Kritika zaznela na to, že sa stále pri centrálnych
orgánoch priživuje rad rôznych výskumných
a vedeckých ustanovizní, často s pochybným
efektom. V tomto smere poslanci ukázali na pozitívny
príklad Úradu vlády Slovenskej republiky,
ktorý sa s takýmito inštitúciami radikálne
rozišiel.
Za negatívnu skutočnosť možno označiť
fakt, že vláda doposiaľ ne- predložila komplexný
sociálny scenár, o ktorom sa hovorilo v tomto parlamente
už v skorej jeseni.
I keď je predložená finančná politika
v roku 1991 (e to jeden z materiálov), nikde v nej nie
je možné sa dopátrať, s akou maximálnou
mierou inflácie, nezamestnanosti, poklesu reálnej
mzdy je možné v roku 1991 počítať.
Vláda by tieto údaje mala garantovať ako hraničné,
zodpovedať za ich dodržanie tomuto parlamentu a k tomu
prispôsobiť i svoju hospodársku a sociálnu
politiku. Preto ťažko možno hovoriť o tom,
či rozpočtom vyčlenené prostriedky
sú na sociálnu oblasť dostatočné
alebo nie. Vo výboroch však zazneli hlasy, že
vyčlenený objem na tzv. sociálne záchrannú
sieť, môže byť síce dostatočný,
ale ani nemusí. Chýbajú najmä rezervy
pre prípadné dodatočné požiadavky
v nadväznosti na vývoj ekonomickej situácie.
Predmetom kritiky bola tiež pasívna orientácia
tejto záchrannej siete, jej orientácia na podporu
v nezamestnanosti, resp. zvyšovanie dôchodkov, čo
považujeme za jednostranné. Mnoho poslancov vyslovilo
názor, že i rozpočet federácie by mal
aktívne prispieť k vytváraniu nových
pracovných príležitostí. V podstate
podmienečne bol prerokovaný vo výboroch branných
a bezpečnostných rozpočet týchto rezortov.
O rozpočte Ministerstva národnej obrany už
hovoril kolega Zeman.
Obdobná situácia je i s ministerstvom vnútra,
ktoré, tak ako to konštatoval branný a bezpečnostný
výbor, nemá ujasnenú koncepciu budovania
tohto rezortu. Preto i tento rezort bol odsúhlasený
ako podmienečný, s tým, že do konca
štvrťroku v nadväznosti na schválenú
koncepciu rezortov sa výbory k problematike vrátia.
O to prekvapujúcejšie je, že i pri neujasnenej
koncepcii rezortu vnútra za situácie, keď časť
činnosti prešla do pôsobnosti republík,
i vzhľadom na to, že bol podstatne zvýšený
rozpočet pre tento rezort v republikách, a to o
2,6 mld korún, sa predkladá rozpočet tohto
rezortu i na federálne takmer o 30 % vyšší.
V tomto zmysle prebieha i diskusia v iných výboroch
a bol vznesený návrh rozpočet nezvyšovať
oproti roku 1990 a ušetrené prostriedky použiť
ako rezervu v kapitole všeobecnej pokladničnej správy
na prípadné dodatočné opatrenie v
sociálnej oblasti. I napriek týmto pripomienkam
však nakoniec výbory pre plán a rozpočet
odporučili celkové sumy nemeniť a rozpočet
schváliť tak, ako bol pôvodne predložený.
