Zvláštní část

K § 1

Psychologickou profesi nelze jednoznačně definovat prostým odvoláním na jiný pojem či zákon pro její mnohotvárnost (psychologové působí ve všech oblastech rezortů státní správy), proto zákon vymezuje pojem "psychologické činnosti".

Obecná definice sub písmene a) "Za použití psychologických metod, technik...." je formulována v tomto znění z toho důvodu, aby nebyla dotčena a omezena činnost těch subjektů, které se zabývají o duševní oblast jiným způsobem (např. kněží, spisovatelé, filosofové). Dikce "současných poznatků" je použita proto, že psychologické prostředky, metody i obor sám se rychle vyvíjí a proto je nelze v zákoně přímo, taxatívně vymezit.

Účelem koncipovaného zákona by mělo být vytvoření podmínek pro začlenění psychologických služeb pro klienty do systému zdravotní péče, jednat pro přenesení části státní správy ve všech rezortech, kde se psychologie uplatňuje, na samosprávnou korporaci.

K § 2

V oblasti psychoterapie dochází částečně k překrývání s lékařskou profesí, proto znění odstavce (1) odkazuje na zákon o lékařské komoře. Tam, kde by byla terapie poskytována jinými subjekty než členy lékařské nebo psychologické komory, nemůže být poskytnuta garance odbornosti.

Má-li být psychologickou komorou garantována odborná kvalita poskytovaných psychologických služeb pro občana, který zpravidla sám nemá možnost ji dostatečně posoudit, a nemá-li být dotčeno právo jiných osob poskytovat odborné služby, které však nespadají do oblasti vymezených psychologických činností (např. duchovních), stanoví zákon jako podmínku pro výkon psychologické činnosti členství v komoře. Pro výkon samostatné psychologické činnosti jsou stanoveny zvláštní podmínky komorou (viz § 2, 5, 7 odst. (1) písm. d)); o splnění těchto podmínek vydává komora osvědčení, které zároveň slouží jako osvědčení pro odborného zástupce podle zákona o nestátním zdravotnickém zařízení.

Komora rozhoduje v přenesené působnosti o podmínkách udělení povolení k výkonu samostatné psychologické činnosti, obdobně jako je tomu u lékařské komory (srovnej § 9 odborný zástupce a § 22 novela zákona o České lékařské komoře v zákoně ČNR o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních).

Dikce zákona tedy rozlišuje, že existují dva stupně odborné psychologické činnosti: psychologická činnost za úplatu, kterou může vykonávat každý registrovaný člen (některé činnosti však pouze pod supervizi) a samostatná psychologická činnost s klienty, k niž je třeba dalšího odborného vzdělání, výcviku a praxe. Pro stručné objasnění pojmů by bylo možno první stupeň označit jako "registrace" druhý jako "licence".

K § 3

Protože předpokladem pro výkon psychologické činnosti není ve všech případech vysokoškolské vzdělání oprávňující k používání profesního titulu, na jehož základě by měl občan jistotu odborných předpokladů pro poskytnutí požadovaných služeb, stanoví zákon, že vyjmenovaná označení lze používat pouze po splnění zákonem stanovených podmínek. Neoprávněné používání profesního označení se považuje za klamavou reklamu podle zvláštního zákona. Profesní označení "psychoteraeut", event. v některých případech i "psychoanalytik" mohou tedy získat další specializací i např. lékaři a jiní zdravotničtí či sociální pracovníci.

V demokratickém státe není možno zakázat činnost u kterých nelze prokázat, že jejich důsledkem může být poškození druhého občana. Je však třeba občany orientovat v rozlišení mezi vědecky podloženými a jinými činnostmi.

K § 4

Právní řád demokratických zemní obvykle kromě uzemní samosprávy zákonem ustavuje profesní sdružení v podobě veřejnoprávních korporací, označována jako "stavovské komory", aby na ně mohla být přenesena vymezená část státní správy. Psychologická činnost patří k těm profesím, v nichž záruku a kontrolu odborného výkonu mohou nést pouze psychologové sami. To je důvodem ke zřízení psychologické komory. Pro výkon přenesené státní správy je účelné, aby členství v komoře bylo povinné, kdo vykonávají psychologickou činnost za úplatu.

K § 5

Zákon v odstavci (1) stanoví taxativně povinnosti komory v přenesené působnosti, další povinnosti může stanovit zvláštní zákon. U zmocnění k disciplinární pravomoci v odst. (1) písm. g) se mechanismus přenesení státního dohledu na veřejnoprávní korporaci, která má-li jej vykonávat, potřebuje mít také donucovací pravomoc, kterou nemůže mít soukromoprávní subjekt vytvořený například na základě spolčovacích zákona.

V odstavci (2) zákon stanoví některé fakultativní činnosti komory v samostatné působnosti. Další činnosti stanoví orgány komory.

K § 6

Zákon vymezuje rozsah a základní pravidla hospodaření s majetkem komory. Hospodaření s příjmy komory jsou obdobné, jako u jiných samosprávných korporací. Bližší podrobnosti stanoví v rámci obecně závazných právních předpisů řád komory.

Zákon stanoví explicitně, že výnos pokut je příjmem popůrného fondu, aby nemohlo dojit k tomu, že komora vylepšuje svou finanční situaci přehnaným ukládáním pokut.

K § 7

Kromě řádného členství je v komoře uvažováno i mimořádné členství. Mimořádnými členy se mohou stát ti, kdo ještě nevykonávají psychologickou činnost, nebo ti, kdo již tuto činnost nevykonávají. V prvém případě jde hlavně o studenty psychologie, kteří se tímto způsobem blíže seznamuji s životem komory. V druhém případě jde o odstranění tvrdosti, kdy současný odchod ze zaměstnání i z komory by členy komory mohl vést do izolace od jeho kolegů v profesi. Tito lidé mohou být nadále komoře ku prospěchu diky svým profesním a životním zkušenostem.

Řádné členství v komoře je vázáno na výkon psychologické činnosti. Právo vykonávat psychologickou činnost, pokud osoba splňuje kvalifikační předpoklady, nelze omezovat lhůtou pro provedení registrace. Pokud by mu však byla registrace v komoře odmítnuta, nemůže psychologickou činnost podle tohoto zákona vykonávat. Rozhodnutím komory o registraci podléhá soudnímu přezkoumáni.

Členství v komoře je určeno především pro psychology, absolventy jednooborového studia psychologie na filozofických fakultách československých univerzit a pro absolventy obdobných vysokoškolských oborů v zahraničí. Je však třeba respektovat současný stav, kdy postgraduálním studiem, nebo výcvikem, získali psychologickou kvalifikaci i osoby s jiným výchozím vzděláním.

Zánikem řádného členství podle odst. (7) se stává člen komory mimořádným členem.

K § 8

Komora je samosprávnou korporací s demokratickou strukturou. Každý řádný člen se může podílet na její činnosti, musí však plnit stanovené povinnosti.

K § 9

Zákon monopolizuje poskytování psychologických služeb pouze pro členy komory, avšak musí též chránit zájmy osob, kterým jsou služby poskytovány. Zaručuje každému, kdo o to požádá. že se mu dostane psychologické pomoci. Je to dáno tím, že každý člen komory musí poskytnout na žádost psychologickou službu s výjimkou případů stanovených tímto zákonem. Zákon současně navrhuje postup, který zajišťuje, aby každému, kdo o to požádá, byla poskytnuta potřebná psychologická služba od jiného člena komory.

Psychologická činnost je svým způsobem poslání a služba a proto každý musí mít právo na její poskytnutí. Na druhé straně psychologické služby jsou postaveny více než kde jinde na vzájemném vztahu mezi terapeutem a klientem. Jestliže tento vztah je narušen, nelze smysluplnou práci uskutečnit. Zákon i tuto okolnost zohledňuje. Duševní krize a psychická truma jsou stavem specifické nouze, ve kterých je třeba okamžitého zásahu, teprve poté je možno předat event. klienta do péče jinému odborníkovi.

K § 10

Důvěru mezi psychologem a klientem lze zaručit jen tehdy, má-li klient jistotu, že informace, které psychologovi poskytne, nebudou bez jeho souhlasu poskytnuty osobám třetím.

Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na jednání před čestnou radou. Porušení této povinnosti poškozuje profesní pověst člena komory a může vážně ohrozit jeho profesní kariéru.

K důvěrným informacím může mít přístup i pracovník člena komory a proto se povinnost mlčenlivosti vztahuje i na něj.

K § 11

Orgány komory jsou po dohodě se zástupci psychologů navrženy tak, aby bylo umožněno důstojné setkávání profesních kolegů na valné hromadě, avšak zároveň aby bylo zajištěno operativní řízení komory.

K § 12

Valná hromada má práva, která uděluje a deleguje orgánům komory, dává možnost každému členu, aby se vyjádřil k jakémukoliv problému či věci, které se komory a její činnosti týkají. Valná hromada vychází z iniciativy a profesních zájmů členů komory. Poměrný volební systém pro volbu zastupitelstva zajišťuje, že v něm budou odpovídajícícm počtem zástupců reprezentovány zájmy jednotlivých profesních skupin, neboť u psychologické profese mají jednotlivé skupiny podstatně odlišné zaměření i vzdělání.

