Psychologickou profesi nelze jednoznačně definovat
prostým odvoláním na jiný pojem či
zákon pro její mnohotvárnost (psychologové
působí ve všech oblastech rezortů státní
správy), proto zákon vymezuje pojem "psychologické
činnosti".
Obecná definice sub písmene a) "Za použití
psychologických metod, technik...." je formulována
v tomto znění z toho důvodu, aby nebyla dotčena
a omezena činnost těch subjektů, které
se zabývají o duševní oblast jiným
způsobem (např. kněží, spisovatelé,
filosofové). Dikce "současných poznatků"
je použita proto, že psychologické prostředky,
metody i obor sám se rychle vyvíjí a proto
je nelze v zákoně přímo, taxatívně
vymezit.
Účelem koncipovaného zákona by mělo
být vytvoření podmínek pro začlenění
psychologických služeb pro klienty do systému
zdravotní péče, jednat pro přenesení
části státní správy ve všech
rezortech, kde se psychologie uplatňuje, na samosprávnou
korporaci.
V oblasti psychoterapie dochází částečně
k překrývání s lékařskou
profesí, proto znění odstavce (1) odkazuje
na zákon o lékařské komoře.
Tam, kde by byla terapie poskytována jinými subjekty
než členy lékařské nebo psychologické
komory, nemůže být poskytnuta garance odbornosti.
Má-li být psychologickou komorou garantována
odborná kvalita poskytovaných psychologických
služeb pro občana, který zpravidla sám
nemá možnost ji dostatečně posoudit,
a nemá-li být dotčeno právo jiných
osob poskytovat odborné služby, které však
nespadají do oblasti vymezených psychologických
činností (např. duchovních), stanoví
zákon jako podmínku pro výkon psychologické
činnosti členství v komoře. Pro výkon
samostatné psychologické činnosti jsou stanoveny
zvláštní podmínky komorou (viz §
2, 5, 7 odst. (1) písm. d)); o splnění těchto
podmínek vydává komora osvědčení,
které zároveň slouží jako osvědčení
pro odborného zástupce podle zákona o nestátním
zdravotnickém zařízení.
Komora rozhoduje v přenesené působnosti o
podmínkách udělení povolení
k výkonu samostatné psychologické činnosti,
obdobně jako je tomu u lékařské komory
(srovnej § 9 odborný zástupce a § 22 novela
zákona o České lékařské
komoře v zákoně ČNR o zdravotní
péči v nestátních zdravotnických
zařízeních).
Dikce zákona tedy rozlišuje, že existují
dva stupně odborné psychologické činnosti:
psychologická činnost za úplatu, kterou může
vykonávat každý registrovaný člen
(některé činnosti však pouze pod supervizi)
a samostatná psychologická činnost s klienty,
k niž je třeba dalšího odborného
vzdělání, výcviku a praxe. Pro stručné
objasnění pojmů by bylo možno první
stupeň označit jako "registrace" druhý
jako "licence".
Protože předpokladem pro výkon psychologické
činnosti není ve všech případech
vysokoškolské vzdělání oprávňující
k používání profesního titulu,
na jehož základě by měl občan
jistotu odborných předpokladů pro poskytnutí
požadovaných služeb, stanoví zákon,
že vyjmenovaná označení lze používat
pouze po splnění zákonem stanovených
podmínek. Neoprávněné používání
profesního označení se považuje za klamavou
reklamu podle zvláštního zákona. Profesní
označení "psychoteraeut", event. v některých
případech i "psychoanalytik" mohou tedy
získat další specializací i např.
lékaři a jiní zdravotničtí
či sociální pracovníci.
V demokratickém státe není možno zakázat
činnost u kterých nelze prokázat, že
jejich důsledkem může být poškození
druhého občana. Je však třeba občany
orientovat v rozlišení mezi vědecky podloženými
a jinými činnostmi.
Právní řád demokratických zemní
obvykle kromě uzemní samosprávy zákonem
ustavuje profesní sdružení v podobě
veřejnoprávních korporací, označována
jako "stavovské komory", aby na ně mohla
být přenesena vymezená část
státní správy. Psychologická činnost
patří k těm profesím, v nichž
záruku a kontrolu odborného výkonu mohou
nést pouze psychologové sami. To je důvodem
ke zřízení psychologické komory. Pro
výkon přenesené státní správy
je účelné, aby členství v komoře
bylo povinné, kdo vykonávají psychologickou
činnost za úplatu.
Zákon v odstavci (1) stanoví taxativně povinnosti
komory v přenesené působnosti, další
povinnosti může stanovit zvláštní
zákon. U zmocnění k disciplinární
pravomoci v odst. (1) písm. g) se mechanismus přenesení
státního dohledu na veřejnoprávní
korporaci, která má-li jej vykonávat, potřebuje
mít také donucovací pravomoc, kterou nemůže
mít soukromoprávní subjekt vytvořený
například na základě spolčovacích
zákona.
V odstavci (2) zákon stanoví některé
fakultativní činnosti komory v samostatné
působnosti. Další činnosti stanoví
orgány komory.
Zákon vymezuje rozsah a základní pravidla
hospodaření s majetkem komory. Hospodaření
s příjmy komory jsou obdobné, jako u jiných
samosprávných korporací. Bližší
podrobnosti stanoví v rámci obecně závazných
právních předpisů řád
komory.
Zákon stanoví explicitně, že výnos
pokut je příjmem popůrného fondu,
aby nemohlo dojit k tomu, že komora vylepšuje svou finanční
situaci přehnaným ukládáním
pokut.
Kromě řádného členství
je v komoře uvažováno i mimořádné
členství. Mimořádnými členy
se mohou stát ti, kdo ještě nevykonávají
psychologickou činnost, nebo ti, kdo již tuto činnost
nevykonávají. V prvém případě
jde hlavně o studenty psychologie, kteří
se tímto způsobem blíže seznamuji s
životem komory. V druhém případě
jde o odstranění tvrdosti, kdy současný
odchod ze zaměstnání i z komory by členy
komory mohl vést do izolace od jeho kolegů v profesi.
Tito lidé mohou být nadále komoře
ku prospěchu diky svým profesním a životním
zkušenostem.
Řádné členství v komoře
je vázáno na výkon psychologické činnosti.
Právo vykonávat psychologickou činnost, pokud
osoba splňuje kvalifikační předpoklady,
nelze omezovat lhůtou pro provedení registrace.
Pokud by mu však byla registrace v komoře odmítnuta,
nemůže psychologickou činnost podle tohoto
zákona vykonávat. Rozhodnutím komory o registraci
podléhá soudnímu přezkoumáni.
Členství v komoře je určeno především
pro psychology, absolventy jednooborového studia psychologie
na filozofických fakultách československých
univerzit a pro absolventy obdobných vysokoškolských
oborů v zahraničí. Je však třeba
respektovat současný stav, kdy postgraduálním
studiem, nebo výcvikem, získali psychologickou kvalifikaci
i osoby s jiným výchozím vzděláním.
Zánikem řádného členství
podle odst. (7) se stává člen komory mimořádným
členem.
Komora je samosprávnou korporací s demokratickou
strukturou. Každý řádný člen
se může podílet na její činnosti,
musí však plnit stanovené povinnosti.
Zákon monopolizuje poskytování psychologických
služeb pouze pro členy komory, avšak musí
též chránit zájmy osob, kterým
jsou služby poskytovány. Zaručuje každému,
kdo o to požádá. že se mu dostane psychologické
pomoci. Je to dáno tím, že každý
člen komory musí poskytnout na žádost
psychologickou službu s výjimkou případů
stanovených tímto zákonem. Zákon současně
navrhuje postup, který zajišťuje, aby každému,
kdo o to požádá, byla poskytnuta potřebná
psychologická služba od jiného člena
komory.
Psychologická činnost je svým způsobem
poslání a služba a proto každý
musí mít právo na její poskytnutí.
Na druhé straně psychologické služby
jsou postaveny více než kde jinde na vzájemném
vztahu mezi terapeutem a klientem. Jestliže tento vztah je
narušen, nelze smysluplnou práci uskutečnit.
Zákon i tuto okolnost zohledňuje. Duševní
krize a psychická truma jsou stavem specifické nouze,
ve kterých je třeba okamžitého zásahu,
teprve poté je možno předat event. klienta
do péče jinému odborníkovi.
Důvěru mezi psychologem a klientem lze zaručit
jen tehdy, má-li klient jistotu, že informace, které
psychologovi poskytne, nebudou bez jeho souhlasu poskytnuty osobám
třetím.
Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na jednání
před čestnou radou. Porušení této
povinnosti poškozuje profesní pověst člena
komory a může vážně ohrozit jeho
profesní kariéru.
K důvěrným informacím může
mít přístup i pracovník člena
komory a proto se povinnost mlčenlivosti vztahuje i na
něj.
Orgány komory jsou po dohodě se zástupci
psychologů navrženy tak, aby bylo umožněno
důstojné setkávání profesních
kolegů na valné hromadě, avšak zároveň
aby bylo zajištěno operativní řízení
komory.
Valná hromada má práva, která uděluje
a deleguje orgánům komory, dává možnost
každému členu, aby se vyjádřil
k jakémukoliv problému či věci, které
se komory a její činnosti týkají.
Valná hromada vychází z iniciativy a profesních
zájmů členů komory. Poměrný
volební systém pro volbu zastupitelstva zajišťuje,
že v něm budou odpovídajícícm
počtem zástupců reprezentovány zájmy
jednotlivých profesních skupin, neboť u psychologické
profese mají jednotlivé skupiny podstatně
odlišné zaměření i vzdělání.
Protože dle odst. (3) je o konání valné
hromady včas informován každý člen
komory, je na jeho vůli, aby se rozhodl, zda se účastní.
Ustanovení věty druhé odst. (5) vylučuje
možnost, aby například dvě početně
silné profesní skupiny nemohly svou neúčastí
zablokovat konání valné hromady a tedy i
jakoukoli změnu. Zároveň dosavadní
praxe jiných komor ukazuje, že při spokojenosti
členů s činnosti komory se valná hromada
nebo obdobné shromáždění obtížně
dosahuje kvalifikovaného počtu, potřebného
pro usnášeníschopnost. Domníváme
se, že takto vyhovujeme podstatněji demokratické
praxi svobodné účasti a zároveň
zabraňujeme možné manipulaci.
Zastupitelstvo je řídícím orgánem
komory. Schází se tak často, aby mohlo průběžně
kontrolovat činnost prezidia. Počet členů
zastupitelstva umožňuje, aby jeho složení
mohlo odrážet zájmy jednotlivých psychterapeutických
a psychologických směrů, zastoupených
v psychologické obci.
Výkonným orgánem komory je prezidium v čele
s prezidentem komory. Administrativní práce, související
s činností komory, vykonává podle
pokynů prezidenta kancelář komory. Prezident
se statutárním zástupcem komory, která
vykonává ve vymezeném rozsahu státní
správu, proto je jeho vážnost zdůrazněna
složením slibu do rukou dozorčího orgánu.
Revizní komise je volena valnou hromadou a kontroluje činnost
zastupitelstva a prezidia. Kontroluje plnění úkolů
uložených porezidiu a vykonává dohled
nad dodržováním právních předpisů
a řádů komory. Je vnitřním
kontrolním orgánem komory.
Profesní komise je odborným a poradním orgánem
komory a případně orgánů státní
správy ve věcech týkajících
se psychologické činnosti. Zastoupení všech
psychologických specializací v profesní komisi
zaručuje vyváženost a reprezentativnost názorů
různých specializací zastoupených
v komoře. Profesní komise je komunikačním
orgánem mezi komorou a vládou České
republiky, resp. všemi rezorty, jichž se psychologická
činnost týká.
Čestná rada je orgánem, který postihuje
nedodržování etických profesních
zásad a odborné kvality výkonu povolání
a chrání tím jak klienty, tak i profesní
čest komory. Je jediným orgánem komory, který
může disciplinárně postihnout člena
komory. Proto se její činnost řídí
disciplinárním řádem, jehož hlavní
zásady jsou stanoveny tímto zákonem a ne
předpisy nižší právní sily.
Z téhož důvodu je v zákoně formulována
i neslučitelnost členství v čestné
radě s jinými funkcemi v komoře. Čestná
rada jedná v pětičlenných senátech.
Zákon v odst. (3) stanoví podmínky pro platné
usnesení čestné rady. Protože se při
řízení před čestnou radou rozhoduje
ve velmi citlivých věcech, je k platnému
rozhodnutí pro odsuzující nález potřebná
kvalifikovaná většina.
Organizační struktura komory a činnost jejich
orgánů je dána řádem komory,
který podléhá schválení zastupitelstvem.
Dozorčí orgán potvrdí, že řád
komory je v souladu s tímto zákonem a obecně
závaznými předpisy. Postup je obdobný,
jako při registraci sdružení podle spolčovacího
zákona, pouze registrující orgán je
nahrazen dozorčím orgánem. Tentýž
postup se použije při každé změně
řádu komory.
Profese psychologa a psychoterapeuta se u nás kodifikuje
poprvé v historii tímto zákona je důležité,
aby již od počátku byla zaručena její
profesionální a morální kredit ve
společnosti.
Stavovský řád je kodexem profesní
etiky psychologů. Zákon stanoví některé
principy, které musí vzít v úvahu
prezidium při jeho vypracování. Jedná
se o ustanovení, jimž stát prostřednictvím
zákona chrání zájem klientů,
neboť při volbě psychologa je vhodné,
aby se klient neřídil podbízivou reklamou,
ale dobrou profesí pověstí psychologa. Zákon
zároveň brání nekalé soutěži
a případnému výkonu neoprávněné
praxe. Chce-li komora zaručovat klientům kvalitu
poskytovaných služeb a autoritu psychologické
profese, nemůže zákon připustit, aby
se členové komiory k obdobným aktivitám
propůjčovali. Psychologická činnost
není orietována výlučně na
zisk, takže nelze uplatňovat pouze pravidla hospodářské
soutěže. Podobně jako u lékařů
aj. je psychologická profese posláním.
Komora má monopolní postavení a aby stát
mohl uvedené základní principy v každém
případě zaručit, neponechává
je podzákonné úpravě.
Zákon stanoví fáze disciplinárního
řízení, podmínky jeho zahájení,
zastavení a obnovení.
Členové komory jsou povinni v rámci disciplinárního
řízení svědčit nebo podávat
posudky. Při jejich práva a povinnosti se použijí
přiměřeně ustanovení trestního
řádu.
V disciplinárním šetření se nejprve
zjišťuje, zda existuje důvod pro pokračování
disciplinárního řízení. Aby
byla zajištěna maximální nezávislost
a objektivita čestné rady, vede šetření
zástupce komory, který není členem
čestné rady. Zákon respektuje zvláštní
postavení poslanců zákonodárných
sborů a služební postavení členů
ozbrojených sborů a akademickou svobodu univerzit
a vysokých škol.
Disciplinární šetření provádí
disciplinární vyšetřovatel, určený
předsedou čestné rady, který není
jejím členem. Členové komory jsou
povinni svědčit a pro jejich práva a povinnosti
se použijí přiměřeně ustanovení
trestního řádu. Disciplinárně
obviněnému je zajištěno právo
na obhajobu.
Zákon stanoví postup jednání před
čestnou radou. Řízení se nemohou účastnit
členové čestné rady, u nichž
je podezření s podjatosti. Aby byla zajištěna
maximální objektivita jednání, má
zástupce komory a disciplinárně obviněný
právo vyloučit z jednání po jednom
členu čestné rady bez udání
důvodů. Neveřejnost jednání
zaručuje, že disciplinárně obviněný
nebude postižen jinak, než jak stanoví rozhodnutí.
Disciplinární opatření podle odst.
(1) písm. d) nelze chápat jako zákaz výkonu
psychologického výkonu povoláni, ale tak,
že člen komory bude nadále vykonávat
psychologickou činnost pod dohledem komory (supervizi).
Disciplinární opatření podle odst.
(1) písm. e) je možné uložit jen u těch
členů komory, kteří byli právoplatně
odsouzeni za trestný čin ke ztrátě
svobody na dobu převyšující jeden rok.
Tím je zaručeno, že odsouzený po vykonání
trestu, chce-li vykonávat psychologickou činnost,
musí znovu požádat o registraci v komoře.
Čestná rada musí mít možnost
postihnout disciplinárně člena komory za
věci, které nemohou být postiženy soudem.
Trestní stíhání má přednost
před stíháním disciplinárním,
které se na dobu, kdy je věc zkoumána orgánem
prokuratury, přerušuje.
Protože stanovení podmínek k výkonu
samostatné psychologické činnosti s klienty
a vydávání osvědčení
o splnění těchto podmínek je přeneseno
na komoru, je nutná možnost soudní přezkoumatelnosti
rozhodnutí komory.
Členství v komoře je povinné a pro
neplnění povinností nelze člena komory
vyloučit. Vymahatelnost členských příspěvků,
pokut a výkonu rozhodnutí je stanovena v jiných
právních předpisech (OSŘ).
Psychologická činnost není zaměřena,
jako u jiných povolání, na maximální
zisk. Zejména psychologická pomoc má být
dostupná každému, kdo ji potřebuje a
často diky svému psychickému stavu nemusí
být schopen posoudit výši honoráře.
Protože je psychologická činnost monopolizována
na členy psychologické a lékařské
komory, může být jen částečně
regulována nabídkou a poptávkou.
Při poskytování psychologické služby
může dojit k citové závislosti klienta
na psychologovi a v důsledku toho k požadavku či
nabídce neůměrného honoráře.
To vše je důvodem k tomu, aby výše honoráře
za psychologické úkony byla regulována obecně
závazným předpisem. Nebrání
to však tomu, aby výše odměny byla psychologem
a klientem smluvena se souhlasem obou stran (podle občanského
zákoníku) odlišně od tohoto předpisu.
Zda se tato dohoda nepříčí dobrým
mravům posuzuje v případě sporu na
návrh kterékoliv strany prezidium.
Komora je veřejnoprávní korporací
s povinným členstvím, na níž
je přenesena část výkonu státní
správy. Stát má povinnost dohlížet
na řádný výkon přenesené
státní správy. Pokud komora neplní
své povinnosti nebo je neplní řádně,
je dozorčí orgán oprávněn rozpustit
orgán komory a vypsat nové volby. V mezidobí
řídí činnost komory jmenovaná
dozorčí komise.
Členové komory musí být chráněni
před připadnou svévolí orgánů
komory, protože nemají možnost z komory vystoupit,
jak je tomu u soukromoprávních sdružení.
Zákon ukládá orgánům státní
správy (jde o všechny rezorty, v nichž působí
psychologové) vydat obecně závazné
právní předpisy, v nichž stanoví
kvalifikační předpoklady pro výkon
psychologické činnosti s klienty. Tyto předpisy
jsou závazné i pro členy České
lékařské komory, kteří vykonávají
psychologickou činnost s klienty.
Zákon stanoví postup, podle něhož bude
svolána první valná hromada komory, aniž
by ukládal povinnosti soukromoprávním sdružením,
která případně odborníky v
oboru psychologie prozatím sdružují.