A právě se domnívám, že Tylův
návrh, jak vyšel a dneska, když se nám
podaří zapracovat do vládního návrhu
aspoň nějaké připomínky atd.,
protinávrhy, které máme, tak, že by
to mělo být přijatelné a že by
se to přijmout samozřejmě mohlo, ale samozřejmě
s tímto připomínkováním. Nelze
nechat družstva napospas, až jak to dopadne.
Kdyby družstva v tomto složení chtěla
jít na Západ, tak by tam mohla jedině šířit
třetí cestu k socialismu, ale nevím, zda
by na Západě měli o to pochopení,
myslím, že ne. Protože jedině je možno
zakládat družstvo na právní základně
na formě soukromého podnikání. Proč
těm lidem nedat možnost, ať podnikají?
To je jejich věc. Dřív jsme to měli
skutečně jen všechno, bylo to dobré,
dejme jim to zas, zkusme to!
Že je dnes málo lidí, kteří chtějí
soukromě podnikat, to je tím, že nemají
žádnou jistotu. Nemyslím jistotu socialistickou,
ale jistotu tu, že nemají nikde finance, nikoho, kdo
jim půjčí, dá dotace. A jestli chceme
mít rovnou startovací čáru pro soukromníka
a družstevníka, tak musí mít to zařízení,
to co mají aspoň ta družstva a pak se ukáže,
že když se zbaví spousty trubců a já
nevím čeho všeho, které to družstvo
má a v dosti hojném počtu, takže už
jen to samo o sobě, nehledě na to, že bude
mít lepší potraviny, levněji bude vyrábět,
že se to skutečně vyplatí. A měli
bychom to zkusit a nesnažit se zablokovat soukromé
podnikání formou družstevního podnikání.
Myslím, že by to skutečně stálo
za úvahu.
Socialismus doplácel na jednu strašnou věc,
a nejen v zemědělství, ale vůbec v
celé naší republice, a to byla kolektivní
zodpovědnost a kolektivní vina, česky řečeno
- všechno je naše, nikoho není nic. Kdo nekrade,
okrádá rodinu a v zemědělství
- nechci říci, že nejen v zemědělství
- se to provozovalo, později se tomu říkalo
přemísťování. Neříkám,
že to bylo jen tam, ale v 50-tých letech v zemědělství
to nešlo jinak. Kdyby si lidé trochu nenakradli, tak
neobstáli, protože tam měli minusové
jednotky, nebo pět korun na jednotku, to nebylo možné
žít. Pak se jim přidávalo, ale dělali
to dodnes, ovšem poněkud slušnější
formou, pokud to samozřejmě jde.
Víme dobře, že majetek by neměl být
jen půda, která byla ničí, vlastnictví
to nebylo, tak to bylo špatně obhospodařováno,
zdevastováno. To je i u strojů a všeho. Stroj,
pokud je ve státním opatrování, má
50 % výdrž, nemůže vydržet déle,
protože z cizího krev neteče a podle toho se
hospodaří. Všechno by mělo být
v soukromých rukách, o všechno by se měl
starat soukromník, čili vlastník, vypadalo
by to jinak, a nemuseli bychom dotovat tak, jak jsme to dotovali
dosud.
Ještě bych měl pozměňovací
návrh k tisku 547, § 2 odstavec 2. Za slovo "prostorům"
vrátit původní text "na pozemcích
členů zemědělských družstev".
Zdůvodnění: zákon č. 162/1990
Sb., protože § 46 odstavec 4 říká:
"veškeré porosty na sdružených pozemcích
jsou ve vlastnictví zemědělských družstev
bez ohledu na členství v zemědělském
družstvu". Dále § 18 odstavec 1: "není
převzato z mimosoudních rehabilitací"
a proč?
Paragraf 19 odstavec 2: vypustit slova "do tří
let", protože podle občanského zákoníku
může vlastník kdykoliv požádat.
. . atd. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslanci Slámovi. Udeľujem
slovo pánu poslancovi Hladíkovi, pripraví
sa poslanec Rynda.
Poslanec SN J. Hladík: Vážený pane předsedající,
vážené dámy, vážení
pánové, náprava deformací, kterými
je naše zemědělství zatíženo,
je záležitost dlouhodobá, která bude
vyžadovat řadu kroků jak od sborů zákonodárných,
tak orgánů výkonných. Přijetí
zákona o úpravě vlastnických vztahů
k půdě je prvým krokem a tento krok musíme
učinit my. Jednání o návrzích
tohoto zákona jsem se zúčastnil od samého
počátku, a vím tedy, jak náročná
tato práce byla. Vím, kolik jednání
jak se zemědělskými odborníky, tak
s reprezentanty politických orgánů jsme s
kolegy ze zemědělské komise absolvovali.
Posledním jednáním bylo mnohodenní
jednání ústavně právních
výborů, které svou nesmírně
obětavou prací zakončili oba zpravodajové,
pan poslanec Lux a Világi. Zpravodajská zpráva
vznikla na základě dohody zemědělců,
reprezentantů politických stran a z těchto
důvodů mi nezbývá, než podporovat
návrh zákona ve znění zpravodajské
zprávy s tím, že v alternativách budu
podporovat v části dvě § 4 alternativa
první, v § 5 alternativa druhá, v § 5
a) alternativa druhá. V části čtyři
v § 14 alternativa první.
K § 15 a § 15 a) jsem na rozpacích, zda mají
být v tomto zákoně obsaženy. Pokud ano,
budu podporovat tyto paragrafy s pozměňovacími
návrhy pana poslance Humla.
V závěru svého vystoupení si dovolím
apelovat na reprezentanty okrajových poloh, aby svojí
ochotu k přijetí zákona o půdě
vyjádřili umírněním svých
náhledů a podpořili jeho v tomto parlamentě
průchozí verzi.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem za stručné vystúpenie
pánu poslancovi Hladíkovi. Teraz prosím o
slovo pána poslanca Ryndu, pripraví sa poslanec
Bugár.
Poslanec SL I. Rynda: Pane předsedající,
dámy a pánové, návrh zákona
o úpravě vlastnických vztahů k půdě
pokládám za funkční kompromis, který
splňuje tři základní podmínky
- umožní obnovu původních vlastnických
vztahů, přiměřeně zohlední
práci, kterou rolníci za uplynulých 40 let
v současném majetku družstev kapitalizovali.
Tady bych uvedl na pravou míru konstatování
kolegy Slámy, který za jakousi hranici stanovil
rok 1965. Podle mých znalostí o zemědělství
jím není rok 1965 a dokonce ani rok 1972, kdy byla
pouze započata racionalizace mzdových soustav a
stanovena minimální mzda, ale tento proces byl dokončen
až v roce 1976. Konečné zestátnění
nastalo zákonem z roku 1975, takže pokud bychom hledali
hranici, bude to rok 1975 nebo rok 1976, podle mého názoru.
A konečně třetí podmínky: splnění
prvých dvou podmínek a přiznání
vztahu k půdě nejen vlastníkům, ale
i těm, kteří ji obdělávali,
zajistí - jak doufám - tento zákon zemědělskou
výrobu i po nelehkou dobu ekonomické reformy.
Myslím, že značných rizik při
zajištění kontinuity zemědělské
výroby si byli vědomi i autoři iniciativniho
poslaneckého návrhu zákona. Jinak by totiž
nepovažovali za nutné zakotvit do svého návrhu
pro současná družstva nebo jejich pokračovatele
povinnosti, které lze označit přimo za jakési
novodobé nevolnictví. Z těchto důvodů
budu hlasovat pro alternativy návrhu zákona, které
pocházejí z původního vládního
návrhu.
Přednesu vám, vážení kolegové,
pouze jeden pozměňovací návrh, ovšem
budu usilovat o vaši přízeň pro životní
prostředí ve dvou variantách.
Za prvé plně se stavím za pozměňovací
návrh kolegy Humla, tedy vypuštění odstavce
3 § 5 a začlenění pozemků v něm
uvedených pod písm. g) odstavec 1 téhož
paragrafu. Navrhuji pouze doplnit tento výčet pozemků
o další položku, o významný krajinný
prvek.
Na adresu právníků podotýkám,
že pojem "významný krajinný prvek"
je přesně definován v návrhu zákona
České národní rady o ochraně
přírody, kde jsou přesně definována
i omezení, která se na hospodaření
na takové úrovni vztahují.
Druhá varianta. Nebude-li pozměňovací
návrh kolegy Humla a můj přijat, navrhuji
aspoň rozšířit o položku "významný
krajinný prvek" text odstavce 3 § 5 tak, jak
je v tisku 547 uveden.
Vážení kolegové, všichni jsme si
vědomi obrovských a mnohdy nenapravitelných
škod, které na tváři naší
krajiny utvářené po staletí generacemi
rolníků způsobila nesmyslná násilná
kolektivizace. Nedopusťme prosím, aby naše zákonodárné
chyby umožnily zničení i těch žalostných
pozůstatků krajinotvorných prvků,
které se zatím zachovaly. Děkuji vám.
(Potlesk. )
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Ryndovi za jeho vystúpenie.
Teraz prosím pána poslanca Bugára. Faktickú
poznámku má pán dr. Stome.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající,
vážení kolegové, protože významné
krajinné prvky zatím nejsou v zákoně
definovány, jsou pouze součástí zákona,
bylo by asi správné udělat odkaz - což
legislativní technika připouští - že
jsou to ekologické a esteticky hodnotně přírodní
části krajiny, které vytvářejí
typický vzhled a udržují rovnováhu.
Patří mezi ně lesy, mokřady, rašeliniště,
vodní toky a vodní plochy, údolní
nivy, remízy, meze, trvalé travní plochy,
skalní výchozy, opuštěné lomy,
suchopáry, naleziště minerálů
a zkamenělin, pokud nejsou vyhlášeny za zvláště
chráněné. Bylo by to správné,
abychom věděli, o co se v podstatě jedná
u významného krajinného prvku. Navrhoval
bych, aby toto bylo fakticky doplněno do návrhu
poslance Humla a pana kolegy Ryndy. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Až budeme prejednávať
jednotlivé pozmeňujúce návrhy, pán
poslanec Rynda, súhlasíte s takýmto doplnením?
(Ano. ) Ďakujem. Slovo má pán poslanec Bugár.
Poslanec SN V. Bugár: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, pri počúvaní diskusných
príspevkov niektorých poslancov - hlavne komunistických
- s údivom konštatujem, že všetci odsudzujú
princíp kolektívnej viny a napriek tomu zaujímajú
negatívne stanovisko k reštitúcii majetkových
krívd vyplývajúcich z konfiškačných
zákonov, ktoré sa zakladajú práve
na princípe kolektívnej viny.
Je mi známe, že niektoré výbory Federálneho
zhromaždenia vo svojich uzneseniach podporili vrátenie
konfiskovaného poľnohospodárskeho majetku občanom
maďarskej národnosti. Toto sa odráža v
§ 4 a) spravodajskej správy, ktorý dáva
možnosť vrátenia poľnohospodárskeho
majetku československým štátnym občanom
maďarskej národnosti, ktorí nikdy nemali nič
spoločného s fašistickými ideami. Práve
túto skutočnosť sa snažili vyvrátiť
niektoré produkty dennej tlače v čele s denníkom
komunistickej strany. Niektorí prední predstavitelia
politickej reprezentácie dokonca došli až tak
ďaleko, že v súvislosti s § 21 dodatku tlače
393 nepriamo obvinili občanov maďarskej národnosti
z fašizmu. Menom maďarského KDH toto obvinenie
odmietam a pre ilustráciu vám prečítam
text konfiskačného rozhodnutia, z ktorého
je zrejmé, že dotyčné osoby boli "len
Maďarmi a nie fašistami".
Konfiškačná komisia v sídle ONV v Šamoríne.
Má to i nejaké číslo, predmet konfiškácie
poľnohospodárskeho majetku podľa nariadenia č.
104/1945 Zb., Slovenskej národnej rady. Je tu i meno, ale
nebudem ho čítať. Rozhodnutie: Konfiškačná
komisia zriadená podľa § 1 odstavec 7 a 8 nariadenia
č. 104/1945 Zb., Slovenskej národnej rady v znení
článku 1 nariadenia č. 64/1946 Zb., Slovenskej
národnej rady, v sídle ONV v Šamoríne
na svojom zasadnutí rozhodla nasledovne: Dotyčný
v Trnávke: treba považovať podľa §
1 odstavec 1 písm. b) nariadenia č. 104/1945 Zb.,
Slovenskej národnej rady v znení článku
1 nariadenia č. 64/1946 Zb., Slovenskej národnej
rady, za osoby maďarskej národnosti. Na základe
tohto rozhodnutia sa považuje poľnohospodársky
majetok hore menovaných za konfiškovaný. Takže
išlo len o osoby maďarskej národnosti a žiadnych
fašistov.
Zároveň podávam doplňujúci
návrh, a to k § 4 odstavec 6. Pôda, ktorá
prešla na štát podľa odstavca 4 písm.
a) a b) a odstavca 5 - vlastne len doplniť písmeno
a) . Zdôvodňujem to tým, že v právnom
štáte je samozrejmosťou, že všetky
zákony sa vzťahujú rovnako na všetkých
občanov. Preto i dnes prerokovávaný návrh
zákona by mal vytvoriť rovnaké podmienky pre
všetkých. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.
)
Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Vážené kolegyne, vážení kolegovia, z písomne prihlásených rečníkov vystúpili už všetci. Spolu 48 poslancov a poslankýň, samozrejme vrátane obidvoch poslancov z Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady, ktorí vystúpili minulý týždeň. Pýtam
sa, či sa ešte niekto z poslancov hlási o slovo.
Prosím, pán poslanec Batta.
Poslanec SN I. Batta: Vážený pán predsedajúci,
milé pani poslankyne, ctení páni poslanci,
hodlám predniesť niekoľko myšlienok v spojitosti
s vytýkaným § 4 a v záujme jeho prijatia.
V našom demokratickom parlamente sme prijali po búrlivom
prerokovávaní zákon o delení kompetencii.
Na základe tohto zákona sme to my a jedine my, ktorí
máme prijať zákony riešiace základne
problémy národných menšín v Českej
a Slovenskej Federatívnej Republike. Poznali sme už
vtedy, že výlučne také riešenie
môže byť prospešné pre všetkých
obyvateľov nášho štátu. Vedie k nediskriminácii
tých, ktorých práva a možnosti závisia
od váčšiny, od demokratičnosti vačšiny.
Veríme v dané slovo, veríme v čestnosť
jednania kolegov. Právna kontinualita nášho
štátu je jednoznačná. Preto ťažko
chápem neľubosť niektorých pánov
kolegov, s akou prijímajú uplatnenie nevykonaného,
dodnes platného právneho predpisu z dôb minulých,
nariadenia, ktorého úlohou bolo čiastočne
odčiniť krivdy napáchané v dobe postavenia
niektorých národných menšín mimo
zákon.
Nechcem veriť, že pani poslankyne a páni poslanci
sa nevedia povzniesť nad lži a ohováranie, nad
nové potvrdenia našej druhoradosti v súčasnej
Českej a Slovenskej Federatívnej Republike. Nechcem
veriť, že sotva niekoľko mesiacov po prijatí
zákona o vymedzení kompetencii sa jeho litera môže
spochybniť. Nechcem veriť, že sotva niekoľko
mesiacov po prijatí ústavnej Listiny základných
práv a slobôd môže dôjsť k
takému hrubému porušeniu základných
ľudských i občianskych princípov.
Doteraz som nepostriehol ani jeden pádny argument, ktorý
by mohol spochybniť zaradenie § 4 a) do prerokovávaného
zákona. Bez prijatia § 4 a) nemôžem hlasovať
za tlač 547, ktorú principiálne podporujem.
Považujem za potrebné oznámiť cteným
prítomným, že v takom prípade som morálne
povinný hlasovať proti zákonu, ktorý
síce verbálne nie, ale mlčky nás označuje
znovu výrazom druhoradosti.
Dovoľujem si oznámiť hlboké znepokojenie
mojich voličov, prevažná väčšina
ktorých pracuje v poľnohospodárstve. Žiadam
vás preto, pani poslankyne, páni poslanci, podporte
§ 4 a). Predídete tým vzniku nemalého
možného napätia na územiach obývaných
občanmi patriacim k národným menšinám.
Ďakujem za pozornosť. (Potlesk. )
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Battovi. Ku spoločnej
správe spravodajcov (tlač 547) chce ešte vystúpiť
v rozprave pán poslanec Tyl. Udeľujem mu slovo.
Poslanec SL M. Tyl: Pane předsedající, vážení
kolegové poslanci, nebudu opakovat, co zde zaznělo.
Pokusím se upozornit na to, co zde ještě dnes
nezaznělo.
Ze zákona tak, jak byl předložen, nevyplývá
žádná znatelná strategie československého
zemědělství pro příští
období. Tak, jak jsme přijímali transformační
zákon, restituční zákony, tam všude
byl patrný rukopis nějaké ekonomické
politiky. Tento zákon na mně v globálu činí
dojem jediného rukopisu zachování status
quo.
Ten zákon nechce říci, co bude, až bude
přijat. Ten jen zoufale se snaží převést
všechny závazky současných provozovatelů
na stát a udržet současná družstva
tak, jak beze změny jsou. Děsí mě,
že poprvé od červnových parlamentních
voleb se vládní návrh protlouká výbory
výlučně s podporou komunistických
poslanců. Není to pouze náhoda, je to zároveň
ukázka, jak daleko pokročila vláda od svých
předešlých návrhů, a je to zároveň
také varování pro parlament, aby napříště
nedovolil, aby vládní úředníci
dezinterpretovali politické dohody, které v parlamentu
byly učiněny. Aby se zásadně vraceli
již k odmítnutým koncepcím jen proto,
že jim na nich osobně záleží.
To, co zde po tři měsíce předkladatelé
usilovně ukazovali ústy jak pana náměstka
Adamce, tak legislativního odboru ministerstva hospodářství,
bylo skutečnou ukázkou jistého záměru.
Podle mého názoru má vládní
úředník vysvětlovat věcně
záležitosti vlády. Není povolán
k tomu, aby v parlamentu dělal svou politiku, ale v tomto
návrhu zákona se dělo něco úplně
jiného. Zde skutečně převládly
ty zájmy, které se potom promítly do sporné
koncepce zákona.
Základní otázky zde nebyly položeny.
I když poslanci ukázali na nesouměřitelnost
mezi předešlými restitučními
zákony a tímto zákonem, i když ukázali
na nedostatečnou vazbu k transformačnímu
zákonu, přece jen se zde pominula některá
specifika, na která bylo třeba upozornit předem.
Musíme si tu položit otázku, aniž říkám,
jak na ni máme odpovědět. Musíme říci,
zda omezení rozsahu vlastnictví budeme držet
i v zemědělství, a jestliže neomezujeme
rozsah vlastnictví, proč takové zásady
jsou umístěny selektivně v tomto zákonu.
Musíme říci, zda toto vlastnictví
omezujeme nahoru nebo dolů a zda přistupujeme pro
všechny na tato omezení anebo, zda toto omezení
zásadně podle evropských kriterií
rušíme.
Zároveň bychom měli také upozornit
na to, zda trváme na zásadě vazby movitého
majetku k půdě. I předkládaný
zákon to v jistých případech předpokládá,
ale my to předpokládáme ve všech případech.
Vždycky říkáme, že tím,
že zde movitý majetek byl větší
než hodnota půdy, je neoddělitelný právě
od tohoto zvláštního a specifického
výrobního prostředku.
Nezaznělo zde, zda považujeme odejmutí dispozičního
práva k vlastnictví po téměř
čtyřicet let za omezení vlastnictví.
Jestliže odejmutí dispozičního práva
k tomuto vlastnictví považujeme za porušení
vlastnictví, pak z toho samozřejmě musíme
vyvodit závěr, že družstevní hospodaření,
které budovalo na odejmutí dispozičního
práva, nebylo hospodařením družstevním.
Tento důsledek z toho nutně vyplývá.
Na to jsme si také neodpověděli.
Řada poslanců se ptala na legitimitu družstev.
Je možné je pojímat buď jako legitimitu
právní nebo legitimitu ekonomickou. V obou případech
je to legitimita propůjčená totalitním
minulým režimem.
V našem návrhu zákona jsme se pokusili o to,
aby lidé mohli beze studu vstupovat do svobodných
ekonomických vztahů. Na tom není nic zavrženíhodného.
Vládní návrh se pokouší o jediné
- donutit lidi přes jejich majetkové podíly
uložené právě v těchto družstvech
vstupovat do těchto nenáviděných struktur.
Myslím, že jeden a půl roku po listopadu 1989
nám není zapotřebí se k takovým
praktikám ekonomického donucení vracet. Je
to skutečně jen a jen otázka času,
než se ukáže, že současný
stav družstev, ne jejich existence, je naprosto neudržitelný.
Obecná diskuse by měla vyústit v pocit o
tom, co zákon může a nemůže dát.
Doufám, že ho všichni potom v jednotlivých
hlasováních uplatníte.
K tisku 547 mám ještě technickou poznámku
k § 22. Tento paragraf je paragrafem o přechodných
ustanoveních zákonů, které se nepoužijí.
Tam je jako v celém zákonu skryta řada nepříjemných
nedorozumění. Jestliže se nepoužijí
některé paragrafy některých zákonů,
je řečeno, že jiné mohou být
kdykoliv použity a je zajímavé, že se
nepoužijí právě ty paragrafy, které
v pozdějších předpisech už nejsou
téměř vůbec citovány. Pozdější
předpisy se odkazují většinou na celý
zákon 215, na celý zákon 142 a nikoli na
jeho jednotlivě paragrafy.