Česká národní rada se usnesla na tomto
zákoně:
(1) Za uložení odpadů platí právnické
a fyzické osoby provozující skládku
(dále jen "provozovatel skládky") poplatek.
(2) Skládka je pro potřeby tohoto zákona
prostor, objekt nebo zařízení sloužící
k ukládání odpadů za účelem
jejich zneškodnění [§ 2 odst. 9 zákona
č. 238/1991 Sb., o odpadech.
§ 34 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně
a využití nerostného bohatství (horní
zákon)].
(3) O výši poplatku rozhoduje a poplatek vybírá
Česká inspekce životního prostředí
[§ 1 odst. 4 zákona ČNR č. 282/1991
Sb., o České inspekci životního prostředí
a její působnosti při ochraně lesa.]
(dále jen "inspekce").
(1) Výše poplatku závisí na množství
a kategorii [Opatření Federálního
výboru pro životní prostředí
uveřejněné v částce 69 Sbírky
zákonů ročník 1991, kterým
se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů.] odpadů
ukládaných na skládce.
(2) Poplatek pro danou kategorii odpadu se stanoví násobkem
uloženého množství odpadu a sazeb I nebo
I a II uvedených v příloze, která
je součástí tohoto zákona.
(3) Provozovatel skládky platí poplatek vypočtený
podle sazby I; nesplňuje-li skládka podmínky
stanovené pro provoz skládky zvláštními
předpisy [Například:
§ 13 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách.
Vyhláška MLVH č. 6/1977 Sb., o ochraně
jakosti povrchových a podzemních vod.], zvyšuje
se sazba I o sazbu II.
(4) Součet poplatků za uložení odpadů
jednotlivých kategorií na jedné skládce
za kalendářní rok tvoří celkový
poplatek za skládku.
(5) Má-li provozovatel více skládek, platí
poplatek podle tohoto zákona za každou skládku
zvlášť.
(6) Poplatku nepodléhá zemina a hlušina použitá
pro technické zabezpečení skládky
podle provozního řádu skládky.
(1) Provozovatel skládky je povinen samostatně vypočítat
poplatek pro každou skládku a oznámit inspekci
písemně tento výpočet do 15. února,
včetně údajů nutných pro stanovení
výše poplatku podle skutečností uplynulého
roku. Současně předloží doklady
k uplatnění nároku na odklad zvýšení
poplatku o sazbu II. Pokud provozovatel skládky nesplní
tuto povinnost, vydá inspekce rozhodnutí o poplatku
na základě vlastních údajů
o skládce.
(2) Inspekce prověří údaje uvedené
v oznámení a vydá rozhodnutí, které
obsahuje
a) výši poplatku, popřípadě stanovení
podmínek pro odklad platby části poplatku
ve smyslu odstavce 4,
b) příjemce poplatku.
(3) Provozovatel skládky je povinen platit poplatek inspekci
podle vlastního výpočtu zálohově
ve čtvrtletních splátkách, rovných
čtvrtině poplatku za uplynulý kalendářní
rok, vždy do 25 dnů po uplynutí kalendářního
čtvrtletí. Zaplacené zálohy splátek
se zúčtují se splátkami odpovídajícími
rozhodnutí o uložení poplatku do 15 dnů
od nabytí právní moci rozhodnutí.
(4) Zahájí-li provozovatel skládky práce
na uvedení skládky do souladu s podmínkami
stanovenými pro provoz skládky zvláštními
předpisy, odloží inspekce placení sazby
II poplatku ve výši 40%. Dokončí-li
provozovatel skládky tyto práce v souladu s podmínkami
stanovenými v rozhodnutí o odkladu, vydá
inspekce rozhodnutí o prominutí povinnosti poplatek
doplatit. Při nedodržení podmínek odkladu
rozhodne inspekce o povinnosti poplatek doplatit a stanoví
k tomu příslušnou lhůtu.
(5) Za nesplnění oznamovací povinnosti uvedené
v odstavci 1 nebo 3 uloží inspekce provozovateli skládky
pokutu až do výše 10 000 Kčs.
(1) Poplatky stanovené podle sazby I jsou příjmem
rozpočtu obce, v jejímž územním
obvodu se skládka nachází, a budou použity
zejména na zlepšení životního prostředí.
(2) Zvýšení poplatku o sazbu II je příjmem
Státního fondu životního prostředí
České republiky [Zákon ČNR č.
388/1991 Sb., o Státním fondu životního
prostředí ČR.].
(3) Leží-li skládka na území
více obcí, dělí se tento příjem
proporcionálně podle velikosti části
skládky ležící v obvodu té které
obce.
(1) V oznámení za rok 1992 uvede provozovatel skládky
výpočet poplatku podle množství uložených
odpadů a předloží doklady na uplatnění
nároku na odložení platby poplatků podle
sazby II.
(2) První záloha na poplatek v roce 1992 se platí
do 25 dnů po ukončení I. kalendářního
čtvrtletí nebo po ukončení toho kalendářního
čtvrtletí, kdy byla zahájena činnost
skládky.
(3) Provozovatel oznámí inspekci do 30. ledna 1993
souhrn zaplacených poplatků včetně
jejich výpočtu. Inspekce podklady prověří
a vydá rozhodnutí o poplatku za rok 1992.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1992.
Příloha k zákonu ČNR č. .../1991
Sb.
Kategorie odpadů 1) | ||||
Zeminy a hlušiny (č. 31411, 31413) | 0 | 1 | 3 | 6 |
Ostatní (mimo zeminy a hlušiny) | 10 | 25 | 70 | 140 |
Tuhý komunální odpad (skupina 91) | 20 | 70 | 210 | 420 |
Zvláštní odpady mimo nebezpečných a tuhých komunálních odpadů | 40 | 110 | 320 | 640 |
Popílek (č. 31 301) | 60 | 280 | 800 | 1600 |
Nebezpečné odpady (mimo popílku) | 250 | 3000 | 4000 | 5000 |
1) Opatření Federálního
výboru pro životní prostředí
uveřejněné v částce 69 Sbírky
zákonů ročník 1991, kterým
se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů.
Příloha č. 2
Obecná část
Dne 22. května 1991 schválilo Federální
shromáždění zákon o odpadech
č. 238/1991 Sb., kde je uvedeno v § 10, že republikové
zákony upraví poplatky za ukládání
odpadů do životního prostředí.
Jedná se o úplně novou právní
úpravu, která má vyjádřit vztah
konkrétního subjektu k životnímu prostředí
s tím, že by měla vyjadřovat stupeň
jeho nezbytně nutného poškození.
Pojem poplatek byl zvolen ze dvou zákonem připuštěných
možností (daně a poplatky), neboť mnohem
lépe vyjadřuje charakter předmětného
plnění, než by tomu bylo u daně.
Předložený zákon navazuje na zákon
o odpadech, jehož cílem je vytvářet
tlak na původce odpadů a další znečišťovatele
k minimalizaci odpadů, a to zvláště
k minimalizaci nebezpečných odpadů. Návrh
zákona směřuje též k snižování
počtu skládek, a to zejména skládek
nevyhovujících, které nesplňují
požadavky stanovené v zákoně o odpadech
a jeho prováděcích předpisech s cílem
tyto skládky uzavřít a využívat
pouze skládek vyhovujících.
Daným cílem návrhu je prostřednictvím
ekonomického tlaku na původce odpadů snížit
produkci odpadů. Tento ekonomický tlak je vytvářen
zprostředkovaně přes provozovatele skládek,
kteří sice budou plátci poplatku, avšak
zahrnou jej do ceny své služby. Zákon též
výrazně stimuluje snižování počtu
skládek, nesplňujících podmínky
pro zneškodňování odpadů, stanovené
předpisy.
Předkládaný návrh zákona byl
zpracován v paragrafovaném znění s
tím, že předsednictvo ČNR svým
usnesením ze dne 21. června 1991 prominulo zpracování
zásad, aby bylo možno dodržet termín účinnosti
prováděcích předpisů k zákonu
o odpadech, stanovený od 1. srpna 1991 a dále, aby
bylo možno propočítat první poplatek
za rok 1992.
Sazby poplatků jsou stanoveny s ohledem na množství
ukládaných odpadů, stupeň jejich nebezpečnosti
a technický stav skládky. Lze předpokládat,
že celkový roční objem poplatků
v sazbě I, která bude příjmem rozpočtu
obcí, bude zhruba 1,2 mld. Kčs. Sazba II, která
bude příjmem Státního fondu životního
prostředí ČR bude činit v roce 1992
maximálně 1,4 mld. Kčs. V dalších
letech bude sice výše sazby II vzrůstat, ale
zároveň bude klesat počet skládek
nesplňujících podmínky pro zneškodňování
odpadů, takže celkový roční objem
sazby II by neměl být více než dvojnásobný.
Předkládaný zákon by neměl
vyvolat požadavky na státní rozpočet
ani nároky na zvýšení počtu pracovních
sil. Veškeré administrativní práce lze
realizovat ve spojitosti s běžně zajišťovanou
administrativou.
Zvláštní část
K § 1
Zákon č. 238/1991 Sb. o odpadech, v § 10 uvádí,
že za uložení odpadů platí právnická
a fyzická osoba poplatky, způsobem, v rozsahu a
výši stanovené zákony republik.
Vzhledem k tomu, že zákon o odpadech zná pouze
širší pojem zneškodňovací
zařízení a návrh zákona se
vztahuje pouze na skládky, zakládá se tímto
předpisem nový pojem, a to definice skládky
s tím, že jsou míněny i podzemní
skládky.
Odpady ze spalování odpadů vypouštěné
do ovzduší jsou regulovány zákonem na
ochranu ovzduší a jeho prováděcími
předpisy (včetně poplatků za znečišťování
ovzduší). Pouze zbylá, po spálení
tuhá část odpadů ukládaná
na skládku, podléhá poplatku podle tohoto
zákona.
O poplatku rozhoduje, poplatek vybírá a výkon
rozhodnutí provádí Česká inspekce
životního prostředí, které se
tímto návrhem rozšiřuje správní
působnost na úseku odpadového hospodářství.
Celé řízení je vedeno podle správního
řádu.
K § 2
Poplatek se určuje vynásobením množství
odpadu podle druhu a kategorie stanovené v Katalogu odpadů
a sazby, uvedené v příloze k předkládanému
zákonu. Celkový poplatek za skládku je pak
tvořen součtem poplatků za jednotlivé
kategorie odpadů.
Sazba I platí pro skládky, které splňují
podmínky pro ukládání odpadů
na skládkách. Tyto podmínky budou konkretizovány
v připravovaném nařízení vlády
ČR o podrobnostech nakládání s odpady
a připravované vyhlášce Českého
báňského úřadu o podrobnostech
zřizování, provozu, zajištění
a likvidaci zařízení pro zvláštní
zásahy do zemské kůry.
Poplatek pro skládky splňující výše
zmíněné podmínky se tedy stanoví
podle sazby I. Poplatek pro skládky, které tyto
podmínky nesplňují se stanoví podle
součtu sazby I a II.
Poplatku nepodléhají materiály sice uložené
na skládce, ale použité k rekultivaci a zabezpečení
provozu skládky (i když se může jednat
o odpad) vzhledem k tomu, že se v těchto případech
nejedná o zneškodnění odpadu, nýbrž
o jeho využití. Jedná se vždy o zeminu
nebo hlušinu.
K § 3
Provozovatel skládky vypočítá poplatek
samostatně s tím, že pokud tuto povinnost nesplní,
vydá inspekce na základě vlastních
údajů rozhodnutí o vyměření
poplatku. Tyto vlastní údaje budou především
čerpány z programu odpadového hospodářství
dané skládky.
Základním údajem v rozhodnutí inspekce
bude vždy stanovení výše poplatku včetně
podmínek případného odkladu a především
stanovení příjemce poplatku včetně
způsobu placení poplatku tak, jak je uvedeno v odstavci
4.
Ustanovení vztahující se k odložení
placení sazby II poplatku vychází především
z § 15 zákona o odpadech t. j. přechodná
ustanovení; tak jako u ovzduší se stanoví,
že pokud není splněna ohlašovací
povinnost může inspekce uložit pokutu.
K § 4
Sazba I je stálá platba, která kompenzuje
vždy existující negativní dopady ukládání
odpadů do životního prostředí
daného území. Jde například
o zvýšenou intenzitu dopravy, negativní estetické
dopady na krajinu apod. Proto je příjemcem obec,
v jejímž územním obvodu skládka
leží. Leží-li skládka na území
více obcí, dělí se tento příjem
proporcionálně podle části skládky
ležící v obvodu té které obce.
Sazba II má především stimulační
funkci. Jejím cílem je, aby pro provozovatele skládek
bylo výhodnější upravit skládky
tak, aby splňovaly podmínky pro zneškodňování
odpadů. Příjem z této sazby bude využit
účelově v odpadovém hospodářství.
Jde například o dotace a půjčky s
nízkým úrokem na úpravu skládek,
sanace starých skládek, likvidace negativních
dopadů skládek s nebezpečnými odpady
na široké okolí přesahující
územní obvod obce, kde skládka leží
apod. Proto je příjemcem Státní fond
životního prostředí ČR.
K § 5
Vzhledem k tomu, že zákon by měl vstoupit v
platnost až v roce 1992, nebyl by při zálohovém
způsobu placení poplatků rok 1992 zpoplatněn.
Což je vzhledem k velmi špatnému stavu našeho
odpadového hospodářství neúnosné.
Proto se předpokládá, že první
poplatky se budou platit již v roce 1992, a to formou čtvrtletních
záloh již od začátku tohoto roku, podle
skutečnosti uložených odpadů.
K příloze zákona
Příloha byla zpracována ve spolupráci
s Technickoekonomickým ústavem hutního průmyslu.
Za základ výpočtu výše sazeb
byly vzaty náklady na vybudování statistického
vzorku projektovaných skládek odpovídajících
předpisům pro různé kategorie odpadů
a ukládání různých kategorií
odpadů na těchto skládkách. Při
těchto propočtech byly využity i zahraniční
údaje (především Rakousko a SRN). Takto
vypočtené výši sazeb odpovídá
v sazbě II sloupec "rok 1994 a dále".
Výše sazby II pro roky 1992 a 1993 tvoří
poměrnou část vypočtené výše
tak, aby byl zachován stimulační efekt sazby
II a zároveň, aby počáteční
zatížení národního hospodářství
poplatky za uložení odpadů nebylo neúměrně
vysoké.
Příloha je nedílnou součástí
zákona. Nedá se však vyloučit, že
v návaznosti na nové skutečnosti ji bude
třeba novelizovat.
Orientační výpočet výše
poplatků podle dostupných přibližných
údajů o odpadech:
Druh odpadu | |||||
Zeminy | 600 | 600 | 0 | 6 | 0 |
Ostatní (bez tuhých kom. odpadů a zemin) | 30 | 30 | 10 | 140 | 300 |
Tuhý komunální odpad u sídel | 3 | 2,5 | 20 | 420 | 50 |
Zvláštní odpady | 7 | 4 | 40 | 640 | 160 |
Popílek | 10 | 9 | 60 | 1600 | 540 |
Nebezpečné odpady | 1 | 0,6 | 250 | 5000 | 150 |
Celkem | 1200 |
Podíl skládek neodpovídajících předpisům x) | |||||||||
Zeminy | 0xx) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Ostatní odpady | 248 | 495 | 750 | 693 | 1386 | 2100 | 1380 | 2772 | 4200 |
TKO | 58 | 117 | 175 | 175 | 350 | 525 | 350 | 700 | 1050 |
Zvláštní | 147 | 294 | 440 | 427 | 854 | 1280 | 854 | 1708 | 2560 |
Popílek | 0xxx) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Nebezpečné | 0xxx) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Celkem | 453 | 906 | 1365 | 1295 | 2590 | 3905 | 2590 | 5130 | 7810 |
x) | Současný podíl skládek neodpovídajících předpisům není znám, dá se však předpokládat, že je blízký 100%. |
xx) | Pro zeminy a hlušiny odpovídají normám všechny schválené skládky. |
xxx) | Ukládání nebezpečných odpadů a popílku na skládky neodpovídající předpisům nebude povolováno. |