V úvodu chci zdůraznit, že plně podporujeme
obnovu vlastnických práv k zemědělské
půdě a s ní spojenému majetku, jakož
i nápravu a zmírnění spáchaných
křivd. Na druhé straně však nechceme
dát neuváženým rozhodnutím možnost
vzniku křivd nových, zejména pak prostřednictvím
nějakých mechanicky pojatých administrativně
direktivních nařízení, jak se to dělo
v nedávně minulosti.
Ve shodě s našimi voliči, zejména s
těmi z venkova, jsme přesvědčení,
že neuvážená likvidace zemědělských
družstev by přestavovala vážnou chybu
ve stávající etapě hospodářství
a mohla by mít za následek nedozírné
škody v zabezpečování našeho trhu
zemědělskými produkty.
Také však víme, že je třeba z gruntu
změnit většinu dosavadních zemědělských
družstev v moderní fungující a prosperující
ekonomické subjekty, plně respektující
vlastnická práva svých členů
za předpokladu, že však o otázkách
postupu a formách přeměn budou zásadně
rozhodovat sami členové družstva. Kvalitativně
nové zemědělskoekonomické subjekty
budou dobrovolným sdružením členů,
jejichž základem se stanou členské podíly
tvořené v závislostí na vkladech půdy
a majetku, vynaložené práci a přímé
majetkové účasti. Tato družstva se pak
zbaví neblahého dědictví kolektivní
zodpovědností a odcizení lidi od majetku
podniku, které vedou k hospodářské
stagnaci, devastaci půdy, budov a samotně krajiny.
Odpovídající místo v našem hospodářství
však budou a musí mít i soukromnici. Z tohoto
hlediska je nezbytné zrovnoprávnění
samostatného podnikání v zemědělství
s ostatními podnikatelskými subjekty, které
přirozeně podporujeme. Na tomto místě
musí vláda České a Slovenské
Federativní Republiky a obě národní
vlády zajistit realizaci systémů subvenčních
opatření vzhledem k samostatně hospodařícím
zemědělcům, nechce-li z nich mít pouhé
pionýry prostého naturálního hospodaření.
Důležitým předpokladem širšího
uplatnění samostatného rolníka je
pak možnost získání cenově dostupné
a vyhovující zemědělské techniky
a technologie. Znamená to mimo jiné například
zabezpečení výroby a zejména pak dovozu
strojů a zařízení vhodných
pro samostatně hospodařící zemědělce,
jakož i zprostředkování nezbytných
zkušeností a objektivních informaci ze zemědělské
problematiky vyspělých zemi světa.
Teprve na základě zabezpečení těchto
podmínek budou moci soukromě hospodařící
rolníci dosáhnout takových výsledků
ve výrobě, aby se v co nejkratší době
stali konkurenceschopní i zemědělským
družstvům a přeměnili venkov do podoby
odpovídající parametrům vyspělých
evropských zemi. Tato přeměna přinese
i své ovoce ve struktuře změn zaměstnaností
a sociálního rozvrstvení venkovského
obyvatelstva.
Z dosavadního vývoje je však zřejmé,
že i při podpoře vytváření
soukromých či privatizovaných potravinářských
podniků i z prostředků státního
rozpočtu, není možné v současně
době ani v příštích několika
letech předpokládat, že by tyto soukromé
podniky byly schopny v plné míře nahradit
současná družstva a ostatní zemědělské
výrobní organizace v zabezpečení potřebného
množství zemědělských či
potravinářských produktů. Navíc
při současně téměř naprosté
neexistenci zásadní dotační politiky
v zemědělství dochází a je
zřejmé, že bude i v budoucnu dále docházet
k poklesu zemědělské a následně
i potravinářské produkce.
Z výše uvedených skutečností,
potvrzených i stanovisky našich voličů
a zemědělců, budeme při hlasování
podporovat vládní návrh zákona. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Vysloužilovi. Ďalej
bude hovoriť pani poslankyňa Buřivalová,
pripraví sa pak poslanec Benčík. Rozpravu
prerušíme vo 12.30 hodín, kedy bude hodinová
prestávka na obed.
