Pokud jde o změnu pořadu, kterou navrhoval poslanec
Benda, můžeme to vzít na vědomí
s tím, že opět doporučuji definitivně
se neusnášet, abychom se nemuseli potom zase usnášet,
že se vracíme k původnímu návrhu
programu, protože to skutečně bude záležet
na tom, jak obě předlohy budou připraveny.
Zatím je z hlediska časového větší
náskok - mohu-li užít tohoto slova, které
není příliš adekvátní,
u velké privatizace než u mimosoudní rehabilitace.
Bude-li to připraveno tak, abychom mohli tyto body prohodit,
nic proti tomu nemluví, takže návrh poslance
Bendy s touto výhradou můžeme přijmout
rovněž bez hlasování. Nyní je
třeba podle mého názoru hlasovat o tom, zda
z programu chceme vypustit bod 12.
Poslanec SL L. Roman: Vážený pán predsedajúci,
pokiaľ viem, na začiatku ste sám spomenuli,
že zasadanie 13. spoločnej schôdze Snemovni
ľudu a Snemovni národov sa rozširuje o bod č.
12. To znamená, že v takom prípade by sa nemalo
hlasovať o tom, či sme proti tomuto návrhu,
ale o tom, či rozšírime 13. spoločné
zasadnutie.
Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský:
Dobře, děkuji pane poslanče. Prosím,
poslance Kapusta.
Poslanec SL M. Kapusta: Vážení páni
poslanci, dovoľte mi citovať z dnešnej správy
Československej tlačovej kancelárie: "Predsedníctvo
Slovenskej národnej rady na svojej včerajšej
schôdzi vzalo na vedomie spoločnú správu
ústavnoprávneho výboru Slovenskej národnej
rady a brannobezpečnostného výboru Slovenskej
národnej rady o výsledkoch prerokúvania vládneho
návrhu ústavného zákona o stave ohrozenia
štátu. Predsedníctvo Slovenskej národnej
rady na základe záverov výborov nesúhlasí
s návrhom tohto ústavného zákona a
odporúča Federálnemu zhromaždeniu Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky vrátiť
ho navrhovateľovi. "
Preto nevidím dôvod, prečo by tento návrh
ústavného zákona mal byť prerokúvaný
na 13. spoločnej schôdzi. Z technického hľadiska
nie je možné, aby sa Slovenská národná
rada v priebehu týždňa k tomu vrátila.
Prikláňam sa k návrhu poslanca Šimku
a Romana, aby bol tento návrh presunutý na 14. spoločnú
schôdzu.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Oficiální zprávu
nemáme, musíme dostat zprávu normálním
způsobem, ne přes tisk. Ještě tady byl
návrh Poslance Stome, k němuž zaujal stanovisko
místopředseda federální vlády
Václav Valeš. Ptám se poslance Stome, zda po
tomto vysvětlení trvá na svém návrhu?
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající,
vzdor tomu, že se obávám, že touto snahou
se může roztočit inflace výš, než
jsme původně chtěli, vzhledem k vyhlášení
pana místopředsedy souhlasím s tím,
aby tento bod byl přeřazen na 14. schůzi.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Myslím, že k
hlasování zbývá jen jeden bod. Pokud
nejsou námitky proti vysvětlením a úpravám
programu ve smyslu návrhu, jak tady byly uvedeny, a které
mají povahu, že není třeba o nich hlasovat,
zda tedy rozšíříme program o bod 12
nebo ne.
(Technická připomínka:
Pane místopředsedo, rád bych se vrátil
k návrhu poslance Bendy. Domnívám se, že
návrh na přehození dvou zákonů,
restitučního a privatizačního, je
velmi podstatný. Kdybychom měli jistotu, že
oba zákony budou přijaty na této společné
schůzi, pak prakticky o nic nejde. Ale tuto jistotu dnes
nemáme. Proto považuji za nutné, abychom také
hlasovali o změně programu tak, jak jej předložil
poslanec Benda.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Pokud jsem tomu rozuměl,
poslanec Benda sám uznával výhradu, že
kdyby zákon o mimosoudní rehabilitaci nebyl tak
připraven, abychom jej mohli zařadit jako první
bod, nemá nic proti tomu, aby se jako první bod
projednával zákon o velké privatizaci s tím,
že v něm bude zakomponována klausule, která
je v malé reprivatizaci. Ptám se pana poslance Bendy,
zda správně reprodukuji jeho stanovisko? Aby bylo
jasno, moje stanovisko bylo, že návrh poslance Bendy
přijímáme, že body přehodíme
s výhradou, že to bude připraveno tak, abychom
o tom mohli seriózně jednat.
