Hlasovat budou nejprve poslanci Sněmovny národů.
Ptám se jich, kdo je pro předložený
návrh zákona? (Hlasuje se.) (Osmdesát tři.)
Děkuji. Osmdesát tři.
Kdo je proti? (Čtyři.) Čtyři. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Nikdo. Děkuji.
Sněmovna národů návrh přijala.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu. Kdo
z poslanců Sněmovny lidu je pro tento návrh,
ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) (Osmdesát čtyři.)
Děkuji. Osmdesát čtyři.
Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Jeden.) Jeden. Děkuji.
Sněmovna lidu návrh přijala.
Po souhlasném usnesení obou sněmoven mohu
konstatovat, že Federální shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
schválilo zákon o československých
technických normách.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 111, SL
č. 177, SN č. 174)
Vážení kolegové, doporučuji teď
schůzi přerušit. Pan ministr Miller žádá,
abychom ještě tento bod projednali před obědem.
Myslím, že můžeme vyhovět.
Pokračovali bychom projednáním bodu
Vládní návrh zákona o změnách
v nemocenském zabezpečení (tisk 469) a společná
zpráva výborů sociálních a
kulturních Sněmovny lidu a Sněmovny národů
(tisk 516).
Prosím pana ministra Millera, aby podal výklad k
předloženému návrhu.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSFR P. Miller: Vážený pane předsedo,
vážený pane předsedající,
vážené poslankyně a vážení
poslanci. V krátké době po schválení
zákona o zvýšení důchodů
vláda České a Slovenské Federativní
Republiky předložila Federálnímu shromáždění
k plnění svého programového prohlášení
z července loňského roku návrh dalšího
sociálního opatření, a to návrh
zákona řešícího dopad cenového
a mzdového nárůstu v oblasti nemocenského
zabezpečení.
V současné době se podle platného
předpisu výše nemocenských dávek
nahrazujících mzdu stanoví příslušnou
procentní sazbou, to je 70 % a 90 % z čisté
denní mzdy či jiného pracovního příjmu.
Přitom je však stanovena limitující
hranice pro výpočet dávek. Touto hranicí
je částka nejvyšší průměrné
čisté denní mzdy pracovníka, která
činí 150 Kčs.
V oblasti nemocenského zabezpečení dochází
u pracovníků s vyššími příjmy
vzhledem k platnému způsobu výpočtu
peněžitých dávek nemocenského
pojištění ke snížení procentního
podílu těchto dávek k čisté
mzdě. Vzhledem k finančním nárokům
bude možno tuto situaci zřejmě řešit
až při připravované zásadní
přestavbě nemocenského pojištění.
Naposledy byl tento problém částečně
řešen v roce 1984, kdy s účinností
od 1. 1. 1985 byla zvýšena maximální
hranice příjmu pro výpočet nemocenských
dávek ze 120 Kčs, stanovených již v
roce 1956 o 25 % na dnešní částku 150
Kčs. To znamená, že se v současné
době zhodnocuje pro výpočet nemocenských
dávek mzda do částky 4 100 Kčs brutto
měsíčně. Přitom hrubou mzdu
ve výši 4 100 Kčs a výše pobíralo
koncem roku 1990 cca 1 750 000 pracujících. To je
26 % všech pracujících.
Vzhledem k tomu, že od poslední úpravy v roce
1984 vzrostly průměrné mzdy cca o 15 % a
že v nastávajícím období se očekává
další růst mezd, a to ještě ve
větší míře než v minulém
období, docházelo by postupně k rozšiřování
okruhu občanů, u kterých by se dál
a výrazněji prohluboval rozdíl mezi mzdou
a dávkou nemocenského zabezpečení.