V diskusii sa hovorilo i o rapídnom krátení
výdavkov na bytovú výstavbu. Zo štátneho
rozpočtu budú len dofinancované rozostavané
obytné súbory, avšak v podstate žiadne
prostriedky nie sú plánované na ďalší
rozvoj a podporu či už individuálnej alebo
družstevnej bytovej výstavby. Boli vyslovené
obavy, že takýto radikálny rez v tejto oblasti
prinesie veľké problémy najmä pre mladých
ľudí, ktorí zakladajú rodinu. Pri úrokovej
miere 15-20 % pri predpokladanej cene bytu okolo 500 tisíc
bude prístup k bytu akejkoľvek veľkosti v podstate
nemožný.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, napriek všetkým týmto kritickým
pripomienkam, ktoré by však mali byť signálom
na zamyslenie a ktoré by však boli predpokladali ďalšie
zásahy do štruktúry rozpočtu, odporúčajú
výbory Snemovne ľudu rozpočet schváliť
so zmenami, ktoré obsahuje vám predložená
spoločná správa. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Borguľovi. Otváram
rozpravu. Písomne sú zatiaľ do nej prihlásení
poslanci Zukal, Vild, a Valtr. Prosím pána poslanca
Zukala, aby sa ujal slova.
Poslanec SL R. Zukal: Pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, vážení
hosté. Jsem velmi rád, že tady sedí
můj přítel, ministr obrany pan Dobrovský,
s nímž jsem prožil nejedenu těžkou
chvíli když převzal Lidové noviny, když
byl Ruml a Zeman zavřeni. Přesto ale budu tvrdě
kritizovat jeho resort, a to znamená že i pana ministra
a budu žádat konkrétní odpovědi.
Jako ekonom se rád probírám statistikou.
Čísla pro ekonoma jsou totiž totéž
jako pro rybu voda. Zvláště zajímavé
je srovnávat různé mezinárodní
statistiky, přepočítávat si údaje
na obyvatele. Tak snadno zjistíte, jak na tom ve světě
jsme. Již v dobách normalizace se mi dostaly do rukou
statistiky z oblasti vojenské, především
švédské a anglické, hlavně z
Ústavu pro strategická studia. A ke svému
velkému údivu jsem zjistil, že my, kteří
se prohlašujeme za mírumilovné národy
holubičí povahy, když jsem četl kolik
vynakládáme na armádu, kolik máme
tanků, kolik máme letadel, kam prodáváme
zbraně. Dokonce jsem se tam dočetl údaje,
které byly pravděpodobně přísně
tajné. Bylo to pro mne překvapující
a šokující. Zjistil jsem, že naše
armáda je bumbrlíček, která v minulosti
pohlcovala značnou část našeho národního
bohatství. Chápu to. Armáda byla zastrašovací
a donucovací aparát, který sloužil KSČ,
a proto byla v podstatě nekritizovatelná. Neslyšel
jsem v minulém parlamentě, že by se někdo
odvážil zvednout hlas proti marnotratnosti armády,
ačkoliv od dob Čepičkových to bylo
všeobecně známo. Vzhledem k tomu, že k
morálnímu opotřebení zbraní
dochází velmi rychle, dovedu si představit
co asi stojí přezbrojení armády. Nevadí
nám, že v továrnách máme stroje
50 a více let staré. Myslím, že v armádě
jsme na relativně dobré úrovni a že
těchto zbraní máme dost. Naše armáda
se tak vyvíjela přestože na našem území
byly tisíce sovětských vojáků.
Přesto jsme měli jednu z nejdelších
prezenčních služeb v Evropě. Naše
armáda měla v podstatě všechno o co
požádala. Uvedu dva konkrétní případy
a hned se zeptám pana ministra, který mi včera
odpověděl na mou interpelaci. Z mého volebního
obvodu jsou stížnosti, že vojenská cvičiště
zabírají velké prostory uprostřed
lidnatého kraje. Abyste pochopili toto mrhání,
uvedu konkrétní cifry. Vojenský prostor Dědice
má rozsah 157 km, z toho pro výcvik je určeno
19 km, tj. 12,1 % celkové plochy. O 50 km dále je
vojenský prostor Libava, který má 327 km,
který je využíván z 34,2 %. Pan ministr
mi v interpelaci odpověděl, že ve srovnání
s ostatními státy tyto prostory jsou u nás
ještě malé. Pravděpodobně ve
srovnání se Sovětským svazem nebo
Spojenými státy jsou malé, ale chtěl
bych vidět konkrétní porovnání
s lidnatými státy, jako je třeba Belgie,
Holandsko nebo Dánsko, zda tam si mohou vojáci dovolit
zabírat takové prostory uprostřed lidnatých
okresů.
Protesty obyvatel jsou zbytečné. Dvakrát
jsem interpeloval. Odpovědi jsou ovšem takové
jaké jsou. Nedá se s tím nic dělat.
Jako vždy budu velmi konkrétní. Přátelé,
doporučuji vám, abyste si vzali tužku a až
budete rozhodovat o rozpočtu, abyste posoudili tato čísla.
Když došlo k vídeňským jednáním,
museli jsme položit na stůl karty. Údaje, které
zde uvedu, možná budou v některých případech
nepřesné, protože nejsem voják - místo
poručíka mě degradovali na prostého
vojína - ale jistě budou ukazovat tendenci. Československo
mělo podle těchto údajů 4484 tanků,
zatímco Anglie 2 tisíce, Spolková republika
Německo 4900, Francie 3 190, Belgie 530, Holandsko 1250,
Itálie 2230. Jak je vidět tyto "imperialistické
a nebezpečené státy" měly v podstatě
méně těchto útočných
zbraní než my. Když to přepočteme
na obyvatele, tak jsme skutečně vysoko převyšovali
světový průměr.
Vezměme si druhou nejnákladnější
zbraň, a to je letectvo. Ve Vídni se ukázalo,
že máme 430 bojových letadel. Anglie měla
835, SRN 850, Belgie 170, Dolansko 200, Itálie 450. Když
to zase přepočteme na obyvatele, opět jsme
v Evropě na prvním místě.
Pane předsedající, žádám
vás, abyste tyto graficky znázorněné
údaje nechal rozmnožit, aby poslanci viděli,
jak na tom skutečně jsme.
Je fakt, že dochází k podstatnému snížení
těchto zbraní. Pokud vím, došlo u tanků
ke snížení ze 4585 na 1432, to znamená
prakticky o dvě třetiny. Nevím co stojí
tank, ale dovedu si představit hodnoty, které stály.
Ptám se pana ministra: Pokud jsem informován, snížili
jsme sice počet tanků, ale počet divizí,
a tím i velitelských štábů jsme
o toto množství nesnížili. Co budou tito
lidé dělat? Jsou nenahraditelní, čekají,
až nás někdo napadne nebo až budeme mít
nové tanky? Ptám se ho jako ekonom.
Jestliže jsme snížili tanky a tím jsme
se dostali na evropskou úroveň, u letadel je to
horší. Podle údajů jeden bojový
letoun stojí 150 miliónů Kčs. Provoz
letecké divize, to je 35 letadel, stojí za rok 0,5
mld. My jsme snížili ze 430 bojových letadel
na 34. Přes toto snížení, které
je podstatně nižší, když se podíváte
na graf, tak převyšujeme o 35 a 50 % v přepočtu
na hlavu evropskou úroveň. Možná, že
mě odborníci usvědčí, že
údaje nejsou přesné, ale tendenci ukazují.
Navrhuji proto, aby se nesnížila obranyschopnost naší
armády, a aby došlo k přezbrojení v
rámci vojenské doktríny a předčím
zde svého kolegu Zemana, který se mi zdá
příliš útlocitný a navrhnu snížit
vojenské výdaje o 10 %. Dovedu si představit,
jakou nevoli to v armádních kruzích vzbudí,
ale zdůvodním to.
Je mi naprosto jasné, že potřebujeme armádu
třeba v souvislosti s běženci z východu,
že potřebujeme armádu k uchování
klidu a pořádku. Ptám se, zda musí
být v takové struktuře a s těmito
nejnákladnějšími zbraněmi. Dovolte,
abych citoval z novin - poněvadž jsem nebyl na VBB
- náměstka generála Raška, který
řekl, že "snížení o 5 % by
znamenalo vážné narušení fungování
armády, především však problémy
při realizaci úkolů, které musíme
plnit v souvislosti s novou vojenskou obrannou doktrínou.
Snížení by se dotklo především
modernizace armády. To by nám dělalo dost
problémy v závislosti na její profesionalizaci.
Nemá totiž cenu profesionalizovat, když nebudeme
modernizovat."
Slyšel jsem v rozhlase komentář nějakého
vojáka, že v přepočtu na dolary máme
jeden z nejnižších výdajů na armádu
v Evropě. Úplně s tím souhlasím,
když vezmeme turistický kurs, který je naprosto
nereálný, tak mohu dokázat cokoliv. Když
přepočtu naši průměrnou mzdu
tímto kursem, zjistím, že černoši
v Jihoafrické republice jsou placení lépe
než naši dělníci. Demagogie proti demagogii.
Doporučuji, abychom se na problém nákladů
podívali z ekonomického a lidského hlediska.
Na každého našeho obyvatele připadají
ročně výdaje na armádu ve výši
téměř 2.000,- Kčs. 28 mld. děleno
15 milióny vychází téměř
2.000,- Kčs. Co znamenají tyto 2.000,- Kčs?
To je šestitýdenní minimum desetitisíců
lidí v příštím roce 2.000. Znamenají
čtrnáctidenní průměrný
plat. Znamenají pro čtyřčlennou rodinu
s dětmi 8.000,- Korun ročního zatížení.
Ptám se, ve kterém vyspělém státě
je takové zatížení na armádu
jako u nás?
Kolegyně a kolegové, jistě tušíte,
co nás v příštím roce čeká.
Při rozpočtu musíme volit priority. Pan poslanec
Zeman i pan Borguĺa upozornili na to, jak je to s příjmy
špatné. My musíme volit priority. Prosím,
volte priority, zda budeme mít sto, dvě stě
nebo tři sta bojových letadel, na které jsou
stížnosti, že znečišťují
ovzduší, ruší - vezměte si Přerov
nebo Prostějov - anebo zda tyto peníze dáme
do sociální sítě, na ekologii, na
knihy, do rezerv atd. V příštím roce
dojde na lámání chleba a pak si možná
na tato slova vzpomenete.
Osobně se domnívám, že je nemorální
od armády požadovat v této situaci 28 mld.
Kčs, i když z profesionálního hlediska
zdůvodní, že je potřebuje, když
se dohadujeme o 600 mil. Kčs na knihy. K některým
rezervám v armádě nebo řeknu jako
laik: Byl jsem překvapen, co měly Lidové
milice, když došlo k jejich zrušení, co
mají zbraní, co stály. Sám jsem se
dvakrát jako buldozerista zúčastnil cvičení
CO a dověděl jsem se, co se stane, až nám
imperialisté vyhodí přehrady nad Prahou,
kam až vystoupí voda a kde já, jako buldozerista
budu zachraňovat a dělat ochranné hráze.
Zároveň jsem se dozvěděl, co všechno
vyfasuji: masky, protichemickou výbavu, protiatomovou výbavu
apod. Všichni jsme to měli ve skladech. To muselo
stát obrovské peníze. Kdo z vás se
byl podívat, jaké jsou pod Prahou vybudované
kryty, které stály miliardy? Na to peníze
byly a na ekologii ne. Podívejte, co je s pražskými
dětmi. Stavěli jsme kryty a děti v Praze
i jinde trpí na alergie, astma a tak dále. (Potlesk.)
A při těchto věcech uvažujte: Pokud
vím, armáda je velmi důsledná a má
mobilní zásoby. To je v pořádku. Nevím
na kolik se odhadují rezervy, kolik máme oděvů
a všeho, na jak dlouho a pro kolik osob. Rozhodně,
když došlo ke změně politické situace,
tak se domnívám, že tyto zásoby nemusejí
být zdaleka tak velké a že z těchto
rezerv po určitou dobu může čerpat armáda
a snižovat je a nemusí požadovat tyto peníze
na rozpočtu. Třeba se sníží délka
vojenské služby na úroveň ostatních
zemí a vojenské prostory ať se použijí
třeba na rekvalifikace nezaměstnaných. Uvědomte
si, že budeme tisíce lidí rekvalifikovat a
nemáme je kde rekvalifikovat. Zde jsou obrovské
rezervy.
Na závěr bych vám chtěl jako ekonom
ukázat nějakou inventarizaci, výsledky v
oblasti vojenské tak, jak se na ně dívám
já, jako civilista. Vyhodili jsme miliardy za první
republiky na obranné pevnosti, které dnes stojí
a jsou k ničemu. Jsou to vyhozené miliardy a brání
dnes třeba na polích při orání.
Vyzbrojili jsme dokonale Hitlera. Měli jsem mohutnou, vyzbrojenou
armádu v roce 1968 a naše armáda vůbec
nezasáhla. Vím, že jakýkoli odpor by
byl sebevražda, ale jako ekonom si kladu otázku: Kdyby
ta armáda nebyla, byli bychom na tom stejně?
Prosím vás, nehrajme si na to - vzhledem k našemu
počtu obyvatel, vzhledem k vojenské strategii -
že musíme mít silnou armádu. Mějme
armádu takovou, kterou nutně potřebujeme
k zachování vnitřního pořádku
a na kterou máme. Nic víc a nic méně.
Proto nakonec navrhuji snížení výdajů
na armádu o 10 % s tím, že by část
peněz byla použita na ekologii, která nás
ohrožuje víc než nějaký vnější
nepřítel. Aby naše armáda byla skutečně
zaměřena na vnitřní obranyschopnost
a udržení pořádku. Děkuji za
pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem posiancovi Zukalovi. Chápeme
to ako pozmeňovací návrh. Technickú
poznámku chce predniesť poslankyňa Nováková.
Poslankyně SL E. Nováková: Nemám technickou,
ale faktickou poznámku. Vážení kolegové
a kolegyně, ve zprávě pana ministra financí
jsme byli seznámeni s předpokládanými
výdaji do sociální oblasti. Domnívám
se, že nebude plně pokrývat ty potřeby,
které bude třeba uspokojit. Protože jde o velmi
citlivou záležitost, považuji za nezbytné,
aby se k této problematice podrobněji vyjádřili
i pan ministr Miller. Tuto žádost vyslovuji jménem
poslanců sociálního a kulturního výboru.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Vild, pripraví
sa poslanec Valtr.
Poslaoec SN J. Vild: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, když zde byl před
týdnem schválen kompetenční zákon,
bylo několikrát zdůrazněno, že
chceme budovat dvě národní ekonomiky - což
podle mne není správná koncepce - které
budou finančně nezávislé a že
už nebude nikdo na nikoho doplácet. Myslím
si tedy, že je nutné, abychom tuto zásadu promítli
i do státního rozpočtu. Vím, že
u některých daní není možno zjistit
odkud pocházejí. Mám na mysli zejména
daň z obratu a odvod ze zisku.
Do rozpočtu federace jde z těchto daní 35
%. Zbytek se má rozdělit mezi republiky, a to daň
z obratu v poměru 1,598: 1 a odvod ze zisku 1,659:1. Myslím
si, že tyto poměry byly stanoveny na jednání
ministrů financí tak, aby touto skrytou cestou zacelily
deficitní slovenský rozpočet. Jediné
spravedlivé rozdělení těchto neidentifikovatelných
příjmů mezi ČR a SR je podle počtu
obyvatelstva, tedy zhruba 2:1. Jinak bychom mohli také
v krajním případě převést
tyto příjmy pouze do rozpočtu jedné
z republik a stále tvrdit, že nikdo na nikoho nedoplácí.
