V této souvislosti jsem povinen připomenout, že
optimistické iluze dostávají v tomto směru
povážlivé trhliny. Hovořím-li
o faktoru času, nemám na mysli překotné
a bezhlavé řešení privatizace. Osobně
předpokládám, že na základě
vystoupení mých předchůdců,
kolegů poslanců, předloží předkladatel
technickou i časovou návaznost o průběhu
privatizace včetně použití investičních
kupónů, jak o tom bylo hovořeno při
včerejší rozpravě. Nepodceňuji
a současně nepřeceňuji privatizaci
pomocí investičních kupónů,
na rozdíl od některých mých kolegů.
Musím však ve smyslu důvodové zprávy
trvat na tom, že v zákoně bude taxativně
uvedeno, že všechny metody privatizace jsou si rovny.
Není podstatné, ve kterém paragrafu to bude
uvedeno. Připouštím i to, že to může
být v § 22, jak navrhl poslanec Zeman.
Nyní ke konkrétním pozměňovacím
návrhům. Paragraf 6, alternativa I. Jde o posuzování
privatizačních projektů. Mám názor
a předkládám rozšíření
o písmeno h) v této variantě s tím,
že součástí předloženého
privatizačního projektu by měl být
podnikatelský záměr podniku. Myslím,
že kromě obecných zapsaných věcí
je to jedna z rozhodujících podmínek, zakladatel
má jistotu při posuzování podnikatelského
záměru a privatizačního projektu.
U § 8 doporučuji za odstavec l vsunout odstavec 2
a stávající odstavec 2 přečíslovat
na číslo 3. Znění vsunutého
odstavce 2 doporučuji: "Zakladatel je povinen využívat
výsledky odborných expertíz při posuzování
privatizačního projektu". Tato otázka
byla posuzována ve výboru pro plán a rozpočet
a hojně diskutována. Je to jedna z cest, jak se
opřít o odborné expertízy a odborné
posudky.
V § 12 u varianty 1, bod 4 doporučuji doplnění
následujícím způsobem. Stávající
znění je v bodu 4 - "majetku fondu lze použít
k plnění závazků podniků určených
k privatizaci", doporučuji doplnit a pokračovat,
"u nichž byl schválen privatizační
projekt".
Poslední změna se týká § 41.
Jde o zmíněný faktor času, o kterém
jsem ve svém vystoupení hovořil. Doporučuji
stávající § 41 následujícího
znění: "Vláda ČSFR a vlády
republik se zmocňují dnem účinnosti
tohoto zákona zahájit privatizační
proces". K tomu vydají potřebné prováděcí
předpisy. Tolik k pozměňovacím návrhům.
Po takto provedených změnách mohu s klidným
svědomím pro tento zákon hlasovat. Současně
připomínám, že má plnou podporu
Svazu průmyslu České republiky. Ještě
se vrátím nyní k úvodu svého
vstoupení. Všechno co jsem uvedl je v souladu se stanoviskem
Svazu průmyslu České republiky a Slovenské
republiky. Oba tyto průmyslové svazy předaly
počátkem tohoto týdne petici v rámci
petičního zákona č. 85/1990 Sb., z
27. 3. loňského roku s jednoznačným
požadavkem na řešení vzniklé ekonomické
situace. Požaduji, aby při zahájení
zasedání v úterý, dostali všichni
poslanci tuto petici do lavic, a pozastavuji se nad tím,
že předsednictvo Federálního shromáždění
od počátku tohoto týdne tuto petici Svazu
průmyslu, který čítá 1600 aktivních
lidí v našem československém průmyslu,
nám do lavic nedodalo, přestože dostáváme
řadu podružných a jiných dokumentů.
Současně prosím Federální shromáždění,
aby při posuzování petice Svazu průmyslu
České republiky a Slovenské republiky zvážilo
zákonnou lhůtu 30 dnů na vyřízení,
a to na dobu co nejkratší a potřebnou k řešení
ekonomických problémů našich průmyslových
podniků. Děkuji vám.
Předseda FS A. Dubček: Slovo má pán
Stome. Pripraví sa pán Roubal.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, dámy a pánové,
vážení hosté. Zastávám
stále názor, že k právní stabilitě
státu patří úcta k vlastnictví.