Reálná hodnota těchto dávek by se
proto ještě více snižovala. To by pak
mělo za následek, že stále větší
okruh uživatelů nemocenských dávek by
se při sociálních událostech, jako
jsou delší nemoci nebo mateřství, dostával
do tíživých situací, způsobených
velkým poklesem příjmů. Tento pokles
přitom nepříznivě dopadá na
celou rodinu. Otázka změny výše nemocenského,
jakož i dalších dávek, které mají
bezprostřední vliv na životní úroveň
pracujících a jejich rodin v době jejich
pracovní neschopnosti, je již naléhavá.
Navrhuje se zvýšit maximální částku
čistého příjmu pro výpočet
dávek nemocenského zabezpečení o 20
%, tedy na 180 Kčs. Předpokládá se,
že skutečná čistá mzda bude v
této výši v současných mzdových
relacích plně zhodnocena ve výši dávky
u více než 80 % pracujících. Při
nové maximální hranici bude nejvyšší
nemocenské, jakož i další dávky
nemocenského zabezpečení nahrazující
mzdu, činit při průměrném počtu
pracovních dnů v kalendářním
měsíci 3 522 Kčs. Tohoto maximálního
nemocenského budou moci dosáhnout pracovníci
s hrubým příjmem cca 4 700 Kčs měsíčně.
Nad tuto hranici se příjmy pro výpočet
dávek nebudou už dále zohledňovat. Navržené
opatření, to je zvýšení hranice
příjmu pro výpočet nemocenských
dávek, se tak příznivě dotkne více
než jedné pětiny všech pracujících.
Navrhovaná opatření se budou kromě
pracovníků v pracovním poměru týkat
také členů družstev a příslušníků
ozbrojených sborů, osob samostatně výdělečně
činných a dalších skupin občanů
účastných nemocenského pojištění
nebo zabezpečení. Přitom u občanů
samostatně výdělečně činných
se zvýšení navrhuje ve stejném procentním
poměru jako u pracovníků. Protože se
nemocenské dávky vyplácejí za kalendářní
dny, bude maximální částka pro výpočet
nemocenského zvýšena na 129 Kčs, a to
z dosavadních 107 Kčs.
Pokud jde o příslušníky ozbrojených
sil, vláda navrhla zvýšení maximální
částky pro výpočet nemocenských
dávek rovněž o 20 %, tedy zvýšení
ze 125 Kčs na 150 Kčs. Také v tomto případě
se nemocenské vyplácí za kalendářní
dny. Při projednávání návrhu
zákona ve výborech Federálního shromáždění
a také v České národní radě
bylo však navrhováno nezachovávat dosavadní
preferenci ve výši nemocenských dávek
u příslušníků ozbrojených
sil a zvýšení provést, avšak pouze
na částku 129 Kčs, tedy shodně s částkou
navrhovanou pro osoby samostatně výdělečně
činné.
Dosavadní preference ve výši nemocenského
v systému nemocenské péče v ozbrojených
silách se neshledávala nadále za důvodnou.
Myslím, že s tímto návrhem na úpravu
předloženého textu zákona, kterým
se dosáhne jednotné právní úpravy,
lze jen souhlasit.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, předložený návrh zákona
o změnách v nemocenském zabezpečení
obsahuje dále návrh na zvýšení
podpory při narození dítěte, která
je součástí systému dávek nemocenského
zabezpečení jako jednorázová peněžitá
dávka. Jde o dávku, jejímž účelem
je přispět na zvýšené náklady
rodiny v souvislostí s pořizováním
výbavičky při narození dítěte.
Od roku 1971, kdy byla podpora při narození dítěte
zvýšena z částky 1 000 Kčs na
částku 2 000 Kčs nebyla však tato dávka
po dobu 20 let nijak dále upravována. S ohledem
na růst nákladů na pořízení
věcí při narození dítěte,
zejména v posledním období v souvislosti
s postupným odstraňováním dotací
a sjednocení daně z obratu se navrhuje zvýšení
podpory při narození dítěte o 50 %,
tj. na částku 3 000 Kčs. Je zřejmé,
že ani tato částka nepokrývá
plně všechny náklady spojené s narozením
dítěte, avšak také to není účelem
této dávky. Ani v jiných zemích, pokud
je obdobná dávka zavedena, se plně nepokrývají
náklady spojené s narozením dítěte
a výše dávky je v nich zpravidla na mnohem
nižší úrovni, než která se
nyní navrhuje, tj. že výše dávky
přesahuje průměrnou měsíční
čistou mzdu.