Je sice pravda, že kompetenčním zákonem
byl změněn článek 11 ústavního
zákona č. 143 z roku 1968 o československé
federaci tak hloupě, že zastupitelské sbory
v podstatě nemohou ovlivňovat vládami dohodnuté
poměry rozdělování příjmů
z těchto daní. Nicméně, naštěstí
můžeme tuto chybu napravit na základě
nového zákona o rozpočtových pravidlech
federace. Paragraf 4 odst. 2 připouští, aby
rozpočtový zákon změnil obvyklý
procentuální podíl federace 35 % na výnosu
těchto daní. Využívaje této možnosti
navrhuji, aby byly provedeny tyto změny v zákonu
o státním rozpočtu federace na rok 1991,
tisk 365:
§ 2 litera a
Podíl na celostátním výnosu daně
z obratu ve výši ne 35, ale 100 %.
Litera b
Do věty "Podíl na celostátním výnosu odvodu ze zisku a zemědělské daně ze zisku ve výši 35 % vložit za slova: "odvodu ze zisku" slova "ve výši 100 %".
Takto federací navíc získané prostředky
navrhuji okamžitě rozdělit mezi republiky v
poměru 2: 1. Nebude se jednat o přerozdělování,
ale pouze o spravedlivé rozdělování
příjmů, u kterých nelze zjistit, odkud
pocházejí. Prosím, aby ministr financí
se svými odborníky upravil v souvislosti s touto
změnou § 1 a přílohu č. 1 tohoto
zákona. Navrhovanou změnou vznikne podle mých
výpočtů bohužel v rozpočtu SR
deficit ve výši zhruba 7 miliard korun. V rozpočtu
ČR tomu bude samozřejmě naopak.
Vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby oba rozpočty republik byly přebytkové, doporučuji oběma sněmovnám přijmout usnesení, kterým bychom požádali Českou národní radu, aby zhruba oněch 7 miliard Slovenské republice půjčila. Pouze pro takto upravený státní rozpočet budu moci hlasovat.
Myslím, že vztahy rozpočtů obou republik
se tak dostanou na kvalitativně vyšší
úroveň. Děkuji vám za pozornost a
prosím, abyste hlasováním vyjádřili
mému návrhu podporu.
Předsedající místopředseda
FS J.Stank: Ďakujem. Ďalej vystúpi poslanec Valtr,
pripraví sa poslanec Ransdorf. Ďalej sú pre
vašu informáciu pripravený poslancovia Bakšay,
Ambros a Kostya.
Poslanec SN V. Valtr: Pane předsedající,
dámy a pánové, slyšeli jsme dnes o stavu
našeho národního hospodářství.
Sestavit reálný přebytkový rozpočet
je více než umění a já bych tímto
chtěl sestavovatelům rozpočtu poděkovat
za jejich práci. Ale tento rozpočet a jeho dodržování
je také podmínkou podpory Mezinárodního
měnového fondu. To si od nás žádá
maximální sociální stabilitu a společenský
konsensus s reformou hospodářství. A právě
zde se v rozpočtu jeví velmi úzký
profil. Disponovatelné prostředky pro fond rekvalifikace
a zaměstnanosti ve výši 9,9 miliardy jsou podle
mého názoru nedostatečné. To se může
stát příčinou sociálně
napjaté až explozívní situace.
Mezi položkami rozpočtu nebetyčně tkví
výdaje na obranu 28 miliard. Československo bylo
do loňska jednou z nejlépe vyzbrojených zemí
na světě. Pan profesor Zukal to zde velice důkladně
vysvětil a já také se připojuji k
žádosti, aby výdaje na obranu byly sníženy
ještě o 10 %.