Poslanec SL V. Benda: Souhlasím s
interpretací svého návrhu, jak ji podal pan
místopředseda s tím, že nemůže
nastat situace, že by projednání bodů
9 a 10 bylo nutné v dosavadním pořadí.
Tady ovšem hrozí nebezpečí, že
restituční zákon vůbec nebude připraven
pro toto jednání a mohl by z programu tohoto pléna
vypadnout. Bylo by to nesmírně mrzuté a tíživé
a problematizovalo by to celý proces privatizace. Přesto
jsem realista, a proto jsem bral i tuto možnost v úvahu
s tím, že bychom do zákona o velké privatizaci
navrhli doplňovací klauzuli. Mám-li tomu,
co říkal pan místopředseda Jičínský
rozumět tak, že pořadí bodů programu
se mění a kdyby eventuálně některý
z bodů programu nebyl připraven k projednávání,
je o tom ještě třeba dodatečně
rozhodnout, tak jsem spokojen a netrvám na hlasovaní.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ptám se pana poslance,
zda po tomto vysvětlení trvá na svém
návrhu nebo ne.
Poslanec SN L. Motyčka: Na svém návrhu trvám.
Podávám návrh na změnu programu, aby
body 9 a 10 byly přehozeny.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Myslím,
že můžeme přistoupit k hlasování.
Poslanec SL P. Šebek: Upozorňuji, že světelná
tabule neustále neregistruje přibližně
dvacet poslanců.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ano. Než budeme hlasovat,
prosím skrutátory, aby se dostavili do jednací
síně a spočítali přítomné
poslance. Zdá se mi, ze ve Sněmovně národů
je světelná signalizace v pořádku,
ale přesto je třeba to zkontrolovat. Zdá
se, že technické zařízení udává
špatný počet přítomných
poslanců ve Sněmovny lidu.
(Skrutátoři sčítají přítomné
poslance.)
Poslanec SN M. Prokop: Pane předsedající,
v souvislosti s počty poslanců si nejsem jist, zda-li
poslanec Bakšay usedl do vládní lavice na správnou
stranu. Pokud vím, je poslancem Sněmovny lidu a
měl by tedy sedět na druhé straně.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Chci říci,
že na vysvětlení, že poslanec Stank sedí
na druhé straně, protože mi pomáhá
řídit schůzi, takže je to v pořádku.
Pokud jde o Sněmovnu národů, můj předpoklad
se splnil, hlasovací zařízení ukazuje
dobře. Chyba je ve Sněmovně lidu.
Počet poslanců ve Sněmovně národů
je 116, ve Sněmovně lidu 102. Obě sněmovny
jsou schopny usnášení. Můžeme přistoupit
k hlasování o změně programu.
Nejprve budeme hlasovat o návrhu poslance Motyčky.
Hlasovat bude Sněmovna národů.
Poslanec SN A. Haško: Nevím,
zda jsem dobře informován. Mám dojem, že
poslanec Motyčka dosud nesložil poslanecký
slib. (Poslanec Motyčka: Složil.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nejprve hlasují poslanci
Sněmovny národů. Kdo z nich je pro přehození
bodů 9 a 10 v tom smyslu, že bod 10 bude předřazen
bodu 9. (Hlasuje se.) (Osmdesát dva.) Osmdesát dva.
Děkuji.
Sněmovna národů souhlasí s touto změnou
programu.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu. Kdo
z nich souhlasí s přehozením těchto
dvou bodů, ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
To je zřejmá většina. Také Sněmovna
lidu návrh schválila.
Nyní hlasujeme o tom, zda máme doplnit pořad
schůze o bod 12 - vládní návrh ústavního
zákona o stavu ohrožení státu.
Nejprve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.
Kdo z nich je pro to, aby pořad schůze byl doplněn
o bod 12, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) (Šedesát
pět.) Šedesát pět. Děkuji.
Ve Sněmovně národů pro tento návrh
hlasovalo 65 poslanců, což je nadpoloviční
většina přítomných.
