Poslanec SL V. Filip: Já si myslím, že nebyla
rozprava ukončena, protože po vystoupení pana
místopředsedy vlády byla rozprava obnovena.
Já jsem se přihlásil tedy ještě
před ukončením rozpravy.
Předseda FS A. Dubček: Chápeme návrh
pána Filipa ako platný a budeme o ňom tiež
hlasovať. Prosím, aby ste ho zaradili do spravodajskej
správy.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Vild: První návrh se týká §
1 odstavec 3, kde se slova "významnou historickou"
nahrazují slovy "národní kulturní"
památky.
Předseda FS A. Dubček: V Snemovni ľudu je prítomných
95 poslancov, v Snemovni národov 77. Obidve snemovne sú
uznášania schopné.
(16.08 hodin) Najprv bude hlasovať Snemovňa národov.
Hlasovať bude snemovňa ako celok. Kto z poslancov
Snemovne národov súhlasí s návrhom
ako bol prednesený pánom poslancom Vildom. Kto je
za, nech zdvihne ruku a stlačí tlačítko!
(Hlasuje se.) (Sedmdesát devět.) Sedemdesiatdevät.
Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Jeden.) Jeden. Ďakujem.
Snemovňa národov tento návrh prijala.
Ďalej budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.
Kto je za tento návrh. nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.)
(Devadesát jedna.) Deväťdesiatjeden. Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Tři.)Traja. Ďakujem.
Obidve snemovne tento návrh prijali. Prosím o ďalší
návrh.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
P. Konečný: Další návrh se týká
§ 3 odstavec 2 a zní: "Při jmenování
vedoucích pracovníků Kanceláře
je třeba dbát zastoupení občanů
obou republik".
Předseda FS A. Dubček: Hlasovať budú
poslanci obidvoch častí Snemovne národov.
(Hlasování zahájeno v 16.11.hodin.)
Kto je za predložený návrh, nech zdvihne ruku
a stlačí tlačítko! (Hlasuje se.) (Sedmdesát.)
Sedemdesiat. Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania?
(Osm.) Osem. Ďakujem.
Snemovňa národov tento návrh prijala.
Ďalej budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.
Kto je za tento návrh. nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.)
(Devadesát jedna.) Deväťdesiatjeden. Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Tři.) Traja. Ďakujem.
Obidve snemovne tento návrh prijali. Prosím o ďalší
návrh.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
P. Konečný: Další návrh se týká
§ 3 odstavec 2 a zní: "Při jmenování
vedoucích pracovníků Kanceláře
je třeba dbát zastoupení občanů
obou republik".
Předseda FS A. Dubček: Hlasovať budú
poslanci obidvoch častí Snemovne národov.
(Hlasování zahájeno v 16.11.hodin.)
Kto je za predložený návrh, nech zdvihne ruku
a stlačí tlačítko! (Hlasuje se.) (Sedmdesát.)
Sedemdesiat. Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Osm.) Osem. Ďakujem.
Sedemdesiat hlasovalo za, nikto nebol proti, osem sa zdržalo
hlasovania. Snemovňa národov návrh prijala.
Ďalej budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.
Kto je za predložený návrh, nech zdvihne ruku
a stlačí tlačítko! (Hlasuje se.) (Devadesát.)
Deväťdesiat. Ďakujem.
Kto je proti? (Jeden.) Jeden. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Devět.) Deväť.
Ďakujem.
Za návrh hlasovalo 90 poslancov Snemovne ľudu, jeden
bol proti a deväť sa zdržalo hlasovania.
Konštatujem, že obidve snemovne tento návrh prijali.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Vild: Další byl návrh poslance Filipa, aby
v § 2 byl vypuštěn odstavec 2. Názory
na to se různí, myslím, že sami zvážíte,
co je správné.
Předseda FS A. Dubček: Hlasovať budú
poslanci Snemovne národov zvolení v obidvoch republikách.
Hlasuje sa spoločne. (Hlasování zahájeno
v 16.13 hodin.)
Kto je za tento návrh, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačítko! (Hlasuje se.) (Třicet devět.)
Tridsaťdeväť. Ďakujem.
Kto je proti? (Osmnáct.) Osemnásť. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Dvacet čtyři.) Dvadsaťštyri.
Ďakujem.
Za hlasovalo 39 poslancov, 18 bolo proti a 24 sa zdržalo
hlasovania. Návrh nebol v Snemovni národov schválený.
Ďalej budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.
Kto je za tento návrh, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačítko! (Hlasuje se.) (Třicet osm.) Tridsaťosem.
Ďakujem.
Kto je proti? (Třicet čtyři.) Tridsaťštyri.
Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Třicet.) Tridsať.
Ďakujem.
Za návrh hlasovalo 38 poslancov Snemovne ľudu, 34
bolo proti a 30 sa zdržalo hlasovania. Snemovňa národov
návrh tiež neschválila.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
P. Konečný: Je tu pozměňovací
návrh pana poslance Romana.
Myslím, že při celkovém hlasování
budou mít poslanci možnost vyjádřit
své mínění o celkovém návrhu
zákona.
Předseda FS A. Dubček: Konštatujem, že
ďalej nie sú pozmeňovacie ani doplňujúce
návrhy. Preto budeme teraz hlasovať o návrhu
ako celku. (Hlasování zahájeno v 16.15 hodin.)
Hlasovať budú poslanci Snemovne národov zvolení
v Českej republike i v Slovenskej republike spoločne.
Kto je za predložený návrh ako celok, nech
zdvihne ruku a stlačí tlačítko! (Hlasuje
se.) (Šedesát tři.) Šesťdesiattri.
Ďakujem.
Kto je proti? (Dva.) Dvaja. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Devatenáct.) Devätnásť.
Ďakujem.
Konštatujem, že v Snemovni národov hlasovalo
pre tento návrh 63 poslancov, 2 boli proti, 19 sa zdržalo
hlasovania.
Teraz budú hlasovať poslanci zvolení v Snemovni
ľudu. Kto je za predložený návrh ako celok?
(Hlasuje se.) (Sedmdesát osm.) Sedemdesiatosem. Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (Dvacet pět.) Dvadsaťpäť.
Ďakujem.
V Snemovni ľudu hlasovalo 78 poslancov pre tento návrh,
proti nebol nikto, 25 sa zdržalo hlasovania.
Konštatujem, že obidve snemovne návrh zákona
prijali.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 116, SL
č. 182, SN č. 179)
Odporúčam teraz urobiť prestávku. Prerušujem
rokovanie na pol hodiny.
(Jednání přerušeno v 16. 17 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 17.00 hodin.)
(Řízení schůze převzal první
místopředseda FS Z. Jičínský.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Vážení
poslanci, vážené poslankyně, pokud s
tím souhlasíte, přehodíme body programu,
jak je máte uvedené a přistoupíme
k projednání
návrhu poslance Petra Uhla na vydání zákona
o ČTK (tisk 244) a zprávy ústavně
právních výborů Sněmovny lidu
a Sněmovny národů (tisk 521).
Prosím navrhovatele poslance Uhla, aby se ujal slova. Ostatní
kolegy žádám, aby zaujali svá místa,
aby umožnili normální průběh
schůze.
Poslanec SN P. Uhl: Pane předsedající, paní
poslankyně, páni poslanci, postavení Československé
tiskové kanceláře a její působnost
dosud upravuje zákon č. 123/1965 Sb., o Československé
tiskové kanceláři. Její působnost
na Slovensku pak upravuje zákon Slovenské národní
rady č. 135/1965 Sb., o působnosti Československé
tlačové kanceláře na Slovensku.
Změnu nevelkého rozsahu zákona o Československé
tiskové kanceláři pak přineslo zákonné
opatření č. 1/1967 Sb. Všechny tyto
právní předpisy nabyly účinnosti
před vznikem federativního uspořádání
státu. Všechny vznikly za nedemokratických
poměrů a některá jejich ustanovení
mají výrazný totalitní charakter.
Předkládaná novela má odstranit především
dosavadní asymetrický model Československé
tiskové kanceláře. Má vytvořit
předpoklady a podmínky pro samostatnou funkci dvou
rovnoprávných a rovnocenných republikových
agentur Československé tiskové kanceláře
České republiky se zkratkou ČSTK ČR
a Československé tiskové kanceláře
Slovenské republiky se zkratkou ČSTK SR. Obě
tyto agentury mají být organickými částmi
jednotného agenturního celku - důsledně
federalizované agentury, jejíž federální
útvary jsou předkládaným návrhem
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon o Československé tiskové kanceláři,
nadále označovány jako Československá
tisková kancelář (dále jen ČSTK).
Této zkratky se nadále má používat
ne pouze v jazyce slovenském jako dosud, nýbrž
i v jazyce českém a v jazycích cizích,
pokud jde o zahraničí. Obě republikové
agentury mají být informačními zdroji
a prostředky obou republik, České a Slovenské,
stejně jako ČSTK, tedy její federální
útvary, má být informačním
zdrojem a prostředkem československé federace.
