Teraz mi, vážené poslankyne a poslanci, dovoľte
prejsť ku konkrétnym pozmeňovacím návrhom.
Ako som spomenul, tento návrh prerokúvali jednak
výbory národných rád a výbory
zahraničné a konečnú redakciu urobili
výbory branné a bezpečnostné ako garančné
výbory. Prečítam tie pripomienky, ktoré
garančné výbory schválili a ktoré
sa stali súčasťou predloženého
návrhu a prípadne i tie, ktoré neschválili,
ale získali minoritné vótum vzhľadom
na to, že branné a bezpečnostné výbory
sú prakticky rozpustené do rôznych komisií,
ktoré pracujú a ktoré nedovoľujú
mnohým našim poslancom zúčastňovať
sa práce výborov. Vzhľadom na náš
doteraz platný rokovací poriadok, na súhlasné
uznesenie výborov je potrebný nadpolovičný
počet všetkých poslancov, tak nastávajú
situácie, kedy každý poslanec má právo
veta. Preto považujeme minoritné vótum za dôležité
a preto i tie pripomienky prečítam, ktoré
neprešli kvalifikovanou väčšinou, ale získali
väčšinu.
Schválená bola pripomienka, ktorá modifikovala
na strane 3 odstavec 2. Navrhoval sa text, ktorý bol schválený
gesčnými výbormi: "Česká
a Slovenská Federatívna Republika je pripravená
poskytnúť svoje ozbrojené sily v rámci
mierových síl OSN, vojenských síl
OSN a v prípade ekologických a iných živelných
katastrôf". Tento pozmeňovací návrh
bol prijatý garančnými výbormi.
Ďalej je tu niekoľko pripomienok, ktoré nezískali
kvalifikovanú väčšinu 11 hlasov, ktoré
boli potrebné, pretože sa tohto rokovania zúčastnilo
iba 12 poslancov zo Snemovne národov a 11 poslancov zo
Snemovne ľudu.
Na strane 4 odstavec 2 bolo slovo "prestavbu" navrhnuté
nahradiť v prvej a druhej vete slovom "reorganizácia".
Tento návrh vo výboroch Snemovne národov
dosiahol minoritné vótum v počte 10 hlasov.
Ďalším návrhom, ktorý získal
minoritné vótum v počte 8 hlasov v Snemovni
národov, bolo na strane 5 odstavec 3 nahradiť slovo
"nadstraníckosť " slovom "vlastenectvo".
Posledný pozmeňovací návrh, ktorý
získal minoritné vótum vo výboroch
Snemovne národov v počte 10 hlasov z 12 bolo doplnenie
na strane 3 odstavec 5 oddielu III " v rámci novej
vojenskostrategickej orientácie je nutné podstatne
rozšíriť vojenský obranný potenciál
v Slovenskej republike a tak zabezpečiť rovnomerné
rozloženie síl v obidvoch republikách Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky".
Ostatné pozmeňovacie návrhy neboli prijaté
a ani nezískali minoritné vótum.
Dovoľte mi, aby som na záver ako spoločný
spravodajca výborov Snemovne ľudu návrh vojenskej
doktríny odporúčal prijať. Ďakujem.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Po vystúpení
spravodajcov, poslanca Lisa a poslanca Šimka, otváram
rozpravu. Ako prvý sa prihlásil poslanec Klokner,
pripraví sa poslanec Vrchovský.
Poslanec SN J. Klokner: Vážený pán predseda,
dámy a páni, v čase prerokúvania vojenskej
doktríny vo výboroch branných a bezpečnostných
som predložil doplňovací návrh, ktorý
som predniesol, a ako už bolo povedané, pre prijatie
chýbal jeden hlas.
Dovoľujem si tento predmetný návrh predniesť
i na tomto pléne a požiadať vás o zváženie
tohto problému a o podporu pri hlasovaní.
Preto navrhujem doplniť v tlači 366 nasledujúcu
vetu na konci strany 3 (spravodajca to pred chvíľou
povedal, ja vám to ešte zopakujem: "V rámci
novej vojenskostrategickej orientácie je nutné podstatne
rozšíriť vojenský obranný potenciál
v Slovenskej republike, a tak zabezpečiť rovnomerné
rozloženie ozbrojených síl v obidvoch republikách
ČSFR".
