Středa 27. února 1991

Chtěl bych upozornit na jednu skutečnost. Podle platné ústavy se prezidentem této země může stát osoba starší 21 let. Tím, že bychom přijali návrh na 45 let, bychom vytvářeli velmi výraznou diskrepanci.

Poslanec Šimko dále přednesl návrh, který je naprosto v souladu s řadou dalších návrhů, zejména s návrhem, se kterým se již předkladatel ztotožnil - návrh na to, aby funkční období soudců Ústavního soudu bylo 12 let. Zde bych chtěl zdůraznit, že to považujeme pro tuto chvíli za optimální. Už v úvodním slově jsem říkal, že dnes mají všichni soudci všech stupňů funkční období desetileté, takže návrh na 12 let je adekvátní i v porovnání role těchto soudů.

Poslanec Kopřiva navrhoval desetileté funkční období. Já si myslím, že se k tomu nemusím samostatně vyjadřovat. Domnívám se, že ustanovení článku 10 odstavec 5 o tom, že soudce Ústavního soudu může být jmenován nejvíce na dvě funkční období, může být vypuštěno z tohoto návrhu, neboť všichni doufáme, že do dvou let budeme mít novou ústavu, která bude tuto věc řešit definitivně.

Dostávám se k návrhu pana poslance Soukupa, který vlastně předložil dva návrhy. První je návrh na nový způsob konstituování Ústavního soudu. Je to návrh, který není v souladu ani s návrhem prezidenta, ani s návrhem společné zprávy zpravodajů. Proto jej přečtu znovu: "Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky z osob navržených Federálním shromážděním, České národní rady a Slovenské národní rady. Každý ze zákonodárných sborů předkládá návrh osmi kandidátů s tím, že Federální shromáždění předkládá návrh čtyř kandidátů, kteří jsou občany České republiky a čtyř kandidátů, kteří jsou občany Slovenské Republiky". Konzultoval jsem tento návrh s panem prezidentem, který s tím souhlasí, neboť se domnívá, že odpovídá potřebě toho, aby na tvorbě Ústavního soudu se podílely i zákonodárné sbory republik, neboť mají mít účast na činnosti federace. Je potřeba, aby zde s ohledem na funkci Ústavního soudu, který bude posuzovat právě Ústavnost zákonů národních rad, který bude posuzovat eventuálně konflikt mezi národními orgány, se na jeho konstituování národní rady rovným dílem podílely.

Druhý návrh, který přednesl pan poslanec Soukup byl návrh, aby poslední větou článku 10 odstavec 2 bylo "soudci ústavního soudu jsou jmenováni na dobu 12 let". S tím též souhlasíme.

Poslanec Mečl navrhl ještě délku volebního období soudců na 5 let. Nebudu se k tomu vyjadřovat.

Poslanec Kobylka měl dva návrhy. První návrh přestal být návrhem, neboť je totožný s návrhem pana prezidenta; druhý návrh je totožný rovněž s návrhem pana prezidenta, t.j. zachování sedmiletého funkčního období, takže se též musí hlasovat o pozměňovacích návrzích.

Poslanec Chýlek navrhuje, aby v článku 16 odstavec 3 se slova "a funkce" nahradila slovy "a členství". Jde o to, zda v ústavním zákonu zakotvit inkompatibilitu výkonu funkce soudce Ústavního soudu s členstvím v politické straně či nikoli. Nutno říci, že skutečně nejde pouze o politické posuzování, kdy dáváme poslanci Chýlkovi za pravdu, ale jde o situaci, která vznikla minulý týden, kdy jsme udělali další významný krok. Nejen že jsme již téměř měsíc členy Rady Evropy, ale rozhodli jsme se podepsat i římskou Úmluvu o lidských právech, včetně všech dodatkových protokolů, v kterých se pořizujeme jurisdikci Komise pro lidská práva ve Štrasburku a Evropského soudu pro lidská práva v Lucemburku. Podpis pana ministra Dienstbiera pod Mezinárodní úmluvu o lidských právech není samozřejmě pro tuto chvíli pro naši zemi formálně právně zavazující, nýbrž jen mezinárodně politicky. Budeme muset provést ratifikaci této smlouvy. Pokud bychom návrh pana Poslance Chýlka akceptovali, museli bychom při ukládání ratifikačních Listin připojit výhradu České a Slovenské Federativní Republiky, neboť bychom se jinak dostali tímto ústavním zákonem do rozporu s mezinárodním partnerem, o kterém jsem hovořil, a ten jsme podepsali. Z těchto důvodů nedoporučujeme návrh pana poslance Chýlka.

Pan poslanec Michálek měl stejný návrh, nebudu to opakovat.