Protože dle odst. (3) je o konání valné hromady včas informován každý člen komory, je na jeho vůli, aby se rozhodl, zda se účastní. Ustanovení věty druhé odst. (5) vylučuje možnost, aby například dvě početně silné profesní skupiny nemohly svou neúčastí zablokovat konání valné hromady a tedy i jakoukoli změnu. Zároveň dosavadní praxe jiných komor ukazuje, že při spokojenosti členů s činnosti komory se valná hromada nebo obdobné shromáždění obtížně dosahuje kvalifikovaného počtu, potřebného pro usnášeníschopnost. Domníváme se, že takto vyhovujeme podstatněji demokratické praxi svobodné účasti a zároveň zabraňujeme možné manipulaci.

K § 13

Zastupitelstvo je řídícím orgánem komory. Schází se tak často, aby mohlo průběžně kontrolovat činnost prezidia. Počet členů zastupitelstva umožňuje, aby jeho složení mohlo odrážet zájmy jednotlivých psychterapeutických a psychologických směrů, zastoupených v psychologické obci.

K § 14 a 15

Výkonným orgánem komory je prezidium v čele s prezidentem komory. Administrativní práce, související s činností komory, vykonává podle pokynů prezidenta kancelář komory. Prezident se statutárním zástupcem komory, která vykonává ve vymezeném rozsahu státní správu, proto je jeho vážnost zdůrazněna složením slibu do rukou dozorčího orgánu.

K § 16

Revizní komise je volena valnou hromadou a kontroluje činnost zastupitelstva a prezidia. Kontroluje plnění úkolů uložených porezidiu a vykonává dohled nad dodržováním právních předpisů a řádů komory. Je vnitřním kontrolním orgánem komory.

K § 17

Profesní komise je odborným a poradním orgánem komory a případně orgánů státní správy ve věcech týkajících se psychologické činnosti. Zastoupení všech psychologických specializací v profesní komisi zaručuje vyváženost a reprezentativnost názorů různých specializací zastoupených v komoře. Profesní komise je komunikačním orgánem mezi komorou a vládou České republiky, resp. všemi rezorty, jichž se psychologická činnost týká.

K § 18

Čestná rada je orgánem, který postihuje nedodržování etických profesních zásad a odborné kvality výkonu povolání a chrání tím jak klienty, tak i profesní čest komory. Je jediným orgánem komory, který může disciplinárně postihnout člena komory. Proto se její činnost řídí disciplinárním řádem, jehož hlavní zásady jsou stanoveny tímto zákonem a ne předpisy nižší právní sily. Z téhož důvodu je v zákoně formulována i neslučitelnost členství v čestné radě s jinými funkcemi v komoře. Čestná rada jedná v pětičlenných senátech.

Zákon v odst. (3) stanoví podmínky pro platné usnesení čestné rady. Protože se při řízení před čestnou radou rozhoduje ve velmi citlivých věcech, je k platnému rozhodnutí pro odsuzující nález potřebná kvalifikovaná většina.

K § 19

Organizační struktura komory a činnost jejich orgánů je dána řádem komory, který podléhá schválení zastupitelstvem. Dozorčí orgán potvrdí, že řád komory je v souladu s tímto zákonem a obecně závaznými předpisy. Postup je obdobný, jako při registraci sdružení podle spolčovacího zákona, pouze registrující orgán je nahrazen dozorčím orgánem. Tentýž postup se použije při každé změně řádu komory.

K § 20

Profese psychologa a psychoterapeuta se u nás kodifikuje poprvé v historii tímto zákona je důležité, aby již od počátku byla zaručena její profesionální a morální kredit ve společnosti.

Stavovský řád je kodexem profesní etiky psychologů. Zákon stanoví některé principy, které musí vzít v úvahu prezidium při jeho vypracování. Jedná se o ustanovení, jimž stát prostřednictvím zákona chrání zájem klientů, neboť při volbě psychologa je vhodné, aby se klient neřídil podbízivou reklamou, ale dobrou profesí pověstí psychologa. Zákon zároveň brání nekalé soutěži a případnému výkonu neoprávněné praxe. Chce-li komora zaručovat klientům kvalitu poskytovaných služeb a autoritu psychologické profese, nemůže zákon připustit, aby se členové komiory k obdobným aktivitám propůjčovali. Psychologická činnost není orietována výlučně na zisk, takže nelze uplatňovat pouze pravidla hospodářské soutěže. Podobně jako u lékařů aj. je psychologická profese posláním.

Komora má monopolní postavení a aby stát mohl uvedené základní principy v každém případě zaručit, neponechává je podzákonné úpravě.

K § 21

Zákon stanoví fáze disciplinárního řízení, podmínky jeho zahájení, zastavení a obnovení.

K § 22

Členové komory jsou povinni v rámci disciplinárního řízení svědčit nebo podávat posudky. Při jejich práva a povinnosti se použijí přiměřeně ustanovení trestního řádu.

K § 23

V disciplinárním šetření se nejprve zjišťuje, zda existuje důvod pro pokračování disciplinárního řízení. Aby byla zajištěna maximální nezávislost a objektivita čestné rady, vede šetření zástupce komory, který není členem čestné rady. Zákon respektuje zvláštní postavení poslanců zákonodárných sborů a služební postavení členů ozbrojených sborů a akademickou svobodu univerzit a vysokých škol.

Disciplinární šetření provádí disciplinární vyšetřovatel, určený předsedou čestné rady, který není jejím členem. Členové komory jsou povinni svědčit a pro jejich práva a povinnosti se použijí přiměřeně ustanovení trestního řádu. Disciplinárně obviněnému je zajištěno právo na obhajobu.

K § 24

Zákon stanoví postup jednání před čestnou radou. Řízení se nemohou účastnit členové čestné rady, u nichž je podezření s podjatosti. Aby byla zajištěna maximální objektivita jednání, má zástupce komory a disciplinárně obviněný právo vyloučit z jednání po jednom členu čestné rady bez udání důvodů. Neveřejnost jednání zaručuje, že disciplinárně obviněný nebude postižen jinak, než jak stanoví rozhodnutí.

K § 25 a 26

Disciplinární opatření podle odst. (1) písm. d) nelze chápat jako zákaz výkonu psychologického výkonu povoláni, ale tak, že člen komory bude nadále vykonávat psychologickou činnost pod dohledem komory (supervizi). Disciplinární opatření podle odst. (1) písm. e) je možné uložit jen u těch členů komory, kteří byli právoplatně odsouzeni za trestný čin ke ztrátě svobody na dobu převyšující jeden rok. Tím je zaručeno, že odsouzený po vykonání trestu, chce-li vykonávat psychologickou činnost, musí znovu požádat o registraci v komoře.

Čestná rada musí mít možnost postihnout disciplinárně člena komory za věci, které nemohou být postiženy soudem. Trestní stíhání má přednost před stíháním disciplinárním, které se na dobu, kdy je věc zkoumána orgánem prokuratury, přerušuje.

Protože stanovení podmínek k výkonu samostatné psychologické činnosti s klienty a vydávání osvědčení o splnění těchto podmínek je přeneseno na komoru, je nutná možnost soudní přezkoumatelnosti rozhodnutí komory.

Členství v komoře je povinné a pro neplnění povinností nelze člena komory vyloučit. Vymahatelnost členských příspěvků, pokut a výkonu rozhodnutí je stanovena v jiných právních předpisech (OSŘ).

K § 27

Psychologická činnost není zaměřena, jako u jiných povolání, na maximální zisk. Zejména psychologická pomoc má být dostupná každému, kdo ji potřebuje a často diky svému psychickému stavu nemusí být schopen posoudit výši honoráře. Protože je psychologická činnost monopolizována na členy psychologické a lékařské komory, může být jen částečně regulována nabídkou a poptávkou.

Při poskytování psychologické služby může dojit k citové závislosti klienta na psychologovi a v důsledku toho k požadavku či nabídce neůměrného honoráře.

To vše je důvodem k tomu, aby výše honoráře za psychologické úkony byla regulována obecně závazným předpisem. Nebrání to však tomu, aby výše odměny byla psychologem a klientem smluvena se souhlasem obou stran (podle občanského zákoníku) odlišně od tohoto předpisu. Zda se tato dohoda nepříčí dobrým mravům posuzuje v případě sporu na návrh kterékoliv strany prezidium.

K § 28

Komora je veřejnoprávní korporací s povinným členstvím, na níž je přenesena část výkonu státní správy. Stát má povinnost dohlížet na řádný výkon přenesené státní správy. Pokud komora neplní své povinnosti nebo je neplní řádně, je dozorčí orgán oprávněn rozpustit orgán komory a vypsat nové volby. V mezidobí řídí činnost komory jmenovaná dozorčí komise.

Členové komory musí být chráněni před připadnou svévolí orgánů komory, protože nemají možnost z komory vystoupit, jak je tomu u soukromoprávních sdružení.

Zákon ukládá orgánům státní správy (jde o všechny rezorty, v nichž působí psychologové) vydat obecně závazné právní předpisy, v nichž stanoví kvalifikační předpoklady pro výkon psychologické činnosti s klienty. Tyto předpisy jsou závazné i pro členy České lékařské komory, kteří vykonávají psychologickou činnost s klienty.

K § 29

Zákon stanoví postup, podle něhož bude svolána první valná hromada komory, aniž by ukládal povinnosti soukromoprávním sdružením, která případně odborníky v oboru psychologie prozatím sdružují.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP