Zásada č. 1 - Pojem a členství
1. Na ochranu a podporu podnikání v zemědělství,
potravinářství a lesnictví, včetně
služeb podmiňujících tyto činnosti,
se zřizují agrární, potravinářské
a lesnické komory (dále jen "komory"),
a to regionální komory a Českomoravská
komora.
2. Členem komory se může stát každá
fyzická a právnická osoba vykonávající
podnikatelskou činnost v zemědělství,
potravinářství a lesnictví na území
ČR. Členy komory se mohou stát i jiné
fyzické a právnické osoby, podnikatelské
svazy, výrobkové a zájmové svazy a
sdružení, finanční a úvěrové
instituce, výzkumná pracoviště, které
mají profesní vztah k zemědělství,
potravinářství nebo lesnictví.
3. Členové komory uskutečňují
členská práva prostřednictvím
orgánů komory. Bližší podmínky
a podrobnosti upraví stanovy.
4. Členství v komoře vzniká na základě
písemné přihlášky dnem přijetí
za člena.
Komora vyvíjí činnost, která směřuje
k podpoře podnikatelských aktivit, prosazování
zájmů a zajišťování potřeb
tuzemských fyzických a právnických
osob při podnikání. Subjektem členství
by měla být Českomoravská komora,
přičemž členská práva
budou vykonávána převážně
v regionálních komorách. Členství
v komoře je dobrovolné. Široká členská
základna a zastoupení tří příbuzných
hospodářských oborů dává
předpoklad k vytvoření komory nezávislé
na finančních prostředcích z rozpočtu
republiky a schopné plnit poslání v podmínkách
tržní ekonomiky. Je dán také předpoklad
ke konfrontaci i integraci zájmů zastoupení
oborů - zejména zemědělských
výrobců a potravinářského průmyslu
na půdě komory.
Zásada č. 2
1. Komora je právnickou osobou. Nezapisuje se do podnikového
rejstříku.
2. Komora je samosprávnou organizací s veřejnoprávním
charakterem. Pro plnění svých povinností
může nabývat majetek a zakládat takové
podniky, které bezprostředně napomáhají
výkonu působnosti komory.
Zásada č. 3 - Územní působnost
1. Regionální komory se zřizují v
územně správních jednotkách,
které jsou shodné s obvody okresních úřadů.
Rozhodnutím příslušných valných
hromad regionálních komor může být
zřízena komora s působností pro více
obvodů jednotlivých okresních úřadů.
2. Českomoravská komora se zřizuje pro území
České republiky.
Zásada č. 4 - Profesní struktura komor
1. Součástí komor jsou sekce zemědělské,
potravinářské a lesnické.
2. Zástupci sekcí jsou voleni do orgánů
komor poměrně podle zastoupení členů.
Zásada č. 5 - Věcná působnost
Komory zejména:
a) podporují podnikatelskou činnost svých
členů a vytvářejí jim předpoklady
pro uplatnění v podmínkách tržního
mechanismu; obhajují zájmy svých členů
v oblasti ekonomické (cenové, daňové
a úvěrové), v oblasti zhodnocování
a odbytu zemědělských a potravinářských
výrobků a v oblasti legislativně právní;
b) dávají připomínky v procesu tvorby
programu vlády České republiky týkajícího
se odvětví zemědělství, potravinářství
a lesnictví, vyjadřují se k návrhům
obecně závazných právních předpisů
a opatřením vlády a ústředních
orgánů státní správy České
republiky dotýkajících se zemědělství,
potravinářství a lesnictví;
c) zastupují podnikatelskou sféru z oblasti zemědělství,
potravinářství a lesnictví, zejména
prostřednictvím podnikatelských svazů,
v rámci třístranných jednání
a při uzavírání kolektivních
smluv;
d) organizují společná jednání
mezi výrobci a zpracovateli a k řešení
hospodářských sporů mezi svými
členy zřizují smírčí
orgány;
e) uplatňují zájmy svých členů
v zahraničí zejména tím, že spolupracují
s obdobnými zahraničními komorami a institucemi;
poskytují členům informace o situaci na zahraničních
trzích a pomáhají jim navazovat přímé
styky;
f) spolupracují s orgány státní správy
v zajišťování zemědělského
informačního servisu, profesního vzdělávání
a forem rekvalifikace, při řešení problémů
zaměstnanosti a vyjadřují se ve věcech
autorizace vybraných činností a k odborné
způsobilosti fyzických osob; pokud v rámci
těchto činností převezmou část
působnosti dosud vykonávané orgánem
státní správy, bude jim poskytnut státní
příspěvek na její vykonávání;
g) podílejí se na přípravě
podkladů pro regulaci trhu - zejména kvotaci výrobků
a při odůvodňování žádostí
o poskytnutí státních dotací.