Dôvodov na toto doplnenie je viacej. Uvediem však dva
rozhodujúce. Je treba si uvedomiť, že vojenská
doktrína je predovšetkým politický dokument,
ktorý stanovuje vo sfére vojenstva základné
princípy. Tieto nachádzajú odozvu nielen
v medzinárodných vzťahoch, ale aj vo vnútropolitických
postojoch a nadväzných zmenách. Keď uvedené
stanovisko zakomponujeme do textu, tým vyjadríme
princíp rovnomerného rozdelenia obranných
síl v obidvoch republikách. Keď je to princíp,
je treba, aby bol priamo vyjadrený v texte doktríny,
a nielen v prílohe základného realizačného
opatrenia v prestavbe ozbrojených síl ČSFR.
Záleží mi na tom preto, že realizačné
opatrenia sa môžu postupne vplyvom rôznych okolností
zmeniť, a tým sa vlastne toto rovnomerné rozdelenie
nedodrží.
Ďalší dôvod, ktorý nás núti
vykonať tento doplnok, vidím v tom, že prechodné
obdobie budovania bezpečnosti prináša i riziká
zo všetkých smerov, a preto nesmieme podceniť
žiadny smer. Predovšetkým teraz, keď vývoj
politickej situácie, napríklad v Sovietskom zväze,
môže nadobudnúť iný charakter, než
sme očakávali. Samozrejme i vojna v Perskom zálive
môže mať ďalšie dopady, a preto je treba
posilniť a rovnomerne rozložiť naše obranné
sily.
Súčasne tiež zdôrazňujem, že
rovnomerné rozdelenie ozbrojených síl v našom
štáte je v súlade so záujmami slovenskej
výkonnej moci. Zároveň by som chcel záverom
povedať, že za túto doktrínu s obranným
charakterom budem hlasovať a budem ju podporovať. Ďakujem
vám.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Nyní
hovorí pán Vrchovský. Pripraví sa
poslanec Blažek.
Poslanec SL S. Vrchovský: Pane předsedo, dámy
a pánové, pan ministr Dobrovský se zde zmínil
o různých reakcích obyvatelstva reagujících
na některé záměry ministerstva obrany
při změnách v dislokaci vojsk. Tyto reakce
nejenže komplikují celý proces dislokace, jsou
však navíc využívány různými
politickými silami v populistické politice, které
je ve svých důsledcích znemožněním
dosažení konsensu s veřejností a je
tedy pro Federální shromáždění
i pro vlády republik a vládu federální
jednou z nejdůležitějších podmínek
pro prosazení všech reformních kroků
při změně naší společnosti.
Domnívám se, že takovým reakcím
je třeba předcházet. Budeme-li v dostatečném
předstihu jednat se všemi zainteresovanými
stranami, jistě se dosáhne přijatelných
dohod a nedojde k takovým situacím, jakým
bylo zmíněné jednání na letišti
v Mošnově.
Navrhuji proto dovětek v příloze k přestavbě
ozbrojených sil a doporučuji na závěr
druhého odstavce, na straně 2 uvedené přílohy
po datu rok 1992 pokračovat čárkou a dovětkem,
jakož i ve vazbě na předběžné
dohody s orgány státní správy a samosprávy
v místech uvažované dislokace vojsk. Děkuji
za pozornost.
Předseda FS A. Dubček: Slovo má poslanec
Blažek. Pripraví sa pán poslanec Mlynárik.
Poslanec SN A. Blažek: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, vojenská doktrína
malého státu nebývá obvykle textem,
který přetiskují velké světové
agentury. Myslím, že v případě
návrhu, který je nám předložen
jako tisk 366, je to dobře.
Význam vojenské doktríny je kromě
jiného i v tom, že pomáhá vytvářet
obraz o státu, který ji vyhlašuje, a to zejména
z hlediska míry jeho odhodlání bránit
svou svobodu a suverenitu. Z tohoto hlediska je návrh vojenské
doktríny výrazem mentality malého státu,
který se a priori neodvažuje spoléhat ve věcech
své obrany na vlastní síly. Je to, jak se
domnívám pozůstatek traumatizujících
zkušeností našich národů s úlohou,
jakou naše armáda hrála v situacích,
kdy suverenita našeho státu byla ohrožena a posléze
zlikvidována - t. j. v roce 1939 a 1968.
