Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Druhá možnost je, že si na to můžeme půjčit v zahraničí. Zdá se, že tato možnost je v obecně širším rozsahu pro tyto účely odmítána. Třetí možnost navrhuje ve svém stanovisku skupina slovenských hospodářských ministrů, která říká, že téhož cíle je možné dosáhnout transparentnějším způsobem, tj. zvýšením daní. Obávám se, že tento, ani žádný jiný parlament, zejména v situaci našeho předpokládaného ekonomického budoucího vývoje, nenajde odvahu k rasantnímu zvýšení daní, nehledě na to, že poměrům tržní ekonomiky by spíše odpovídalo snižování daňové zátěže. Kromě toho placení daní nezakládá vztah ke konkrétnímu účelu, je anonymní, a to je, stručně řečeno, důvod, proč existuje skupina, která doporučuje splácení, a to dlouhodobé splácení zakoupených akcií. Ve scénáři jsou mimochodem položeny dvě otázky. První, jaký rozsah privatizace bude parlament doporučovat? Za sebe bych odpověděl, co nejvyšší a vzdal se iluzí o zachování státního podniku. Chtěl bych opakovat to, co jsem říkal už v dubnu při projednávání tohoto zákona. Nejlepší zákon o státním podniku je zákon o zrušení státního podniku. Rozpory obou směrů však budou existovat ve druhé otázce. Přijme-li se kupónová metoda, jakou cenu za tyto kupóny vyžadovat. Zdarma, jak se dokonce původně předpokládalo, symbolickou, nebo relativně vysokou? Za sebe i za podobně názorově smýšlející bych zde chtěl odpovědět, že z důvodů výše uvedených, co nejvyšší.

Dovolte mi, jako druhý a poslední citát opět ocitovat informační zdroje, o nichž rovněž nelze předpokládat, že by s ním druhá strana nesouhlasila. Je to materiál skupiny expertů ekonomické mise Světové banky z konce května t. r. Tento materiál byl poslancům našich ekonomických výborů rozdán. Mohl bych ho shrnout do tří bodů. Autoři zde namítají proti kupónové metodě. Za prvé, že privatizace nebude mobilizovat zdroje pro veřejný sektor. Za druhé, systém držení akcií asi přispěje k inflačním tlakům, jakmile podíly budou rozdány, a tím se rozšíří náhrada jiných finančních aktiv, především úspor a za třetí, že držitelé akcií budou příliš rozdrobeni na to, aby mohli efektivně kontrolovat řízení. Zpráva mimochodem končí konstatováním, že existuje alternativa, která by zároveň podněcovala soukromé úspory a tato alternativa by mohla dovolovat nakupování na úhradu za splátky v průběhu několika let. To by dovolovalo prodávat i jednotlivcům s malými, nebo vysloveně jen pokladními rezervami. Nejde tedy o to dlouhodobým úvěrovým prodejem omezit okruh akcionářů pouze na ty, kdo si nahrabali v minulém režimu. Naopak, některé expertízy ukazují, jak v rámci následků kupónové privatizace může dojít k praní špinavých peněz. Jde současně o to, aby se tyto splátky hradily nikoli z úspor, ale kapitalizací budoucích důchodů. A abych k tomuto nejdůležitějšímu bodu svoje vystoupení skončil - a tím už se zvolna blížím k závěru celé zpravodajské zprávy - uvedu ještě argument, který rovněž vyplývá z tohoto informačního zdroje, argument pro zaměstnanecké akcie, které by rovněž mohly být prodávány na úvěr. Právě u zaměstnanců, zejména v drobných a středních podnicích, by totiž bylo možné dosáhnout jejich plnějšího sepětí s produktivitou jejich podniků, než u ostatních drobných akcionářů, což samozřejmě jejich podíl naprosto nevylučuje. My ovšem tady současně říkáme také to, aby při přípravě privatizačního zákona byla zvážena časová následnost jednotlivých postupů. Není dobré, zamyslet se jenom nad vlastní představou a nebrat v úvahu argumenty protivníka. Základní dobrý argument pro kupónovou privatizaci je argument rychlosti jejího postupu, riziko, že jiné standardní privatizační techniky by trvaly neúnosně dlouho. Tento argument je zapotřebí přijmout. Existuje ovšem možnost zařadit kupónovou privatizaci jako třetí fázi v krátkém období, kde by zaměstnanci podniku a další domácí subjekty měli předkupní právo na akcie a podmínit objem kupónů objemem předtím zakoupených akcií.

Tolik k této záležitosti a teď už jenom velice stručně k bodům, kde vlastně žádné podstatnější spory neexistovaly.

Požadujeme, aby při realizaci scénáře se udržoval intenzívní dialog vlády s ekonomickými výbory parlamentu, a to i při přípravě těch rozhodujících kroků hospodářské politiky, které nemají charakter zákonné úpravy. Vedly nás k tomu některé úvahy o variantách devalvace a o oceňování jejích důsledků. Výbory pro plán a rozpočet se již předběžně dohodly s panem místopředsedou vlády Valešem, že bychom navrhovali účast zástupců našich výborů, patrně místopředsedů, na schůzích hospodářské rady a domnívám se, že asi totéž učiní výbory hospodářské, s tím, že si uvědomujeme, že jsou opatření, která nemají charakter zákonné úpravy. Přitom je z některých důsledků obviňován parlament, který by neměl v tomto smyslu projednávat například pouze obchodní smlouvy s Rwandou, Burundi a dalšími zajímavými zeměmi, ale rovněž diskutovat, konzultovat v tomto intenzivním dialogu například základní otázky v oblasti devalvace. A samozřejmě nejen to. Při uskutečňování privatizačního procesu oslabit ingerenci odvětvových ministerstev a zabezpečit společensky účelné využití prostředků získaných privatizací a vytvořit k tomu také institucionální podmínky. V zásadě jde o reakci na návrh vytvoření fondů národního jmění, s tím - zde bych doplnil - že ústavněprávní výbor zaujal poněkud razantnější stanovisko, kde přímo doporučuje, cituji: "Aby zakladatelská funkce odstátněných subjektů byla přenesena z dosavadních odvětvových ministerstev na zákonem zřízené samostatné právní subjekty, které nejsou orgány státní správy, ale jako samostatné právnické osoby by podléhaly kontrole vlády, zastupitelských sborů i široké veřejnosti". Jako zastánce fondu národního jmění bych toto samozřejmě uvítal, jako společný zpravodaj jsem však povinen konstatovat, že v této etapě, kdy ještě nejsou vyjasněny rozdílné poměry na fond národního jmění, bychom patrně považovali takový návrh za předčasný a doporučujeme proto návrh, který je uveden v usnesení.

Dále, a teď už jsem v podstatě téměř vyčerpal základní doporučení našeho výboru, si zde žádá dopracování sociálních souvislostí ekonomické reformy do uceleného systému ekonomické reformy a v této souvislosti respektovat konkrétní náměty. Budu číst pouze z toho důvodu, i když jsem si vědom, že tím prodlužuji vlastní zpravodajskou zprávu, usnesení těchto výborů proto, že se domnívám, že bychom neměli přistupovat tak, jako některé jiné výbory k námětům výborů ostatních, a že bychom s nimi měli plénum seznámit a do zprávy je shrnout.

Pokud jde o výbory sociální a kulturní - kromě souhlasu, který číst nebudu, a kromě upozornění na nutnost dodržení harmonogramu - podporují zejména vytvoření nového jednotného systému sociálního zabezpečení, vypracování nové koncepce důchodového zabezpečení, zavedení autonomního systému financování sociálního zabezpečení odděleného od státního rozpočtu, zpřehlednění finančních toků a uvedené zavedení systému valorizace jako ochrany důchodců, mladých rodin, dětí, nemocných a pod. před inflací. Podobně - aby to nebylo tak podrobné - jsme zahrnuli i ekologické připomínky, které doporučují postupně omezovat dovoz výrobků a surovin obsahujících toxické složky, výrazně preferovat technologie bez nežádoucích vlivů na životní prostředí, využívat zkušeností ministerstva zdravotnictví při zjišťování škodlivých složek životního prostředí, trvat na prosazování ekologických požadavků při schvalování ekonomických zákonů, vytvořit dostatečný fond životního prostředí na federální úrovni.

Dodal bych ještě, že ústavně právní výbor se v podstatě připojil ke stanovisku výborů sociálních a kulturních s požadavkem ocenit sociální důsledky ekonomické reformy a rozpracovat je do uceleného systému souvislostí.

Na závěr bych chtěl konstatovat, že přijetí scénáře skutečně radikální ekonomické reformy znamená, že tato reforma by nadále neměla zuřit pouze na stránkách našich novin, jak se mnohdy děje. Aby vstoupila do praxe, je zapotřebí, aby představovala - jak v závěru doporučujeme - systém návazných kroků, nikoli vytrhávání dílčích zákonů z kontextu. Jsme si přitom vědomi, že v některých případech bude nutné respektovat období adaptace, ovšem pouze tržně konformními prostředky, takovým způsobem, abychom při onom házení do hluboké a studené vody minimalizovali počet utonulých.

S touto výhradou - a to není vlastně výhrada, jako spíše závěrečná poznámka - doporučuji Federálnímu shromáždění, aby scénář ekonomické reformy, ve smyslu našeho společného usnesení jednotlivých výborů, přijalo. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Zemanovi, slovo má poslanec Bakšay.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Bakšay: Vážený pán predseda, predsedajúci, pani kolegyne, páni kolegovia, dámy a páni. V duchu netradičného prístupu k spravodajskej správe by som sa pokúsil pokračovať aj ja. Keďže Pán Boh ma neobdaril takou jazykovou výrečnosťou ako kolegu Zemana, pokúsim sa o niečo stručnejšie prezentovať druhý názorový prúd, ktorý sa vyskytol v hospodárskych a rozpočtových výboroch, a to je názorový prúd, ktorý zase na druhej strane je zástancom kupónovej privatizácie, teda aby som bol presnejší - metódy investičných kupónov.

Úvodnú časť spravodajskej správy citovať nemienim - nakoľko ju máte rozmnoženú a pojednáva všeobecne o princípoch a dôsledkoch, do ktorých sa dostala naša vláda pri riešení súčasnej ekonomickej situácie.

Obrátim sa priamo k metóde privatizácie pomocou investičných kupónov. Podľa môjho názoru a názorov kolegov, ktorí zastávajú obdobné riešenie, je táto metóda jedinou možnou metódou, ktorá dokáže určitým spôsobom zapojiť do podnikateľskej činnosti široké vrstvy obyvateľstva. Vychádzame z predpokladu, že naši obyvatelia, občania, nemali možnosť v minulosti prísť k majetkovému kapitálu. Pokiaľ by sme investičné kupóny predávali, automaticky by sa touto metódou k týmto kupónom nedostali bežní občania, dostali by sa osoby, ktoré k majetkom prišli v minulom období. Ktorí sú to občania, samozrejme, nie je potrebné konštatovať.

Druhý základný problém, ktorý nás podnecuje k tomu, aby sme boli zástancami metódy investičných kupónov, je problematika morálna. Náš štát po dlhé roky využíval prácu pracovníkov, prácu občanov, ale dával za to veľmi málo. V súčasnosti je povinnosťou, aby aspoň niečo v podobe investičných kupónov týmto obyvateľom vrátil. Samozrejme nemyslíme si, že metódou investičných kupónov sa naraz stane 15 miliónov Čechoslovákov podnikateľmi. Ale ak sa z týchto ľudí len malá vrstva stane úspešnou podnikateľskou vrstvou, docielime to, o čom momentálne hovoríme.

V ostatných základných aspektoch ekonomickej reformy zastávame totožný názor, ako predniesol môj kolega pán Zeman.

Obrátil by som sa ešte stručne k problematike sociálnej. Podľa môjho názoru sú tu určité skupiny ľudí, ktorí sa snažia sociálny program v rámci tejto hospodárskej reformy pretraktovať ako problém základný. Náš názor je ten, že základným problémom nie je otázka sociálna. Základným problémom je vytvoriť podmienky pre túto sociálnu otázku a tie podmienky sa vytvoria jedine vtedy, ak sa vytvoria zdroje pre financovanie sociálneho programu. Akákoľvek iná cesta je cestou sociálnej demagógie. (Potlesk.)

Je to v podstate asociálny program, ktorý je namierený proti našim občanom - prečo asi, to si necháme každý zvážiť vo vlastných hlavách.

Podľa môjho názoru základný problém celej ekonomickej reformy je vytvoriť dôsledné konkurenčné prostredie, odstrániť monopoly, podnietiť podnikateľskú aktivitu a tak, ako náš pán premiér povedal vo svojom úvodnom prejave, odstrániť tých, ktorí nášmu procesu neprajú, alebo chcú žiť na podobných piedestáloch ako žili v minulom období.

S tým súvisí aj rýchlosť ekonomickej reformy. V podstate - dovoľte mi také malé lekárske prirovnanie. Niektoré názory, ktoré aj v našich výboroch prebehli, mi pripomínajú, ako keby sme zápal slepého čreva chceli liečiť acylpirínom a nie chirurgickým zákrokom. (Potlesk.) Ak budeme ekonomiku liečiť pomalými drobnými krokmi v štádiu, v akom sa nachádza, je možné, že o pár rokov budeme v tej istej situácii, ako je Sovietsky zväz, kde hrozí v podstate absolútny výpredaj ekonomiky inému kapitálu.

Systém, ktorý je načrtnutý v scenári ekonomickej reformy, je systém ktorý je veľmi dôkladne premyslený. Tu sa trošičku prikloním k metaforám pána profesora Šilhana, ktoré predniesol vo výbore. Tento scenár predstavuje určitý námet pre divadelné predstavenie. Toto divadelné predstavenie bude obnovením našej ekonomiky na svetovej úrovni. K tomu scenáru máme režiséra. Týmto režisérom je vláda. Táto vláda je dobrým režisérom, hercami budú všetci naši občania. Ja osobne som presvedčený, že naši občania budú dobrými hercami. Na záver tohto divadelného predstavenia nás čaká - podľa môjho názoru - búrlivý potlesk, pretože už aj my - a o to viac naše deti - budú žiť v spokojnom, šťastnom a blahobytnom spoločnom Československu. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vyslechli jsme dopoledne projev předsedy vlády k scénáři ekonomické reformy. Obdrželi jste společnou zprávu výborů a byl podán výklad oběma zpravodaji. Ptám se ještě předsedů ústavně právních výborů, zda si přejí, než přistoupíme k rozpravě, vyjádřit stanovisko ústavně právních výborů, pokud nebylo zahrnuto ve zprávě zpravodajů. (Nepřejí.)

Zahájíme tedy rozpravu. Do rozpravy jsou přihlášeni čtyři poslanci Prosím, aby se další poslanci hlásili do rozpravy. Jak vidím, jsou zde nějaké technické poznámky. Poslanec Macek.

Poslanec SN M. Macek: Chtěl bych poděkovat ve své faktické poznámce kolegovi Zemanovi, že do své zcela vyčerpávající ekonomické přednášky zahrnul také sám část toho, na čem se výbory usnesly. Dále bych chtěl poděkovat Čs. televizi, že natočila alespoň polovinu tohoto vystoupení... (Potlesk.)

Poslanec SN l. Němec: V podstatě zde kolega Macek problém nastínil. Chtěl bych se jen zeptat Čs. televize, zda zhasnutím světel... (Předsedající: Pane poslanče, ale tady jsme na půdě Federálního shromáždění. Televize zde nemá co odpovídat na vaši poznámku...) v tom případě se jedná o manipulaci s veřejným míněním. (Potlesk.)

Poslanec SN J. Štern: Byl jsem se ihned zeptat, co se děje, když začínala zhasínat světla, protože mi přišlo nefér, aby bylo natočeno vystoupení kolegy Zemana a nebylo natočeno vystoupení poslance Bakšaye, zejména, když to zde bylo prezentováno tak, že se jedná o dvě názorové skupiny. Redaktorem Dumbrovským mi bylo vysvětleno, že televize zaznamenala pouze vystupování a projevy obou poslanců, ve zpravodajství to bude podáno komentovaně - tzn., že nebude vysíláno živě jejich vystoupení. V tomto smyslu bylo podáno vysvětlení. Co si o tom máte myslet, to už nechám na vás.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Prosím, abychom se soustředili na program jednání. Domnívám se, ze problematika televize a jejího pořadu nemůže být nyní předmětem jednání této schůze.

Poslanec SL J. Jurečka: Přesto bych to chtěl formulovat pregnantně. Domnívám se, že pan poslanec Zeman překročil úlohu zpravodaje. Dva dny jsme skutečně úporně jednali. Je hloupost myslet si, že jsme byli vždy jednotní. Snažili jsme se dospět k nějakému názoru, který vyjadřuje i naše stanovisko, a dnes, po tomto dvoudenním jednání, jsou vlastně předkládána konfrontační stanoviska.

Naší snahou bylo vládě pomoci v těch místech, kde se na nás o pomoc obrátila. (Potlesk.)

Poslanec SN M. Zeman: Vážení kolegové, řekl jsem to sice už jednou, ale rád zopakuji. Stojím plně za tímto scénářem. Plně podporuji společné usnesení, na jehož formulaci jsem se podílel.

Pokud jde o text tohoto usnesení, celý jsem ho přečetl, upozornil jsem pouze na to, že zde rovněž vedeme jakousi předběžnou rozpravu o budoucích zásadách ekonomických zákonů. Doporučuji proto, není-li to někomu jasné, plné přijetí tohoto scénáře, plné přijetí tohoto usnesení, a myslím si - na rozdíl od některých poslanců - že vyjádření těchto názorových rozdílů, které nám nebrání k dojití ke společnému stanovisku, k němuž jsme došli a kde se můžeme dokonce i vzájemně inspirovat a obohatit, není neužitečné.

Pokud jde o televizi, nejsem jejím redaktorem ani pracovníkem. A samozřejmě toho lituji, stejně tak jako řečníci přede mnou.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Než začneme rozpravu, prosím, aby se komise, která má připravit návrh usnesení, po vystoupení pana ministra Klause, odebrala do studovny a začala pracovat.

Slovo má pan ministr Klaus.

Ministr financí ČSFR V. Klaus: Nepřeji si slovo jako ministr Klaus. Přeji si slovo jako poslanec Klaus.

Jsem zcela a zásadně pobouřen vystoupením poslance Zemana, jakým prezentuje výsledky dvoudenního jednání v hospodářském výboru a ve výboru pro plán a rozpočet. Nikdo nediskutujeme o tom, nikdo se ho neptá na jeho vlastní názor v tuto chvíli - zda je pro, nebo proti scénáři ekonomické reformy. Já jsem tomu rozuměl tak, že on byl pověřen, aby podal zprávu o tom, na čem se tyto výbory dohodly. (Potlesk.)

Nedovedu si představit, že by měl jiný úkol. Nedovedu si představit, že ho poslanci pověřili, aby citoval z té či oné určité dílčí zprávy skupiny Světové banky či jakékoli jiné instituce.

Považuji to za hrubé porušení zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má poslanec Senjuk.

Poslanec SN R. Senjuk: Pouze jsem chtěl říci, že jsem chtěl upozornit v průběhu vystoupení poslance Zemana na irelevantnost jeho vystoupení, protože jsem tuto zprávu nepovažoval za zprávu, která by byla v rámci zpravodaje.

Chtěl bych se také zeptat, na jakém základě mi místopředseda FS prof. Jičínský neudělil slovo technické poznámky. Podle jakého paragrafu jednacího řádu? Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Nepovažoval jsem za vhodné přerušovat vystoupení zpravodaje. K jeho obsahu má samozřejmě kdokoli možnost se v rozpravě jakkoli vyjádřit. Než přistoupíme k vlastní rozpravě, prosím členy pracovní komise, aby se odebrali do studovny a začali pracovat. Slovo má poslanec Benda.

Poslanec SL V. Benda: Já naopak žádám, aby na základě toho, co zde odeznělo kritického vůči zpravodajské zprávě, bylo komisi uloženo, aby setrvala v sále, sledovala průběh rozpravy, a teprve potom začala pracovat na usnesení. Tento postup mi připadá naprosto nevhodný... (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Je možný i tento postup, ale jednání ze sálu se přenáší, takže ho lze v knihovně sledovat. Je to však záležitost komise. Přistoupíme k rozpravě. Jako první se přihlásil poslanec Filip.

Poslanec SL V. Filip: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění, když jsem si pozorně vyslechl vystoupení předsedy federální vlády pana Mariána Čalfy, musel jsem konstatovat plnou oprávněnost jeho slov o tom, že od ledna letošního roku nefunguje starý systém, ale ještě ani nefunguje systém trhu. On ani fungovat nemůže. Jeho zavádění totiž nutně vyžaduje určité přechodné období. Toto přechodné období totiž musí objektivně existovat. Pokud nebude, budou zaváděné prvky trhu dále deformovat naši ekonomiku, takže cíle jen těžko můžeme někdy dosáhnout.

Nutnost radikální ekonomické reformy je totiž také objektivní. Směřuje urychleně k výkonnému tržnímu hospodářství - to je k obnovení dynamiky našeho národního hospodářství.

Komunistická strana Československa radikální ekonomickou reformu tím spíše podporuje, protože kriticky hodnotí vlastní odpovědnost za retardační působení centrálně přídělového, direktivního systému minulých desetiletí tak, jak se zformoval v době studené války.