Dále bych chtěl uvést, že zvýšení
dávky nemá charakter propopulačního
opatření, nýbrž je reakcí především
na cenové vlivy. Za předpokladu, že návrh
předložený vládou bude schválen
s původní účinností, bude se
navrhované zvýšení podpory při
narození dítěte vytahovat na všechny
děti narozené po 28. únoru 1991. Finanční
náklad na toto opatření bude v roce 1991
činit 150 miliónů Kčs.
Vzhledem k tomu, že republikové rozpočty nevyčlenily
potřebné prostředky ke krytí tohoto
finančního nákladu, rozhodla vláda
České a Slovenské Federativní Republiky
vzhledem k závažnosti návrhu, vyčlenit
potřebnou částku z rezervy rozpočtu
federace. Tím bych chtěl také reagovat na
návrhy některých poslanců, vznesené
při projednávání návrhu ve
výborech, aby podpora při narození dítěte
byla zvýšena ne o 50 %, ale o 100%. Návrh na
dvojnásobné zvýšení není
ani podle mého názoru nepodstatný, ale za
současné rozpočtové situace (a to
říkám s plnou vážností
a odpovědností) není reálný.
Myslím, že nemusím zdůrazňovat,
že další naléhavá sociální
opatření v tomto roce budou ještě vyžadovat
značné finanční prostředky.
V tomto směru vás proto prosím, vážené
poslankyně, vážení poslanci, o rozvahu
a pochopení toho, že částka vyčleněná
na předložené opatření představuje
v současné době maximum možností,
které vláda České a Slovenské
Federativní Republiky má. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu ministru
Millerovi. Konstatuji, že návrh projednaly výbory
sociální a kulturní, výbory ústavně
právní, výbory pro plán a rozpočet
a výbory hospodářské obou sněmoven.
Prosím nyní společnou zpravodajku výborů
Sněmovny národů paní Soňu Matochovou,
členku ustavně právního výboru,
aby předložila zpravodajskou zprávu.
Společná zpravodajka výborů SN poslankyně
S. Matochová: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych vás
jako zpravodajka výborů Sněmovny národů
seznámila s výsledky projednávání
vládního návrhu zákona o změnách
v nemocenském zabezpečení ve výborech
Federálního shromáždění,
v České národní radě a ve Slovenské
národní radě.
Návrh zákona byl projednán výborem
ustavně právním 28. února tohoto roku
a připomínky jsou obsaženy v souhrnné
zprávě. Ve výboru hospodářském
byl projednán 14. února bez připomínek.
Výbor pro plán a rozpočet, kde byl tento
návrh zákona projednán 6. března,
má připomínky obsažené v souhrnné
zprávě, a to se týká též
výboru sociálního a kulturního, který
návrh zákona projednal 1. března.
V České národní radě dne 15.
února projednal návrh zákona výbor
ústavně právní a dále výbor
pro sociální politiku a zdravotnictví. Tento
výbor má připomínku k § 2, která
je obsažena v souhrnné zprávě. Ostatní
výbory České národní rady nemají
připomínky.
Slovenská národní rada má souhrnnou
zprávu z 26. února a dává souhlas
k tomuto návrhu zákona bez připomínek.
Oproti původnímu návrhu zákona došlo
tedy k těmto změnám. Navrhuje se v §
2 odstavec 1 b) změnit částku 150 Kčs
u příslušníků ozbrojených
sil na částku 129 Kčs, jde-li o osoby zabezpečené
podle předpisů o nemocenské péči
v ozbrojených silách a osoby samostatně výdělečně
činné. Nelze totiž souhlasit s částkou
původně uvedenou. Naprosto neodůvodněně
zvýhodňuje osoby zabezpečené podle
předpisů o nemocenské péči
v ozbrojených silách proti ostatním občanům.
Vzhledem k tomu, že soustava sociálního zabezpečení
má být, pokud jde o základní podmínky,
jednotná pro všechny občany, je vhodné
nahradit částku uvedenou v § 2 odstavec 1 písm.
b) 150 Kčs částkou 129 Kčs, a tak
zabezpečit jednotnou právní úpravu
při stanovení nejvyšších částek,
z nichž se stanoví nemocenské, peněžitá
pomoc v mateřství a podpora při ošetřování
člena rodiny pro všechny občany. V návaznosti
na to dojde v § 2 odstavec 1 písm. c) k legislativní
změně, protože tím se odstavec c) stává
nadbytečným.
V § 5 odstavec 1 se navrhuje slova "1. března
1991" nahradit slovy "1. května 1991". Taktéž
musí být učiněno v § 7, protože
účinnost nemůže nastat vzhledem k přijatému
zákonu o Sbírce zákonů dříve,
tedy jak bylo původně předpokládáno
1. března.
V § 5 odstavec 2 se za slova "po 28. únoru 1991"
doplní středník a slova "byla-li podpora
při narození dítěte vyplacena na toto
dítě před dnem účinnosti tohoto
zákona, rozdíl ve výši 1 000 Kč
se doplatí na žádost". Zde bude dosaženo
touto úpravou shodné právní úprav
se zákonem o zvyšování důchodů,
který nabyl účinnosti od 1. března
a stejné opatření bude učiněno
pro rodiny s dětmi, Jedná se o reakci na změny
v sociální sféře.
Ve znění souhrnné zprávy doporučuji
jako zpravodajka výborů Sněmovny národů
návrh zákona o změnách v nemocenském
zabezpečení ke schválení.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji paní
poslankyni Matochové, nyní prosím společnou
zpravodajku výborů Sněmovny lidu poslankyni
Šormovou, aby přednesla svojí zpravodajskou
zprávu.
Společná zpravodajka výborů SL poslankyně
R. Šormová: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, kolegové a kolegyně,
já v tuto chvíli nemohu než se připojit
jak ke zprávě pana ministra Millera, tak ke zprávě
mé kolegyně, zpravodajky výborů Sněmovny
národů a jako zpravodajka výborů Sněmovny
lidu vám doporučuji předložený
vládní návrh zákona o změnách
v nemocenském zabezpečení projednat a schválit
ve znění společné zprávy (tisk
516) tak, jak vám byla předložena.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji paní
poslankyni Šormové. Zahajuji rozpravu. Ptám
se poslanců, kdo se hlásí do rozpravy. Slovo
má poslanec Hubálek.
Poslanec SL B. Hubálek: Měl bych pouze stručný
dotaz. Proč se posouvá doba účinnosti?
Je to otázka technická? Domnívám se,
že příspěvky by měly být
realizovány co nejdříve. Požádal
bych o odpověď.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Hlásí
se pan poslanec Žáček.
Poslanec SL L. Žáček: V minulých dnech
jsem jednal na městských úřadech sociálních
odborů. Zjistil jsem, že naprosto nedostatečný
je příspěvek na pohřebné. Obecní
úřady nemají možnost na tuto událost
přispět.
Podávám proto doplňující návrh
na zvýšení příspěvku na
pohřebné. § 1 navrhuji doplnit: za člena
rodiny a pohřebné. § 5: pohřebné
se zvyšuje z částky 1 000 Kčs, která
je naprosto nedostatečná (rakev stojí 1 800
Kčs...), čili navrhuji toto zvýšení
na 3 000 Kčs.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Kdo se hlásí
do rozpravy? (Nikdo.) Rozpravu končím. Uděluji
závěrečné slovo ministru Millerovi.