Odtud také můj názor při mimosoudních
rehabilitacích - vrátit co možná všechno
do původních rukou. Nicméně většina
z vás byla proti tomu a návrh neprošel. Byl
odůvodňován i zájmem o existenční
blaho tohoto státu. Tímto zájmem odůvodňuji
i své dnešní stanovisko. Říkám
předem, že podporuji vládní předlohu.
Je ekonomickým předpisem, a i tak se na to musíme
dívat. Cílem je rychlý přechod k jinému
systému hospodářství. Velmi mě
zaráží, že výhody tohoto projektu
jsou zpochybňovány jako jeho nevýhody.
Podíváme-li se na některé body, které
považuji v diskusi za banální, dovolil bych
si na ně upozornit i z druhé strany. Hovoříme
o rovností subjektů. Doporučoval bych přečíst
§ 1. Jedná se o převod na československé
i zahraniční osoby, právnické i fyzické.
Nevím, komu se toto zdá nedostatečným
vymezením okruhu osob. Přiznal bych se, že
v podnikatelské nebo vlastnické sféře
jiné neznám, a právní teorie všech
civilizovaných států také ne. Budou-li
obce mít ve svém majetku možnost provozovat
něco, o čem zde to bylo řečeno, zákon
o majetku obcí to pravděpodobně nějakým
způsobem vyjádří. Ptám se,
odkud tedy nářky na nerovnost subjektů. Pokud
zná někdo další subjekt, ať mi
ho řekne. I družstvo považuji za právnickou
osobu a není nikdo, kdo by měl jiný názor.
Za druhé. Privatizační projekty. § 7
odstavec 4. Informace odborů. odbory mají být
informovány. Někomu se to zdá býti
málo. Ptám se, co je to za odbory, které
nevědí, jak mají naložit s touto informací.
Domnívám se, že snad odborové organizace
nejsou na tak nízké úrovni, že by nevěděly,
co s informací, která jim ukazuje závady
projektu a naloží s ním snad způsobem,
kterým jim náleží.
Neumím si představit, že by tento zákon
měl omezovat odbory v tom, co s takovouto informací
mají či nemají učinit. Ptám
se tedy proč ty nářky?
Za další - posoudit, zkoumat a zjišťovat
kvalitu. § 10 odstavec 1 - "Federální
ministerstvo financí nebo jiná exekutiva schvaluje...
tyto projekty". Domníváme se snad, že
někdo něco schvaluje, aniž to předtím
posoudil? Já tedy takovou nevíru v naši exekutivu
nemám a pokud bych to zjistil, tak bych navrhoval, aby
příslušný ministr byl odvolán.
Ale neumím si představit, abych mu ukládal,
nebo jakémukoliv orgánu exekutivy, že to co
schvaluje má předtím také posoudit.
Mně by to připadalo - mírně řečeno
- v zákoně nadbytečné. Ptám
se tedy, odkud nářky?
Další záležitost o utahování
opasků. Račme se podívat na § 12 obou
variant. Je tam podle mého soudu jedna zásadní
věc, že totiž majetek fondu je oddělen
od státního rozpočtu. Již toto bylo
také určitým způsobem napadáno,
co se s tím fondem bude dělat, že on ten fond
bude dvoje dluhy platit atd. Snad všichni víme, že
vedoucí podniky a vedoucí sdružení podnikatelská
tohoto státu, která byla pilíři našeho
hospodářství, tak po znárodnění
až do těchto dob vykázala takové výsledky,
že jsou v platebních neschopnostech. Nebudu rozebírat,
proč jsou v platebních neschopnostech, ale jsou.
A teď je samozřejmé, že někdo musí
převzít tyto dluhy nějakým způsobem
a chtějí snad odpůrci samostatnosti tohoto
fondu to převrhnout na rozpočet? Tedy chtějí,
aby to nehospodařilo samostatně, pod jakousi kontrolou,
pod jakousi autonomií a chtějí to vtělit
přímo do rozpočtu, aby každý
z nás to dnes a denně platil? A tomu říkají
boj proti utahování opasků. Já tomu
nerozumím a musím se znovu ptát, proč?
Kupóny - spravedlivé, nespravedlivé, výchova
občanů k tomu, jak tyto kupóny vlastnit a
jakési mateřské školky, jak s nimi nakládat.
Je asi pravda, že nebudeme vědět, jaká
akciová společnost bude pro nás výhodnější,
to je asi pravda. Rešeršní kanceláře
budou pracovat poměrně s krátkodobými
informacemi. To je také pravda. Ale já bych chtěl
tady reflektovat to, co říkal pan kolega Sokol -
je to jistý způsob nejistoty, ale chci se zeptat
obráceně. To, co bylo před tím, byla
jistota? Žádný rozbor hospodářství
neřekl nic jiného, než že podniky jsou
lidově řečeno zu Grunt. To je jeden ze způsobů,
který jsme si vybrali, jak se z toho pádu dostat.
Kupóny říkají v podstatě dvě
věci - každý se může účastnit
na výrobním či průmyslovém
potenciálu nebo vlastnictví k němu v tomto
státě jako občan. Já na tom nespatřuji
nic nedemokratického a podíváme-li se na
§ 22, tak ten nám říká, že
práva na nabývání kupónů
jsou rovná.
Nepřevoditelné kupóny - aby se s nimi nemohlo
spekulovat. Výnosem, tedy výsledkem toho hospodaření
s kupóny, tedy s těmi akciemi, už každý
občan může obchodovat lépe či
hůře, dříve či později.
Chci se zeptat proč, když se každému dává
tato možnost, proč, když nikdo není nucen
do nekonečna se účastnit na něčem,
na čem nechce a nebo naopak si může od jiného
občana přikoupit nebo nějakým způsobem
tuto účast získat, proč se toto vydává
za špatné a nedemokratické. Já tomu
nerozumím. Já se domnívám, že
je to právě jeden z těch způsobů,
jak ty opasky tolik neutahovat.
Paragraf 30 - účast exekutivy. My, pěkně
prosím, chceme činit vládu odpovědnou
za to, jak vládne, ale přitom ji chceme vyřadit
z toho, aby tedy tuto transformaci, tento převod vlastnictví
vůbec prováděla. Já se tedy ptám,
koho budeme kontrolovat kdo tedy ponese odpovědnost? Já
si nemyslím, že vláda je tady od toho, abychom
jí lichotili, ale já si myslím, že vláda
je tady od toho, aby nesla svou ústavní odpovědnost
a parlament aby nesl svou ústavní odpovědnost
za její kontrolu. Jestliže tedy někdo chce
vládu z tohoto vyřadit, ať už jinými
způsoby či nepřímo diskriminačními
opatřeními, tak odnímá možnost
tomuto parlamentu vládu kontrolovat a tak tedy odnímá
možnost způsobem ústavně právním
provádět vůbec kontrolu našeho hospodářství.
Já se tedy ptám, proč? Já důvod
pro to nevidím.
Nakonec bych chtěl skončit tím, čím
jsem začal. Nemám pozměňovací
návrh v tom smyslu, že bych brojil v detailních
ekonomických otázkách proti vyjádření
vlády k té předloze, kterou máme před
sebou. Já jenom s překvapením zjišťuji,
že výhody tohoto projektu, které jsou zachyceny
v obou materiálech, se vykládají jako nevýhody
a jsou pomlouvány. Chtěl bych si vzpomenout na slova
pana poslance Ransdorfa, který hovořil o odlivu
mozků. Jestli někdo si tento projekt nepřečetl
a potom ho kritizuje, nebo jestli mu nerozumí, takový
odliv mozků by mi nevadil. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda FS A. Dubček: Slovo má pán
Roubal a pripraví sa pán Ambros.
Poslanec SN M. Roubal: Vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne, vážení
kolegovia poslanci, vážení hostia. Dovoľte,
aby som stanovisko klubu poslancov Verejnosti proti násiliu
k prerokúvaniu tohto zákona uviedol dvoma preambulami,
o ktoré však nežiadame, aby byli zahrnuté
do tohto zákona.
Hospodárske výbory ako garančné výbory
pre tento zákon mali dostatok časového priestoru,
ich prvá správa bola schválená 3o.
11. minulého roku a mali dostatok času na konzultácie
nielen so subjektami u nás doma, ale i s mnohými
zahraničnými expertmi. Ich základné
stanovisko spočívalo v tom - konečne prestaňte
debatovať, konečne prestaňte polemizovať
a konečne začnite. To môžeme považovať,
a som k tomu splnomocnený, aj ako stanovisko Verejnosti
proti násiliu. (Potlesk.)
Druhá preambula k tomuto zákonu spočíva
v prístupe k nemu samému. Keď sme minulý
týždeň prerokúvali reštitučný
zákon, mnoho poslancov ho napadalo alebo definovalo ako
zákon stransformačný. Verejnosť proti
násiliu dnes pristupuje k prerokúvaniu tohto zákona,
hoci má názov "zákon transformačný",
ako k zákonu reštitučnému. Dovoľte,
aby som vám tento náhľad osvetlil.
Keď v týchto dňoch prerokúvame majetkovoprávny
zákon, tak musíme k nemu pristupovať z majetkovoprávneho
hľadiska. Keď chceme odškodniť vlastníkov,
ktorým boli po roku 1948 zrušené vlastnícke
práva, je nutné podľa možnosti ich obnoviť,
keď uvedený majetok existuje a je možné
ho vrátiť, a samozrejme, keď o to prejavia záujem.
V prípadoch, v ktorých toto nie je možné,
týchto vlastníkov môžeme odškodniť
formou akcií v zmysle privatizačných projektov.
A tú poslednú vec. - odškodnenie všetkých
občanov Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky - je možné uskutočniť formou
investičných kupónov, a tu by som požiadal
pána ministra Klausa, keď bude určovať
ich cenu, aby ich cena bola minimálna. Navrhujeme 500 maximálne
1000 Kčs. Týmto sa tento štát vyrovná
so všetkými občanmi tejto republiky a aj keď
toto vyrovnanie nie je 100-percentné, z morálneho
hľadiska je nepredstaviteľne rozsiahle, je neporovnateľné
s hocičom, čo sa deje okolo nás, v okolitých
krajinách, kde sa takisto uskutočňuje proces
prechodu od neprirodzeného socializmu k normálnej
identite človeka, k prirodzenej sebarealizácii,
definovanej trhovými vzťahmi, definovanej svojprávnosťou
jednotlivca ako základného subjektu spoločnosti.
Z týchto dôvodov odporúčam, aby ste
za uvedený zákona hlasovali.
Ďalej chcem poďakovať v mene pána ministra
Klausa, že tu máme toľko kvalifikovaných
ekonómov a toľko kvalitných návrhov
k tomuto zákonu. (Potlesk.)
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem, slovo má
pán poslanec Ambros. Ako posledný je prihlásený
pán poslanec Nemec.
Poslanec SN R. Ambros: Vážený pán predseda,
dámy a páni, nemal som v úmysle vôbec
vystupovať, ale doslova ma ohromilo vystúpenie pána
poslanca Borguľu. Dojala ma jeho veľká starostlivosť
o dedičstvo, ktoré nám zanechal 40-ročný
totalitný režim. Veľmi ma teší, že,
podľa jeho slov, nám pripravil takú dobrú
východiskovú pozíciu. Ak sme najlepší
v okolí, možno, že sme na tom lepšie ako
Papua, Nová Guinea, Gabun, Burundi a podobne - nerád
by som ich urazil. Záleží samozrejme na tom,
aké kritérium zvoláme na porovnávanie.
Keď si vezmeme Rakúsko a nás - kde sme boli
v roku 1948 a kde sme teraz - tak veľmi pekne ďakujem.
Boli tu citovaní klasici marxizmu-leninizmu a iní
múdri ľudia. Ja by som pánu poslancovi Borguľovi
pripomenul múdrosť našich otcov: medzi slepými
je jednooký kráľom.
A ešte jednu pripomienku: návrhy mnohých komunistických
poslancov boli predchnuté starostlivosťou o naše
štátne podniky, v akej zlej situácii sú
a podobne. Podniky za to skutočne nemôžu, ale
musíme si uvedomiť, že tieto podniky riadia konkrétni
ľudia.
Pán poslanec Sokol a pán poslanec Stome, myslím,
že veľmi múdro a dobre vysvetlili filozofiu tohto
zákona a mnohé námietky a doplnky, ktoré
boli k tomuto zákonu navrhované. K ich prejavom
nemám čo dodať, ušetrili mi prácu.
Za tento zákon budem hlasovať. A ešte by som
si spomenul na jednu múdrosť našich otcov na
záver: že zdochýnajúci kôň
najviac kope.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Posledným
prihláseným rečníkom je pán
poslanec Němec.
Poslanec SN I. Němec: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, mám jeden pozměňovací
návrh, ale chci předem podotknout, že jsem
velmi rád, že mohu tomuto zákonu dát
plnou podporu. Jsem si totiž vědom dvou měsíců
diskusí, obrovské práce, která do
tohoto zákonu byla zobrazena.
Dovolte mi, abych reagoval na jeden příspěvek.
Pan poslanec Borguľa vznesl otázku, proč se
neučíme v zahraničí. My se ale, pane
poslanče učíme. Jedno z těch učení
je, že ekonomickou reformu nebudou vést aparatiční
byrokraté, ale skuteční odborníci.
(Potlesk.) Druhé poučení je, že každá
věc musí mít svého jasně definovaného
majitele s jasnou zodpovědností. Mimochodem, pane
poslanče Borguľo, nikdy jsem si nemyslel, že
budu ruku v ruce s komunistickými poslanci z tohoto místa
škodit lidu.
Nyní k pozměňovacímu návrhu.
Navrhuji změnu odstavce 2 § 48 v tomto znění:
"Svůj nárok je oprávněná
osoba povinna uplatnit u orgánu příslušného
ke schválení privatizačního projektu
do šesti měsíců ode dne účinnosti
tohoto zákona, jinak nárok zaniká. Příslušný
fond národního majetku je povinen nárok podle
odstavce 1 vypořádat podle časového
plánu uskutečnění privatizačního
projektu, nejpozději však do 1 roku ode dne schválení
privatizačního projektu".
Jsem totiž přesvědčen, a ne jenom já,
že uplatnění nároku u fondu po schválení
privatizačního projektu, nedává možnost
schvalovateli projektu na návrh reagovat. Sice je v privatizačním
projektu povinně informace způsobu jakým
stát majetek získal, ale z toho vyplývající
krok o způsobu vypořádání není
explicitně uveden.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Nemám
viac prihlášok do diskusie. Praje si ešte niekto
slovo? Hlási sa pán poslanec Šamalík.
Poslanec SN F. Šamalík: Chtěl bych mluvit k
§ 30. Pan ministr Klaus nesouhlasí se zněním,
jak je uvedeno ve společné zprávě
a týkající se prezídia fondů,
z nichž my děláme nezávislý orgán
a namítá, zda je to dáno tím, že
se bojíme, že vládu dostatečně
neovládáme, což myslím, že tento
strach zde neexistuje, nebo zda máme k vládě
takovou nedůvěru, že se jí bojíme
některé kompetence svěřit.
Přirozeně, jsme v určitém systému
a například nedelegujeme na vládu určitá
zákonodárná oprávnění,
což je dáno povahou systému. Text, který
je ve společné zprávě, je vlastně
veden tím, že zde jde o takové kompetence,
které vlastně zásadně změní
vlastnické poměry a - abych použil marxistické
koncepce - že jsou tyto vlastnické poměry tím,
co je určující, že tato změna
je něčím, co opravdu přesahuje i legitimaci
parlamentu vzhledem k tomu, k jakým změnám
a transformacím má docházet. Protože
vždycky v minulosti takové změny byly spojeny
s tím, že obrovské miliardy, které pronikaly
rukama příslušných orgánů
a institucí, je nanejvýš nutné, aby
průtok těchto miliard a proměny majetkové,
byly zcela průhledné pro celou společnost.
Text, který je v návrhu, je myslím, z tohoto
hlediska minimální a zdaleka nedává
záruku dostatečné společenské
kontroly nad tím, aby všechno probíhalo poctivými
a kontrolovatelnými cestami. Proto se domnívám,
že námitky, které přednesl pan ministr
Klaus, bychom neměli při hlasování
brát v úvahu.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Žiada
si niekto slovo? Hlasí sa pán poslanec Šilhán.
Poslanec SL V. Šilhán: Vážený pane
předsedo, páni kolegové, paní kolegyně,
za chvíli budeme hlasovat o jednotlivých částech
navrhovaného privatizačního zákona.
Do pohybu se dostanou obrovské hodnoty, materiální,
duchovní a naší povinností je vytyčit
v zákoně směr i rámec tohoto pohybu.
Dovolte, abych navrhl některé změny v předloženém
návrhu. Navrhuji změnu v části 4,
a sice přejmenovat ji takto: "Způsoby a formy
privatizace", a vložit do ní, jak navrhuje i
poslanec Zeman, nový paragraf a ostatní přečíslovat
v tomto znění:
" (1) Metody privatizace budou voleny podle povahy privatizovaného
podniku a zpravidla jejich kombinací.