Komora je institucí zastupující společné
zájmy svých členů v zákoně
vymezeném rozsahu. K tomuto účelu bude vykonávat
různé poradenské informační
a vzdělávací služby o podmínkách
podnikání v tuzemsku i zahraničí a
bude prosazovat odstraňování všech překážek
bránící rozvoji podnikání.
Některé složky působnosti - zejména
pokud jde o zemědělský informační
servis a poradenství, profesní vzdělávání,
rekvalifikace a dále účasti v regulaci trhu
- (pokud jde o kvotaci výrobků), jakož i rozdělování
státních dotací na úrovni regionů
jsou dosud výlučně v gesci orgánů
státní správy. Půda komor však
v regionech poskytuje podmínky adresnějšímu,
konkrétnějšímu posuzování
zájmů a potřeb hospodářských
subjektů, proto lze očekávat, že orgány
komor budou v rámci těchto působností
spolupracovat a přispívat ke zkvalitnění
realizačních výstupů.
Zásada č. 6
1. Regionální komory spolupracují zejména
s regionálními odbory MZe ČR, obecními
zastupitelstvy a okresními úřady v územně
správních jednotkách své působnosti.
2. Českomoravská komora spolupracuje zejména
s ministerstvem zemědělství ČR a s
ostatními ústředními orgány
státní správy.
3. Věci tvořící předmět
ochrany státního, hospodářského
nebo služebního tajemství nejsou tímto
ustanovením dotčeny.
Zásada č. 7
1. Orgány komory jsou:
a) valná hromada
b) představenstvo
c) předseda a místopředsedové
d) dozorčí rada
2. Funkční období volených orgánů
je čtyřleté. Opětovná volba
člena orgánu není vyloučena, avšak
nejvíce na dvě období.
Zásada č. 8
1. Valná hromada regionální komory je nejvyšším
orgánem, který tvoří členové
komory.
Valná hromada Českomoravské komory je nejvyšším
orgánem, který tvoří členové
delegovaní v souladu s volebním řádem.
Valná hromada se schází nejméně
jedenkrát ročně.
2. Do působnosti valné hromady patří:
a) přijetí, úpravy a změny stanov
(pouze u Českomoravské komory) a volebního
řádu,
b) volba a odvolávání členů
představenstva, předsedy, místopředsedů
a dozorčí rady,
c) stanovení hlavních úkolů a směrů
činnosti a stanovení výše členských
příspěvků,
d) schvalování ročního rozpočtu,
roční účetní závěrky,
zprávy o činnosti a hospodaření komory.
Zásada č. 9
1. Představenstvo zabezpečuje a kontroluje plnění
usnesení valné hromady, které podává
zprávu o své činnosti. Rozhoduje o otázkách,
které stanovy nebo usnesení valné hromady
nesvěřují jiným orgánům
komory. Přijímá členy komory. Představenstvo
se schází podle potřeby, nejméně
však čtyřikrát ročně.
2. Předseda komory je statutárním ogánem
komory, který řídí činnost
komory. V době nepřítomnosti jej zastupuje
v plném rozsahu místopředseda.
Zásada č. 10
1. Dozorčí rada je oprávněna kontrolovat
veškerou činnost komory. Odpovídá valné
hromadě a je nezávislá na ostatních
orgánech komory.
2. Dozorčí rada má nejméně
tři členy. Schází se podle potřeby,
nejméně však čtyřikrát
ročně.
Zásada č. 11
1. Komory zřizují úřady, které
zabezpečují výkon všech činností
v souladu se stanovami, usnesením valné hromady
a dalších orgánů komory.
2. Úřad komory řídí představenstvem
jmenovaný tajemník, který je pracovníkem
komory s právem účasti na jednání
jejích orgánů.
Zásada č. 12
1. Každý člen komory je povinen platit členské
příspěvky, které jsou nákladovou
položkou jeho činnosti.
2. Činnost komory je financována z členských
příspěvků, z výsledků
činnosti vlastních zařízení
komory a z případných příspěvků
státu.
3. Výši členských příspěvků
a pravidla finančního hospodaření
stanoví valná hromada Českomoravské
komory.
4. V případě, že orgán státní
správy svěří regionální
komoře nebo Českomoravské komoře část
své působnosti, je s tím související
příspěvek státu příjmem
komory k zajištění této působnosti.
Zásada č. 13 - Postup ustavení komor
1. Do dvou měsíců od účinnosti
zákona svolá přípravný výbor
sdružující zástupce fyzických
a právnických osob činných v zemědělství,
potravinářství a lesnictví ustavující
valnou hromadu regionální komory.
2. Ke vzniku regionální komory je třeba:
a) rozhodnutí ustavující valné hromady
o založení komory,
b) zvolení orgánů komory.
Ustavující valná hromada regionální
komory je usnášeníschopná je-li přítomná
nadpoloviční většina členů,
jejichž členství nelze odmítnout.
3. Ustavující valná hromada regionální
komory ustaví sekce a za každou sekci zvolí
po jednom členu do Českomoravské komory.
4. Podnikatelské, výrobkové a zájmové
svazy a další instituce s republikovou (celostátní
nebo oblastní) působností delegují
po jednom členu do Českomoravské komory.
5. Do čtyř měsíců od účinnosti
zákona svolá přípravný výbor,
složený ze zástupců Českomoravské
agrární unie, Českomoravské potravinářské
unie a Svazu zaměstnavatelů v lesním hospodářství,
ustavující valnou hromadu Českomoravské
komory.
6. Českomoravská komora vznikne rozhodnutím
ustavující valné hromady o založení
komory, zvolením orgánů komory a přijetím
stanov, na základě účasti nejméně
2/3 členů zvolených na ustavujících
valných hromadách regionálních komor
a členů delegovaných podnikatelskými,
výrobkovými a zájmovými svazy a dalšími
institucemi.
7. O ustavující valné hromadě Českomoravské
komory, přijetí stanov a zvolení orgánů
se vyhotovuje notářský zápis.
Vznik a existence komor úzce souvisí se základními
otázkami vztahu společnosti a státu, jmenovitě
s takovými, jako jsou samospráva a decentralizce.
V druhé polovině 19. století v Rakousku-Uhersku
vznikla celá řada komor, které po roce 1918
převzala i Československá republika. V 90
letech minulého století byly přijaty zákony
o zemědělské radě pro Čechy
(v roce 1891), pro Moravu (v roce 1897) a po vzniku republiky
i pro Slezsko (v roce 1919). Nařízením vlády
z roku 1920 vznikla tato instituce i pro Slovensko.
V roce 1947 byla ustavena Ústřední rada zemědělců,
jejímž úkolem bylo hájit a zastupovat
zájmy zemědělců. Tato instituce však
brzy zanikla a v celém období t.zv. plánovitého
hospodářství samosprávné organizace
neexistovaly.
1. Přechod od centrálně řízené
ekonomiky k tržnímu hospodářství
znamená zásadní změnu i ve způsobu
tvorby a mechanismu uplatňování hospodářské
politiky. Odstátnění ekonomiky zahrnuje nejen
změnu vlastnických vztahů a podnikatelských
forem, ale též objektivní potřebu podnikatelských,
výrobkových, hospodářských
a zájmových vztahů. Spektrum současných
svazů odráží do jisté míry
tradice, ale též významnou odlišnost zemědělství,
výroby potravin a lesnictví při rozvíjení
podnikatelských aktivit v porovnání s průmyslem,
stavebnictvím apod. Umožňuje však, aby
zejména pěstitelské, chovatelské,
ale i další svazy kvalifikovaně plnily specifické
funkce pro značný počet svých členů.
Na druhé straně takováto diverzifikace vyžaduje
efektivní a koordinované prosazování
společných zájmů narůstajícího
počtu podnikatelských subjektů se zájmy
svazů a jejich členů - fyzických a
právnických osob. Vzniká tak objektivní
potřeba vytvořit pro zemědělství,
potravinářství a lesnictví veřejnoprávní
instituce typu komor, které by na demokratických
principech plnily dvě základní funkce:
- sjednocovaly a prosazovaly společné zájmy
svých členů při hospodářské
politice státu (vnější funkce)
- poskytovaly služby svým členům při
rozvíjení jejich podnikatelských aktivit
a podílely se na realizaci hospodářské
politiky ve vymezených oblastech (vnitřní
funkce)
Navrhuje se proto vytvořit soustavu agrárních,
potravinářských a lesnických komor,
jejichž obsahové zaměření činnosti,
kompetence a organizační uspořádání
v zásadě koresponduje se strukturou orgánů
státní správy.
S přihlédnutím na specifickou povahu zemědělství,
potravinářství a lesnictví a jejich
významné místo v regionální
a sociální politice, je třeba vytvořit
partnera pro orgány státní správy,
kterým budou agrární komory.
2. Důvody pro vznik a uzákonění agrárních
komor jsou obdobné jako u komor hospodářských.
Je to zejména podpora podnikatelských aktivit a
prosazování zájmů podnikatelů
ve formujících se tržních vztazích.
Obdobná je i struktura orgánů a principy
činnosti komor.
Hlavním důvodem pro přijetí samostatného
zákona o agrárních komorách je biologický
charakter daných odvětví, jejich význam
pro utváření regionální sociální
politiky a ekologické rovnováhy. Zemědělství,
výroba potravin a lesní hospodářství
jsou vzhledem ke svým primárním i druhotným
funkcím natolik významnými, ze je nelze kvalifikovaně
řešit prostřednictvím odborných
sekcí v rámci zákona o hospodářských
komorách.
Další zvláštnost spočívá
v nutnosti regulace trhu zemědělských výrobků
(která je běžně uplatňována
na příklad v zemích EHS), přičemž
část regulačních funkcí nevyhnutelně
přechází ze státu na organizace výrobců
a zpracovatelů, kteří ji budou vykonávat
na půdě komor. Týká se to na příklad
sjednávání kvot dodávek.
Z uvedených a také dalších důvodů
musí Českomoravská agrární
komora zahrnout jak zastoupení regionálních
komor jako základních článků
- tak i nemalého počtu výrobkových,
zájmových a zemědělsko-podnikatelských
svazů a sdružení, na základě
kterého se uplatní a budou řešit diferencované
zájmy zemědělství, potravinářství
a lesnictví. V tom se právě zákon
o agrárních komorách odlišuje od komor
hospodářských, v rámci kterých
by podobné zastoupení bylo technicky nezvládnutelné.
Podřízení zemědělství,
potravinářství a lesnictví zákonu
o hospodářských komorách by ve svém
důsledku znamenalo nerespektování specifik
a neumožnilo by výstavbu komor v typicky zemědělsko-lesnických
regionech.
Obdobně i ve vyspělých evropských
zemích střední Evropy jsou specifika zemědělství
a lesnictví zohledněna a na příklad
v Rakousku, Německu a ve Francii j sou ze zákona
zřízeny zemědělské (agrární)
komory, přičemž za základní článek
jsou považovány komory regionální.
3. Vytváření agrárních komor
je součástí institucionální
struktury tržního hospodářství.
Vztahy, které má navrhovaný zákon
upravit, nemají v našem právním řádu
ani v praktickém životě a zkušenostech
téměř žádnou kontinuitu. Navrhovaný
zákon proto může být pouze rámcový.
Jeho hlavním cílem je vytvoření právního
základu pro konstituování a působení
agrárních komor na základě dostatečného
reprezentativního zastoupení jejich členů
a stanovení základního rámce jejich
působení. Předpokládá se, že
s postupným krystalizováním postavení
a vzájemných vztahů státu, podnikatelské
a zaměstnanecké sféry, se bude činnost
agrárních komor dále formovat.
Do ustanovení komor podle tohoto zákona plní
jejich úkoly Českomoravská agrární
unie, Českomoravská potravinářská
unie, Svaz zaměstnavatelů v lesním hospodářství
ČR a agrární regionální komory.
Z uvedených důvodů se doporučuje přijmout
samostatný zákon ČNR o agrárních
komorách. Tento přístup přispěje
i k funkčnímu provázání zemědělské
prvovýroby se zpracováním a výrobou
potravin a k obnovení přirozených vazeb mezi
zemědělstvím a lesnictvím při
tvorbě krajiny a řešení ekologických
problémů.
V návrhu zákona o agrárních komorách
se předpokládá, ze činnost komor bude
zejména financována z příspěvků
členů. Z řízením komor se nekladou
žádné požadavky na státní
rozpočet.
| Jaromír Stibic v. r. | Kamil Procházka v. r. |
| Václav Moskal v. r. | Jaroslav Kelnar v. r. |