Pan poslanec Masopust navrhoval nahradit datum účinnosti 1. března datem 1. dubna 1991. Myslím, že není třeba o tom dlouze hovořit.

Dostávám se k nejvýznamnějšímu návrhu, který přednesl pan poslanec Šimko. Byl to první přednesený návrh, což mě utvrzuje v tom, že jsem dostal podklady přesně v opačném pořadí, než jak se odehrávala rozprava. Pan poslanec Šimko navrhuje, aby ustanovení článku 2 písmeno c) pokud jde o rozhodování zákonů České národní rady a Slovenské národní rady v souladu s ústavními zákony Federálního shromáždění nabylo účinnosti až dnem, kdy nabudou účinnosti Ústava České Republiky, Slovenské republiky a nová Ústava České a Slovenské Federativní Republiky.

V úvodu, jak jsem se již zmínil, jsme diskutovali s předkladatelem v přestávce, která právě skončila, nový návrh, zejména s ohledem na to, že jde o návrh, který tu byl přednesen jménem jaké koaliční významné politické síly, Křesťansko-demokratického hnutí. Chtěl bych zdůraznit, že v této předložené dikci by nebylo možno okamžikem instituování Ústavního soudu v té základní jeho funkci zajišťování ústavního souladu, zajistit jeho základní smysl. Pan poslanec Šimko vysvětlil jménem klubu Křesťansko-demokratického hnutí, že tento návrh nebyl veden snahou o to, zabránit dnes posuzování užitečnosti ústavních zákonů republik, budou-li nějaké přejímat platnými ústavními zákony Federálního shromáždění, že tento návrh je vskutku veden pouze obavou o to, aby Ústavní soud nebyl brzdou tvorby nových ústav. Již jednou jsem tu zdůraznil, že tato obava je naprosto zbytečná. Po konzultacích, které byly vedeny, vám zpravodajové přednesou se souhlasem pana poslance Šimka nové znění tohoto doplňujícího přechodného ustanovení, se kterým vyslovuje souhlas i předkladatel. Myslím, že jsem tím vyčerpal všechny věcné návrhy, a proto mohu poděkovat na pozornost. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu místopředsedovi. Než dám slovo zpravodajům, ptám se paní poslankyň a pánů poslanců, zda si někdo přeje slovo.

Poslanec SL F. Michálek: Vážené Federální shromáždění, chtěl bych poukázat na kontradikci článku 1, odstavec 2, že funkce Ústavního soudu jsou při rozhodování nezávislé a v článku 16 jsou závislé svým členstvím na politické straně, což se vzájemně vylučuje. Doporučuji, aby v článku 16 tato dvě slova "a funkce" byla vyřazena.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Přeje si někdo další slovo? (Ne.) Není tomu tak. Rozprava je ukončena. Poslední slovo mají zpravodajové, pokud si ho přejí.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec Z. Masopust: Vážené Federální shromáždění, dámy a pánové, pokud jde o mě, mohlo by se začít hlasovat, ale myslím, že jde více, než jen o mne. Chtěl bych vyjádřit přesvědčení, že zákon, který máme schválit je věc velmi závažná.

Instituce, kterou máme tímto ústavním zákonem vytvořit, je instituce velice cenná a velice potřebná. Upřímně řečeno, nedovedu si představit demokratický právní stát, který by neměl ne Ústavní soud, ale ústavní soudnictví. Tento systém kontroly ústavnosti vyřizování ústavních stížností, apod. Ústavní soud, který bychom vytvořili, kdybychom tento zákon přijali, by měl řadu pravomocí, z nichž všechny, jedna jako druhá, jsou závažné, důležité a pro náš stát potřebné. U jedné z nich nastala kontraverze. Je to ta, kterou bychom mohli označit za abstraktní, následnou kontrolu ústavnosti, a sice v té dimenzi, kdy z hlediska federální ústavnosti by se poměřovala ústavnost republik.

Domnívám se, že by byla veliká škoda, kdyby na kontraverzi v této jediné pravomoci, dokonce jen ve výseku této jediné pravomoci, měla celá záležitost končit negativně a přišli bychom o potřebnou instituci ve všech pravomocech ostatních.

