Úterý 14. května 1991

Na predbežných konzultáciách so zástupcami zamestnávateľov a odborov, ale i na pôde našich výborov aktívne spolupracovali i viacerí pracovníci príslušných ministerstiev a predovšetkým pracovníci Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí. Pretože niektorí z nich sa zúčastňovali na koncepcii zákona už od začiatku, teda od formovania zásad a princípov až po paragrafované znenie, mohli nám poskytnúť cenné informácie týkajúce sa bezprostredne nielen danej problematiky, ale i informácie súvisiace so širšími právnymi a sociálnymi vzťahmi.

Predbežným výsledkom rozpráv vo výboroch, výsledkom poslaneckej analýzy, a pretože ide o vládny návrh, i akejsi konštruktívnej oponentúry, je niekoľko doplňovacích návrhov, a to i napriek tomu, že predložený návrh je pripravený príkladne dôsledne, ako som už povedal. Ostatné návrhy sú skôr štylistické úpravy vyplývajúce zo snahy spresniť a sprehľadniť dikciu. Z logiky navrhovaných zmien vychádzajú i dva nové odkazy, a to k § 3 odstavec 4 a 5.

Je teda možné povedať, že pôvodný zákon o odstupnom, poskytovanom pri skončení pracovného pomeru (tlač 515), sa po prerokovaní vo výboroch veľmi nelíši od predkladaného nového znenia (tlač 605), ktoré za obidve snemovne ako spravodajcovia odporúčame prijať. Hoci o navrhovaných zmenách a doplnkoch vás bude bližšie informovať kolegyňa Tarhoviská, považujem za potrebné aj v takejto všeobecnejšej informácii upozorniť osobitne na jedinú podstatnejšiu zmenu, t.j. na nové doplnené znenie § 5. Konkrétnejšia interpretácia tohoto paragrafu určuje jediný spôsob vypočítavania pomernej čiastky odstupného, ktoré je pracovník povinný vrátiť, ak nastúpi opäť do zamestnanie v doterajšej alebo pôvodnej organizácii pred uplynutím doby, určenej výškou poskytnutého odstupného.

I pôvodné znenie odstupného obmedzovalo dvojaký výklad právnych dôvodov uvedených v § 243 Zákonníka práce. Domnievame sa však, že nové znenie je presnejšie, časovo konkrétnejšie, pretože pôvodne navrhované mesačné čiastky odstupného sa určujú podrobnejšie a precíznejšie, a to na denné čiastky. Tak by sa mala vylúčiť možnosť akéhokoľvek zneužitia širšie upravenej právnej normy. Rešpektujú sa tak návrhy viacerých výborov, ktoré si osvojil i navrhovateľ a napokon i spravodajcovia.

Ako som už povedal, pán minister Miller v úvodnom slove v dôvodovej správe podrobne vysvetlil filozofiu, účel a rozsah navrhovaného zákona. Nie je treba preto zvlášť zdôrazňovať opodstatnenosť, aktuálnosť a naliehavosť navrhovanej pracovnoprávnej úpravy. Nebude azda preto nevhodné, keď využijem poverenie spravodajcu i ako príležitosť k vysloveniu niekoľkých myšlienok o vzájomných legislatívnych kauzálnych väzbách a vzťahoch medzi zákonmi a vyhláškami, či vykonávacími opatreniami, ktoré majú k navrhovanému zákonu bezprostrednú súvislosť. Myslím tým na spätosť so zákonmi č. l/1991 Zb., o zamestnanosti a zákonom č. 3/1991 Zb., ktorým sa mení a doplňuje Zákonník práce a napokon i na kompetenčný zákon, ktorý sme prijali ešte v decembri minulého roku. V tomto zákone, t.j. v zákone č. 556/1990 Zb., sa v článku 22 prikazuje zákonná úprava pracovnoprávnych vzťahov. To chcem zdôrazniť, zákonná, nie právna úprava pracovnoprávnych vzťahov. Pretože tento zákon bol schválený už 12. Decembra minulého roka, očakávalo sa, že po nadobudnutí účinnosti, tj. už v januári t.r., bude hotovo pripravený nový návrh zákona o jednotných pracovnoprávnych vzťahoch, teda o poskytovaní odstupného. Túto právnu medzeru nemohli celkom vyplniť ani spomínané zákony č. 1, teda zákon o zamestnanosti ani novelizovaný Zákonník práce, hoci v jeho § 123 odstavec 1 b) sa hovorí o potrebe ustanovenia predpisov o príspevkoch, prípadne postupe organizácií v súvislosti so vznikom, zmenou, zánikom alebo inak povedané - so skončením pracovného pomeru.

