K provedení hydrogeologických průzkumů
a částečnému odstranění
okamžitých dopadů odchodu sovětských
vojsk v oblasti ekologie uvolnila vláda České
a Slovenské Federativní Republiky v roce 1990 částku
70 miliónů Kčs a v roce 1991 částku
110 miliónů Kčs. Dle poznatků komise
požadavky republik, měst a obcí nejsou zcela
pokryty. Požaduje se dalších cca 60 miliónů
Kčs.
Bylo by vhodné, aby se na korunovém krytí
ekologických škod podílely rozpočty
obou republik. Tyto částky budou zahrnuty do požadavku
československé strany na náhradu škod.
Řízení o náhradách škod
a pohledávek vzniklých na majetku a zdraví
československých občanů a organizací
bylo zmocněnci vlád České a Slovenské
Federativní Republiky a Svazu sovětských
socialistických republik pro záležitosti odchodu
sovětských vojsk prováděno v souladu
s článkem 3 Dohody z 26. 2. 1990. Za rok 1990 a
první pololetí 1991 bylo oznámeno zmocněncům
vlád 712 nových škodních událostí
s účastí sovětských vojsk.
V 561 případech zmocněnci vlád rozhodli
o náhradách v částce 10,5 miliónu
Kčs pro ČSFR a 1,9 miliónu Kčs pro
SSSR. 357 škod bylo vypořádáno mimo
rozhodnutí zmocněnců vlád v souladu
s občanským zákoníkem, především
dobrovolnou úhradou. Škody byly posuzovány
podle československého právního řádu,
na základě výsledků šetření
orgánů policie, prokuratury a Státní
pojišťovny. K dnešnímu dni zůstává
v řešení 310 škodních událostí,
u nichž je upřesňován právní
základ věci výše škody.
Dále je posuzováno 53 pohledávek československých
organizací v částce celkem 40,5 miliónu
Kčs.
Zmocněnci vlád posoudili stav řešení
a pohledávek, ujednotili přehled o nich a postoupili
je k dalšímu řízení československo-sovětské
komisi.
Parlamentní komise obdržela k prošetření
doposud 36 žádostí československých
občanů o odškodnění. 17 žádostí
se týká škod způsobených v období
od 21. 8. do 18. 10. 1968, jejichž řešení
spadá pod článek 6 Dohody z 26. 2. 1990 a
jež bude možno na sovětské straně
vymáhat po podepsání dohody o majetkovém
a finančním vyrovnání. 8 žádostí
bylo uhrazeno v souladu s tehdy platným československým
právním řádem, u 10 žádostí
je upřesňován právní základ
věci.
S definitivním odchodem sovětských vojsk
včetně ukončení činnosti zmocněnce
vlády Sovětského svazu pro záležitosti
odchodu sovětských vojsk a jeho aparátu
vznikla možnost jistého vakua řešení
majetkových a finančních otázek. Z
uvedeného důvodu komise považuje za nezbytné
urychlené podepsání a schválení
dohody o majetkovém a finančním vyrovnání.
3. Některé kontakty s poslanci Nejvyššího
sovětu SSSR.
Kontaktů byla během minulého období
řada. Několikrát jsme byli v Moskvě,
několikrát se jednalo na našem území.
Já upozorním jen na poslední setkání.
S cílem ujasnit stanovisko sovětského parlamentu
se v polovině ledna 1991 uskutečnilo setkání
se skupinou poslanců Nejvyššího sovětu
SSSR vedenou předsedou branně bezpečnostního
výboru L. V. Šalinem.
Při těchto jednáních sovětská
delegace uznala chybnost rozhodnutí o vstupu a pobytu vojsk
na území České a Slovenské
Federativní Republiky a vyjádřila odhodlání
přispět ke spravedlivému vyrovnání.
Zároveň sovětští poslanci uznali,
že ze sovětského majetku, který nechala
sovětská vojska v ČSFR, se mají uhradit
jimi způsobené škody. Sovětská
parlamentní delegace přislíbila v tomto smyslu
napomoci při dosažení dohody o majetkovém
a finančním vyrovnání.
Vážení poslanci, vážené
poslankyně, závěrem mi dovolte, abych za
parlamentní komisi poděkoval těm, kteří
k odsunu sovětských vojsk z Československa
svou obětavou prací přispěli.
Chtěl bych poděkovat především
prezidentu Havlovi, ministru zahraničí Dienstbierovi
a ministru obrany Dobrovskému za urychlenou přípravu
Dohody mezi vládami ČSFR a SSSR o odchodu sovětských
vojsk na území Československa, podepsanou
dne 26. 2. 1990 v Moskvě.