Proto bych chtěl velmi doporučit, abychom přijali to kompromisní řešení, které bylo navrhováno a které, jak jsem vyrozuměl, podporuje i navrhovatel ústy svého reprezentanta - místopředsedy vlády České a Slovenské Federativní Republiky pana Rychetského. Domnívám se, že je to první věc, kterou je tady třeba říci. Týká se dvou položek, a sice článku 3 odstavec 1 a posledního paragrafu 22. Pokud bychom toto řešení přijali, myslím, že by se řešil problém, který měl na mysli kolega Roman. V čem to řešení spočívá? Podle poslance Šimka (lépe řečeno podle návrhu, který on předložil, protože druhý je návrh, se kterým vyslovil souhlas, by se nejprve v článku 3 odstavec 1 vložila na konec druhé věty - tzn. na konci odstavce 1 místo tečky středník a za ním by se napsalo - to neplatí pro ústavní zákon České národní rady a Slovenské národní rady. To je první věc. Druhá věc, o té budeme hlasovat v tom pořadí až na konci, druhá věc je doplnění závěrečného ustanovení článku 22, kde se mluví o nabytí účinnosti tohoto zákona novým odstavcem 2. Přečtu ho, abyste s vědomím tohoto řešení přistupovali k tomu, co bude předcházet. Doplněný nový odstavec 2 by zněl takto: "Ustanovení článku 2 písmeno c) (t.j. měření republikové ústavnosti)". Pokud jde o rozhodování v souladu ústavních zákonů České národní rady a Slovenské národní rady s ústavními zákony Federálního shromáždění, nabude účinností dne, kdy nabude účinnosti nová Ústava České a Slovenské Federativní Republiky. Toto, domnívám se, a myslím, že vyjadřuje i názor druhého zpravodaje - ale i ostatních, kteří při poradě byli přítomni, by řešil problém, který tady vyvstal.

Nyní bych požádal pana předsedajícího, aby dal hlasovat. Pokud by bylo třeba komentáře k jednotlivým pozměňovacím návrhům kolega nebo já bychom ho podali. Zatím děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: I já děkuji. S technickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Roman.

Poslanec SN L. Roman: Chcel by som len dodať k poslednému návrhu, rozšíriť to tým spôsobom - nadobúdajúce účinnosť vtedy, keď nadobudnú účinnosť republikové ústavy a ústava federálna. Tým by to bolo prakticky všetko pokryté, teda aj to, čo bolo povedané predtým.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Domnívám se, že pan místopředseda zde již o těch otázkách hovořil. Rozprava byla ukončena. Přistoupíme k hlasování.

Chtěl bych pouze kolegy a kolegyně upozornit na jednu věc. Naše porada v době oběda (pro nás to nebyla doba oběda) se poněkud protáhla, protože hledání kompromisů ve dvou posledních bodech, o kterých hovořil pan zpravodaj Masopust, bylo komplikované. Chci říci, že řada pozměňovacích návrhů, které zde zazněly, bude činit jednání o tom dosti komplikovaným. Věnujte tedy, prosím tomu postupu jistou pozornost. Pokud by se snad stalo, že určitý návrh by nebyl zařazen přesně v pořadí, ve kterém byl přednesen, i když nepochybuji o kvalitě práce zpravodajů, buďte v tomto ohledu tolerantní jak vůči zpravodajům, tak i předsedajícímu. Jednání a hlasování v těchto otázkách skutečně nebude jednoduché, ale doufáme, že skončí s pozitivním výsledkem. Prosím tedy pány zpravodaje, aby začali číst pozměňovací návrhy.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec V. Ševčík: Dámy a pánové, za pomoci výpočetní techniky jsme seřadili pozměňovací návrhy, které jsme měli k dispozici. Měli jsme úkol je posoudit podle jednotlivých článků. Protože mám zato, že eventuální priorita, pokud jde o čas jednotlivých návrhů a prakticky to přichází u osob soudců pokud jde o délku funkčního období, nehraje v daném případě roli, navrhuji a doporučuji, abychom obdobně jako v předchozích případech se vypořádali s těmi jednotlivými pozměňovacími návrhy či doplňujícími návrhy nikoli v časové posloupnosti, ale podle jednotlivých článků. Pokud by ovšem sněmovny byly jiného názoru, bylo by to možné přizpůsobit časovému sledu, ale zkomplikovalo by nám to život technicky, protože řada návazností se promítá přirozeně i do některých jiných článků předlohy, takže bychom museli mít stále ty souvislosti na paměti.

Ptám se pana předsedajícího, zda tedy mohu přistoupit k citaci.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Ano. Myslím, že proti tomuto postupu nejsou námitky. Kdybychom postupovali jiným způsobem, ztížili bychom si tím věcné projednávání zákona i hlasování, protože bychom mohli způsobit rozpory v jeho textu.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec V. Ševčík: První pozměňovací návrh - nikoli v pořadí, ale podle článku - se dotýká článku 2. Jde o již několikrát zmíněný návrh pana poslance Romana, který doporučuje dosavadní znění článku 2 označit jako odstavec 1 a tento článek pak doplnit dalším odstavcem označeným jako druhý, který by zněl: "Ústavní soud nerozhoduje o souladu nově přijaté Ústavy České Republiky, Ústavy Slovenské Republiky a Ústavy společného státu Čechů, Slováků a Moravanů nebo společné státní smlouvy se současně platnou Ústavou České a Slovenské Federativní Republiky." Jsem přesvědčen o tom, že komentář k tomuto pozměňovacímu návrhu není zapotřebí, protože tyto otázky byly dostatečně - podle mého soudu - objasněny jednak v závěrečném slově pana místopředsedy, jednak i kolegou Masopustem.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Ptám se pana poslance Romana, zda trvá na tom aby se o jeho návrhu hlasovalo.