V této souvislosti se odvolávám na vládní
návrh zákona o vymezení působnosti
mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou
na straně jedné a Českou republikou a Slovenskou
republikou na straně druhé ve věcech tisku
a jiných informačních prostředků,
který měl být projednáván před
tímto zákonem a bude projednáván zřejmě
zítra.
Předkládaná novela má vytvořit
zákonné předpoklady pro zcela samostatný
hospodářský chod a pro vyvážený
a rovnoměrný rozvoj obou republikových agentur
i federálních útvarů ČSTK.
Je třeba vyrovnat dluh minulých let a desetiletí,
kdy rozvoj ČTK na Slovensku neodpovídal skutečným
potřebám Slovenské republiky (dříve
Slovenské socialistické republiky, nyní Slovenské
republiky) a kdy neefektivní hospodaření
v celé ČTK, tedy v obou částech československé
federace bylo zdrojem napětí a nedorozumění
v řadách pracovníků obou částí
ČTK.
Současně se navrhuje vydání zákona
České národní rady o ČSTK ČR
a zákona Slovenské národní rady o
ČSTK SR, přičemž tento navrhovaný
zákon a občas zákony národních
rad by měly vstoupit v účinnost ve stejný
den. Toto je trochu problém, o kterém se zmíním
za chvíli.
Je-li hlavním důvodem, který vede navrhovatele
k podání předkládaného návrhu
zákona, nutnost federalizace Československé
tiskové kanceláře, nelze přehlédnout
ani důvody další. Takovým důvodem
je především potvrzení závazku
federální vlády, že podnikne účinné
kroky k demonopolizaci státních sdělovacích
prostředků. Navrhovaná úprava tento
záměr vlády České a Slovenské
Federativní Republiky potvrzuje, upřesňujíc
zvláštní postavení ČSTK mezi
dalšími právními subjekty zabývajícími
se agenturním zpravodajstvím na území
České a Slovenské Federativní Republiky.
Upřesnění vztahu československý
stát versus ČSTK je dalším důvodem
této novely. Dosavadní právní úprava,
která tento vztah definovala neurčitě, je
nahrazována přesným výčtem
povinností, které má nadále ČSTK
vůči České a Slovenské Federativní
Republice, a naopak kodifikací povinností, které
má československý stát vůči
ČSTK.
Jako nemravné a nedemokratické je navrhovanou úpravou
rušeno ustanovení, podle něhož byla ČTK
až dosud povinna zveřejňovat svým jménem
oficiální stanoviska státních a stranických
orgánů, aniž by zároveň uváděla,
který státní či stranický orgán
takové stanovisko prostřednictvím ČTK
zveřejňuje. Je pochopitelné, paní
a pánové, že po listopadu 1989 nebylo tohoto
totalitního zákonného opatření
vůbec použito.
Navrhovaná úprava rozšiřuje rovněž
právo ČSTK vykonávat podnikatelskou činnost
v České a Slovenské Federativní Republice
i v zahraničí, účastnit se podnikání
obchodních společností a obchodní
společnosti zakládat. Tato úprava předznamenává
nezávislé ekonomické postavení ČSTK
na československém státu v souvislosti s
připravovaným převodem majetku státu
do rukou ČSTK jako obchodní, s největší
pravděpodobností akciové společnosti,
pokud jde o obě republikové agentury do rukou dalších
obchodních - opět s největší
pravděpodobností akciových - společností.
Předkládaná novela vytváří
rovněž předpoklady pro vytvoření
statutu ČSTK (a rovněž statutů ČSTK
ČR, ČSTK SR), který zajistí funkci
ČSTK, ČSTK ČR a ČSTK SR v jednotném
organickém celku a který zároveň zaručí
veřejnou kontrolu a dozor nad objektivností, pravdivostí,
nestranností, nadstranickosti a vyváženosti
agenturního zpravodajství tohoto celku.
Předkládaný zákon je stejně
jako původní zákon institucionální.
Úprava ekonomických aspektů a aspektů
práv a povinnosti novinářů bude řešena
obecně platnými právními předpisy,
eventuelně statutem. Tento zákon pak souvisí
se zákonem o vymezení působnosti, na který
jsem se odvolával (malým kompetenčním
zákonem) a zde v důvodové zprávě
této novely se uvádí, že vypořádaní
majetkoprávních poměrů bude upraveno
podle § 4 zákona o vymezení působnosti
mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou,
Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech
tisku a jiných informačních prostředků
tak, že k němu dojde do tří měsíců
ode dne zřízení ČSTK ČR a ČSTK
SR.
Musím se omluvit, že jsem to já, kdo je navrhovatelem
tohoto zákona. Jsem zároveň ústředním
ředitelem Československé tiskové kanceláře
a zároveň poslancem tohoto shromáždění.
Návrh jsem podal již v říjnu loňského
roku. Procházel velmi složitým připomínkovým
řízením na federální úrovni
i v obou republikách. Budou vás informovat zpravodajové.
Konečný výsledek všech připomínek,
které byly často protichůdné, je zpráva
výborů ústavně právních
Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk
521), a já jako navrhovatel se ztotožňuji s
formulací této zprávy, tedy to, co je ve
zprávě obsaženo jako doporučení
tomuto shromáždění, je i mým
vlastním návrhem. S dvěma výjimkami.
O nich mi dovolte krátce promluvit.
První výjimkou je otázka působnosti
kolegia. Pokud máte k dispozici - domnívám
se, že ji máte všichni - pomůcku pro poslance,
přílohu k tisku, tak v příloze č.
1 na straně 7 je uvedeno jako § 6 odstavec 2, že
ve znění tisku, jak to navrhuje ústavně
právní výbor má být text následující:
"Statut (rozumí se statut ČSTK) upraví
složení a působnost kolegia Československé
tiskové kanceláře. Upraví též
působnost ředitelské rady Československé
tiskové kanceláře, kterou tvoří
atd."
Domáhám se stále původního
návrhu a po dohodě se svými kolegy, zejména
na Slovensku, aby Federální shromáždění
schválilo text v tomto znění: "Statut
upraví složení a působnost kolegia Československé
tiskové kanceláře, které se zřizuje
ke kontrole její činnosti a jako rozhodčí
orgán řešící spory mezi ústředním
ředitelem ČSTK, ředitelem ČSTK ČR
a ČSTK SR. Dále je potom text totožný.
V ústavně právních výborech
to bylo označeno za neobvyklé a bylo doporučeno,
aby tato zvláštní pravomoc kolegia byla upravena
statutem. Statut však bude možná schválen
až k 1. 7. 1991, může uplynout několik
měsíců. Nemusím to být už
já, kdo bude v té době ústředním
ředitelem a kdo bude navrhovat statut. Cítím
se morálně zavázán, zejména
svým slovenským kolegům, jmenovitě
Svetozáru Štúrovi, abych zde obhajoval tento
model, kdy se vytváří jakýsi kontrolní
mechanismus nad třemi řediteli všech tří
částí agenturního celku.
Jde totiž o to, že ředitelé obou republikových
agentur podle navrhovaného zákona mají také
v určitém přísně vymezeném
smyslu odpovědnost vůči ústřednímu
řediteli, i když tento je samozřejmě
nemůže z jejich funkce odvolat. Mají tuto odpovědnost
výhradně a pouze za zpravodajství federálního
charakteru, které zajišťují federální
útvary Československé tiskové kanceláře,
především mezinárodní redakce,
redakce exportní, tj. ta, která dává
zprávy o Československu do zahraničí
a některé další útvary nebo součásti
(útvar obrany apod.), nebudou se zabývat zpravodajstvím
z domova tím způsobem, že by vytvářely
své vlastní redakce. Toto bude úkol republikových
Československých tiskových kanceláří,
které budou pověřeny tímto zákonem
a zákony obou národních rad, zpravodajstvím
z domova. Zpravodajstvím ne pouze republikovým,
ale také federálního charakteru. Odpovědnost
za zpravodajství z domova federálního charakteru
bude mít právě ředitel ČSTK
ČR a ČSTK SR vůči ústřednímu
řediteli. Opačným směrem tato odpovědnost
stanovena není, protože úkony, kde je delegována
pravomoc republikových agentur na federální
úkony jsou mnohem méně četné.
Přesto však jsou. Aby se předešlo všem
nedorozuměním, domníváme se, že
není možné spoléhat pouze na tři
různé vlády, které jmenují
a povolávají tři různé ředitele
těchto agentur, ale že je třeba vytvořit
orgán, ve kterém by byli zástupci těchto
vlád a agentur. Ten by měl pravomoc některá
rozhodnutí týkající se sporných
otázek změnit, pokud ředitelská rada
nenajde konsensus nebo její stanovisko nebude jednomyslné.