Předkládají poslanci České
národní rady:
František Kačenka v.r.
Josef Kubiš v.r.
Karel Kříž v.r.
Česká národní rada se podle čl.
II ústavního zákona č. 556/1990 Sb.
usnesla se na tomto ústavním zákoně:
/1/ K platnému usnesení České národní
rady o přijetí zákona o státním
rozpočtu České republiky [Čl.
11 odst. 2 ústavního zákona č. 143/1968
Sb. ve znění pozdějších předpisů]
je třeba souhlasu
a/ nadpoloviční většiny přítomných
poslanců zvolených z kandidátů uvedených
na kandidátních listinách podaných
ve volebních krajích Severomoravském a Jihomoravském
[§ 5 zákona ČNR č. 54/1990 Sb., o
volbách do České národní rady]
a
b/ nadpoloviční většiny ostatních
přítomných poslanců.
/2/ Nedojde-li ke shodnému usnesení podle odst.
1, vytvoří se dohodovací výbor, jehož
5 členů zvolí poslanci uvedení v odst.
1 písm. a/ a 5 členů zvolí poslanci
uvedení v odst. 1 písm. b/; jednání
výboru řídí předseda České
národní rady.
/3/ Dohodovací výbor sdělí České
národní radě do 10 dnů výsledek
dohodovacího řízení a předloží
jí návrh, o němž se hlasuje způsobem
uvedeným v odst. 1/.
/4/ Nedojde-li ke shodnému usnesení ani o návrhu
podle odst. 3, hlasuje se o tomto návrhu opětovně
s tím, že k přijetí zákona o
státním rozpočtu České republiky
je pak zapotřebí stejné většiny
všech poslanců České národní
rady, jako k přijetí ústavního zákona
[Čl. 109 odst. 3 ústavního zákona
č. 143/1968 Sb. ve znění pozdějších
předpisů].
Tento ústavní zákon nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.
Obecná část
Současné období je charakterizováno
především všeobecnými transformačními
procesy. Systémová opatření uplatňovaná
v ekonomické sféře se střetávají
s dosud přežívajícími prvky centrálně
řízeného hospodářství.
Takovýmto prvkem je i dosud platná daňová
soustava, která svým charakterem výrazně
ovlivňuje metodiku sestavování státního
rozpočtu ČR. Proto se jeho schvalování
v r. 1990 neobešlo bez podezření o diskriminujícím
charakteru tohoto rozpočtu vůči území
Moravy a Slezska a následných dlouhotrvajících
politických licitací.
Pro nastávající rok připravuje ministerstvo
financí ve spolupráci s okresními úřady
a některými poslanci ČNR zásady, podle
kterých má být spravedlivěji rozdělována
neúčelová státní dotace. Není
však dořešena oblast přidělování
státních dotací na investice.
Předkládaný návrh ústavního
zákona si klade za cíl předejít analogickým
situacím, které budou nutně vznikat do doby
přijetí Ústavy České republiky
a nové daňové soustavy.
Navrhovaná úprava hlasování ČNR
o státním rozpočtu ČR vychází
z čl. II. ústav. zákona FS č. 556/1990
Sb., podle které lze postavení orgánů
republik stanovených v hlavě sedm ústav.
zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci ve
znění pozdějších předpisů,
měnit a upravovat jen ústavními zákony
národních rad a je s ním v souladu.
Zásady zákona projednaly výbory ČNR
a vláda ČR. Jejich připomínky byly
zapracovány do paragrafovaného znění.
Zejména bylo vypuštěno sporné ustanovení,
aby se oddělené hlasování vztahovalo
rovněž na ústavní zákony.
Zvláštní část
Čl. 1, add. 1
Rozdělení poslanců podle odst. 1 přihlíží
k ustanovení volebního zákona, který
byl založen na principu poměrného zastoupení
pol. stran a hnutí ve volebních krajích,
nikoliv na principu reprezentace bývalých historických
územních celků. Protože území
Severomoravského kraje se nepochybně nekryje s teritoriem
Slezska a žádný slezský volební
kraj neexistoval, nelze území zahrnující
Sm a Jm volební kraje dále dělit.
Zavedení odděleného hlasování
o návrhu zákona o státním rozpočtu
ČR neznamená rozdělení zákonodárného
sboru na dvě části /komory/, protože
v případě neshody při odděleném
hlasování rozhodne opět ČNR jako jednotný
zastupitelský orgán.
add 2, - add 4,
Upravují postup, který by následoval, kdyby
zákon o státním rozpočtu ČR
nebyl schválen při prvním hlasování.
Oproti zásadám se podstatně zkracuje doba
práce dohodovacího výboru ze dvou měsíců
na deset dnů.
Situaci, která by nastala, kdyby zákon o státním
rozpočtu ČR na příslušný
rozpočtový rok nebyl schválen před
1. lednem rozpočtového roku, řeší
úprava uvedená v § 8 rozpočtových
pravidel ČR /zákon č. 576/1990 Sb./ tzv.
rozpočtovým provizoriem. V navrhovaném ústavním
zákoně proto není třeba tuto otázku
řešit.
Čl. 2
Účinnost zákona se stanoví dnem vyhlášení.
Navrhovatelé se domnívají, že zákon
o státním rozpočtu ČR pro r. 1992
by měl být přijímán již
podle této úpravy.
Poznámka:
Důsledky navrhované úpravy pro úpravu
provedenou jednacím řádem ČNR /zákon
č. 35/1989 Sb. ve znění pozdějších
předpisů/ je třeba řešit jeho
samostatnou novelou, pokud by byla skutečně nezbytná.