Jsem teď v poměrně složité situaci,
protože jsme s kolegou Deylem připravili pozměňovací
návrh k tomuto tisku. (Tento návrh se tiskne, netušili
jsme, že vojenská doktrína bude projednávána
právě v tuto dobu, takže budu nucen poněkud
improvizovat, ale během několika minut byste měli
dostat pozměňovací návrh do lavic.)
Tento pozměňovací návrh především
sleduje tuto linii vojenské doktríny a posiluje
ty pasáže textu, které by měly vyjádřit
odhodlání - brát obranu své svobody
a nezávislost našeho státu jako především
náš vlastní úkol, a teprve z tohoto
odhodlání odvozovat účast a zapojení
našeho státu a jeho ozbrojených sil do nadnárodních
souvislostí a celků. Také jsem pociťoval
nutnost nově formulovat vztah k jaderným zbraním
a k jejich možné, nebojím se říci,
pozitivní úloze v nedávné minulosti,
kdy sloužily jako odstrašení pro případnou
agresi vojsk v Sovětském svazu a Varšavské
smlouvy směrem na západ od našich hranic.
Dále je v pozměňovacím návrhu
kladen důraz na to, že právě Československá
armáda je rozhodující ozbrojenou silou naší
republiky. Přebudoval jsem text tak, že má
preambuli, do které jsou zahrnuty hlavní body, o
kterých si myslíme, že by ve vojenské
doktríně měly být. Protože tisk
zatím nemáte, tak vám ho přečtu.
"Vycházejíc z práva suverénního
státu na sebeobranu v duchu Charty OSN a s odhodláním
bránit suverenitu ČSFR a její demokratické
ústavní zřízení, vyhlašuje
Federální shromáždění
ČSFR vojenskou doktrínu České a Slovenské
Federativní Republiky.
Základními principy této vojenské
doktríny jsou: vůle lidu, národů a
národností ČSFR bránit prostřednictvím
svých ozbrojených sil suverenitu státu, jeho
územní integritu a demokratické ústavní
zřízení.
Soulad této vojenské doktríny a z ní
vycházející praktická opatření
s cíli zahraniční i vnitřní
politiky státu a jeho mezinárodními závazky.
Rozsah a výzbroj ozbrojených sil v úrovni
odpovídající potřebám rozumné
obranné dostatečnosti. Skutečnost, že
rozhodující ozbrojenou silou ČSFR je Československá
armáda".
Myslím, že je to velmi vážný pasus,
že by měl být v preambuli, někde, kde
se charakterizuje, která síla zjišťuje
realizaci vojenské doktríny. V navrhovaném
textu 366 je to až někde na třetí straně.
Dále je pozměňovací návrh rozdělen
do čtyř, nikoli do tří kapitol, přičemž
jsou v podstatě všechny věci, o kterých
se domnívám, že na nich vojáci musejí
trvat, zachovány. Přerozdělení je
uděláno tak, aby věci, které jsou
obecnější, byly pohromadě, a věci,
které mluví o struktuře armády, byly
také zvlášť a až na konci tohoto
textu.
Ještě se zmíním o kapitole č.
1. "U vědomí toho, že vedle zřetelně
projeveného odhodlání užít v
případě potřeby zachování
nebo obnovení suverenity státu a jeho územní
integrity práva na sebeobranu prostřednictvím
vlastních ozbrojených sil, je pro bezpečnost
České a Slovenské Federativní Republiky
důležité, aby bylo dosaženo takového
stupně důvěry, spolupráce a vzájemně
výhodných vztahů mezi národy a státy,
který by vyloučil řešení sporů
mezi nimi ozbrojenou silou. Proto je Česká a Slovenská
Federativní Republika odhodlána podílet se
na všech jednáních směřujících
k posílení mezinárodní důvěry,
stabilizace a bezpečností v Evropě. Je připravena
v souladu s dosaženými výsledky v rámci
procesu odzbrojování zásadně přebudovat
své ozbrojené síly tak, aby zabezpečovaly
obranu státu a nepředstavovaly potencionální
hrozbu agrese. ČSFR souhlasí s tím, aby i
na jejím území byla prováděna
objektivní mezinárodní kontrola dodržování
přijatých dohod s podmínkou, že při
tom nebude narušena bezpečnost a suverenita státu
a činí si také nárok na účast
v ní. Česká a Slovenská Federativní
Republika bude nadále usilovat o snížení
počtu ozbrojených sil v Evropě, a to na úroveň,
která by zajišťovala stejnou bezpečnost
všem státům. Bude rovněž usilovat
o to, aby kritéria rozumné obranné dostatečnosti
byla dohodnuta pro celou Evropu v rámci helsinského
procesu rozvíjení a posilování evropské
bezpečnosti a spolupráce.
Česká a Slovenská Federativní Republika
chápe obranu své nezávislosti, svobody a
demokratického zřízení státu
jako právo a povinnost svých občanů.
Nezahájení obranné činnosti proti
jinému státu, nestane-li se sama objektem ozbrojeného
útoku - nezříká se však práva
účastnit se zajištění kolektivní
bezpečností více zemí, dojde-li k
jejich vojenskému ohrožení. Nečiní
si nároky na větší záruky bezpečnosti,
než sama poskytuje jiným státům. Vůči
žádnému státu nemá a nebude uplatňovat
územní nároky".
Teď je tady důležitá pasáž
o jaderných zbraních, která by v pozměňovacím
návrhu zněla takto: "Česká a
Slovenská Federativní Republika nevlastní
ani nevyrábí jaderné či jiné
zbraně hromadného ničení, nebude usilovat
o jejich vlastnictví a nepřipustí rozmístění
těchto zbraní na svém výsostném
území ".
Pak je tady změna v pasáži, kde se vyhlašuje,
že nepřipustíme propagandu války a ozbrojeného
násilí atd. V pozměňovacím
návrhu má tuto podobu: "Česká
a Slovenská Federativní Republika nepřipouští
na svém území propagandu ozbrojeného
násilí".
Domníváme se totiž, že zavrhovat takto
sensus stricto propagandu války v současné
době, kdy diskuse o spravedlnosti či nespravedlnosti
války za osvobození Kuvajtu jsou jednoznačné
rozhodnuty ve prospěch spravedlnosti této války,
nemůžeme jednoznačně zavrhnout propagandu
jakékoli války. Propaganda spravedlivé války
by mohla být součástí našeho
propagačního arzenálu. V textu mluvíme
jen o tom, že nepřipustíme propagandu ozbrojeného
násilí.
Pak je tady změna v kapitole 2. Pozměňovací
návrh zní takto: "Česká a Slovenská
Federativní Republika si plně uvědomuje rizika
přechodu k účinnějšímu
a spolehlivějšímu systému bezpečnosti
v Evropě. Tato rizika vyplývají z rozdílů
v politických systémech, z různé úrovně
sociální, ekonomické nebo kulturní
a z různého přístupu při řešení
těchto nerovností. Protože ani po úplném
odstranění důsledků blokového
uspořádání bezpečnostních
struktur v Evropě nebudou tato rizika zcela vyloučena,
bude Česká a Slovenská Federativní
Republika vedle snahy o posílení celoevropského
úsilí a o bezpečnost kontinentu přijímat
taková opatření, která by jí
umožňovala těmto rozporům účinně
čelit".
Dále je důležitá pasáž,
kde se mluví v tisku 366 o rozhodnutí o použití
ozbrojených sil. V pozměňovacím návrhu
zní tato část takto: "Rozhodnutí
o použití ozbrojených sil ČSFR přísluší
Federálnímu shromáždění
ČSFR".
Dále o hlavním úkolu Československé
armády. V pozměňovacím návrhu
zní tento text takto: "Hlavním úkolem
Československé armády je oslabit a odvrátit
ohrožení bezpečnosti a suverenity České
a Slovenské Federativní Republiky včasným
přijetím nezbytných obranných opatření
a v případě napadení státu
je úkolem, Československé armády odrazit
pozemní a vzdušný útok agresora, z kteréhokoliv
směru a na kteroukoli část území
ČSFR a síly, které pronikly na území
státu ničit aktivní činností
vlastních sil pravidelných nebo sil mobilizačně
rozvinutých při plnění tohoto úkolu
se Československá armáda opírá
o pomoc a solidaritu občanů státu".
Tady je významná změna v tom, že chceme
vyhlásit, že se armáda opírá
o pomoc a solidaritu občanů, nikoliv obyvatelstva.
Může totiž nastat situace, kdy na území
našeho státu bude jistý počet příslušníků
státu X, který bude zároveň ohrožením
pro naší suverenitu a bezpečnost. Můžeme
je zavázat k pasivitě v případě
ozbrojeného konfliktu, ale nemůžeme je zavázat
k solidaritě, případně účinné
pomoci, zatímco budeme-li mluvit o občanech, je
i z právního i jiného hlediska tato záležitost
srozumitelnější.
Dále už změny nejsou, pasáž o popisu,
co je armáda, civilní obrana atd., je označena
jako kapitola 3. V našem pozměňovacím
návrhu z tohoto textu vypadává pasáž
o tom jak je armáda budována v demokratickém
duchu atd., protože se domníváme, že to
není součástí vojenské doktríny,
ale nějakých prováděcích předpisů.
Pasáž, která byla v návrhu č.
366 označena jako 3, je přečíslována
a má nyní číslo 4.
Takže zdůrazňuji, že je tam změna
sledu kapitol. Základní věci jsou v preambuli
jinak přeformulovány. Snažil jsem se text stylisticky
poněkud vylepšit, jsem nevoják a původním
povoláním češtinář - bohemista
a četba těchto vojenských textů je
bolestným zážitkem.
Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Dubček: Prosím pána
Blažka, aby odovzdal spravodajcom svoje materiály,
pretože pripomienky sú veľmi rozsiahle a nebude
tak jednoduché ich posúdiť a spracovať.
Žiadam, aby boli písomne odovzdané.
Ďalej bude hovoriť pán poslanec Mlynárik,
pripraví sa pán Hubálek.
Poslanec SN J. Mlynárik: Vážený pán
predseda, kolegyne a kolegovia, vojenskú doktrínu
nášho štátu tak, ako bola predložená,
plne podporujem. Odráža našu súčasnosť,
takú, ktorá sa chce dištancovať od našej
minulosti. Veď za 30 rokov nášho 20. storočia
naša dobre vyzbrojená armáda je jedna z najlepších
v Európe, na ktorú platili naši poplatníci
- trikrát kapitulovala: roku 1938, 1948 a 1968 bez výstrelu.
Je to veru smutný unikát. Z týchto kapitulácií
vznikali frustrácie, ktoré ťažko postihli
ducha a morálku národa. Pociťujeme toto kapitulantstvo
dodnes. Aby sme sa už konečne zbavili tejto ťarchy,
musíme si znovu a po novom formulovať základné
otázky.
V tejto súvislostí prosím, aby páni
kolegovia, ktorí podali interpeláciu pánovi
ministrovi v zmysle, že armáda je nástroj totalitného
štátu, odôvodnili svoje stanovisko na našom
pléne. Ide totiž o zásadnú vec - suverenitu
štátu - ak armádu považujeme za výsadný
znak suverenity štátu. Náš súčasný
štát nepovažujem za totalitný - inak by
sme zosmiešnili všetko, čo sa tu od 17. novembra
1989 stalo, či sme urobili. Viem, že na interpeláciu
má odpovedať adresát, t.j. pán minister,
ale v tomto prípade buď ide o nedorozumenie, alebo
o provokáciu. Preto prosím o vysvetlenie. Považujem
ovšem za neprimerané a škandálne, že
pri prerokúvaní tak závažného
dokumentu akým je vojenská doktrína, sa zúčastňuje
iba tretina poslancov nášho pléna. Myslím,
že i v tom sa prejavuje určitý druh kapitulantstva
a neschopnosť pochopiť vážne veci.
Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo má
poslanec Hubálek.
Poslanec SL B. Hubálek: Vážený pane
předsedo, dámy a pánové, před
svým vystoupením jsem chtěl požádat
a také jsem to učinil, pana ministra obrany Dobrovského,
aby nám vysvětlil snižování stavu
armády naší republiky ve vztahu k sousedním
státům, ke státům Rady Evropy, do
níž jsem se před chvílí přihlásili.