Poslankyně SL M. Nazari-Buřivalová: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně a kolegové, navazují na předsedu
našeho Klubu už k vlastnímu zákonu.
Předložená zpráva zpravodajů
spolu s předloženými návrhy zákonů
o úpravě vlastnických vztahů k půdě,
vytvořily prostor pro široký záběr
uvažování o možných variantách
řešení daných společenských
vztahů. Po důkladném posouzení všech
materiálů dospíváme k návrhu,
že jako nejoptimálnější se jeví
vzít za základ budoucí právní
úpravy vládní návrh zákona
v podobě předložené zpravodaji.
Současně je třeba připomenout, že
proces dotváření vládního návrhu
nebyl nijak jednoduchý, což nakonec vyplynulo i z
vystoupení ministra hospodářství Vladimíra
Dlouhého. Je všeobecně známo, že
nebýt iniciativní skupiny poslanců, soustředěných
kolem poslance Tyla, kteří vypracovali svůj
iniciativní návrh zákona, nedoznal by vládní
návrh některých změn. Podíl
na dopracování vládního návrhu
zákona mají i jednotlivé výbory. Nicméně
je zřejmé, že nebýt iniciativního
návrhu poslance Tyla, nebylo by kolem zákona o úpravě
vlastnických vztahů k půdě tolik potřebné
diskuse a třídění názorů.
Přesto, že bylo ve vystoupení ministra Dlouhého
avizováno, že byla snaha doladit zákon se zákony
o mimosoudních rehabilitacích, resp. dalšími
restitučními zákony, má předloha
zpracovaná pro společné jednání
sněmoven Federálního shromáždění
v tomto směru řadu nedostatků. Zejména
problematický je už sám název zákona,
dále je nedostatečně vymezen v § 1 rozsah
působností zákona. Obě tyto otázky
však představují základní charakteristiku
všech následujících ustanovení
zákona a je jim proto třeba věnovat pozornost;
v podobě jako jsou, § 1 nedoporučujeme schválit.
Za další velmi nedostatečně propracovanou
pasáž vládního zákona je třeba
označit ustanovení § 4 b) a následující,
týkající se procesu vydání
půdy a jiného majetku podle tohoto zákona.
V těchto ustanoveních je řada věcných
i legislativně technických nedotaženosti, které
jsou způsobeny atypickou konstrukci. V otázce oprávněných
osob doporučujeme setrvat u fyzických osob, státních
občanů s trvalým pobytem na území
České a Slovenské Federativní Republiky.
Ve vztahu k ustanovením, která se dotýkají
vztahu vlastníků půdy a členů
zemědělských družstev, považujeme
za nutné zdůraznit, že je hrubou chybou v plánu
legislativních prací, že spolu se zákonem
o úpravě vlastnických vztahů k půdě
není poslancům předkládán návrh
novely zákona o zemědělském družstevnictví.
Je všeobecně známo, že spolu úzce
souvisí, vedou se několik měsíců
teoretické diskuse o tom, zda je na místě
- viz návrh"3T" - zákonem o půdě
zasahovat do problematiky zemědělského družstevnictví.
O potřebě novelizovat zákon č. 162/1990
Sb., se hovoří od léta 1990, nicméně
i při schválení legislativních prací
na rok 1991 byl zahrnut do programu na červenec 1991.
Řešení je to vskutku zcela nepochopitelné,
je přece evidentní, že zákon o zemědělském
družstevnictví č. 162/1990 Sb., i ve znění
své budoucí novely, je v našem právním
řádu zákon pouze přechodový,
který bude zrušen obchodním zákoníkem,
neboť režim družstev, a to zcela správné,
bude jednotný, nerozlišující mezi jednotlivými
odvětvími družstevnictví. Tato specifika
lze vyjádřit prostřednictvím ekonomických
nástrojů, případně v systému
prováděcích, resp. ještě lépe
družstevních, předpisů. Je proto na
místě, i když věcně a legislativně
to není čisté, že se v návrhu
zákona o úpravě vlastnických vztahů
k půdě objevila rámcová ustanovení
o vztahu vlastníka k půdě, nečlenů
a družstev, ale i o členských podílech
a o prodloužení lhůty pro vypracování
stanov družstev. To vše mohla vyřešit přímo
novela zákona o zemědělském družstevnictví.