Ministr práce a sociálních věcí
P. Miller: Pane předsedající, pokud se týká
pohřebného, s tím počítáme,
ale zvýšení v současné době
není možné. Musím podotknout, že
na to nejsou prostředky. Počítáme
s tím sice, ale jsem v této chvíli vázán
státním rozpočtem. V této chvíli
bych to proto nedoporučoval. Spíše, pokud by
se rodina dostala víceméně do zvláštní
sociální situace, mohlo by se to řešit
v rámci sociální potřebnosti. Myslím,
že je to v současně době jediné
řešení.
Teď se mi dostává do ruky výpočet.
Znamenalo by to navíc částku okolo 400 milionů
Kčs. Jde zdánlivě o cifry nepodstatné,
ale v souhrnu jde o značné částky.
Společná zpravodajka výborů SN poslankyně
S. Matochová: Navrhovaná účinnost
od 1. května je jednak z technických důvodů.
Jednak byl přijat zákon o Sbírce zákonů.
Myslím, že je vhodné přidržet se
termínu 1. května. Co se týče částky
zvýšení pohřebného, zřejmě
jsme vázáni svým hlasováním
v otázkách rozpočtu, tím, co se přisoudilo
na sociální otázky.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Přistoupíme
k hlasování. Vzhledem k tomu, že platí
zákaz majorizace, musíme vyčkat, že
přijdou poslanci, kteří se nacházejí
v kuloárech. (Zní gong.) Budeme hlasovat. Při
schvalování tohoto zákona platí podle
čl. 42 odstavec 2 písm. e) zákona o československé
federaci zákaz majorizace. Znamená to, že ve
Sněmovně národů budou hlasovat odděleně
poslanci zvolení v České republice a odděleně
poslanci zvolení ve Slovenské republice. V zasedacím
sále je přítomno 95 poslanců Sněmovny
lidu, 91 poslanců Sněmovny národů
(47 z České republiky a 44 ze Slovenské republiky).
Nejprve budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu
poslance Žáčka. Prosím ještě
paní poslankyni Matochovou, aby návrh zopakovala.
Společná zpravodajka výborů SN poslankyně
S. Matochová: Pan poslanec Žáček navrhuje
v § 1 doplnit zvýšení pohřebného.
Byl zde objasněn postoj pana ministra k této změně.
Dále bylo navrženo v § 5, aby bylo stanoveno,
že příspěvek na pohřebné
činí 3 000 Kčs.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Myslím, že návrh
je jasný, je zde jednoznačné stanovisko,
pan ministr věci objasnil. Nic nebraní v hlasování.
(12.58 hodin) Nejprve budou hlasovat poslanci Sněmovny
národů zvolení v České republice.
Ptám se jich, kdo je pro tento pozměňovací
návrh, nechť zdvihne ruku! (Čtyři.)
Čtyři. Děkuji.
Kdo je proti? (Dvacet osm.) Dvacet osm. Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Osmnáct.)
Osmnáct. Děkuji.
Nyní budou hlasovat poslanci zvolení ve Slovenské
republice. Kdo z nich je pro pozměňovací
návrh, nechť zdvihne ruku! (Šest.) Šest.
Děkuji.
Kdo je proti? (Čtrnáct.) Čtrnáct.
Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Dvacet devět.)
Děkuji. Dvacet devět.
Sněmovna národů tento pozměňovací
návrh nepřijala.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu. Kdo
z nich je pro tento pozměňovací návrh,
nechť zdvihne ruku! (Devatenáct.) Devatenáct.
Děkuji.
Kdo je proti? (Čtyřicet.) Čtyřicet.
Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (Čtyřicet.)
Čtyřicet. Děkuji.
Sněmovna lidu pozměňovací návrh
rovněž nepřijala.
Nyní budeme hlasovat o návrhu jako celku. Respektive
o návrhu ve znění zpravodajské zprávy.