Nyní bude hlasovat Sněmovna lidu. Ptám se
poslanců, kdo je pro tento návrh, nechť zvedne
ruku! (Hlasuje se.) (Šedesát sedm.) Šedesát
sedm. Děkuji.
Ve Sněmovně lidu bylo pro tuto změnu programu
67 poslanců, rovněž nadpoloviční
většina přítomných. Znamená
to, že tento bod je zařazen do programu.
Nyní budeme hlasovat o schválení navrženého
programu jako celku.
Ptám se poslanců zvolených do Sněmovny
národů, kdo je pro program s těmito změnami?
(Hlasuje se.) (Osmdesát sedm.) Osmdesát sedm. Děkuji.
Ve Sněmovně národů se vyslovilo pro
tento pořad schůze 87 poslanců, čili
nadpoloviční většina. Sněmovna
národů navržený program schválila.
Nyní budou hlasovat poslanci zvolení do Sněmovny
lidu. Kdo souhlasí s navrženým programem, nechť
zdvihne ruku! (Hlasuje se.) (Osmdesát dva.) Osmdesát
dva. Děkuji.
Ve Sněmovně lidu hlasovalo pro 82 poslanců,
což je nadpoloviční většina přítomných.
I Sněmovna lidu návrh schválila.
Mohu konstatovat, že obě sněmovny se usnesly
podle článku 34 odstavec 2 ústavního
zákona československé federace na konání
společné schůze a schválily její
program i postup projednávání.
(Poznámka redakce: usnesení SL č. 151, SN
č. 163)
Nyní máme na pořadu
Vládní návrh zákona o zvyšování
důchodů (tisk 424) a zpráva výboru
sociálního a kulturního SL a SN (tisk 441)
Prosím ministra Petra Millera, aby návrh odůvodnil.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSFR Petr Miller: Vážený pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
poslanci. Předložený návrh zákona
o zvyšování důchodů, který
máte na dnešní schůzi projednat, není
velký svým rozsahem, avšak vzhledem k tomu,
že se týká 3,5 miliónů našich
občanů důchodců, je zejména
v současné době velmi závažný.
Schválení návrhu zákona přispěje
ke snížení sociálního napětí
u poživatelů důchodů, které bylo
vyvoláno liberalizací cen počátkem
tohoto roku. Zvýšení důchodů
vláda již přislíbila a veřejnost
tak právem očekává i urychlené
konečné rozhodnutí a jeho realizaci, neboť
k výraznému růstu životních nákladů
již došlo a zvýšení důchodů
je nutné k částečnému krytí
těchto zvýšených nákladů
u důchodců. Vzhledem k systému výplat
důchodů je přitom nezbytné schválit
potřebnou právní úpravu co nejdříve.
V zájmu zachování jednotné právní
úpravy sociálního zabezpečení
se vláda ČSFR rozhodla předložit návrh
na zvýšení důchodů formou zákona
Federálního shromáždění.
Vychází přitom ze skutečnosti, že
podle článku č. 22 ústavního
zákona o československé federaci patří
do působnosti federace zákonná úprava
důchodového zabezpečení s výjimkou
organizačního uspořádání
a postupu při rozhodování. Stanovení
výše důchodů je součástí
zákonné úpravy důchodového
zabezpečení, a proto věcně přísluší
federaci. V této souvislosti bych chtěl upozornit
na skutečnost, že jednotná úprava zvyšování
vyplácených důchodů na celém
území federace je též nezbytnou podmínkou
zachování jednotnosti základního sociálního
systému. Přijímání odlišných
realizačních mechanismů v jednotlivých
republikách by narušilo jednotné sociální
prostředí federace a potřeby jednotného
trhu pracovních sil na území celého
státu. Přitom je třeba mít na paměti,
že náš vstup do evropského společenství
bude vyžadovat nejen jednotný sociální
systém na území federace, založený
na fondovém hospodářství, ale i o
integraci s ostatními státy. Proces návratu
k jednotě, která dosud existuje, by byl nesmírně
složitý a finančně náročný.
S věcným obsahem navržené úpravy
vyslovily souhlas obě republikové vlády,
také příslušné výbory
České národní rady a Slovenské
národní rady zaujaly souhlasné stanovisko.
Souhlas s návrhem na zvýšení důchodů
byl vysloven též v Radě hospodářské
a sociální dohody České a Slovenské
Federativní Republiky.
