Poslanec SL S. Chýlek: Pane předsedající,
vážení kolegové, chtěl bych se
zmínit o problému odškodňování
postižených občanů. Je to nesmírně
závažný problém a je obtížně
řešitelný, nicméně vyřešit
ho spravedlivě musíme. Chci upozornit na to, že
odškodňování dosud probíhalo
v podstatě podle dvou zásad. Jinak byli odškodňováni
občané, kteří utrpěli újmu
po 18. říjnu 1968, kdy vstoupila v platnost smlouva
mezi Československem a Sovětským svazem,
a zcela jinak byli odškodňováni občané,
kteří byli poškozeni od 21. srpna až do
zmíněného 18. října.
Zejména skupina občanů postižených
přímo vstupem vojsk kolem 21. srpna 1968 byla odškodňována
velmi nedostatečně a způsobem, který
nebyl - řekněme - správný. Za pracovní
skupinu, která se v rámci komise pro dohled na odchod
vojsk těmito problémy zabývala, chci říci,
že pokládáme za jedině správné,
aby všichni občané byli odškodněni
dostatečně, přiměřeně
a jednotně.
Současně naše subkomise v podstatě už
reflektovala většinu námitek, které
zde oprávněně přednášeli
kolegové Mlynárik, Rajczy, Hubálek a další.
Připravili jsme zásady pro jednotné odškodňování;
bohužel práce se protáhla až do včerejšího
dne a už nebylo technicky možné věc projednat
v branně bezpečnostních výborech a
předložit vám tisk. Kdyby to bylo bývalo
možné, usnesení by možná znělo
trochu jinak a zásady pro odškodňování
bychom vám předložili dnes ke schválení
a přijetí.
Zásady mám před sebou. Mohu vám je
přečíst, mohu vás s nimi seznámit,
ale nevím, zda by to bylo přiměřené.
Mohli bychom to vyřešit jiným způsobem
- totiž takovým - a ten navrhuji - že bychom
do bodu 2 usnesení vložili do prvé věty
za slova: "...po obětech invaze" - přečtu
i úsek věty před tím: "K důstojnému
odškodnění pozůstalých po obětech
invaze podle jednotných zásad, které přijme
Federální shromáždění,
pokud jim nebyla újma uhrazena v odpovídajícím
rozsahu anebo vůbec."
Doporučoval bych, aby zásady byly rozmnoženy
a buďto předány co nejdříve plénu,
ale dnes se to asi nestihne. (Předsedající
M. Šútovec: Ani to nie je v plánu.) Pak doporučuji,
abychom přijali takový postup, aby zásady
ještě v průběhu tohoto pléna
projednaly výbory branné a bezpečnostní,
a abychom náš program rozšířili
o dodatečné projednání a přijetí
těchto zásad, přičemž - jak jsem
uvedl - v bodu 2 - by byl zakotven dovětek, který
by umožňoval tyto zásady napojit na naše
dnešní usnesení. To je můj návrh.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Nie som si istý či Federálne zhromaždenie
sa má zaoberať takouto činnosťou, či
to nie je skutočne úlohou vlády a ich orgánov.
K tomu sa môžme časom vrátiť.
Ako ďalší je do diskusie prihlásený
pán minister Vavroušek. Ešte sa písomne
prihlásil pán poslanec Kvasnička. Ďalšie
prihlášky nemáme.
Dávam slovo pánu ministrovi.
Ministr - předseda FVŽP J. Vavroušek: Vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi
tři poznámky.
První je doporučení k bodu 6 návrhu
usnesení. Mluví se o ekonomických a ekologických
důsledcích škod způsobených na
zdraví a životech československých občanů
pobytem sovětských vojsk. Doporučuji doplnit
také "na životním prostředí".
Domnívám se, že to bylo takto míněno,
ale myslím, že by to bylo zpřesnění
v textu.
Druhá poznámka se týká problému
hodnocení ekologických škod. To je velice problematické
a musíme rozlišit tři základní
roviny. První rovina je faktografický popis toho,
co se vlastně v průběhu 22 let stalo. Každá
lokalita, kde působili sovětští vojáci,
musí mít svůj dokument, kde se bude konstatovat,
co se v průběhu let událo. K tomu se používá
nejen průzkum podzemních vod a půdy, což
jsou samozřejmě největší zdroje
ekologických škod, ale také se dotýká
lesních porostů, ekosystémů, případně
ohrožení nebo narušení rostlinných
či živočišných druhů, prostě
komplexní zhodnocení území podle metodiky,
která je dohodnuta se sovětskou komisí, s
jejich ministrem pro životní prostředí.
Druhá rovina je rovina přímých nákladů
na monitorování ekologických škod a
přímých nákladů na bezprostřední
asanaci škod, především následků
na čerpání podzemních vod kontaminovaných
ropnými látkami nebo jinými škodlivinami.
To jsou tedy bezprostředně vyčíslitelné
náklady, které samozřejmě souvisejí
s cenami, které si určují naše organizace.
Ceny jsou obecně nízké, hodnota, která
je uvedena v návrhu dohody, je proto reálná,
řádově tam mohou být procenta rozdílu.
Musíme rozlišit ještě třetí
rovinu, a to je rovina dlouhodobých ekologických
důsledků, které souvisejí s tím,
jak se postupně prohlubuje poznání rozsahu
škod, s tím, jak se postupně mapují
rozsahy skládek, protože to není vůbec
jednoduchá věc. Nedá se použít
nějaká destruktivní metoda, protože
třeba při vrtném průzkumu je nebezpečí,
že by se narušily barely s ropnými nebo dalšími
látkami, například chemickými bojovými
látkami. Průzkum jednotlivých skládek
si proto vyžádá nějakou dobu.
Navíc znečištění podzemních
vod se šíří velmi rozdílnou rychlostí,
někdy jen řádově dcm za rok. Znamená
to, že vlastní zmapování ekologických
škod bude určitou dobu trvat, a je i problém,
jakým způsobem vyčíslit náklady
na uvedení do původního stavu. Např.
půda znečištěná konkrétně
chemickými látkami nebo ropnými produkty
může být upravena tak, že se vlastně
celá kontaminovaná vrstva odstraní a dá
se do pece, kde se nežádoucí látky odstraní
vyžíháním, nebo se dá upravit
chemicky nebo biologicky pomocí mikroorganismu. To velice
podstatným způsobem ovlivňuje výši
nákladů. To jsou všechno otázky, které
nikde ve světě nejsou tímto způsobem
zatím řešeny.
Souvisí s tím také problém případných
náhradních zdrojů vody. Kdybychom například
připustili to, že by došlo k vyřazení
zdroje Káraný, který zásobuje asi
16 % Prahy pitnou vodu a mělo by to znamenat budování
náhradního vodovodu, třeba z nádrže
ve Slapech, pak by náklady s tím spojené
činily skutečně řádově
desítky miliard. Proto není dost dobře možné
provést v tomto okamžiku konečné ekonomické
hodnocení ekologických škod. Velmi bych podporoval
návrh, aby v dohodě byla otevřena možnost
postupně škody vyčíslovat tak, jak budou
objevovány a jak budou finančně vyjádřeny.
V tomto smyslu je asi skutečně nezbytné stanovit
to, co jsme schopni prokázat dnes, na základě
dnešních znalostí, ale nechat si otevřená
dvířka proto, abychom mohli udělat celkovou
inventuru. A ta skutečně z objektivních důvodů
potrvá několik let, případně
desetiletí, protože až po desítkách
let se mohou objevit nějaké velmi vzdálené
důsledky.
A třetí poznámka - velmi podporujeme pokračování
nebo zřízení té komise, která
se předpokládá v bodu 6 usnesení a
jsme připraveni vytvořit takový odborný
tým nebo odborné zázemí pro práci
této komise tak, aby měla skutečně
možnost konfrontovat své názory a aby měla
k dispozici odborníky, kteří jsou schopni
provést detailní průzkum na těch místech,
kde poslanci budou mít důvodné podezření,
že je třeba průzkum rozšířit
nebo prohloubit. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán minister. Vo vašom príspevku
doznel istý návrh, ktorý však ako minister
dosť dobre nemôžte podať Federálnemu
zhromaždeniu. Mám pocit, že pán podpredseda
Stank sa chce tohto návrhu chopiť a chce ho podať
ako svoj návrh. Je to tak?
Místopředseda FS J. Stank: Áno, vážené
Federálne zhromaždenie, aby to bolo formálne
v poriadku, tak si osvojujem tento návrh pána ministra
Vavrouška a navrhujem, aby v odstavci 6 za slová "československých
občanov" bolo doplnené "i na životnom
prostredí" a potom by veta ďalej pokračovala.
Ďakujem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem i ja, ako ďalší vystúpi pán
poslanec Kvasnička. Prosím.
Poslanec SN L. Kvasnička: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie. Hovorilo sa tu o odškodnení za
rôzne ujmy na zdraví, za úmrtia, za poranenia
a pod. Ja som sa v tom období, kedy prenikli sovietske
vojská na naše územie, krátko potom
stretával s častým poškodením
duševného zdravia u detí. Rodičia prichádzali
s deťmi, ktoré sa v dôsledku týchto stresových
situácií začali zajakávať, pomočovať,
alebo u nich vznikli rôzne psychosomatické ochorenia,
ako napríklad bolesti v rukách, bolesti hlavy a
pod. A vyskytli sa i vážne duševné poruchy,
ako sú psychózy, samozrejme u starších
jedincov a u dospelých ľudí.
V niektorých prípadoch šlo o prechodné
ochorenie, v niekoľkých prípadoch šlo
o trvalé ochorenia, ktoré trvajú doteraz.
Mám za to, že i v týchto prípadoch by
bolo potrebné, aby títo ľudia boli odškodnení.
Už vtedy sa dožadovali - obzvlášť rodičia,
ktorí mali poistené deti - aby im poistka bola vyplatená,
čo vtedy nebolo absolútne možné. Preto
by som odporúčal a podávam návrh,
aby do uznesenia bolo zapracované - podávam návrh
na toto znenie: "Poškodená strana bude požadovať
i odškodnenie za všetky zhubné následky
okupácie, spôsobené na duševnom zdraví
našich detí a dospelých občanov."
Ďakujem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Návrh tu odznel, ale nie som si celkom istý,
či sa dá realizovať.
Prihlášky do diskusie podané písomnou
formou sú už absolvované. Pýtam sa vás,
či sa ešte niekto hlási do rozpravy?
Ešte raz sa hlási s technickou poznámkou pán
poslanec Sychra.
Poslanec SL M. Sychra: Rád bych upozornil poslance, že
celý pobyt sovětských vojsk je komplexem
složitých problémů.
Za prvé už byla podepsána smlouva o pobytu
těchto vojsk v roce 1968, a to v říjnu, ta
obsahuje i klausule, kde se mluví o náhradách
škod pozůstalým a padlým. Ale jak zde
řekl poslanec Chýlek, je to tam špatně
řečeno.
Tato smlouva ovšem nemůže být prohlášena
zatím za nulitní dříve, než bude
podepsán protokol o odchodu sovětských vojsk,
ale nikoliv na úrovni vládních zmocněnců
- to už se stalo - ale na vládní úrovni.
Potom přijde na řadu podpis smlouvy o náhradách
škod. Na to jsou také potřeba dvě strany.
Československá vláda to již schválila,
ale sovětská nikoliv. Teprve potom, až to sovětská
vláda udělá - já doufám, že
to udělá - teprve potom do toho může
vstoupit parlament, ten může a dokonce bych řekl,
že musí v tom okamžiku prohlásit smlouvu
z října 1968 za nulitní a potom vznikne prostor
i pro dohady o ekologických škodách, které
možná bude řešit třetí strana,
i o uplatňování náhrad pozůstalých
atd.
Já jsem velmi rád, že do toho parlament vstupuje,
protože při jednání se sovětskou
stranou jsme my poslanci, kteří jsme se toho zúčastnili,
často používali jako argument, že ten
a ten sovětský požadavek nebude pro parlament
přijatelný. Přesto bych rád, aby se
to vrátilo trochu do reality a aby se diskuse posunula
o kousíček dál. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Najskôr sa hlásil podpredseda Snemovne
národov pán Sokol, potom sa ešte raz hlási
pán poslanec Rynda.
Místopředseda SN J. Sokol: Vážený
pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
nebojte, nebudu navrhovat žádnou změnu usnesení.
Mluvilo se zde o obětech našich občanů
na zdraví a na životech. Nedá mi to a rád
bych na tomto místě připomněl jinou
věc, o které se zde zatím nemluvilo, a to
jsou oběti sovětských občanů
na životech při té celé akci. Měl
jsem to štěstí nebo smůlu, že jsem
viděl takovou soukromě organizovanou popravu neposlušných
vojáků ještě v srpnu 1968 a přišlo
mi dobré, aby jich někdo aspoň na tomto místě
vzpomenul. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
O slovo sa prihlásil poslanec Rynda.
Poslanec SL I. Rynda: Vážení kolegové,
já chci pouze doplnit svůj příspěvek
precizací návrhu usnesení.
Navrhuji doplnit bod 7 následujícím zněním:
"Federální shromáždění
požaduje, aby skutečná výše škod,
způsobených na životním prostředí
byla přesně vyčíslena podle metodiky
garantované vládou. Výsledky činnosti
orgánů pověřených zjištěním
a vyčíslením škod bude vláda
zveřejňovat průběžně v
rozsahu přiměřeném laické a
odborné veřejnosti.
Předběžná zpráva bude Federálnímu
shromáždění předána k
1. 12. 1991 a poté zveřejněna. Výjimku
tvoří takové expertízy, jejichž
ekonomická náročnost by přesáhla
užitek z vyčíslení plynoucí.
Na vysvětlení k poslednímu bodu: náročnost
některých průzkumů je opravdu obrovská
a vzhledem k tomu, že jsem vyjádřil důvodnou
pochybnost, že veškeré škody nebudou České
a Slovenské Federativní Republice nahrazeny, nebylo
by zřejmě účelné v některých
odůvodněných případech veškeré
expertízy požadovat.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Prehlasujem rozpravu za skončenú. Bolo v nej podaných
niekoľko pozmeňovacích návrhov. Pýtam
sa poslanca Deyla, ktorý správu predniesol, či
sme schopní tieto návrhy usporiadať v ich časovom
poradí, hlasovať o nich a mať k dispozícii
text, ktorý by bol prehľadný, alebo sa dohodneme
na tom, že zostavíme z návrhov akýsi
písomný materiál a zajtra hlasovaním
rozhodneme o celej záležitosti. Bol by som nerád,
aby táto chvíľa, ktorú pokladáme
do značnej miery za slávnostnú, bola poznamenaná
hlasovaním, ktoré by eventuálne malo nejaké
formálne chyby. Preto navrhujem, aby sme túto záležitosť
teraz odložili s tým, že navrhovatelia sa zídu
s poslancom Vojtechom Deylom, pripravia kvalifikovaný návrh
na hlasovanie a zajtra ako prvý bod programu toto uznesenie
prijmeme. Mal by niekto námietky proti takémuto
postupu? (Námitky nejsou.) Prikláňam sa k
tomu, že budeme o návrhu tohto uznesenia hlasovať
zajtra. Bude to programový bod č. 1 zajtrajšieho
jednania.
Ďakujem kolegovi Deylovi.
Ako ďalší bod programu teraz prejednáme
návrh uznesenia zahraničných výborov
Snemovne ľudu a Snemovne národov na prijatie ponuky
Severoatlantického zhromaždenia na pridružené
členstvo Federálneho zhromaždenia ČSFR
v Severoatlantickom zhromaždení (tlač 720).
Návrh uznesenia odôvodní predseda zahraničného
výboru Snemovne národov, poslanec František
Šebej. Dávam mu slovo.
Poslanec SN F. Šebej: Vážený pán
predsedajúci, kolegovia a kolegyne, vážení
hostia, skôr než začnem hovoriť, dovolím
si upozorniť vás na takúto okolnosť, že
v materiáloch, ktoré sme dnes dostali na stoly,
sa v Informáciách pre poslancov Federálneho
zhromaždenia č. 5/1991 nachádza na stranách
6 až 25 kompletný písomný materiál
k organizácii i k návrhu, o ktorom budeme hovoriť.
Čo viedlo zahraničné výbory k podaniu
tohoto návrhu? Zároveň vám chcem dať
informáciu, o akú organizáciu sa jedná,
do ktorej by mal náš parlament vstupovať.
Podotýkam, že sa jedná o vstup a aktivitu nášho
parlamentu, nie Československa ako štátu. Nie
je to akcia vlády, je to vstup nášho parlamentu
do jednej z medziparlamentných štruktúr, ktoré
v Európe existujú. Historicky je Severoatlantické
zhromaždenie zhromaždením vybraných členov
parlamentov krajín Severoatlantického zhromaždenia
ako vojenskej štruktúry a od roku 1966 nesie konkrétny
názov NORTH ATLANTIC ASSEMBLY - Severoatlantické
zhromaždenie. 16 členských štátov
NATO, parlamenty týchto 16 členských štátov
používajú Severoatlantického zhromaždenia
ako prostriedku dorozumenia medzi zákonodarnými
zbormi krajín aliancie.
Severoatlantické zhromaždenie k vojenským štruktúram
NATO nemá prakticky žiadny vzťah. Na NATO je
nezávislé. To považujem za dôležité
zdôrazniť, aby nevznikol náhodou dojem, že
hovoríme o vstupe do vojenských štruktúr
Severoatlantického paktu. Severoatlantické zhromaždenie
nie je identické a je nezávislé na Severoatlantickom
pakte. Vytvára však pojítko medzi parlamentmi
členských štátov, má pravidelné
stretnutia, výročie na jeseň, okrem toho
organizuje konferencie a semináre.
Keď došlo vo východnej a strednej Európe
k historickým politickým zmenám, zaoberalo
sa tým pochopiteľne i Severoatlantické zhromaždenie,
pretože zmeny nemohli zostať nereflektované bezpečnostnými
štruktúrami. Severoatlantické zhromaždenie
prijalo rezolúciu, v ktorej medzi iným ponúka
bývalým vtedy ešte členským štátom
Varšavskej zmluvy takzvaný štatút pridruženého
členstva.
Pripomínam, že takéhoto výročného
zasadnutia sa delegácia nášho parlamentu zúčastnila
už na jeseň minulého roku. Viedol ju predseda
Federálneho zhromaždenia Alexander Dubček.
Na tomto výročnom zasadnutí boli prítomné
delegácie všetkých členských
štátov Varšavskej zmluvy vrátane sovietskej
delegácie, ktorá bola vedená generálom
Lobovom, v tej dobe šéfom generálneho štábu
Varšavskej zmluvy.
Ako reagovali na túto ponuku ostatné vtedajšie
členské štáty Varšavskej zmluvy?
Maďarsko už túto ponuku prijalo, parlament štatút
pridruženého člena akceptoval, u nás
o ňom jednali zahraničné výbory. Všetky
bývalé členské štáty Varšavskej
zmluvy všetky akcie Severoatlantického zhromaždenia
pravidelne obosielajú svojimi delegáciami vrátane
Sovietskeho zväzu. Severoatlantické zhromaždenie
je v rámci existujúcich medziparlamentných
štruktúr v Európe považované za
vhodný zárodok budúcich parlamentných
štruktúr KEBS v Európe. Má tú
výhodu, že na rozdiel od ostatných európskych
parlamentných štruktúr, ako napríklad
Rada Európy, obsahuje v sebe i parlamentárov USA
a Kanady a prizvaním parlamentárov stredoeurópskych
a východoeurópskych krajín a parlamentárov
sovietskych v podstate pokrýva celé parlamentné
spektrum krajín, ktoré vytvárajú helsinský
proces.