Poslanec SN L. Roman: Pán predsedajúci, už som predtým spomínal, že ide o modifikovaný návrh. Ide o vysvetlenie, o výklad. Pokiaľ by sa tam dostali aj republikové ústavy, samozrejme by to nebol problém, ale sťahujem tento návrh. (Potlesk.)

Společný zpravodaj výborů SN poslanec V. Ševčík: Pozměňovací návrh týkající se článku 3. Jde opět již o několikrát zmíněný návrh kolegy Šimka, kde v článku 3 odstavec 1 za druhou větou by se měl učinit středník a doplnit následujícím textem: "To neplatí pro ústavní zákony České národní rady a Slovenské národní rady." Jde o problematiku, která úzce souvisí s tím, co bylo vyloženo jak v souvislosti s návrhem pana kolegy Romana, tak i to, co vyplynulo ze slov zejména pana místopředsedy vlády. Mám za to, že celá tato sporná a nejspornější otázka bude dostatečným způsobem upravena - bude-li přijato navrhované znění - v článku 22 odstavec 1, k němuž postupně dojdeme.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Nic tedy nebrání tomu, abychom přistoupili k hlasování. Jsme usnášení schopní. Jsem upozorňován, že zpravodajové by se měli vyjádřit, zda doporučují. Z toho, co řekl pan poslanec, bylo jasné, že doporučuje, protože druhý zpravodaj speciálně tento bod odůvodňoval jako výsledek jednání o polední přestávce. Čili jde o bod, který se doporučuje k přijetí.

Nejprve bude hlasovat Sněmovna národů, poslanci zvolení v České republice. Ptám se poslanců, zda souhlasí s tímto návrhem? (Hlasuje se). (Čtyřicet devět).Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? (Sedm.) Děkuji.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) (Čtyřicet šest.) Děkuji.

Je někdo proti? (Jeden.) Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? (Šest.) Děkuji.

Sněmovna národů tento návrh přijala.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu. Kdo souhlasí s tímto pozměňovacím návrhem, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) (Devadesát sedm.) Děkuji.

Je někdo proti? (Čtyři.) Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? (Devět.) Děkuji.

Obě sněmovny tento pozměňovací návrh přijaly.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec V. Ševčík: Další pozměňovací návrh se týká článku 8. Jde o pozměňovací návrh pana profesora Mečla. Navrhuji, aby za článek 7 byl zařazen jako nový článek 8, který by zněl:

- odstavec 1: "Ústavní soud rozhoduje o ústavní stížnosti

a) proti vydání osvědčení kandidátovi zvolenému za poslance Sněmovny lidu nebo Sněmovny národů Federálního shromáždění,

b) proti usnesení příslušné sněmovny Federálního shromáždění o neosvědčení platnosti volby nebo o ztrátě mandátu poslance Sněmovny lidu nebo Sněmovny národů Federálního shromáždění".

- odstavec 2: "K podání ústavní stížností podle odstavce 1 a)" - tedy pokud jde o neosvědčení - "je oprávněn každý volič zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec zvolen, jehož politická strana, která v daném volebním kraji podala kandidátní listinu. Ústavní stížnost musí být podána do 10ti dnů po zveřejnění volebního výsledku".

- odstavec 3: "K podání ústavní stížnosti podle odstavce 1 b) je oprávněn

a) poslanec, o jehož mandát jde;

b) politická strana, za kterou poslanec, o něhož jde, kandidoval.

Ústavní stížnost musí být podána do 1 měsíce od vydání usnesení příslušné sněmovny".

Odstavec 4: "Podmínky stanoví zákona Federálního shromáždění".

Pokud by tento článek byl přijat, další články by se příslušným způsobem přečíslovaly.

I k této problematice byl v podstatě podán již podrobnější výklad panem místopředsedou vlády i kolegou Masopustem. Nemám, co bych dodal.

Společný zpravodaj výborů SL Z. Masopust: Mám dojem, že bychom si trochu měli odvyknout neustálému mentorování sněmoven. Nechci jednoznačně doporučovat. Domnívám se, že je podán návrh, který má svůj smysl. Jestli je pro někoho přijatelný, nebo ne, to je věc poslanecké odpovědnosti. Ale svůj smysl to má. Já pouze doporučuji hlasovat. Nebudu předem říkat svoji preferenci. (Potlesk.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP