Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

(1) Česká národní rada může v České republice nebo v její části vyhlásit referendum, je-li třeba takto zjistit stanovisko občanů k některé otázce věřejného zájmu.

(2) Z výsledku referenda orgány České republiky vycházejí.

(1) Právo hlasovat v referendu má každý, kdo je oprávněn volit do České národní rady (dále jen "oprávněný občan").

(2) Ustanovení zákona České národní rady o volbách do České národní rady [Zákon č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. ..../1992 Sb.)] (dále jen "volební zákon") o překážkách výkonu volebního práva platí pro výkon práva hlasovat v referendu obdobně.

(3) Jestliže je referendum vyhlášeno jen na části území České republiky, je oprávněným občanem pouze ten,kdo má v některé obci na této části území trvalý pobyt [Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů].

(1) Otázka položená v referendu musí být formulována tak, aby na ni bylo možno jednoznačně odpovědět "ano" nebo "ne"

(2) Je-li v otázce předkládáno několik řešení téže věci, musí být všechna formulována tak, aby se navzájem vylučovala a aby se hlasující mohl jednoznačně rozhodnout pro jedno z navrhovaných řešení.

(3) V referendu lze položit i více otázek.

(1) Územím, na kterém se má referendum konat, je zpravidla území celé České republiky anebo území některých krajů nebo okresů ve smyslu předpisů o územním členění státu [Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění platném pro Českou republiku].

(2) Česká národní rada může v usnesení o vyhlášení referenda vymezit území, na kterém se má referendum konat, i jinak než je uvedeno v odst. 1.

(1) O vyhlášení referenda se usnáší Česká národní rada.

(2) Návrhy na vyhlášení referenda mohou podávat poslanci České národní rady, výbory České národní rady a vláda České republiky.

(3) Návrh na vyhlášení referenda musí obsahovat

a/ vymezení území, na kterém se má referendum konat (§ 4),

b) otázku nebo otázky, které mají být v referendu položeny,

c) den, popř. dny konání referenda.

(4) Usnesení České národní rady o vyhlášení referenda obsahuje

a/ vymezení území na kterém se má referendum konat (§ 4),

b/ otázku nebo otázky, které mají být v referendu položeny,

c/ den, popř. dny konání referenda,

d/ lhůtu k vytvoření orgánů pro referendum a k jejich prvnímu zasedání,

e/ další údaje, stanoví-li tak tento zákon.

(5) Usnesení České národní rady o vyhlášení referenda (odst. 4) oznámí předsednictvo České národní rady ve Sbírce zákonů nejpozději 20 dnů přede dnem konání referenda.

(1) Ve všech obcích území, na kterém se má referendum konat vyvěsí obecní úřad [§ 58 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), § 27 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze] oznámení o vyhlášení referenda (§ 5 odst. 5) na úřední desku, a to do pěti dnů ode dne rozeslání částky Sbírky zákonů,ve které je oznámení uveřejněno. Oznámení o vyhlášení referenda musí být takto vyvěšeno až do ukončení hlasování v obci.

(2) Oznámení o vyhlášení referenda musí být vyvěšeno v místnosti pro hlasování (§ 7 odst. 2) po celou dobu hlasování v obci.

(1) Pro odevzdávání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích okrsky pro konání referenda (dále jen "okrsek").

(2) Území okrsku a místnost pro hlasování stanoví pro každý okrsek obecní rada nebo orgán, který plní funkci obecní rady [§ 3 odst. 1 a 2 a § 44 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb. o obcích (obecní zřízení), § 22 zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze] (dále jen "obecní rada") nejpozději pět dnů před posledním dnem lhůty k vytvoření orgánů pro referendum.

(3) Pro vytváření okrsků jinak platí obdobně ustanovení volebního zákona o volebních okrscích s tím, že okrsek může zahrnovat až 2 000 oprávněných občanů.

(1) Pro sčítání výsledků hlasování v okrscích a pro zjišťování výsledku hlasování se vytvářejí okresy pro konání referenda. Pro vytváření těchto okresů platí obdobně ustanovení volebního zákona o volebních okresech.

(2) V případě uvedeném v § 4 odst. 2 může Česká národní rada v usnesení o vyhlášení referenda vymezit území okresů pro konání referenda odchylně.

Seznamy oprávněných občanů (dále jen "seznam") sestavuje obecní úřad podle okrsků. O zápisech do seznamů, jejich sestavení a vyložení a o námitkovém řízení platí obdobně ustanovení volebního zákona o seznamech voličů.

(1) Oprávněným občanům, kteří nebudou moci hlasovat v okrsku, kde jsou zapsáni do seznamu, vydá obecní úřad na jejich žádost hlasovací průkaz a současně je z tohoto seznamu vyškrtne s poznámkou o vydání hlasovacího průkazu.

(2) Hlasovací průkaz opravňuje k zápisu do seznamu a k hlasování v jiném okrsku území, na kterém se koná referendum, avšak pouze o otázce, která byla položena v obci, kde má oprávněný občan trvalý pobyt. Účast při hlasování se oprávněnému občanovi vyznačí v jeho občanském průkazu nebo v jiném průkazu, který občanský průkaz nahrazuje.

(1) Pro organizaci referenda a zjišťování jeho výsledků se zřizují

a/ Ústřední komise pro referendum (dále jen "Ústřední komise"),

b/ okresní komise pro referendum (dále jen "okresní komise") pro každý okres pro konání referenda,

c/ okrskové komise pro referendum (dále jen "okrskové komise") pro každý okrsek.

(2) Členem komise může být jen oprávněný občan.

(3) Člen komise se ujímá své funkce složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svou funkci vykonávat svědomitě a nestranně a budu se přitom řídit zákony a jinými právními předpisy". Slib skládá člen komise tak, že se podepíše pod písemné znění slibuji.

(4) Komise je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení je přijato, jestliže se pro ně vyslovila nadpoloviční většina přítomných členů. Dojde-li k rovnosti hlasů, návrh se považuje za zamítnutý.

(5) Nemůže-li se člen komise jednání komise zúčastnit, nastoupí na jeho místo jeho náhradník. Osobu, která je místopředsedou komise ze zákona, může při výkonu této funkce zastupovat zaměstnanec jí řízeného úřadu, kterého určí.

(6) Ústřední komise a okresní komise si k výpočetnímu zpracování výsledků hlasování vytvářejí odborné (sumarizační) útvary složené z pracovníků aparátu státní statistiky k tomu účelu přidělených. Tito pracovníci skládají slib ve znění uvedeném v odst. 3 a při plnění těchto úkolů jsou podřízeni předsedovi příslušné komise.

(7) Má-li se referendum konat současně s volbami do České národní rady, může Česká národní rada v usnesení o vyhlášení referenda stanovit, že úkoly Ústřední komise plní Česká volební komise, úkoly okresní komise okresní volební komise a úkoly okrskových komisí okrskové volební komise.

(1) Každá politická strana a politické hnutí [Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích], které mají v České národní rady poslanecký klub [§ 55b zákona ČNR č.35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákona ČNR č. 280/1991 Sb.], určí ve lhůtě stanovené v usnesení o vyhlášení referenda (§ 5 odst. 4 písm. d/) jednoho člena Ústřední komise a jednoho jeho náhradníka a sdělí jejich jména a příjmení osobě, která svolá první zasedání Ústřední komise.

(2) Ústřední komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a prvního místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen Ústřední komise.

(3) Dalšími místopředsedy Ústřední komise jsou ministr vnitra České republiky a předseda Českého statistického úřadu.

(4) Místopředsedové uvedení v odst. 3 vyčlení ze zaměstnanců úřadů, které řídí, potřebný počet pracovníků pro zajištění úkolů podle § 11 odst. 6 a pro organizační a administrativní práce.

(5) První zasedání Ústřední komise svolá ministr vnitra České republiky ve lhůtě stanovené v usnesení o vyhlášení referenda (§ 5 odst. 4 písm. d/).

(6) Ústřední komise zejména

a/ dozírá na dodržování právních předpisů při přípravě a konání referenda,

b/ rozhoduje o stížnostech na postup okresních komis

c/ zjišťuje výsledky hlasování na území, kde se konalo referendum (§ 4),

d/ odevzdá zápis o celkovém výsledku hlasování v referendu předsednictvu České národní rady,

e/ plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů.

(1) Každá politická strana a politické hnutí [Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích] uvedené v § 12 odst. 1 může určit ve lhůtě stanovené v usnesení o vyhlášení referenda (§ 5 odst. 4 písm. d/) jednoho člena každé okresní komise a jednoho jeho náhradníka. Jejich jména a příjmení sdělí osobě, která svolá první zasedání okresní komise.

(2) Okresní komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a prvního místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen okresní komise.

(3) Okresní komise musí mít nejméně 5 členů. Není-li okresní komise takto vytvořena způsobem uvedeným v odstavci 1, jmenuje zbývající členy okresní komise přednosta příslušného okresního úřadu, v hlavním městě Praze tajemník magistrátního úřadu.

(4) Dalšími místopředsedy okresní komise jsou přednosta příslušného okresního úřadu, v hlavním městě Praze tajemník magistrátního úřadu a ředitel příslušného okresního oddělení Českého statistického úřadu, v hlavním městě Praze ředitel Městské správy Českého statistického úřadu.

(5) Místopředsedové okresní komise podle odstavce 4 vyčlení ze zaměstnanců úřadů, které řídí, potřebný počet pracovníků pro zajištění úkolů podle § 11 odst. 6 a pro potřebné organizační a administrativní práce.

(6) První zasedání okresní komise svolá přednosta příslušného okresního úřadu, v hlavním městě Praze tajemník magistrátního úřadu, ve lhůtě stanovené v usnesení o vyhlášen referenda (§ 4 odst. 3 písm. d).

(7) Okresní komise zejména

a) dozírá na dodržování právních předpisů při přípravě a provádění referenda,

b) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,

c) dohlíží na zjišťování výsledků hlasování v okrscích; je oprávněna vyžadovat od okrskových komisí vysvětlení nebo jiné informace a může zjištěné chyby v dohodě s okrskovou komisí odstranit sama nebo požádat okrskovou komisi, aby zjištěné nedostatky odstranila,

d) zjišťuje výsledky hlasování v rámci okresu pro konání referenda,

e) odevzdá zápis o výsledku hlasování Ústřední komisi,

f) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů a úkoly, které jí uloží Ústřední komise.

(1) Každá politická strana a politické hnutí [Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích] zastoupené [Zákon ČNR č. 368/1990 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích] v obecním zastupitelstvu nebo v orgánu, který plní funkci obecního zastupitelstva [§ 27 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)] může určit ve lhůtě stanovené v usnesení o vyhlášení referenda jednoho člena okrskové komise a jednoho jeho náhradníka a sdělí jejich jména a příjmení obecní radě.

(2) Okrsková komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen okrskové komise.

(3) Okrsková komise musí mít nejméně 5 členů. Není-li okrsková komise takto vytvořena způsobem uvedeným v odst. 1, jmenuje zbývající členy obecní rada.

(4) První zasedání okrskové komise svolá starosta příslušné obce (primátor města) ve lhůtě stanovené v usnesení o vyhlášení referenda (§ 4 odst. 3 písm. d/).

(5) Pracovník pro potřebné organizační a administrativní práce zajistí obecní úřad.

(6) Okrsková komise zejména a) zajišťuje rádný průběh hlasování, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v místnosti pro hlasování a v jejím bezprostředním okolí,

b) provádí sčítání hlasů,

c) odevzdá zápis o výsledku hlasování příslušné okresní komisi,

d) plní další úkoly podle tohoto zákona a jiných právních předpisů a úkoly, které jí uloží příslušné okresní nebo Ústřední komise.

(1) Na hlasovacím lístku musí být uvedeno:

a) den, popř. dny konání referenda,

b) otázka nebo otázky pro hlasování (§ 3). Je-li více otázek, označí se pořadovými čísly. U každé otázky se vytisknou dva rámečky, z nichž jeden je nadepsán slovem "ano" a druhý slovem "ne"; je-li v otázce předkládáno několik řešení téže věci, vytiskne se u každého navrhovaného řešení samostatný rámeček,

c) poučení o způsobu hlasování.

(2) Každý hlasovací lístek musí být opatřen otiskem razítka Ústřední komise.

(3) Ústřední komise stanoví vzor hlasovacího lístku a zašle jej ministerstvu vnitra České republiky, které zajistí, aby hlasovací lístky byly vytištěny a v potřebném množství doručeny starostům obcí (primátorům měst).

(4) Starosta obce (primátor města) zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny nejpozději 3 dny před konáním referenda všem oprávněným občanům a v den konání referenda všem okrskovým komisím.

O informování oprávněných občanů o době a místu konání hlasování v obci platí obdobně ustanovení volebního zákona o informování voličů.

(1) Dobou kampaně před referendem se pro účely tohoto zákona rozumí období počínající 12 dnů a končící 2 dny před dnem konání referenda.

(2) Politické strany a politická hnutí uvedené v § 12 odst. 1 mají právo, aby jim Český rozhlas a Česká televize v době kampaně před referendem vyhradily bezplatně celkem 15 hodin vysílacího času.

(pokrač. § 17)

(3) Patnáct hodin vysílacího času poskytnutého politickým stranám a politickým hnutím podle odst. 2 se mezi politické strany a politická hnutí rozdělí úměrně k celkovému počtu členů jejich poslaneckých klubů v České národní radě s tím, že každému z těchto politických stran a politických hnutí musí být poskytnuto alespoň 10 minut vysílacího času.

(4) Odpovědnost za obsah pořadů vysílaných v době vysílacího času poskytnutého podle odst. 3 mají politické strany a politická hnutí.

(5) Případné spory o poskytnutí vysílacího času podle odstavců 2 a 3 rozhoduje Ústřední komise.

(6) Po uplynutí doby kampaně před referendem (odst. 1) je další přesvědčování pro určitý způsob hlasování v referendu slovem, písmem, zvukem a obrazem zakázáno ve veřejných sdělovacích prostředcích, v budovách, kde sídlí okrskové komise a v jejich bezprostředním okolí. Zveřejňovat výsledky průzkumů veřejného mínění, týkajících se otázek předložených v referendu, je dovoleno nejdéle do sedmého dne před dnem konání referenda.

(7) Členové komisí a pracovníci jejich odborných útvarů nesmějí poskytovat informace o průběhu a dílcích výsledcích hlasování až do podepsání zápisu o výsledku hlasování.

(8) V průběhu hlasování je zakázáno uveřejňovat výsledky průzkumů hlasování.

(1) Oprávněný občan hlasuje osobně; zastoupení není přípustné.

(2) Oprávněný občan hlasuje odevzdáním platného hlasovacího lístku, na kterém v příslušném rámečku křížkem vyznačí, že na otázku odpovídá "ano" nebo, že na otázku odpovídá "ne" anebo na něm v příslušném rámečku křížkem vyznačí jedno z navrhovaných řešení, pro které se rozhodl.

(3) Je-li v referendu položeno více otázek, platí ustanovení odst. 2 pro každou z těchto otázek samostatně.

(1) Hlasování je neplatné, jestliže byl odevzdán hlasovací lístek bez úřední obálky anebo jestliže v odevzdané úřední obálce není žádný hlasovací lístek nebo je v ní více hlasovacích lístků nebo je v ní pouze písemnost, která není úředním hlasovacím lístkem (§ 15).

(2) Hlsovací lístek je neplatný, je-li přetržen na dvě nebo více částí, byl-li odevzdán nevyplněný nebo je-li vyplněn jiným způsobem, než jak je stanoveno v § 18 odst. 2 nebo je jinak upraven.

(3) O platnosti úřední obálky, o platnosti hlassování a o platnosti hlasovacího lístku rozhoduje okrsková komise.

Jinak o přípravách v místnosti pro hlasování, prostorách pro úpravu hlasovacích lístků, zahájení hlasování, hlasování, pořádku v místnosti pro hlasování a v jejím bezprostředním okolí, přerušení hlasování a ukončení hlasování platí přiměřeně ustanovení volebního zákona.

(1) Po otevření schránky pro hlasování vyloučí okrsková komise hlasovací lístky odevzdané bez úřední obálky. Po sečtení odevzdaných úředních obálek a při vynětí hlasovacích lístků z těchto obálek vyloučí případy neplatného hlasování (§ 19 odst. 1) a zjistí:

a) celkový počet odevzdaných hlasovacích lístků,

b) počet neplatných hlasovacích lístků (§ 19, odst.2), který vyloučí z dalšího sčítání,

c) počet platných hlasovacích lístků,

d) počet hlasů "ano" a počet hlasů "ne" ke každé jednotlivé otázce, počet hlasů pro každé z navrhovaných řešení ke každé jednotlivé otázce.

(2) Jinak pro postup při sčítání hlasů okrskovou komisí platí přiměřeně ustanovení volebního zákona o sčítání hlasů okrskovou volební komisí.

(1) Okrsková komise vyhotoví ve dvojím stejnopisu zápis o průběhu a výsledku hlasování, který podepíší předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.

(2) V zápise okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování musí být uvedeny:

a) doba zahájení a ukončení hlasování, popříp. jeho přerušení,

b) počet oprávněných občanů zapsaných v okrsku do seznamu pro hlasování,

c) počet oprávněných občanů, kterým byly vydány úřední obálky,

d) počet odevzdaných úředních obálek,

e) počet odevzdaných platných a počet odevzdaných neplatných hlasovacích lístků,

f) počet hlasů "ano" a počet hlasů "ne" ke každé jednotlivé otázce, počet hlasů pro každé z navrhovaných řešení ke každé jednotlivé otázce.

(3) K zápisu okrskové komise přiloží stručnou zprávu o obsahu stížností, které jí byly podány, a usneseních, která k nim přijala.

(4) Po podepsání obou stejnopisů zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové komise jedno vyhotovení zápisu odevzdá neprodleně okresní komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnost okrskové komise.

(5) Okrsková komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy pro hlasování a předá je spolu s ostatními doklady o hlasování do úschovy obecnímu úřadu.