Není-li k dispozici, je třeba v zájmu jak
vlastníků půdy, tak i ale samotných
zemědělských družstev toto řešení
akceptovat. Vzhledem k tomu, že návrh zákona
neřeší pouze klasickou restituci, ale i oblast
narovnání vlastnických a užívacích
vztahů podle zvláštních předpisů,
zejména družstevní užívání,
užívání půdy a jiného
zemědělského majetku k zajištění
výroby, a tyto instituty byly již dotčeny zákonem
č. 162/1990 Sb., zejména § 50 odstavec 2, 4,
5 a zákonem č. 114/1990 Sb., a tato ustanovení
jsou v § 23 návrhu zákona rušena, je nutné
zvážit zařazení přechodného
ustanovení, které vyřeší, jak
na tyto vztahy, vzniklé podle zrušovacích předpisů
nahlížet po účinností zákona
o úpravě vlastnických vztahů k půdě.
Řada případů není dořešena,
jsou v běhu, řeší se soudní cestou,
a je proto nutně dát jasnou odpověď
příslušným orgánům, jak
v těchto případech postupovat.
Hovořila jsem ve svém úvodu děle proto,
že bych chtěla vás, paní kolegyně
a páni kolegové, přesvědčit
o hlasování za pozměňovací
návrhy, které nyní předložím,
protože jsem přesvědčena, že budou
ve prospěch zákona samotného.
Tak k samotnému návrhu zákona: zpráva
zpravodaje říká, zákon o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku. Pozměňovací
návrh: "Zákon ze dne... 1991 o zmírnění
následků některých majetkových
křivd a úpravě vlastnických a užívacích
vztahů k půdě a jinému majetku v zemědělství,
lesním a vodním hospodářství."
Odůvodnění pozměňovacího návrhu: Navrhovaný název zákona podle zprávy zpravodajů nevystihuje obsah předloženého návrhu zákona. Z názvu musí být zřejmé, že jde především o jeden z řady restitučních zákonů, a to na určitém specifickém úseku společenských vztahů - zemědělství, lesní a vodní hospodářství - viz konec pozměňovacího návrhu, který je ovšem společný i pro další ustanovení zákona, netýkající se restituce v pravém slova smyslu. Z názvu musí být zřejmé, že zákon vedle restituce řeší i další otázky:
a) Režim pozemků užívaných zemědělskými
organizacemi, podniky státního rybářství,
případně organizacemi rybářského
svazu.
b) Postavení vlastníků pozemků uvedených
v odstavci a) - jejich práva a povinnosti.
c) otázky týkající se i jiného
majetku spjatého s půdou, na který zákon
dopadá - stavební nemovitosti, živý
a mrtvý inventář.
Tomu pak odpovídá druhá část názvu pozměňovacího návrhu"o úpravě vlastnických a užívacích vztahů k půdě a ostatnímu majetku".
Konec pozměňovacího návrhu "v
zemědělství, lesním a vodním
hospodářství" jeví se jako vhodné
uvést proto, aby bylo zřejmé, že se
zákon týká pravě této a ne
jiné oblastí a vyloučily se na minimum interpretační
spory, např. viz zánik některých užívacích
práv - § 16 návrhu, kde se mimo jiné
ruší právo hospodaření s nemovitým
majetkem, právo trvalého užívání,
kdežto v ostatních oblastech národního
hospodářství budou tyto instituty působit
až do účinností obchodního zákoníku.
Za určitých podmínek by výslovně
nemuselo být uvedeno vodní hospodářství,
neboť obor rybářství, na který
zákon především dopadá, je podle
platné právní úpravy odvětvím
zemědělské výroby, viz § 1 zákon
č. 102/1963 Sb., o rybářství. Nicméně
prakticky se může jednat i o tzv. Ostatní vodní
plochy bez chovu ryb, např. pro závlahy, náhody
atd. Proto je třeba zvážit, zda ponechat v
názvu i oblast vodního hospodářství.