Potreba urýchleného koncipovania návrhu o odstupnom sa pociťuje najzreteľnejšie v súvislosti s dosiaľ platnou vyhláškou Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí č. 195/1989 Zb., v znení poslednej novely vyhlášky č. 3l2/1990 Zb.. Táto vyhláška o zabezpečení pracovníkov pri organizačných zmenách, rovnako tak i úprava poskytovania mzdového vyrovnania a odstupného, na ktoré však nebol právny nárok, umožňovala špekulatívne zneužívanie, ako sa to podrobnejšie uvádza v dôvodovej správe.

Predkladaný návrh zákona získavanie neoprávneného majetku vylučuje, pretože je v ňom zakotvená povinnosť vrátiť odstupné, alebo jeho pomernú časť, keď sa nedodržia stanovené podmienky, t. j. keď pracovník opäť prijme pracovné miesto, teda uzavrie pracovný pomer s pôvodnou alebo doterajšou organizáciou, a to i na iný druh práce alebo za nižšiu mzdu.

Je treba ešte zdôrazniť, že podľa navrhovanej úpravy sa bude uvoľneným pracovníkom poskytovať len odstupné. Upúšťa sa od doterajšej úpravy hmotného zabezpečenia formou mzdového vyrovnania, pretože je administratívne náročné a táto forma je neprehľadná - a ako ukázala prax - i problematická. Predovšetkým v súčasnosti, v období štrukturálnych zmien, v čase, keď sa takmer zo dňa na deň menia vzťahy medzi organizáciami, alebo medzi organizáciami a ich časťami.

Aj keď odstupné treba chápať ako odškodnenie za stratu zamestnania bez vlastného zavinenia, nie je doteraz dôležité, či uvoľnený pracovník nastúpi ihneď do nového zamestnania, pripadne začne okamžite súkromne podnikať, alebo odíde bezprostredne do dôchodku. Odstupné nebude preto zohľadňovať poskytovanie hmotného zabezpečenia, u uchádzačov o zamestnanie, ako sa to doteraz robilo podľa vykonávacích predpisov k zákonu o zamestnanosti. Preto bude potrebné v súlade s novelou Zákonníka práce premietnuť vládny návrh zákona aj do kolektívnych zmlúv alebo interných predpisov organizácií, družstiev alebo súkromných podnikov, u ktorých zatiaľ nie sú, alebo nebudú odborové orgány.

Ako som už uviedol, tvorba návrhu zákona o odstupnom bola zdĺhavejšia, ako sa pôvodne predpokladalo. Cez to, že sa predloha návrhu dostala do Predsedníctva Federálneho zhromaždenia už začiatkom marca, do výborov sa návrh dostal až koncom apríla, je to pochopiteľné, stalo sa tak z procedurálnych dôvodov, pretože tento návrh musel byť najskôr predložený výborom národných rád.

Vážené kolegyne, vážení kolegovia, záverom sa prihováram za to, aby tento zákon bol prijatý a schválený v takej podobe, ako ho predkladá navrhovateľ a ako ho odporúčajú aj naše garančné výbory a potom aj spravodajcovia. Osobne sa prihováram za to, aby tento zákon bol schválený v čo najrýchlejšom možnom termíne tak, ako to hovoril pán minister Miller, teda už k 31. máju t.r., pretože naša verejnosť tento zákon očakáva veľmi netrpezlivo a môžeme povedať, že sa nemôže dočkať už jeho kodifikácie.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu poslanci Smržíkovi, nyní prosím společnou zpravodajku výborů Sněmovny lidu paní poslankyni Tarhoviskou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně S. Tarhoviská: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych po vstupních slovech svého kolegy podala informace o tom, jak byl projednáván návrh zákona o odstupném, poskytovaném po skončení pracovního poměru v jednotlivých výborech, jak v obou národních radách, tak ve Federálním shromáždění.

Vládní návrh zákona o odstupném, poskytovaném při skončení pracovního poměru (tisk 515), projednaly všechny výbory Slovenské národní rady s výjimkou mandátového a imunitního výboru, ústavně právní výbor České národní rady, výbor České národní rady pro sociální politiku a zdravotnictví a výbory pro plán a rozpočet Federálního shromáždění, výbory hospodářské a výbory ústavně právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Všechny jmenované výbory vyjádřily s vládním návrhem zákona souhlas a některé výbory doporučily určité doplňky a změny, o kterých bych se nyní zmínila.

Výbor Slovenské národní rady pro národnosti, etnické skupiny a lidská práva a výbor Slovenské národní rady pro sociální politiku, zdravotnictví a sociální otázky navrhly prodloužení obligatorního poskytování odstupného po skončení pracovního poměru. Toto doporučení výbory Federálního shromáždění nepřijaly, poněvadž znamená zvýšení finančních nároků na organizace, z nichž mnohé se již potýkají s platební neschopností, ale především proto, že zmíněnou úpravu umožňuje provést § 3 odstavec 2. Oba sociální a kulturní výbory Federálního shromáždění navrhují, aby v § 3 v odstavci 2 byla vypuštěna slova: "...o jednonásobek, dvojnásobek..." a nahrazena slovy: "... až o...". Návrh sleduje omezení regulace organizací zákonem při stanovování odstupného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise, vydaném v dohodě s příslušným odborovým orgánem.

Paragraf 3 odstavec 2 by tedy zněl: "V kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise vydaném v dohodě s příslušným odborovým orgánem lze odstupné podle odstavce 1 zvýšit až o trojnásobek průměrného výdělku". Dále je znění odstavce 2 stejné.

Ústavně právní výbor Slovenské národní rady, výbory ústavně právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů, výbory pro plán a rozpočet a výbory sociální a kulturní Federálního shromáždění shodně navrhují, aby v § 3 odstavec 4 dosavadní znění bylo zkráceno a aby byla vypuštěna část věty "...a to z ostatních osobních nákladů...", která organizace zbytečně svazuje a zasahuje do jejich rozhodovacího práva. Přesné podmínky stanoví vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 58/1991 Sb., která je označena jako odkaz pod číslem 5. V ní se upřesňuje, podrobněji vymezuje a konkrétně specifikuje rozsah mzdových prostředků, které zahrnují v sobě kromě mzdy náhradu mzdy, odměny za práci a pod., i odstupné. Konkrétně je to v § 2 odstavec 1 písmeno c) této vyhlášky.

Dále výbor Slovenské národní rady pro obchod a služby, výbory pro plán a rozpočet a výbory sociální a kulturní obou sněmoven navrhují doplnit vládní návrh zákona o formulaci, jak je uvedena v bodě 3 společné zprávy, to znamená v § 3 doplnit odstavec 5, který zní: "Zdaňování odstupného upraví zvláštní předpisy". Tady se jedná o 15 % zdanění vedle mzdy, jak uvádí vyhláška federálního ministerstva financí č. 311/1990 Sb., jež je obsažena v odkazu pod číslem 6.

Národohospodářský a rozpočtový výbor Slovenské národní rady a výbory pro plán a rozpočet navrhly do § 5 za slova "...v dosavadní organizaci... " vložit "...nebo v nástupnické organizaci". Poněvadž pro nástupnickou organizaci, která přebírá práva a povinnosti z pracovně právních vztahů platí § 2 odstavec b), je tato úprava nadbytečná a nedoporučujeme ji.

Výbor Slovenské národní rady pro národnosti, etnické skupiny a pro lidská práva, výbory pro plán a rozpočet Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhly vypuštění slova "odstupné" za slovy "... je povinen vrátit".

Aby byla upřesněna pravidla při poskytování odstupného, sociální a kulturní výbory obou sněmoven navrhuji nově znění § 5. Z nového znění vyplývá, že se poměrná část odstupného stanoví podle počtu kalendářních dnů do opětovného nástupu do zaměstnání.

Poslední navrhovaná úprava je datum účinnosti zákona. V původní zprávě máte uveden červenec, ale pan ministr Miller jako navrhovatel tady hovořil o důvodech, proč bychom se zřejmě měli přiklonit k 31. květnu a já jako zpravodajka rovněž doporučuji vzhledem k situaci, kterou v současné době máme, respektovat spíše 31. květen a obrátila bych se na pana navrhovatele, až bude otevřená rozprava, aby to podal jako pozměňovací návrh, abychom mohli o tom hlasovat.

Na závěr mi dovolte poznamenat, že se všemi navrhovanými změnami, jak o nich hovořil navrhovatel, souhlasím. Vzhledem k tomu, že návrh zákona o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru je legislativně i věcně dobře připraven, doporučuji jej k přijetí. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji paní poslankyni Tarhoviské.

Zahajuji rozpravu. Jako první se přihlásil pan poslanec Benda. Potom pan poslanec Rajczy. Prosím o další přihlášky.

Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální shromáždění, dovolte mi předeslat, že plně podporuji tento vládní návrh. Pokládám ho za potřebný a navíc velmi pružný, úsporný a elegantně řešený.

Přesto bych chtěl upoutat vaši pozornost k jednomu pozměňovacímu návrhu - tj. k limitování horní výše odstupného. Přesný text pozměňovacího návrhu vám sdělím na závěr svého vystoupení a současně ho předám písemně zpravodajům. Týká se § 3.

Jde mi o to, že se množí protesty občanů, a v tomto případě myslím plně oprávněně, proti tomu, jak pomalu a těžkopádně dokážeme rušit instituce a funkce, které jsou prokazatelně neužitečné nebo dokonce přímo škodlivé. Tito lidé odcházejí s poměrně horentním odstupným nebo s horentními dalšími požitky. Domnívám se, že volání veřejnosti je v tomto případě plně oprávněné a že bychom neměli ještě dále zlepšovat sociální úroveň lidí, kteří si ji velmi dlouhou dobu vysoce zlepšovali nebo prožívali vysokého sociálního standartu v podstatě na úkor společnosti. To je první důvod.

Druhý důvod se týká toho, že tam, kde mzdy či platy pronikavým způsobem přesahují poměrnou výši mzdy ostatních zaměstnanců, a to i několikanásobně, je výše tohoto platu kalkulována s jistým rizikem, plynoucím z této funkce, možností, že příslušná funkce bude zrušena, že dotyčný bude odvolán, když se nějakým způsobem neosvědčí.

Prostě - tyto vysoké příjmy nejsou jen odměnou za vykonanou práci, ale je v nich zakalkulována ta část práce navíc, např. přesčasová práce, je tam zakalkulováno riziko s tím spojené. To je podle mého názoru další důvod, proč není třeba ještě hojit toto riziko přiměřeným odstupným. Posléze bych poukázal i na souvislosti v ostatních platných zákonných úpravách, obdobně při výplatě nemocenských dávek, při stanovování výše důchodů, existuje platový limit, z něhož se tyto dávky vypočítávají.

Abych vás dlouho nezdržoval, můj návrh zní, aby v § 3 odstavec 1 byla za tam uvedený text doplněna čárka a slova "nejvýše však Kčs 10.000,-". Tzn., že by se nezohledňovaly výdělky nad 5.000,- Kč měsíčně.

V logické návaznosti na to, nepodávám to jako dva návrhy, jedna a druhá část nemá odděleně smysl - v odstavci 2, resp. za odstavcem dva by byla připojena věta: "Přiměřeným způsobem je možné zvýšit i horní hranici odstupného uvedeného v odstavci 1. Písemné znění návrhu předám paní zpravodajce.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu poslanci Bendovi. Slovo má pan poslanec Rajczy.

Poslanec SL L. Rajczy: Vážený parlament, mal by som otázku na pána ministra. Týka sa toho, na aké podniky a združenia sa vzťahuje tento zákon. Odkiaľ budú podniky brať financie? Zo štátneho rozpočtu? Odkiaľ?

Ďalej si myslím, že prekladateľka tu čítala, že v Slovenskej národnej rade výbor etnický a neviem aký, toto neprijal, že je na to málo financií. Táto otázka súvisí s mojou predchádzajúcou otázkou. Tam na to nie je, a tu je?

Videl by som priamo v paragrafovom znení určitú protichodnosť v § 3 odstavec 1 a v § 4 odstavec 3. Citoval by som (uvoľňovanému pracovníkovi prislúcha odstupné ako jednorázový príspevok vo výške dvojnásobku priemerného zárobku zisteného u neho podľa pracovnoprávnych predpisov, naposledy pred skončením pracovného pomeru.)

Teraz, keď prečítam § 4 odstavec 3 - priemerný zárobok uvoľňovaného pracovníka pre účely odstupného sa podľa tohto zákona rozumie jeho priemerný mesačný hrubý plat. Pokiaľ ide o uvoľnenie pracovníka odmeňovaného za prácu v poľnohospodárskom družstve odmenami podliehajúcimi dani zo mzdy, rozumie sa jeho zárobok priemerný čistý plat). Mám za to, že je tu snaha dostať roľníkov trochu na bok. Prosil by som to vysvetliť.

Ešte k § 3 odstavec 4. Tu sa hovorí, že odstupné sa hradí z mzdových prostriedkov a to z ostatných osobných nákladov, čo znamená to "ostatných"? Čo tam patrí? Musíme to odniekadiaľ vziať. Zatiaľ toľko.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Hlásí se ještě někdo do diskuse? Pan ministr Miller má slovo.

Ministr práce a sociálních věci ČSFR P. Miller: Vážený pane předsedající, váženě paní poslankyně, vážení páni poslanci, několik poslanců zde vystoupilo a přednesli své návrhy.

Pan poslanec Benda je pro, aby byla limitována výše odstupného podle § 3. Zřejmě jsem vyrozuměl, že buď pro některé organizace nebo některé občany. Dokonce uvádí, že je zde desetinásobek platu oproti jiným občanům.

Když si uvědomíme, že v současné době už platí minimální mzda 2.000,- Kčs, desetinásobek toho, to už by byl plat okolo 20.000,- Kčs.

Myslím si, že to není typické pro naše poměry. Jestliže je pracovník odvolán pro neschopnost, pak mu tedy žádné odstupné nepřísluší a nevyplácí se mu, protože se nejedná o organizační změnu. Jiná situace je, když se zruší oddělení nebo odbor, pak je to organizační změna a pracovníkovi náleží dvouměsíční odstupné.

Pokud se týká výše 10.000,- Kčs, tady je problém. Např. v tom, že s tím nebudou souhlasit horníci. Oni odcházejí podle některých jiných právních předpisů, ale pokud by se jim třeba zrušilo pracoviště a byli převedeni na jinou práci, tak bychom jim museli vyplatit ten dvojnásobek a pochybuji, že by s tím horníci souhlasili.

Na jaké podniky se to vztahuje? Samozřejmě se to vztahuje na všechny podniky, ve kterých jsou českoslovenští pracovníci zaměstnáni podle československých pracovně právních předpisů. Na všechny tyto podniky se to vztahuje. Tyto prostředky jsou z prostředků organizace, nikoliv z rozpočtu. Z rozpočtu je hmotné zabezpečení v případě nezaměstnanosti. A je to jakási satisfakce, kterou dostává pracovník za to, že je uvolňován za něco, co nezavinil. A je tedy vlastně vázán i zaměstnavatel, aby si tuto změnu patřičně rozmyslel, protože to bude mít velký dopad na jeho finanční možnosti.

Pokud se týká toho, jak to tady pan poslanec definoval - co je osobní náklad a podobně, to má vztah ke mzdové regulaci. V souladu s odstavcem 1 pism. c) Vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 58/1991 Sb., o vymezení obsahu mzdových prostředků, je odstupné zahrnováno do mzdových prostředků, které organizace vynakládají na základě právního vztahu fyzické osoby k organizaci. A podle § 3 téže vyhlášky se odstupné zahrnuje do ostatních osobních nákladů organizace.

Podle § 3 písm. f) nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 15/1991 Sb., o regulačních odvodech ve mzdové oblasti v roce 1991 může organizace snížit osobní náklady o odstupné v rozsahu stanoveném právním předpisem. Znamená to, že odstupné z regulačního odvodu za překročení mzdových a ostatních osobních nákladů je vyloučeno. Mzdová regulace - to je jistá pokuta, která je udělována organizaci za to, že buď v nákladových mzdách, nebo ve mzdách vyplácených ze zisku překročí své možnosti. A tam je to zdanění 200 % nebo 750 %. Takže to je k vysvětlení toho, proč je to takto zahrnuto a proč by to nemělo podléhat mzdové regulaci.

Pokud se týká dotazů na § 3 a 4, myslím si, že zde není problém. Jestliže je zde napsáno, že odstupné vyplácí organizace po skončení pracovního poměru... tady je to řečeno tak, že odstupné je vypláceno až po skončeni pracovní činnosti. A ta výše se vypočítá tak, jako se vypočítává každá výše - u těch pracovníků, kteří pracují v průmyslu atd., podle zákoníku práce, se vypočítává hrubá mzda. Protože na některá odvětví u pracovníků, kteří jsou zaměstnáni v JZD se zákoník práce nevztahuje, proto se vyplácí mzda v čisté mzdě - proto je tady ta diferenciace.

Pokud se týká termínu 31. 5. - pokud bych mohl, dovolil bych si využít této příležitosti a dal bych ještě jeden pozměňovací návrh.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP