Úterý 2. července 1991

Poslanec SL S. Chýlek: Pane předsedající, vážení kolegové, chtěl bych se zmínit o problému odškodňování postižených občanů. Je to nesmírně závažný problém a je obtížně řešitelný, nicméně vyřešit ho spravedlivě musíme. Chci upozornit na to, že odškodňování dosud probíhalo v podstatě podle dvou zásad. Jinak byli odškodňováni občané, kteří utrpěli újmu po 18. říjnu 1968, kdy vstoupila v platnost smlouva mezi Československem a Sovětským svazem, a zcela jinak byli odškodňováni občané, kteří byli poškozeni od 21. srpna až do zmíněného 18. října.

Zejména skupina občanů postižených přímo vstupem vojsk kolem 21. srpna 1968 byla odškodňována velmi nedostatečně a způsobem, který nebyl - řekněme - správný. Za pracovní skupinu, která se v rámci komise pro dohled na odchod vojsk těmito problémy zabývala, chci říci, že pokládáme za jedině správné, aby všichni občané byli odškodněni dostatečně, přiměřeně a jednotně.

Současně naše subkomise v podstatě už reflektovala většinu námitek, které zde oprávněně přednášeli kolegové Mlynárik, Rajczy, Hubálek a další. Připravili jsme zásady pro jednotné odškodňování; bohužel práce se protáhla až do včerejšího dne a už nebylo technicky možné věc projednat v branně bezpečnostních výborech a předložit vám tisk. Kdyby to bylo bývalo možné, usnesení by možná znělo trochu jinak a zásady pro odškodňování bychom vám předložili dnes ke schválení a přijetí.

Zásady mám před sebou. Mohu vám je přečíst, mohu vás s nimi seznámit, ale nevím, zda by to bylo přiměřené. Mohli bychom to vyřešit jiným způsobem - totiž takovým - a ten navrhuji - že bychom do bodu 2 usnesení vložili do prvé věty za slova: "...po obětech invaze" - přečtu i úsek věty před tím: "K důstojnému odškodnění pozůstalých po obětech invaze podle jednotných zásad, které přijme Federální shromáždění, pokud jim nebyla újma uhrazena v odpovídajícím rozsahu anebo vůbec."

Doporučoval bych, aby zásady byly rozmnoženy a buďto předány co nejdříve plénu, ale dnes se to asi nestihne. (Předsedající M. Šútovec: Ani to nie je v plánu.) Pak doporučuji, abychom přijali takový postup, aby zásady ještě v průběhu tohoto pléna projednaly výbory branné a bezpečnostní, a abychom náš program rozšířili o dodatečné projednání a přijetí těchto zásad, přičemž - jak jsem uvedl - v bodu 2 - by byl zakotven dovětek, který by umožňoval tyto zásady napojit na naše dnešní usnesení. To je můj návrh.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Nie som si istý či Federálne zhromaždenie sa má zaoberať takouto činnosťou, či to nie je skutočne úlohou vlády a ich orgánov. K tomu sa môžme časom vrátiť.

Ako ďalší je do diskusie prihlásený pán minister Vavroušek. Ešte sa písomne prihlásil pán poslanec Kvasnička. Ďalšie prihlášky nemáme.

Dávam slovo pánu ministrovi.

Ministr - předseda FVŽP J. Vavroušek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi tři poznámky.

První je doporučení k bodu 6 návrhu usnesení. Mluví se o ekonomických a ekologických důsledcích škod způsobených na zdraví a životech československých občanů pobytem sovětských vojsk. Doporučuji doplnit také "na životním prostředí". Domnívám se, že to bylo takto míněno, ale myslím, že by to bylo zpřesnění v textu.

Druhá poznámka se týká problému hodnocení ekologických škod. To je velice problematické a musíme rozlišit tři základní roviny. První rovina je faktografický popis toho, co se vlastně v průběhu 22 let stalo. Každá lokalita, kde působili sovětští vojáci, musí mít svůj dokument, kde se bude konstatovat, co se v průběhu let událo. K tomu se používá nejen průzkum podzemních vod a půdy, což jsou samozřejmě největší zdroje ekologických škod, ale také se dotýká lesních porostů, ekosystémů, případně ohrožení nebo narušení rostlinných či živočišných druhů, prostě komplexní zhodnocení území podle metodiky, která je dohodnuta se sovětskou komisí, s jejich ministrem pro životní prostředí.

Druhá rovina je rovina přímých nákladů na monitorování ekologických škod a přímých nákladů na bezprostřední asanaci škod, především následků na čerpání podzemních vod kontaminovaných ropnými látkami nebo jinými škodlivinami. To jsou tedy bezprostředně vyčíslitelné náklady, které samozřejmě souvisejí s cenami, které si určují naše organizace. Ceny jsou obecně nízké, hodnota, která je uvedena v návrhu dohody, je proto reálná, řádově tam mohou být procenta rozdílu.

Musíme rozlišit ještě třetí rovinu, a to je rovina dlouhodobých ekologických důsledků, které souvisejí s tím, jak se postupně prohlubuje poznání rozsahu škod, s tím, jak se postupně mapují rozsahy skládek, protože to není vůbec jednoduchá věc. Nedá se použít nějaká destruktivní metoda, protože třeba při vrtném průzkumu je nebezpečí, že by se narušily barely s ropnými nebo dalšími látkami, například chemickými bojovými látkami. Průzkum jednotlivých skládek si proto vyžádá nějakou dobu.

Navíc znečištění podzemních vod se šíří velmi rozdílnou rychlostí, někdy jen řádově dcm za rok. Znamená to, že vlastní zmapování ekologických škod bude určitou dobu trvat, a je i problém, jakým způsobem vyčíslit náklady na uvedení do původního stavu. Např. půda znečištěná konkrétně chemickými látkami nebo ropnými produkty může být upravena tak, že se vlastně celá kontaminovaná vrstva odstraní a dá se do pece, kde se nežádoucí látky odstraní vyžíháním, nebo se dá upravit chemicky nebo biologicky pomocí mikroorganismu. To velice podstatným způsobem ovlivňuje výši nákladů. To jsou všechno otázky, které nikde ve světě nejsou tímto způsobem zatím řešeny.

Souvisí s tím také problém případných náhradních zdrojů vody. Kdybychom například připustili to, že by došlo k vyřazení zdroje Káraný, který zásobuje asi 16 % Prahy pitnou vodu a mělo by to znamenat budování náhradního vodovodu, třeba z nádrže ve Slapech, pak by náklady s tím spojené činily skutečně řádově desítky miliard. Proto není dost dobře možné provést v tomto okamžiku konečné ekonomické hodnocení ekologických škod. Velmi bych podporoval návrh, aby v dohodě byla otevřena možnost postupně škody vyčíslovat tak, jak budou objevovány a jak budou finančně vyjádřeny. V tomto smyslu je asi skutečně nezbytné stanovit to, co jsme schopni prokázat dnes, na základě dnešních znalostí, ale nechat si otevřená dvířka proto, abychom mohli udělat celkovou inventuru. A ta skutečně z objektivních důvodů potrvá několik let, případně desetiletí, protože až po desítkách let se mohou objevit nějaké velmi vzdálené důsledky.

A třetí poznámka - velmi podporujeme pokračování nebo zřízení té komise, která se předpokládá v bodu 6 usnesení a jsme připraveni vytvořit takový odborný tým nebo odborné zázemí pro práci této komise tak, aby měla skutečně možnost konfrontovat své názory a aby měla k dispozici odborníky, kteří jsou schopni provést detailní průzkum na těch místech, kde poslanci budou mít důvodné podezření, že je třeba průzkum rozšířit nebo prohloubit. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán minister. Vo vašom príspevku doznel istý návrh, ktorý však ako minister dosť dobre nemôžte podať Federálnemu zhromaždeniu. Mám pocit, že pán podpredseda Stank sa chce tohto návrhu chopiť a chce ho podať ako svoj návrh. Je to tak?

Místopředseda FS J. Stank: Áno, vážené Federálne zhromaždenie, aby to bolo formálne v poriadku, tak si osvojujem tento návrh pána ministra Vavrouška a navrhujem, aby v odstavci 6 za slová "československých občanov" bolo doplnené "i na životnom prostredí" a potom by veta ďalej pokračovala. Ďakujem.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem i ja, ako ďalší vystúpi pán poslanec Kvasnička. Prosím.

Poslanec SN L. Kvasnička: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie. Hovorilo sa tu o odškodnení za rôzne ujmy na zdraví, za úmrtia, za poranenia a pod. Ja som sa v tom období, kedy prenikli sovietske vojská na naše územie, krátko potom stretával s častým poškodením duševného zdravia u detí. Rodičia prichádzali s deťmi, ktoré sa v dôsledku týchto stresových situácií začali zajakávať, pomočovať, alebo u nich vznikli rôzne psychosomatické ochorenia, ako napríklad bolesti v rukách, bolesti hlavy a pod. A vyskytli sa i vážne duševné poruchy, ako sú psychózy, samozrejme u starších jedincov a u dospelých ľudí.

V niektorých prípadoch šlo o prechodné ochorenie, v niekoľkých prípadoch šlo o trvalé ochorenia, ktoré trvajú doteraz. Mám za to, že i v týchto prípadoch by bolo potrebné, aby títo ľudia boli odškodnení. Už vtedy sa dožadovali - obzvlášť rodičia, ktorí mali poistené deti - aby im poistka bola vyplatená, čo vtedy nebolo absolútne možné. Preto by som odporúčal a podávam návrh, aby do uznesenia bolo zapracované - podávam návrh na toto znenie: "Poškodená strana bude požadovať i odškodnenie za všetky zhubné následky okupácie, spôsobené na duševnom zdraví našich detí a dospelých občanov." Ďakujem.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Návrh tu odznel, ale nie som si celkom istý, či sa dá realizovať.

Prihlášky do diskusie podané písomnou formou sú už absolvované. Pýtam sa vás, či sa ešte niekto hlási do rozpravy?

Ešte raz sa hlási s technickou poznámkou pán poslanec Sychra.

Poslanec SL M. Sychra: Rád bych upozornil poslance, že celý pobyt sovětských vojsk je komplexem složitých problémů.

Za prvé už byla podepsána smlouva o pobytu těchto vojsk v roce 1968, a to v říjnu, ta obsahuje i klausule, kde se mluví o náhradách škod pozůstalým a padlým. Ale jak zde řekl poslanec Chýlek, je to tam špatně řečeno.

Tato smlouva ovšem nemůže být prohlášena zatím za nulitní dříve, než bude podepsán protokol o odchodu sovětských vojsk, ale nikoliv na úrovni vládních zmocněnců - to už se stalo - ale na vládní úrovni. Potom přijde na řadu podpis smlouvy o náhradách škod. Na to jsou také potřeba dvě strany. Československá vláda to již schválila, ale sovětská nikoliv. Teprve potom, až to sovětská vláda udělá - já doufám, že to udělá - teprve potom do toho může vstoupit parlament, ten může a dokonce bych řekl, že musí v tom okamžiku prohlásit smlouvu z října 1968 za nulitní a potom vznikne prostor i pro dohady o ekologických škodách, které možná bude řešit třetí strana, i o uplatňování náhrad pozůstalých atd.

Já jsem velmi rád, že do toho parlament vstupuje, protože při jednání se sovětskou stranou jsme my poslanci, kteří jsme se toho zúčastnili, často používali jako argument, že ten a ten sovětský požadavek nebude pro parlament přijatelný. Přesto bych rád, aby se to vrátilo trochu do reality a aby se diskuse posunula o kousíček dál. Děkuji.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Najskôr sa hlásil podpredseda Snemovne národov pán Sokol, potom sa ešte raz hlási pán poslanec Rynda.

Místopředseda SN J. Sokol: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, nebojte, nebudu navrhovat žádnou změnu usnesení.

Mluvilo se zde o obětech našich občanů na zdraví a na životech. Nedá mi to a rád bych na tomto místě připomněl jinou věc, o které se zde zatím nemluvilo, a to jsou oběti sovětských občanů na životech při té celé akci. Měl jsem to štěstí nebo smůlu, že jsem viděl takovou soukromě organizovanou popravu neposlušných vojáků ještě v srpnu 1968 a přišlo mi dobré, aby jich někdo aspoň na tomto místě vzpomenul. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: O slovo sa prihlásil poslanec Rynda.

Poslanec SL I. Rynda: Vážení kolegové, já chci pouze doplnit svůj příspěvek precizací návrhu usnesení.

Navrhuji doplnit bod 7 následujícím zněním: "Federální shromáždění požaduje, aby skutečná výše škod, způsobených na životním prostředí byla přesně vyčíslena podle metodiky garantované vládou. Výsledky činnosti orgánů pověřených zjištěním a vyčíslením škod bude vláda zveřejňovat průběžně v rozsahu přiměřeném laické a odborné veřejnosti.

Předběžná zpráva bude Federálnímu shromáždění předána k 1. 12. 1991 a poté zveřejněna. Výjimku tvoří takové expertízy, jejichž ekonomická náročnost by přesáhla užitek z vyčíslení plynoucí.

Na vysvětlení k poslednímu bodu: náročnost některých průzkumů je opravdu obrovská a vzhledem k tomu, že jsem vyjádřil důvodnou pochybnost, že veškeré škody nebudou České a Slovenské Federativní Republice nahrazeny, nebylo by zřejmě účelné v některých odůvodněných případech veškeré expertízy požadovat.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Prehlasujem rozpravu za skončenú. Bolo v nej podaných niekoľko pozmeňovacích návrhov. Pýtam sa poslanca Deyla, ktorý správu predniesol, či sme schopní tieto návrhy usporiadať v ich časovom poradí, hlasovať o nich a mať k dispozícii text, ktorý by bol prehľadný, alebo sa dohodneme na tom, že zostavíme z návrhov akýsi písomný materiál a zajtra hlasovaním rozhodneme o celej záležitosti. Bol by som nerád, aby táto chvíľa, ktorú pokladáme do značnej miery za slávnostnú, bola poznamenaná hlasovaním, ktoré by eventuálne malo nejaké formálne chyby. Preto navrhujem, aby sme túto záležitosť teraz odložili s tým, že navrhovatelia sa zídu s poslancom Vojtechom Deylom, pripravia kvalifikovaný návrh na hlasovanie a zajtra ako prvý bod programu toto uznesenie prijmeme. Mal by niekto námietky proti takémuto postupu? (Námitky nejsou.) Prikláňam sa k tomu, že budeme o návrhu tohto uznesenia hlasovať zajtra. Bude to programový bod č. 1 zajtrajšieho jednania.

Ďakujem kolegovi Deylovi.

Ako ďalší bod programu teraz prejednáme návrh uznesenia zahraničných výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov na prijatie ponuky Severoatlantického zhromaždenia na pridružené členstvo Federálneho zhromaždenia ČSFR v Severoatlantickom zhromaždení (tlač 720).

Návrh uznesenia odôvodní predseda zahraničného výboru Snemovne národov, poslanec František Šebej. Dávam mu slovo.

Poslanec SN F. Šebej: Vážený pán predsedajúci, kolegovia a kolegyne, vážení hostia, skôr než začnem hovoriť, dovolím si upozorniť vás na takúto okolnosť, že v materiáloch, ktoré sme dnes dostali na stoly, sa v Informáciách pre poslancov Federálneho zhromaždenia č. 5/1991 nachádza na stranách 6 až 25 kompletný písomný materiál k organizácii i k návrhu, o ktorom budeme hovoriť.

Čo viedlo zahraničné výbory k podaniu tohoto návrhu? Zároveň vám chcem dať informáciu, o akú organizáciu sa jedná, do ktorej by mal náš parlament vstupovať.

Podotýkam, že sa jedná o vstup a aktivitu nášho parlamentu, nie Československa ako štátu. Nie je to akcia vlády, je to vstup nášho parlamentu do jednej z medziparlamentných štruktúr, ktoré v Európe existujú. Historicky je Severoatlantické zhromaždenie zhromaždením vybraných členov parlamentov krajín Severoatlantického zhromaždenia ako vojenskej štruktúry a od roku 1966 nesie konkrétny názov NORTH ATLANTIC ASSEMBLY - Severoatlantické zhromaždenie. 16 členských štátov NATO, parlamenty týchto 16 členských štátov používajú Severoatlantického zhromaždenia ako prostriedku dorozumenia medzi zákonodarnými zbormi krajín aliancie.

Severoatlantické zhromaždenie k vojenským štruktúram NATO nemá prakticky žiadny vzťah. Na NATO je nezávislé. To považujem za dôležité zdôrazniť, aby nevznikol náhodou dojem, že hovoríme o vstupe do vojenských štruktúr Severoatlantického paktu. Severoatlantické zhromaždenie nie je identické a je nezávislé na Severoatlantickom pakte. Vytvára však pojítko medzi parlamentmi členských štátov, má pravidelné stretnutia, výročie na jeseň, okrem toho organizuje konferencie a semináre.

Keď došlo vo východnej a strednej Európe k historickým politickým zmenám, zaoberalo sa tým pochopiteľne i Severoatlantické zhromaždenie, pretože zmeny nemohli zostať nereflektované bezpečnostnými štruktúrami. Severoatlantické zhromaždenie prijalo rezolúciu, v ktorej medzi iným ponúka bývalým vtedy ešte členským štátom Varšavskej zmluvy takzvaný štatút pridruženého členstva.

Pripomínam, že takéhoto výročného zasadnutia sa delegácia nášho parlamentu zúčastnila už na jeseň minulého roku. Viedol ju predseda Federálneho zhromaždenia Alexander Dubček. Na tomto výročnom zasadnutí boli prítomné delegácie všetkých členských štátov Varšavskej zmluvy vrátane sovietskej delegácie, ktorá bola vedená generálom Lobovom, v tej dobe šéfom generálneho štábu Varšavskej zmluvy.

Ako reagovali na túto ponuku ostatné vtedajšie členské štáty Varšavskej zmluvy? Maďarsko už túto ponuku prijalo, parlament štatút pridruženého člena akceptoval, u nás o ňom jednali zahraničné výbory. Všetky bývalé členské štáty Varšavskej zmluvy všetky akcie Severoatlantického zhromaždenia pravidelne obosielajú svojimi delegáciami vrátane Sovietskeho zväzu. Severoatlantické zhromaždenie je v rámci existujúcich medziparlamentných štruktúr v Európe považované za vhodný zárodok budúcich parlamentných štruktúr KEBS v Európe. Má tú výhodu, že na rozdiel od ostatných európskych parlamentných štruktúr, ako napríklad Rada Európy, obsahuje v sebe i parlamentárov USA a Kanady a prizvaním parlamentárov stredoeurópskych a východoeurópskych krajín a parlamentárov sovietskych v podstate pokrýva celé parlamentné spektrum krajín, ktoré vytvárajú helsinský proces.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP