Dostal jsem text, který odpovídá na otázku
poslance Němce. Seznámil bych vás tedy z
odpovědí Kanceláře Federálního
shromáždění.
Novináře včera vzrušila některá
opatření Kanceláře Federálního
shromáždění a v dnešním
tisku jsou různě interpretována jako snaha
znemožnit jim jejich práci. Již na tiskové
konferenci 12. října byli novináři
informováni, že právě díky snaze
umožnit práci co nejvíce novinářům
je situace taková, že je jich ve Federálním
shromáždění akreditováno 286
a brzy nastane situace, kdy začnou "hrát přesilovku
na poslance". Protože stávající
budova Federálního shromáždění
není na tento nápor prostorově připravena,
nastanou problémy s jejich akreditací. Při
společných schůzích sněmoven
je možno v prostorách určených pro novináře
- galerie jednacího sálu Sněmovny lidu plus
tiskové středisko - umožnit pobyt 156 novinářům.
To znamená, že redakce, které si na základě
našeho dopisu šéfredaktorům z května
tohoto roku akreditovaly více než jednoho redaktora,
budou muset zvažovat, kdo je pro ně důležitější,
aby se jednání zúčastňoval.
Nebylo by přece kolegiální, aby z jedné
redakce bylo přítomno třeba pět redaktorů
a z jiné nemohl proto přijít ani jeden.
Největší nevoli vyvolalo rozhodnutí,
že by novináři se neměli pohybovat v
pravém kuloáru, kde si v přestávkách
poslanci mohou dát čaj, kávu nebo minerálku,
ale mají možnost pobývat v kuloáru levém,
kde pobývá štáb televize. Tam mohou
rozhovory s poslanci realizovat. Jde tedy víc o nedorozumění
než o snahu něco znemožňovat. Do kuloárů
v současné době dochází více
fotografů a kameramanů, a to i zahraničních,a
proto šlo o to vymezit vhodnější prostory
jak pro jejich práci, tak i pro možnost poslanců
o přestávce využít prostoru kuloáru
pro svá jednání a odpočinek.
Pokud jde o jednaní poslaneckých klubů, zatím
platí zásada, že jsou neveřejná.
Pokud toto rozhodnutí samotné kluby nezmění,
proto na ně novináři nebyli zváni.
Věříme, že jednací řád
a organizační řád Kanceláře
Federálního shromáždění
bude tuto problematiku řešit.
Jen pro upřesnění. I v jiných parlamentech
mají novináři prostory vymezené. Jde
spíše o zvyk než o omezení.
Žel, technické vybavení této budovy
řadu věcí limituje a jde o vzájemné
pochopení těchto problémů, a to oboustranné.
V minulosti jsme měli i takové problémy,
že se někteří novináři
dostali během jednání do jednacího
sálu a seděli na poslaneckých lavicích.
I toto jsme vyřešili a tak i dnešní problém
jistě bude vyřešen k oboustranné spokojenosti.
S novou koncepcí Kanceláře Federálního
shromáždění bude řešena
zřejmě i otázka obsahových záznamů
z jednání, vlastního fotografa a pod. Podepsán
vedoucí Kanceláře Federálního
shromáždění, Bizik.
To je všechno, pokud jde o otázku pana poslance. Táži
se, jste v této podobě s odpovědí
spokojen, pane poslanče? (Nejsem.) A co navrhujete?
Poslanec SN I. Němec: Aby se hlasovalo o tom, kdo má
vlastně právo toto určovat. Zda poslanci,
či Kancelář Federálního shromáždění.
Můj dotaz se konkrétně týká
Československé televize.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Hlasovat o této otázce se mi zdá téměř
zbytečné. Myslím si, že bychom měli
tuto věc projednat především s předsednictvem
Federálního shromáždění,
a pak udělat opatření. Domnívám
se, že to není záležitost k hlasování.
Pane poslanče, pokud souhlasíte s tím, že
se provede určité skupinové jednání
o této věci, pak se obě sněmovny seznámí
s naším návrhem a výsledkem.
(Hlas z pléna: Tady se jedná o obecný problém.
Já se domnívám, že jsme to právě
my, poslanci, kteří o těchto věcech
budou rozhodovat.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Pane poslanče, samozřejmě, ale domníváte
se, že dokážeme nyní vést konstruktivní
rozpravu k té otázce? Já považuji svůj
návrh za zcela politicky irelevantní, jestliže
se skupina poslanců sejde s některými členy
předsednictva, ujasní si všechny možnosti,
které jsou a dojde k nějakému návrhu,
se kterým seznámí obě sněmovny.
Pak budeme mít o čem hlasovat.
(Hlas z pléna. Dobře, potom souhlasím.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Dobře, ještě poslanec Ruml.
Poslanec SL J. Ruml: Já to nechci prodlužovat, ale
myslím, že Federální shromáždění
by mělo mít v podstatě radost, že o
naši práci je takový zájem mezi novináři.
Jiná věc je jak novináři o tom, jak
pracuje Federální shromáždění,
referují. To už je věc jejich profesionality
a mnohdy i etiky. Nicméně myslím, že
rozumím té námitce pana poslance Němce
a sice o tom, že by nebylo dobré do budoucna, aby
se poslanci ze sdělovacích prostředků
dozvídali, že se něco rozhodlo a oni o tom
nevěděli a dočetli se o tom až druhý
den.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Jistě, tomu musíme zamezit a já se domnívám,
že když to projednáme, tak zajistíme i
možnost, aby novináři mohli plnit své
povolání. Někdy samozřejmě
přemíra zájmu ničí, takže
z technických důvodů musíme tyto věci
řešit racionálně. Pan poslanec byl zatím
spokojen s tím návrhem a my obě sněmovny
budeme dodatečně informovat.
Je zde ještě interpelace pana poslance Josefa Zlochy.
Poslanec SN J. Zlocha: Vážený pán predseda,
vážený páni poslanci a poslankyne, situácia
okolo sústavy vodných diel Gabčíkovo-Nagymaros
budí už dlhší čas pozornosť
odborníkov i širokej verejnosti. V snahe prispieť,
k riešeniu tohto problému výbory pre životné
prostredie SĽ a SN urobili prieskum, v rámci ktorého
sa oboznámili so stanoviskami projektantov, stavbárov,
energetikov so zástupcom plavebnej spoločnosti,
so zástupcami ochrancov prírody, so splnomocnencom
pre životné prostredie ako i z inými názormi
miestnych obyvateľov a prehliadli si jednotlivé ukončené
i rozostavané objekty stupňa Gabčíkovo.
Podľa dohody podpísanej Maďarskou republikou
a Československom dňa 6. 9. 1977 sústava
vodných diel bola viac- účelová. Mala
zabezpečiť dokonalejšiu ochranu Podunajskej nížiny
proti záplavám, mala vylepšiť plavebné
podmienky medzi Bratislavou a Nagymarosom a pomocou vodných
elektrární na stupňoch Gabčíkovo
a Nagymaros mala využiť energetický potenciál
rieky. Objekty na vodných dielach Gabčíkovo,
ktoré podľa medzištátnej zmluvy budovalo
Československo v hodnote skoro 14 miliárd korún,
sú viac-menej dokončené. Maďarská
republika však práca na výstavbe vodného
diela Nagymaros zastavila v máji roku 1989 a v júli
toho istého roku prestala vykonávať i práce
súvisiace s vodným dielom Gabčíkovo.
Prerušenie a neskôr úplné zastavenie
prác na sústave vodných diel odôvodňovalo
Maďarsko tým, že ich uvedením do prevádzky
by nastali vážne škody na životnom prostredí.
Napriek viacerým rokovaniam československých
a maďarských odborníkov i predsedov vlád
a vládnych splnomocnencov sa dohoda o dokončení
celej sústavy vodných diel, ba ani o samotnom stupni
Gabčíkovo, nedosiahla. V ČSFR sa v januári
t.r. opäť posudzovali ekologické vplyvy prevádzky
vodného diela Gabčíkovo na základe
záverov odborných skupín. Pretože tieto
závery neboli jednoznačné, bolo rozhodnuté
o ďalšom skúmaní vplyvu vodného
diela na množstvo a kvalitu podzemných voď. V
priebehu výstavby sa už čiastočne zohľadnili
požiadavky ochrancov prírody na ochranu a zachovanie
lužných lesov Rozostavaný je odberný
objekt na dotovanie ramennej sústavy Dunaja vodou s prívodného
kanála a riešia sa i požiadavky na úpravu
hladiny vody v starom koryte a zabezpečenie kvality podzemných
voď. Pretože súčasná situácia
v oblasti vodných diel Gabčíkovo-Nagymaros
je nepriaznivá a odďaľovanie riešenia existujúcich
problémov prináša veľké ekonomické,
ekologické i politické strany a federálna
vláda sa touto otázkou ešte nezaoberala, výbory
pre životné prostredie SĽ a SN interpelujú
vládu ČSFR, pretože považujú za
nevyhnutné prerokovať stav vo výstavbe spoločného
vodného diela a urýchlene nájsť taký
variant, ktorý bude maximalizovať prínosy a
minimalizovať negatívne vplyvy tejto sústavy.
Sme presvedčení, že v súčasnosti
nič nebráni tomu, aby boli preverené všetky
pripomienky oponentov sústavy vodných diel a aby
boli zohľadnené v rozhodnutiach o postupe pri dokončovaní
objektov stupňa Gabčíkovo. Na základe
uznesenia č. 17 prijatého na 10. spoločnej
schôdzi výborov pre životné prostredie
SĽ a SN konanej dňa 10. 10. 1990 odporúčame
vláde ČSFR, aby usilovala o spoločné
rokovanie s vládou Maďarskej republiky na najvyššej
úrovni za účelom vyriešenia súčasnej
situácie a potom na základe poznatkov a výsledkov
práce všetkých organizácií a
odborných komisií urýchlene vytvoria jednoznačné
zadanie pre spracovateľa konečného riešenia,
ktoré bude rešpektovať všetky ekonomické,
ekologické, energetické, plavebné, a ochranárske
hľadiska. Považujeme za dležité, aby pritom
boli využité súčasné iniciatívy
na dôslednú ochranu prírodných hodnoť
a zdrojov, aby bol branný ohľad i na medzinárodné
záujmy a aby bola využitá aj pomoc medzinárodných
organizácií. Preto žiadame ministra, predsedu
Federálneho výboru pre životné prostredie
pána Ing. Vavrouška, aby výborom pre životné
prostredie SĽ a SN predložil prvú správu
o stanovisku vlády ČSFR k tomuto uzneseniu do 8.
11. 1990 a potom zabezpečil pravidelné mesačné
informovanie výborov pre životné prostredie
o riešení danej situácie. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji, pane poslanče, domnívám se,
že šlo o připomínku, nebo o interpelaci?
(Hlas z pléna: O interpelaci.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Já se ptám pana místopředsedy, zda
odpoví sám, nebo někdo z členů
vlády chce odpověď přímo?
Ministr hospodářství ČSFR V. Dlouhý:
Pane předsedající, kolegyně a kolegové,
ve spolupráci s Federálním výborem
pro životní prostředí a s mým
ministerstvem a ve spolupráci s dalšími centrálními
orgány, byl zpracován materiál, který
v současné době je připravován
k projednání ve federální vládě.
Bude projednán v podstatě během následujících
30 dnů, a budeme tak moci na interpelaci pana poslance,
již na základě tohoto materiálu, odpovědět.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji také, pane poslanče, souhlasíte
s touto odpovědí? (Ano.) Děkuji.
(Hlas z pléna: Byl udán termín 8. 11. jako
odpověď na interpelaci. Bylo by třeba odpovědět
za kolegu Zlochu ještě v tom smyslu, že 30 dnů,
které naznačil pan ministr Dlouhý, je pro
nás vyhovující.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Protože se nikdo další nehlásí,
vyvolávám dalšího poslance, který
chce vystoupit, a to pana poslance Františka Pernicu.
Poslanec SN F. Pernica: Vážený pane předsedající,
vážení kolegové a kolegyně, jak
jste se mohli dočíst ve sdělovacích
prostředcích, uskutečnil se v sobotu 20.
října 1990 druhý kroměřížský
sněm Společnosti Morava-Slezsko, na kterém
byla přednesena tzv. "druhá moravsko-slezská
deklarace". Protože s uvedeným dokumentem již
předem většina poslanců Federálního
shromáždění a České národní
rady nesouhlasila, opustila sněmovna sál. Důvodem
nesouhlasu bylo to, že některé pasáže
deklarace se přímo dotýkaly ústavního
zákona. Jsme přesvědčeni, že
budoucí uspořádání našeho
státu musí být výsledkem politického
konsensu všech stran a hnutí, ať už jsou
či nejsou v tomto parlamentu, a všech občanů
ČSFR bez výjimky. Náš negativní
postoj k této moravsko-slezské deklaraci vyplývá
z vědomí, že chceme-li žít v právním
státě, musíme pro dosažení stanovených
cílů používat také právní
prostředky, které budou ale akceptovat (a jsme o
tom hluboce přesvědčeni) i oprávněné
požadavky lidu žijícího na Moravě
a ve Slezsku. Děkuji vám. (Potlesk).
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Táži se členů federální
vlády, zda se někdo chce vyjádřit
k tomuto prohlášení? Pokud tomu tak není,
chce někdo z poslanců promluvit?
Poslanec SN P. Dostál: Chtěl bych upozornit vážené
Federální shromáždění
na skutečnost, že deklaraci přednášel
poslanec Federálního shromáždění
doc. Bárta. Ve své podstatě nabádal
k anarchii v ČNR a k samozvané vládě
na Moravě. Myslím si, že porušil svůj
poslanecký slib.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Chce ještě někdo vystoupit k
tomuto bodu? Poslanec Bárta.
Poslanec SL B. Bárta: Kolegyně a kolegové,
je vidět, že pan poslanec moravsko-slezskou deklaraci
nečetl. Je to státotvorná záležitost,
která nemá s ohrožením ústavy
nic společného.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji za krátkost projevu. Hlásil se ještě
někdo? Poslanec Pospíšil.
Poslanec SL J. Pospíšil: Domnívám se,
že státotvorný může být
jen občan, případně podle starého
pojetí též národ, ale v žádném
případě nějaká deklarace.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Prosím, abychom tuto teoretickou otázku nerozvíjeli.Ještě
někdo se hlásí? (Ne.) Pokud tomu tak není,jste,
pane poslanče, spokojen s tím, že jste zde
mohl přednést svoje usnesení? Zdá
se, že ano. Budeme tedy pokračovat.
Dále je zde přihlášen pan poslanec Erich
Kříž - hraniční přechody
do SRN.
Poslanec SL E. Kříž: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
reaguji na interpelaci z 1. 10. 1990, kterou jsem tady jménem
skupiny poslanců podával, a na odpovědi,
které vyšly v tisku č. 185 a č. 187
od pana ministra Nezvala a pana ministra Langoše. Nám,
kteří jsme podávali interpelaci, a dalším
dvěma poslancům, kteří se přidali,
se jeví odpovědi (zejména pana ministra Langoše)
jako nekonkrétní. Proto mi dovolte, abych přednesl
některé naše další poznámky.
Pan ministr Nezval uvedl: "Na krizových stavech na
hraničních přechodech se v současné
době maximálně podílí kamionová
doprava." Vysvětlil zcela situaci. Dovolte, abych
dal několik podnětů členům
vlády. Byl bych rád, kdyby se dnes k tomu mohli
vyjádřit, protože to byla interpelace, ve které
byla zkrácena lhůta na 10 dnů a v současnosti
skutečně situace dost hoří.
V těchto dvou odpovědích bylo uvedeno, že
se uvažuje o zřízení dálničního
přechodu D 5 u Rozvadova až v roce 1977. Myslím,
že by měla vláda hledat cestu, jak tento termín
zkrátit.
Dále navrhujeme, aby se co nejdříve zvýšily
poplatky za kamionovou přepravu přes naši republiku,
včetně omezení u přípustného
přepravovaného nákladového zatížení
na nápravu vozu. Je to dost důležité,
protože nikoliv váha samotná, ale zatížení
na nápravu je určující v mezinárodních
ustanoveních.
Dále je třeba posílit služby na přechodech
a zlepšit sociální a pracovní podmínky.
Dále přísně postihovat nekázeň
řidičů včetně eventuálního
vyloučení z dopravy. Posílit spolupráci
mezi policií SRN a ČSFR. Přehodnotit stávající
celní předpisy a doporučit vládě
SRN, aby vyřešila nevhodný transit svých
občanů z východních částí
svého území do západních částí
svého území přes naše území.
Samozřejmě předpokládáme, že
lze nalézt další možnosti řešení
neutěšené situace na hranicích. Proto
budeme samozřejmě vládu podporovat ve všech
krocích sledujících zlepšení
situace na hraničních přechodech se SRN.
Víme, že některé kroky musí být
učiněny ihned, některé budou moci
být učiněny až s odstupem a budou mít
delší platnost. Proto bych prosil, aby na tyto podněty
bylo reagováno co nejdříve. Pan ministr Langoš
bohužel odběhl, byl bych rád, kdyby na to reagoval
už zde. Není to jen můj podnět, ale
stojí za ním skupina poslanců ze západních
Čech - pan Jindřich Konečný, Jan Poběžal,
Jiří Jílek, Drahomíra Kovaříková
a já. Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji, pane poslanče. Chce někdo z vlády
odpovědět na tento podnět?
Místopředseda vlády ČSFR V. Valeš:
Vzhledem k tomu, že tyto podněty se týkají
tří resortů (vnitra, zahraničního
obchodu a dopravy), zajistím odpověď, ve zkrácené
lhůtě - 10 dnů.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Jste spokojen s touto odpovědí? (Poslanec
Kříž je spokojen.) Považuji tímto
tuto záležitost za vyřízenou.
Dále je zde přihlášen s interpelací
pan poslanec Peter Kulan.
Poslanec SN P. Kulan: Vážený pán predsedajúci,
milé dámy, vážení páni.
Chcem interpelovať ministra financií Českej
a Slovenskej Federatívnej republiky pána Klausa.
Vo svojej interpelácii sa dotknem zvlášť
citlivej problematiky, ktorej doterajšie riešenie je
neuspokojivé, a ktoré by mohlo mať veľmi
negatívny dopad na celú našu spoločnosť
už v dohľadnom čase. Ide o oblasť výroby
jednorázovej injekčnej techniky.
Výrobu jednorázovej injekčnej techniky zabezpečuje
v ČSFR od roku 1970 k.p. Chirana Stará Turá.
Do minulého roku v ročnom objeme 150 mil. ks ihiel
a striekačiek.
Prudko rastúci význam jednorázovej injekčnej
techniky v boji proti infekčným ochoreniam, najmä
však proti vírusu choroby AIDS, aj jej trvalý
nedostatok na československom trhu viedol v roku 1988 vtedajšie
predsedníctvo federálnej vlády k prijatiu
uznesenia č. 40/88, ktorým uložilo zabezpečiť
rozšírenie a modernizáciu jej výroby
v k.p. Chirana Stará Turá. Cieľom bolo zdvojnásobenie
kapacity výroby na požadovaný ročný
objem 300 miliónov ks.