Nyní mi dovolte, vážené poslankyně,
vážení poslanci, podrobné odůvodnit
předložený návrh zákona z věcného
hlediska. Základním záměrem návrhu
zákona je zabezpečit, aby životní úroveň
důchodců v současném období
růstu životních nákladů neklesla
pod únosnou sociální mez. Proto se navrhuje
zvýšit od březnové splátky vyplácené
důchody, při čemž zvýšení
bude diferencováno podle období přiznání
důchodu. Základní zvýšení
ve výši 8 % bylo stanoveno s ohledem na růst
cen v loňském roce a na očekávaný
růst mezd počátkem roku letošního.
Navržené výraznější zvýšení
o další 1 - 3 % - pro důchody přiznané
od 30. září 1988, tedy přede dnem
účinnosti platného zákona č.
100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení
- má dále zmírnit rozdíly ve výši
důchodů přiznaných v různých
období.
V této souvislosti mi dovolte připomenout, že
v roce 1988 byl přijat nový zákon o sociálním
zabezpečení s výhodnějším
výpočtem důchodu, což znamenalo na jedné
straně zdokonalení soustavy důchodového
zabezpečení a bylo významným krokem
k vyrovnání úrovně důchodů
s úrovní mezd, ale zároveň se na straně
druhé prohloubily rozdíly mezi výší
nově přiznávaných důchodů
a důchodů přiznaných v dřívějším
období. Aby tyto rozdíly byly odstraněny,
musely by být všechny důchody přiznané
podle dřívějších předpisů,
přepočteny podle valorizovaných výdělků.
Taková úprava by byla jistě nejsprávnější,
vyžádala by si však další náklady
ve výši 10 miliard korun, a proto nemohla a ani nemůže
být realizována. Ke zmírnění
uvedených rozdílů však již přispěla
dvě zvýšení vyplácených
důchodů přiznaných před přijetím
nového zákona o sociálním zabezpečení,
která byla provedena v říjnu 1988 a v říjnu
1990. Při těchto zvýšeních byly
důchody přiznané dříve, zvýšeny
vždy výhodněji. Předkládaným
návrhem zákona se navrhuje zvýšit poprvé
i důchody přiznané podle platné právní
úpravy z roku 1988, neboť jejich reálná
hodnota již poklesla v důsledku růstu cen,
avšak nižším procentem.
Procentní zvýšení je zvoleno proto,
že lépe vyjadřuje vliv vývoje mezd na
výši důchodů - jsou vyměřovány
podle dosavadních výdělků. Tím
je také zabraňováno neúměrné
novelizaci důchodů a opětnému vytváření
rozdílů mezi důchody z různých
období.
Na rozdíl od říjnové úpravy
důchodů provedené v loňském
roce, se však navrhuje, s ohledem na dosavadní nekompenzovaný
růst životních nákladů v loňském
roce a očekávaný růst počátečního
období roku 1991 - zvýšit důchody minimálně
o částky stanovené právě s
ohledem na růst životních nákladů.
U starobních i invalidních důchodů
to činí 190 Kč měsíčně.
Znamená to, že každý poživatel tohoto
důchodu obdrží zvýšení nejméně
v této částce. Tyto pevně stanovené
částky byly stanoveny ve výši 80 % navrženého
zvýšení nejnižších důchodů
upravených jako jediný zdroj příjmu.
Nové hranice těchto nejnižších
důchodů by měli umožnit zajištění
životních potřeb osob odkázaných
na důchody upravené z titulu jediného zdroje
příjmů - navrhuje se zvýšit o
240 Kč, z 1 200 Kč na 1 440 Kč měsíčně
u jednotlivce a z 2 000 Kč na 2 400 měsíčně
u dvojice.
Přitom všichni budou i nadále dostávat
státní vyrovnávací příspěvek
ve výši 140 Kčs. Dohromady bude mít
tedy důchodce minimální příjem
ve výši 1 580 Kčs, popř. u dvojice tato
částka bude činit 2 680 Kčs. Průměrná
částka zvýšení podle navrhovaného
zákona bude u starobních a invalidních důchodů
činit 200 Kčs měsíčně,
tj. 10 % průměrné výše nově
přiznávaného starobního důchodu
v roce 1990. U nejnižších důchodů,
které jsou jediným zdrojem příjmu,
bude zvýšení činit 20 %. U důchodů,
na něž se bude vztahovat ustanovení o nejnižším
zvýšení stanoveném pevnou částkou,
bude se procento zvýšení s rostoucí
výší důchodu postupně snižovat.
Nejnižší zvýšení, resp. žádné
zvýšení bude u vysokých důchodů,
neboť se navrhuje, aby zvýšení spolu s
důchodem nepřesáhlo 3 800 Kčs měsíčně.
Vzhledem k tomu, že nově vyměřovaný
důchod nemůže překročit částku
3 800 Kč, navrhuje se, aby tuto částku nepřekračoval,
ani důchod již vyplácený a zvyšovaný
podle předloženého zákona. V dalším
období, v závislosti na tempu růstu mezd
a výdělků bude třeba posoudit hranici
obecně, aby v budoucnu nebyl tímto ohrožením
potlačován princip zásluhovosti.
Realizace všech těchto navržených opatření
si v letošním roce vyžádá zvýšeni
výdajů na výplatu důchodů o
7,3 mld. Kčs. Z toho v České republice o
5,1 mld. Kčs a v Slovenské republice o 2,2 mld.
Kčs. Jejich úhrada je zabezpečena v příslušných
rezervách státních rozpočtů
republik.
S ohledem na očekávaný ekonomický
vývoj je třeba počítat s tím,
že bude třeba zamezit poklesu úrovně
důchodů ve vztahu k úrovní příjmů
pracujících i k úrovni cen dalším
zvyšováním důchodů. Proto se
v druhé části návrhu zákona
stanoví obecné zásady zvyšování
důchodů, které by měly platit při
dalších úpravách. Podle těchto
zásad se důchody opětovně zvýší,
pokud od posledního zvýšení důchodů
bude činit růst životních nákladů
alespoň 10 % nebo růst průměrné
mzdy alespoň o 5 %. Lze očekávat, že
ekonomický vývoj bude vyžadovat ještě
v tomto roce dvě další zvýšení
důchodů. Předpokládá se, že
tato zvýšení by mohla být provedena
v červenci a v listopadu t.r.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, předložený návrh zákona
o zvyšování důchodů byl projednán
ve třech výborech Sněmovny lidu a Sněmovny
národů. Při projednávání
ve výborech sociálních a výborech
kulturních byly navrženy celkem tři návrhy
úprav textu zákona. S těmito navrženými
úpravami vám doporučuji vyslovit souhlas
a děkuji vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji ministru Millerovi.
Návrhy projednaly výbory sociální
a kulturní, ústavně právní
výbory a výbory pro plán a rozpočet
obou sněmoven.
Prosím nyní společnou zpravodajku výborů
Sněmovny lidu poslankyni Martu Nazari-Buřivalovou,
aby přednesla zpravodajskou zprávu.
Společná zpravodajka výborů SL poslankyně
M. Nazari-Buřivalová: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, předložený
vládní návrh (tisk 424), projednal výbor
ústavně právní, výbor pro plán
a rozpočet a výbor sociální a kulturní
Sněmovny lidu. K velmi podrobnému zdůvodnění
návrhu panem ministrem Millerem lze těžko dodat
ještě další vysvětlení.
Přijetím tohoto zákona otevíráme
systém pravidelných úprav důchodů,
který je zaveden skoro ve všech zemích.
Chtěla bych ocenit, že zavedení pravidel úprav
důchodů bude i u nás znamenat zdynamizování
soustavy důchodového zabezpečení.
Ve výborech sociálních a kulturních
se v diskusi kromě jiného zvažovala i potřeba
výhodnějšího výpočtu důchodů
- přepočtu všech důchodů přiznávaných
dle dřívějších předpisů.
Ale i tuto závažnou problematiku pan ministr odpovědně
odůvodnil.
Jsme si vědomi toho, že současná ekonomická
situace není pro důchodce příznivá
a že ji předložený návrh zcela
nevyřešil. Proto podporujeme návrh - předpoklad
dalšího zvyšování důchodů
v co nejkratší době, v červenci a v
listopadu letošního roku, a to nejenom na podkladě
vyhodnocení statistických údajů, ale
též předpokládaného růstu
v nastávajících šesti měsících,
jak je navrženo v § 10.