Dále bych chtěl poděkovat zmocněnci
vlády České a Slovenské Federativní
Republiky pro odchod sovětských vojsk z Československa,
generálporučíku Ducháčkovi,
- náčelníku úřadu zmocněnce vlády, generálmajoru Nadovičovi a jeho spolupracovníkům,
- pracovníkům ministerstev obrany, zahraničních věcí, vnitra, dopravy, financí, kontroly a federálním a republikovým orgánům pro životní prostředí,
- našim vojákům a policistům,
- pracovníkům obecních a městských zastupitelstev,
- dále bych chtěl poděkovat všem členům parlamentní komise pro dohled na odsun sovětských vojsk v čele s vedoucími výjezdových skupin - poslanci Sychrou, Haškem, Kužílkem a Chýlkem, který má na starosti subkomisi pro odškodnění postižených na zdraví a na životě,
- vám poslancům Federálního shromáždění v čele s Alelandrem Dubčekem,
- vládám ČSFR, ČR a SR,
- a specielně bych chtěl poděkovat všem
československým občanům, kteří
- ačkoliv si sovětskou okupaci tolik vytrpěli
- přesto v sobě nalezli dostatek síly, aby
se dokázali se sovětskými vojáky rozloučit
korektně a bez projevů negativních emocí.
Chtěl bych vám všem popřát, abychom
si těžce nabytou svobodu a státní suverenitu
co nejdéle udrželi. Pokud možno navždy.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem poslancovi Kocábovi. Vážené
Federálne zhromaždenie, navrhujem, aby ku správe
poslanca Kocába nebola zahajovaná diskusia, ale
aby sa diskusia viedla k návrhu uznesenia, ktorý
pripravili branné a bezpečnostné výbory.
Toto uznesenie teraz uvedie poslanec Vojtěch Deyl, člen
branného a bezpečnostného výboru Snemovne
ľudu. Prosím, aby predniesol návrh uznesenia.
Potom zahájime diskusiu k uzneseniu.
Poslanec SL V. Deyl: Vážený pane předsedající,
vážený pane předsedo, vážení
hosté, vážené Federální
shromáždění, dovolte mi, abych přečetl
a přednesl návrh výborů branných
a bezpečnostních na usnesení Sněmovny
lidu a Sněmovny národů ke zprávě
o činnosti parlamentní komise pro dohled nad odsunem
sovětských vojsk.
Výbory branné a bezpečnostní Sněmovny
lidu a Sněmovny národů na základě
projednání zprávy o činnosti parlamentní
komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk na
společné schůzi výborů 28.
6. 1991 navrhují Sněmovně lidu a Sněmovně
národů přijmout toto usnesení:
Federální shromáždění
ČSFR
1. Přijímá zprávu parlamentní
komise pro odsun sovětských vojsk.
2. Žádá vládu ČSFR o vyčlenění
prostředků na odškodnění občanů
poškozených na zdraví a majetku v souvislosti
s invazí a pobytem vojsk Varšavské smlouvy
od 21. srpna 1968 a k důstojnému odškodnění
pozůstalých po obětech invaze, pokud jim
nebyla újma uhrazena v odpovídajícím
rozsahu anebo vůbec.
3. Žádá vládu České a
Slovenské Federativní Republiky, aby státní
orgány v těchto případech nepřihlížely
k promlčení nároků poškozených
nebo pozůstalých, o vytvoření zvláštního
fondu, který překlene období na dosažení
dohody se sovětskou stranou a vytvoří podmínky
pro přiměřené odškodnění.
4. Vycházejíce z usnesení komise pro dohled
nad odsunem sovětských vojsk o případném
tranzitu sovětských vojsk a železničních
transportů z bývalé Německé
demokratické republiky přes československé
území ze dne 21. ledna 1991 a z podobného
usnesení výborů branných a bezpečnostních,
konstatuje, že úspěšným ukončením
odsunu sovětských vojsk byla odstraněna základní
překážka, která bránila vést
jednání o tranzitu železničních
transportů přes československé území.
Výbory branné a bezpečnostní doporučují,
aby československá strana dala najevo připravenost
pro taková jednání, dbala při nich
zájmů bezpečnosti státu a přihlížela
k potřebám všech zainteresovaných stran.
5. Federální shromáždění
schvaluje text následujícího dopisu: "Federální
shromáždění zvolené ve svobodných
volbách v červnu 1990 si vytklo za jeden z prvořadých
cílů dosáhnout odchodu sovětských
vojsk, která obsadila Československo a po téměř
23 let pobývala na jeho území v rozporu s
právem této země a s cítěním
jejích občanů. Federální shromáždění
vytvořilo komisi pro dohled nad odsunem sovětských
vojsk. S uspokojením můžeme dnes konstatovat,
že dne 27. června 1991 opustil poslední voják
Sovětské armády území České
a Slovenské Federativní Republiky. Parlamentní
komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk tím
skončila svoji práci.
Federální shromáždění
vysoce ocenilo činnost této komise a vyslovuje jí
dík jménem všech občanů České
a Slovenské Federativní Republiky. Zároveň
vyslovuje dík všem, kteří se o odsun
sovětských vojsk zasloužili - vládě
České a Slovenské Federativní Republiky
a ministerstvům obrany a zahraničních věcí,
železničářům, kteří
připravili desítky tisíc železničních
vozů, všem československým občanům,
kteří přispěli k potvrzení
nezávislosti naší země a tím
k upevnění demokracie.
6. Federální shromáždění
pokládá činnost nynější
parlamentní komise za skončenou. Doporučuje
zřídit komisi pro dozor nad řešením
ekologických a ekonomických důsledků
a škod způsobených na zdraví a životech
československých občanů pobytem sovětských
vojsk. Komise bude složena z poslanců výborů
hospodářských, pro plán a rozpočet,
pro životní prostředí, branně
bezpečnostních a zahraničních. Federální
shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky schvaluje, aby poslanec Michael Kocáb
vypracoval návrh na složení této nové
komise. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec Deyl. K tomuto návrhu
na uznesenie mám niekoľko písomných
prihlášok do diskusie. Je 12.22 hodín. Uvažujem
nad tým, či otvoriť diskusiu bezprostredne,
alebo vyhlásiť krátku prestávku do 13.00
hodín a potom zahájiť vlastnú diskusiu.
Myslím, že niektorí poslanci už absolvovali
svoje porcie a ten zbytok to snáď zvládne do
13.00 hodín.
Preto dovoľte, aby som teraz vyhlásil prestávku.
Potom otvoríme odpoludňajšie jednanie diskusiou
k návrhu uznesenia. Prajem dobrú chuť.
(Jednání přerušeno ve 12.55 hodin.)
(Jednání zahájeno ve 13.15 hodin.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pokračujeme v prerušenom jednaní oboch snemovní
Federálneho zhromaždenia.
Dovoľte mi najskôr dve oznámenia. Poslanecký
klub Občianskeho hnutia sa zíde dnes v miestnosti
č. 274 bezprostredne po skončení spoločnej
schôdze. Odkaz poslanca Soukupa.
Predsedovia hospodárskych výborov oznamujú,
že hospodárske výbory oboch snemovní
sa zídu zajtra o ôsmej hodine v miestnosti č.
209. Ide o záležitosť, ktorú sme prejednali
v súvislosti so zaradením do programu novely malej
privatizácie.
Pokračujeme teda v jednaní. Zahajujem rozpravu k
návrhu výborov branných a bezpečnostných
na uznesenie Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač
373). Do rozpravy sú prihlásení poslanci
Rynda, Hubálek, Sychra, Mlynárik, Rajczy. To sú
písomné prihlášky. Teraz sa s faktickou
pripomienkou hlási pán poslanec Pernica.
Poslanec SN F. Pernica: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, prosil bych vás, abyste
si v bodě 5, to je v dopise opravili v první větě
před čárkou, kde by mělo být:
"... Jeden z prvořadých cílů
- dosáhnout odchodu sovětských vojsk a navázat
tak na práci komise předcházejícího
parlamentu."
Dále by mělo být: "Vojska, která
obsadila Československo, a po téměř
23 let pobývala na jeho území v rozporu s
právem..." a věta dále pokračuje.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Áno, to je pozmeňovacie návrh, ktorý
podáva pán poslanec Pernica, menom bezpečnostných
a branných výborov. Je to autorský pozmeňovací
návrh, ktorý je nutný z toho dôvodu,
že sa tam istá vec opomenula, že totiž už
minulé Federálne zhromaždenie, to jarné,
takúto komisiu malo a vlastne iniciovalo celý proces
odchodu.
Prosím teraz pána poslanca Ryndu, aby vystúpil
v rozprave. (Poslanec Rynda není přítomen.)
Nie je tu, stráca poradie. Ako ďalší je
prihlásený poslanec Bohuslav Hubálek.
Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající,
dámy a pánové, z okupací naší
vlasti sovětskou armádou souvisí nesmírné
lidské hoře, devastování našeho
životního prostředí, včetně
ekonomiky a co s tím souvisí. Já bych jenom
rád přečetl z dopisu, který mně
byl doručen dneska. Čtu proto, že pozoruji,
že v tomto shromáždění se hlediska
citová považují za něco míň,
za něco, co k věci kolikrát ani nepatří.
Je to dopis od pozůstalé po občanovi, který
zahynul 21. srpna 1968. Ten pán se jmenoval Jaroslav Švec,
narodil se roku 1924 a byl zastřelen u rozhlasu - dá
se říci - bestiálním způsobem.
Nebudu číst celý dopis. Ta paní píše:
"Nikdy nikoho nezajímalo, kolik bolesti, příkoří
i hmotných ztrát mne a děti v této
nešťastné zemi potkalo. Bude to někdy
jinak?"
Dali jsme k tomu základ, jenomže takovýchto
dopisů po uveřejnění výzvy
obětem brutálních zákroků po
srpnu 1968 dostávám desítky. K tomuto dopisu
je připojen úmrtní list a je k němu
připojen i další seznam obětí
na životech. Chci jej předat příslušné
komisi. Ale my bychom v usnesení branně bezpečnostních
výborů měli zdůraznit, že povinností
nás všech, nejenom vlády, je odškodnit
prokazatelně postižené lidi ve všech pozdějších
brutálních zákrocích, ať to bylo
v roce 1969 i při pozdějších manifestacích.
Proto bych doporučoval, abychom tuto věc zpřesnili,
že odškodnění se nepromlčuje u
všech obětí či represívních
zákrocích vůči našim občanům.
Domnívám se, že i tohoto by se mělo
použít při jednání se sovětskou
stranou. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Hubálkovi. Spravodajca
tento námet iste zachytil. Ako ďalší vystúpi
pán poslanec Sychra.
Poslanec SL M. Sychra: Vážené Federální
shromáždění, dámy a pánové,
dříve než začnu hovořit k tisku
č. 737, dovolte napřed, abych uvedl jako motto výrok
jednoho sovětského důstojníka, který
zhruba před 14 měsíci v České
Lípě řekl asi toto: "Byli jsme zde na
rozkaz a plnili své povinnosti. Nyní odcházíme.
Jestli jsme vám ublížili, odpusťte. Vzpomínejte
v dobrém, hlavně vy, kteří jste z
nás zbohatli."
Byla to krutá pravda. Jsou u nás lidé, kterým
přítomnost sovětských vojsk nevadila
a kteří z ní měli prospěch,
jsou u nás i dokonce někteří takoví
lidé, kteří by si rádi přáli,
aby se vrátili. Takových lidí je, myslím,
málo. Co mě naplňuje ale smutkem je, že
poměrně velké procento lidí je lhostejné
k odchodu vojsk i k samotnému faktu tohoto odchodu. Jsou
to zřejmě lidé, kterým pojmy svoboda
a nezávislost nic neříkají, jsou jim
lhostejné; bližší jsou jim pojmy životní
úroveň a blahobyt.
Nesvoboda jim nijak nevadila a nezávislost nepotřebují
ani teď. Je to pro budoucnost naší republiky
velmi varující, protože naše suverenita
není ještě úplná. Jsme stále,
i když jiným způsobem na Sovětském
svazu stále závislí. Víme, že
určité kruhy v Sovětském svazu mají
velký zájem na tom, udržet si politický
nebo alespoň ekonomický vliv na naši republiku.
Že tyto kruhy velmi mrzí, že opouštějí
území jednou dobyté a měly by nepochybně
tyto kruhy velkou radost, kdyby se ukázalo, že za
jejich nepřítomnosti a dohledu to u nás nefunguje.
Ministr obrany Dimitrij Jazov má názory, které
jsou pro nás zřejmě nepřijatelné,
ale naši nejvyšší představitelé
by jemu a jemu podobným měli dát důrazněji
najevo, že nebudeme ustupovat žádnému
nátlaku, že jsme teď suverénním
státem, a že se tak budeme chovat.
Chci zde vyjádřit přesvědčení,
že k žádnému takovému radikálnímu
vzestupu nátlaku nedojde, že konzervativní
názory v Sovětském svazu nepřevládnou.
Sovětští politici, zdá se, začínají
být pomalu realisty, i když jednání
s nimi bývají někdy obtížná,
začínají chápat, že s námi
musí jednat už nikoli z pozice velkého, mocného
a vlivného bratra, z pozice síly, ale brát
nás jako rovnoprávného partnera.
Jak už jsem řekl, sovětští politici
to začínají pomalu chápat. Určité
změny v jejich přístupu se začaly
projevovat právě při projednávání
náhrad škod.
Smlouva, která z těchto jednání vzešla,
byla předmětem kritiky některých poslanců,
členů komise a byla jistě projednávána
i ve výborech branných a bezpečnostních.
Pokládám tuto smlouvu za velmi čestný
kompromis. Rád bych, abyste se i vy k ní takto postavili.
Přesto se domnívám, že v usnesení
tisku 737 není zcela přesně definována
funkce příští komise a její účast
při jednání nad řešením
náhrad škod. Navrhoval bych proto v bodu 6 ve druhé
větě, která začíná slovy:
"...doporučuje zřídit komisi pro dozor...",
doplnit za tato slova "...při jednáních
nad řešením ekologických a ekonomických
důsledků a škod způsobených na
zdraví" atd.