 9 se za slovo "povodích" vkládají
slova "respektovat ochranu provozu zařízení
pro monitoring hydroekologických prvků životního
prostředí".
20. Název § 10 zní: "Vodohospodářský
dozor orgánů obcí a okresních úřadů".
21. V § 10 odst. 2 se vypouští slovo "soustavně".
22. V § 10 odst. 3 se slova "orgánů státního
hospodářského řízení
zemědělství" nahrazují slov "sdružení
občanů působících na úsecích
ochrany životního prostředí". Slova
"jakož i společenských" se nahrazují
spojkou "a".
23. V § 10 odst. 4 se slova "správci (vlastníci,
uživatelé)" nahrazují slovy "vlastníci
(uživatelé)".
24. V § 11 odst. 2 se vypouštějí slova
"orgány a organizacemi".
25. § 12 zní:
(1) Inspekce vykonává vodohospodářský
dozor nad
a) vypouštěním odpadních a zvláštních
vod do vod povrchových, podzemních a do veřejných
kanalizací,
b) výstavbou provozem a údržbou čistíren
odpadních vod a jiných vodohospodářských
děl sloužících k zneškodnění,
snížení nebo odstranění znečištění
vod,
c) ochranou povrchových a podzemních vod před
jejich ohrožením nebo znečištěním
jinými látkami než odpadními vodami,
d) ochranou povrchových vod při plavbě,
e) ovlivňováním vodohospodářských
poměrů a ochranou přirozené akumulace
vod a vodních zdrojů před znečištěním,
f) plněním povinností uložených
rozhodnutími vodohospodářských orgánů,
g) hospodárným a účelným nakládáním
s vodami,
h) dodržováním ustanovení o úplatách
za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,
i) uváděním vypouštění
odpadních a zvláštních vod do souladu
s požadavky vodního zákona a ukazateli znečištění
podle § 26.
(2) V mimořádných případech
na základě pověření ministerstva
vykonává inspekce dozor i nad plněním
ostatních ustanovení vodního zákona
a předpisů na jeho základě vydaných.".
26. § 13 zní:
Oprávnění osob vykonávajících
vodohospodářský dozor
(1) Inspektoři a pověření pracovníci
ostatních orgánů ve vodním hospodářství
jsou oprávněni při výkonu své
činnosti
a) v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě
vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat
do cizích objektů užívaných pro
podnikatelskou činnost nebo provozování jiné
hospodářské činnosti, pokud k tomu
není třeba povolení podle zvláštních
předpisů,
b) požadovat potřebné doklady, údaje
a písemná nebo ústní vysvětlení
týkající se předmětu kontroly.
(2) Inspektoři a pověření pracovníci
ostatních orgánů ve vodním hospodářství
jsou povinni
a) vykazovat se při výkonu činnosti průkazem
inspektora nebo pověřeného pracovníka,
b) před vstupem do cizích objektů informovat
provozovatele.
(3) Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1
písm. a) odpovídá stát; této
odpovědnosti se nemůže zprostit ".
27. § 14 odst. 4 zní: "(4) Účastníkem
řízení jsou orgány obcí v jejichž
územním obvodu, může dojít rozhodnutím
vodohospodářského orgánu k ovlivnění
životního prostředí, pokud v téže
věci nerozhodují jako vodohospodářské
orgány".
28. V § 14 odst. 10 se slova "na místních
(městských) národních výborech"
nahrazují slovy "v obcích".
29. V § 14 odst. 14 se za slovo "vyhlašují"
zařazují slova ""a zrušují".
30. V § 16 nadpis zní: "Vodohospodáři.".
31.V § 16 odst. 1 se slovo "organizace" nahrazuje
slovy "právnické a fyzické osoby pokud
provozují podnikatelskou činnost". Slova "pracovníky
(závodní a podnikové vodohospodáře)"
se nahrazují slovy "osoby (vodohospodáře)".
32. V § 17 odst. 1 se za písmeno d) vkládá
písmeno e), které zní: "e) poskytnout
informace potřebné pro řízení
opatření k ochraně před povodněmi".
33. § 18 zní:
(1) Ochranu před povodněmi zabezpečují
tyto povodňové orgány:
a) orgány obcí,
b) okresní úřady,
c) ministerstvo.
(2) Po dobu povodně ochranu zabezpečují tyto
povodňové orgány:
a) povodňové komise obcí,
b) povodňové komise okresů,
c) povodňové komise ucelených povodí,
d) ústřední povodňová komise
České republiky (dále jen "ústřední
povodňová komise").
(3) Ústřední řízení
ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad
ní přísluší ministerstvu. Ústřední
řízení záchranných povodňových
prací, pokud je provádějí sbory požární
ochrany, přísluší ministerstvu vnitra
České republiky ve spolupráci s civilní
obranou České republiky. Ochranu před povodněmi
v celém rozsahu připravují, organizují,
řídí, kontrolují a činnost
ostatních účastníků ochrany
před povodněmi koordinují ve svých
územních obvodech příslušné
povodňové orgány.
(4) Povodňovou komisi obce zřizuje obecní
rada k plnění úkolů, uložených
předpisy o ochraně před povodněmi,
je-li v jejich územních obvodech možnost povodní.
Povodňová komise obce je podřízena
povodňové komisi okresu. Pokud při povodni
převezme řízení ochrany povodňová
komise okresu, provádí povodňová komise
obce vlastní opatření podle pokynů
okresní komise.
(5) Povodňovou komisi okresu zřizuje přednosta
okresního úřadu. Předsedu a další
členy komise jmenuje z pracovníků obecního
úřadu a zástupců orgánů
a organizací, které jsou způsobilé
k provádění opatření popřípadě
pomoci při ochraně před povodněmi.
Povodňové komise okresů jsou podřízeny
povodňové komisi uceleného povodí.
(6) Povodňovou komisi uceleného povodí zřizuje
ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České
republiky a Civilní obranou České republiky.
Povodňové komise ucelených povodí
jsou podřízeny ústřední povodňové
komisi.
(7) Povodňová komise uceleného povodí
řídí, kontroluje a koordinuje ochranu před
povodněmi v době povodně, ohrožující
území více okresů, pokud povodňové
komise okresů vlastními silami a prostředky
nestačí činit potřebná opatření.
(8) Ústřední povodňovou komisi zřizuje
vláda České republiky, která též
schvaluje její statut. Předsedou je ministr životního
prostředí České republiky a místopředsedou
ministr vnitra České republiky.
(9) Ústřední povodňová komise
řídí, kontroluje a koordinuje v celém
rozsahu ochranu před povodněmi v době povodně,
ohrožující rozsáhlá území,
pokud povodňové komise ucelených povodí
vlastními silami a prostředky nestačí
činit potřebná opatření.
(10) Povodňové orgány mohou v době
povodně činit opatření a vydávat
příkazy na ochranu před povodněmi.
Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního
řádu.
(11) Orgány státní správy a jiné
orgány jsou povinny povodňovým orgánům
pomáhat při zajišťování
ochrany před povodněmi.".
34. V § 19 se za odst. 2 připojuje odstavec 3, který
zní: "(3) Předpovědní povodňovou
službu zabezpečuje Český hydrometeorologický
ústav ve spolupráci se správami povodí.
Na hlásné službě se podílejí
i další orgány a organizace podle povodňových
plánů a pokynů povodňových
orgánů.".
35. V § 20 odst. 1 se vypouští slova "správě
nebo".
36. V § 20 odst. 2 zní: "(2) Náklady na
zabezpečovací práce na vodních tocích
hradí správci vodních toků. Vlastníci
(uživatelé) vodohospodářských
děl hradí náklady na zabezpečovací
práce na těchto dílech. Náklady na
záchranné práce kromě nákladů
podle odst. 1, hradí obce a okresní úřady
podle obecně závazného právního
předpisu, který vydá ministerstvo financí
České republiky.".
37. § 21 zní:
(1) Povodňové orgány uvedené v §
18 odstavci 1 hradí majetkovou újmu vzniklou v důsledku
činnosti, opatření, nebo příkazů,
která v zájmu ochrany před povodněmi
uložily.
(2) Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti
nebo opatření uložených v době
povodně povodňovou komisí obce hradí
obec. Majetkovou újmu vzniklou v důsledku nařízení
okresní povodňové komise, v době povodně,
hradí okresní úřad. Majetkovou újmu
vzniklou provedením opatření a činností
nařízených v době povodně,
povodňovými komisemi ucelených povodí
nebo ústřední povodňovou komisí,
hradí ministerstvo.
(3) O náhradě majetkové újmy podle
odstavců 1 a 2 rozhodují okresní úřady.".
38. V § 23 odst. 1 se slova "společenské
organizace" nahrazují slovy "sdružení
občanů". Slova "správci (vlastníci,
uživatelé)" se nahrazují slovy "vlastníci
(uživatelé)".
39. V § 23 odst. 3 se slova "Sboru národní
bezpečnosti" nahrazují slovem "policie
České republiky, popřípadě
obecní policie".
40. § 24 včetně nadpisu zní:
Inspekce a okresní úřady ukládají
pokuty právnickým osobám a fyzickým
osobám pokud provozují podnikatelskou činnost
(dále jen "právní subjekty") které:
a) odeberou nebo jinak užijí povrchové nebo
podzemní vody bez potřebného povolení
vodohospodářského orgánu nebo v rozporu
s ním (dále jen "nedovolené užití
vod"),
b) vypustí odpadní nebo zvláštní
vody do vod povrchových nebo podzemních popřípadě
do veřejné kanalizace bez potřebného
povolení vodohospodářského orgánu
nebo v rozporu s ním popřípadě v rozporu
s kanalizačním řádem (dále
jen "nedovolené vypouštění vod"),
c) znečistí povrchové nebo podzemní
vody, nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost,
nedovoleným nakládáním s látkami
škodlivými vodám, které nejsou odpadními
vodami popřípadě způsobí vniknutí
těchto látek do veřejné kanalizace
v rozporu s kanalizačním řádem (dále
jen "nedovolené nakládání s látkami
škodlivými vodám"),
d) poškodí veřejný vodovod nebo kanalizaci,
e) poruší jiné povinnosti stanovené
vodním zákonem, tímto zákonem, nebo
povinnosti podle nich uložené, (dále jen "jiné
povinnosti).".
41. Za § 24 se vkládají nové §
24a až 24k, které znějí:
(1) Pokuta za nedovolené užití povrchových
vod se stanoví ve výši vypočtené
násobkem sazby 2,- Kčs za 1m3 nedovoleně
užitých povrchových vod celkovým množstvím
těchto povrchových vod.
(2) Pokuta za nedovolené užití podzemních
vod se stanoví ve výši vypočtené
násobkem sazby 7,- Kčs za 1m3 nedovoleně
užitých podzemních vod celkovým množstvím
odebraných vod.
(3) Nejnižší pokuta podle odstavců 1 a
2 se stanoví ve výši 10 000,- Kčs.
(1) Pokuta za nedovolené vypouštění
vod se stanoví na základě výpočtu
podle závadnosti odpadních vod z jednotlivých
druhů výrob nebo zdrojů znečištění
(dále jen "výroby") a podle množství
surovin nebo hotových výrobků v těchto
výrobách ročně, popřípadě
v jedné kampani zpracovávaných nebo vyráběných.
(2) Podle závadnosti odpadních vod se jednotlivé
druhy výrob člení do čtyř kategorií
s uvedením technických jednotek výroby nebo
zpracovávaných surovin (dále jen "technické
jednotky"), uvedených v příloze tohoto
zákona.
(3) V pochybnostech o zařazení výroby do
jednotlivých kategorií a technické jednotce
rozhodne orgán ukládající pokutu po
projednání s ministerstvem.
(4) Výše pokuty se stanoví násobkem
sazby za technickou jednotku celkovým množstvím
technických jednotek za poslední kalendářní
rok provozu, popřípadě za poslední
kampaň, u nově zaváděných výrob
podle plánované roční nebo kampaňové
výroby. Sazba za technickou jednotku a nejnižší
pokuta v jednotlivých kategorií činí:
v I. kategorii 5,- Kčs - 20 000,- Kčs
ve II. kategorii 3,- Kčs - 15 000,- Kčs
ve III. kategorii 2,- Kčs - 10 000,- Kčs
ve IV. kategorii 0,50 Kčs - 15 000,- Kčs
(5) Je-li týž druh výroby u jednoho právního
subjektu rozdělen do několika výrobních
objektů, je rozhodující pro výpočet
pokuty počet technických jednotek dosažených
jen v těch výrobních objektech, u nichž
k nedovolenému vypouštění vody došlo.
(6) Výroba meziproduktů se považuje za samostatnou
výrobu, je-li uvedena v příloze tohoto zákona.
Jinak ji lze zařadit podle odstavce 3 do příslušné
kategorie jen v případě, že jde o výrobu
v samostatném výrobním objektu.
(7) Vodohospodářský orgán ukládající
pokutu může snížit vypočtenou pokutu:
a) udržuje-li právní subjekt řádně
v provozu alespoň některé části
čistírny odpadních vod nebo,
b) prokáže-li právní subjekt, že
jde o zcela výjimečný případ
a ani při vynaložení veškerého
úsilí nemohl znečištění
zabránit,
c) jde-li o první pokutu ukládanou v posledních
třech letech před zjištěním důvodu
k jejímu uložení.
(8) Vypočtená pokuta se v případě
uvedeném v odstavci 7 písm. a) sníží
o tolik procent, o kolik se snížila hodnota rozhodujícího
ukazatele znečištění uvedeného
v příloze tohoto zákona. Pokuta snížená
podle odstavce 7 nesmí být nižší
než nejnižší pokuta podle odstavce 4.
(1) Pokuta za nedovolené nakládání
s látkami škodlivými vodám se stanoví
ve výši od 10 000,- Kčs do 1 000 000,- Kčs
podle závažnosti znečištění
nebo ohrožení čistoty, popřípadě
zdravotní nezávadnosti vod. Při ukládání
pokuty se přihlíží též k
okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání
došlo, a k tomu, jak se právní subjekt přičinil
o odstranění nebo zmírnění
škodlivých následků.
(2) Při posouzení ohrožení jakosti vod
se přihlédne zejména k množství
a charakteru uniklé látky, jakož i k místu,
kde k vlastnímu ohrožení došlo.
(3) Při posouzení stupně znečištění
se přihlédne zejména k množství
a charakteru škodlivé látky, která pronikla
do vod, ke škodlivým následkům, a možnostem
jejich odstranění, k vlivu škodlivé
látky na jakost povrchových nebo podzemních
vod a ke stupni ochrany dotčeného toku.