Navíc i z hlediska organizačního zabezpečení,
ve Slovenské republice existuje na rozdíl od České
republiky samostatně ministerstvo lesního a vodního
hospodářství, takže se jeví vhodně
citlivě zvážit tuto otázku.
Dále jako pracovní název lze zavést
pojem "Zákon o půdě" protože
ona je základem, od kterého se další
nároky odvíjejí.
K vlastnímu názvu § 1: Podle zprávy
zpravodajů jde o rozsah působností zákona.
Pozměňovací návrh:"Předmět
úpravy". Odůvodnění: Legislativně
je to vhodnější sjednocení s ostatními
restitučními zákony.
A teď k samotnému § 1, k jeho obsahu. Podle zprávy
zpravodajů, kterou máte před sebou, je tento
paragraf rozdělen na tři odstavce, z nichž
první odstavec má písmena a), b), c), d).
Proč hovořím o odůvodnění
potřeby změnit tento paragraf.
Takto koncipovaný obsah ustanovení týkajícího
se vymezení rozsahu působností zákona,
respektive předmětu právní úpravy
nevyjadřuje jasné restituční zaměření
zákona, nevymezuje ani vztah k dosud přijatým
restitučním zákonům, neúplně
vyjadřuje i obsah zákona v nerestituční
části. Především však celkovou
koncepcí nesleduje přistup dosud přijatých
restitučních zákonů zejména
pak zákona o mimosoudní rehabilitaci. vzhledem k
tomu, že jej prakticky doplňuje ve zbytkové
restituční oblastí na úseku zemědělství,
lesního a vodního hospodářství,
navrhujeme následující pozměňovací
znění § 1. Řeknu nejdříve
obecnou část.
Paragraf rozdělit na následující odstavce:
1) oblast restituční
2) oblast uspořádání vlastnických a užívacích vztahů
3) působnost státu
4) vymezení objektu právní úpravy - tj., které půdy a kterého majetku se zákon týká
5) odkazující právní norma na zvláštní
právní úpravy ve věcech, které
zákon o půdě výslovně neupravuje.
Do odstavce 1 zahrnout i § 4 a) zpravodajské zprávy
- použití zákona vůči osobám
maďarské národnosti.
K samotnému zněni. § 1, jak by měl vypadat
podle našeho pozměňovacího návrhu:
§ 1 - předmět úpravy:
1. V oblastí restituční
a) se zákon vztahuje na zmírnění následků
některých křivd vzniklých v období
od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (dále jen rozhodné
období) v oblastí zemědělství,
lesního a vodního hospodářství
na základě občanskoprávních
úkonů a správních aktů v rozporu
se zásadami demokratické společnosti:
b) zákon též upravuje podmínky uplatňování
nároků vyplývajících ze zrušení
výrobků o trestu propadnutí majetku, propadnutím
věci, jakož i způsob náhrady a rozsah
těchto nároků v oblastí zemědělství,
lesního a vodního hospodářství;
c) se podle tohoto zákona postupuje i v případech,
kdy osobám maďarské národností
vznikl nárok na vynětí zemědělského
majetku z kon- fiskace:
d) se tohoto zákona nepoužije na zmírnění
křivd, které jsou předmětem úpravy
zvláštního zákona;
e) tohoto zákona nelze použit pro případy,
kdy byl majetek získán v době nesvobody osobami
státně nespolehlivými nebo v důsledku
rasové perzekuce.
2. V oblastí uspořádání vlastnických
a užívacích vztahů
a) zákon upravuje některá práva a
povinností vlastníků a uživatelů
půdy případně jiného majetku
užívaného na základě užívání
půdy a jiného zemědělského
majetku k zajištění výroby, užívání
k zajištění lesní výroby a ostatních
funkci lesa, družstevního užívání,
práva bezplatného užívání
rybníků, práva hospodaření
a práva trvalého užívání
nemovitostí státem, jakož i nájemcem,
b) práva vlastníků, pokud jsou fyzickými
osobami, ve vztahu k zemědělským družstvům
užívajícím v rozhodném období
jejich půdu: nebo jiný majetek.
3. Zákon upravuje působnost státu v oblastí
restituční a v oblastí uspořádání
vlastnických a užívacích vztahů
k půdě a jinému majetku.
4. V rozsahu stanoveném tímto zákonem se
v uvedených vztazích rozhoduje o:
a) půdě, která tvoří součást
zemědělského půdního fondu
(dále jen půda),
b) půdě, která tvoři součást
lesního půdního fondu (dále jen půda),
c) rybnících a ostatních vodních plochách
souvisejících se zemědělskou výrobou,
d) stavbách patřících k původní
zemědělské usedlostí (obytné
budovy, hospodářské budovy a jiné
stavby), včetně zastavěných pozemků,
f) jiné zemědělské majetky uvedené
v § 14 a 15 a).
5) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí
se právní vztahy k půdě a majetku
uvedenému v odstavci 4 zvláštními předpisy.
Dále jsou k tomuto § 1 v novém znění
odkazy, které nebudu vysvětlovat, protože automaticky
vyplývají ze zprávy. V případě
přijetí nového § 1 pozměňovacího
návrhu je potřebně v § 11 přečíslovat
odkaz z původního § 1 odstavec 1 na §
1 odstavec 4. V § 21 je třeba přeformulovat:
Pro postup podle částí druhé tohoto
zákona se za majetek uvedený v § 1 odstavec
4 považuje i majetek, který byl v době odnětí
vlastnického práva k těmto účelům
užíván. To je jenom změna v označení
příslušného odstavce.
V § 21 a), pokud by byl pozměňovací
návrh § 1 akceptován, musel by § 21 a)
vypadnout.
K § 2: Celkově se jeví toto ustanovení
až příliš kusé na to, že je
pod názvem základní ustanovení. Postavení
vlastníka mohlo být rozvedeno blíž.
Jde o předpis, který bude působit dříve
než novelizovaný občansky zákoník
a vymezení postavení vlastníka by věci
jen prospělo. Proto podávám pozměňovací
návrh na nový odstavec 1 tohoto paragrafu.
Vlastník je v mezích zákona oprávněn
předmět svého vlastnictví držet,
užívat, požívat jeho plody a užitky
a nakládat s ním. Dosavadní odstavce 1 a
2 přečíslovat na 2 a 3 a doplnit nový
odstavec 4. Vlastník má právo na ochranu
proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně
zasahuje. To v souladu s připravovaným občanským
zákoníkem.
K § 4 odstavec 4: bych chtěla uvést, že
zde je správně použit termín "...budou
vydány nemovitosti, které přešly na
stát nebo jinou právnickou osobu v důsledku..."
Dále v textu zákona není v tomto směru vždy terminologická čistota.
To se odráží v odstavci 7 téhož
paragrafu, kde se objevuje znění:...oprávněná
osoba je povinna po převodu nemovitosti... Zde by nemělo
být:po vydáni nemovitosti. Upozorňují
pouze na nečistotu, nejde o pozměňovací
návrh.
K § 4 b): Realizace restituční částí
- navrácení pozemků a majetků. Bohužel
celá tato pasáž působí nepropracovaně
a nepromyšleně. Přitom jde o velmi významná
pravidla chování, která by v zájmu
právní jistoty dotčených subjektů
měla být jasná a přehledná.
I zde je patrná snaha po hledání kompromisního
řešení. Zejména kombinace dohody podléhající
schválení pozemkovým úřadem
formou správného rozhodnutí s meritorním
rozhodováním pozemkového úřadu,
že dohoda nebude schválena, a to ani v přezkumném
řízení na návrh účastníka
soudem, je poměrně legislativně složitá.
Pokud bude ponechána, je třeba dopracovat. V celé
pasáži se promítají a zaměňují
pojmy: vydání - převod - přechod.
Celou pasáž je třeba vyčistit i po jazykové
terminologické stránce.

