Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Šilhánovi. Chce
sa ešte niekto vyjadriť v rozprave k uzneseniu? Nikto
sa nehlási. Prehlasujem rozpravu za skončenú.
Žiada o záverečné slovo pán poslanec
Klaus. Žiada. Prosím, aby ho predniesol.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Pokusil bych se reagovat
na některé z připomínek i na návrh
usnesení.
Vezmu nejdříve návrh usnesení. Ono
se to s připomínkami prolíná. První
otázka se týká bodu 3 a), že došlo
ke změnám, o nichž Federální
shromáždění nebylo informováno,
ač to bylo uloženo usnesením vlády ministrovi
financí. Jestliže jsme nesplnili usnesení vlády,
měla by nás za to kritizovat vláda. Připravili
jsme do vlády materiál za prvních osm měsíců.
Tento materiál v našem složitém systému
prošel všemi třemi hospodářskými
radami, finančními radami, třemi vládami.
Než vším tím prošel, uplynuly asi
dva měsíce. Pak jsme dostali za úkol tento
materiál předložit. Nám se zdálo,
že to bylo pozdní předložení, protože
jsme už měli ekonomická data dva měsíce
novější. Dostali jsme za úkol materiál
přepracovat a doplnit ho o další dva měsíce.
Ve stejné chvíli, kdy jsme materiál měli,
jsme vám už předkládali první
návrh státního rozpočtu na rok 1991.
Tím došlo k časovým skluzům,
které já neomlouvám, pouze vysvětluji,
jak se to stalo. To je první věc.
Neřekl bych, že je pravdivé, že Federální
shromáždění nebylo informováno.
Jde ale o to, jak bylo informováno. Největší
kvantitativní změna, ke které došlo
ve státním rozpočtu, byla změna související
s eliminací záporné daně z obratu
a její převedení do státního
vyrovnávacího poplatku.
To bylo naprosto dominantní kvantitativní změnou.
Tato změna samozřejmě prošla Federálním
shromážděním, protože státní
vyrovnávací příspěvek byl schvalován.
Kdyby tomu tak nebylo, nemohli bychom ho vyplácet. V podstatě
se k tomu Federální shromáždění
vyjádřilo. Díky tomu se změnily další
položky na straně příjmů a na
straně výdajů.
Teď provádíme další změny
státních rozpočtů. V posledních
týdnech jsme o nich diskutovali na finančních
radách, ve vládách. Dnes je projednala federální
vláda. Uložila mi, abych o tom okamžitě
informoval Federální shromáždění.
Dnešní materiál vlády bude po úpravách,
které budou provedeny velmi rychle, o změnách
státního rozpočtu na rok 1991, připraven
k zaslání do Federálního shromáždění.
Co se týče bodu 3 b), snažil jsem se v úvodu
vysvětlit státní finanční aktiva
a pasíva. Chtěl bych říci, že
se jedná o komplikovanou otázku metodiky vyčíslování
těchto tokových a stavových veličin.
Není to otázka zamlčování určitých
položek. Je to těžký ekonomický
problém. Snažíme se ho co nejvíce zprůzračnit
i sami pro sebe. Není v tom záměr vlády
tyto věci schovávat. Doporučoval bych, aby
byl bod 3 b) vyškrtnut. Několikrát to zde zaznělo
- pan poslanec Zeman, Schneider a další - nejde o
zdroj úhrady. Vůbec nejde o zdroj úhrady.
Jde pouze o to, jak bude saldo státního dluhu uvedeno,
zda bude uvedeno v té či oné položce.
Pro nás je to těžká metodická
otázka, jak to dále řešit.
K bodu 3 c) bych chtěl říci, že je v
našem zájmu vykazovat státní rozpočet
co nejtransparentněji, co nejprůhledněji.
Prohlašuji, že je stejně transparentní
vám jako nám. Hledáme optimální
strukturu všech těchto veličin, které
by nám umožňovaly pro strom vidět les,
ale zároveň pro les neztrácet jednotlivé
stromy. Je to otázka vyvážení. Jsme
si toho vědomi. Bude se o tom diskutovat při návrhu
nového státního rozpočtu v jednotlivých
kapitolách.
K bodu 4 a) říkám, že ano, předložíme
v těchto dnech to, co dnes přijala federální
vláda.
4 b) - o tom jsem se již vyjadřoval.
4 c) - myslím, že to není přesné.
Chtěl bych říci, že vstupem do MMF pro
nás není závazná metodika rozpočtu
používaná MMF. Každý stát
může mít metodiku jakou chce. Metodika MMF
směřuje pouze k tomu, aby mu členské
státy předávaly informace o svých
rozpočtech podle jednotné metodiky, aby tímto
způsobem byla zajištěna jejich srovnatelnost.
Není to otázka podrobnosti nebo nepodrobnosti. Snažíme
se vytvářet takovou metodiku, která by kryla
naše vnitřní potřeby či potřebnou
míru podrobnosti, přitom aby byla snadno transformovatelná
na metodiku MMF.
Slovenskou otázku bych zde nerozvíjel, je špatně
nastolená. Jestli někdo z nás nebude mít
už posledního dne měsíce peníze,
pak je irelevantní zkoumat, zda jsem prvního utratil
více nebo jsem utratil víc poslední den měsíce.
Je to makroekonomické saldo, makroekonomický zbytek,
který v žádném případě
není rozklíčovatelný.
O druhém čtvrtletí (bod 4 e) zprávu
samozřejmě předložíme a pokusíme
se odhadnout vývoj do konce roku.
Bod 4 f) doporučuji nepřijmout, protože dlouhodobé
záměry v rozpočtu, v ekonomice, která
se transformuje, jsou naprosto neformulovatelné. Vy budete
schvalovat daňové zákony. Budeme diskutovat
o daňové kvótě, jak velké budeme
chtít mít rozpočty, jak vysoké nebo
nízké daně. Teď dělat dlouhodobé
výhledy státního rozpočtu technicky
není možné.
Pan poslanec Borguľa řekl, že se v roce 1990
budeme hospodářsky pohybovat po jiné než
předpokládané cestě. Doporučoval
bych, abychom dobře zvážili, než použijeme
tuto větu. V roce 1990 došlo k poklesu dodávek
fundamentální suroviny - ropy o více než
20 %. To, že přitom došlo k poklesu hrubého
vyrobeného produktu o pouze 3,0 %, je považováno
za mimořádný úkaz adaptace naší
ekonomiky. Nepoužíval bych slovo o jiné trajektorii
v tak silně negativistickém tónu. Nevím,
co se nám vytýká, že jsme v roce 1990
přenesli něco na bedra občanů. Myslím,
že jste si všimli v rozpočtu i v mém projevu,
že nominální příjmy obyvatelstva
vzrostly v roce 1990 o 8,6 %. Inflace dosáhla 10 %, takže
mezera 1,4 opravdu neznamenala nějaké fatální
přenesení problémů naší
ekonomiky na bedra občanů.
Dopad devalvace na organizace zahraničního obchodu
není ještě uzavřená věc.
Něco řešíme již nyní, konečné
řešení hledáme.
Pan poslanec Zeman navrhuje jednu myšlenku zprávy
ex post... Prostor pro modifikace ex ante se diskutoval ve Federálním
shromáždění. Byl nesmírně
zúžený. Myslím, že bude vhodná
příležitost diskutovat o tom na základě
provedených úprav ve státních rozpočtech.
Myslím, že by bylo dobré využívat
v parlamentu diskuse o tom, zda jsme již překročili
tuto mez nebo ne. Úvaha, že na tři, šest
měsíců snížíme daň
z toho či onoho - je třeba prodiskutovat.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu ministrovi, teraz prerušíme
naše jednanie do doby, než príde medzi nás
prezident Talianskej republiky, pán Francesco Cossiga.
Doporučoval by som, aby sme ukončili tento bod a
aby sme pokračovali v jednaní po skončení
návštevy tým, že by sme hlasovali o jednom
alebo dvoch pozmeňovacích návrhoch, ktoré
tu boli predložené, a potom o celom uznesení.
Tým by sme mohli splniť celý náš
program a v podstate týždenný program. Takže
prosím vás, aby sa po ukončení tejto
návštevy zostali na svojich miestach, aby sme ešte
absolvovali to hlasovanie.
Teraz prosím, aby ste zotrvali na svojich miestach a vyčkáme,
až príde táto vzácna návšteva.
Předseda FS A. Dubček: Vážený
pán prezident Cossiga, je pre mňa veľkou cťou,
že vás môžem privítať na pôde
nášho Federálneho zhromaždenia. Taliansko
je pre nás, pre všetkých, nielen krajinou krásnou,
ale i blízkou. Cítime sa byť s vašou krajinou,
s vaším ľudom spätí tisícerými
nitkami veľkej histórie, kultúrneho pôsobenia,
ktoré vždy malo veľký vplyv na naše
dianie. Nezabúdame, s akou vášňou, temperamentom
a rozhodnosťou sa ľud vašej krajiny a i politickí
predstavitelia zasadzovali za slobodný rozvoj našej
krajiny v dobe násilného zásahu do československého
diania.
Veľmi dobre sme si vedomí, akú podporu sme
mali v Taliansku i vo vás, pán prezident, osobne,
pri našich snahách o prijatie za člena Rady
Európy.
Rád si spomínam na tohtoročnú návštevu
našej parlamentnej delegácie v Taliansku, na jej prijatie
a rozhovor s vami. Všade vo všetkom sme pociťovali
vašu osobnú podporu. Všetko to, čo ste
učinili a robíte v prospech našej krajiny,
cítime ako morálny záväzok urobiť
všetko, čo je v našich silách, aby sme
sa stali dôstojným článkom rodiny európskych
štátov, a preto my v našej zahraničnej
orientácii nemáme alternatívu. Nemáme
alternatívu preto, pretože naše kroky, naša
legislatíva, naše dianie, smerujú jednoznačne
ku krajinám Európskeho spoločenstva.
Pán prezident, buďte nám srdečne vítaný.
Prosím vás, aby ste sa ujal slova. (Potlesk.)
Prezident Italské republiky Francesca Cossiga: Vážený
pane předsedo, chtěl bych vyjádřit
svůj nejsrdečnější dík
vám a vašim kolegům za privilegium, kterého
se mi dostalo a které je velkou ctí pro mne osobně
i pro moji zemi, že mohu dnes promluvit na tomto dnešním
slavnostním shromáždění, jehož
samotné složení odráží s
hlubokou opravdovostí radikální změny
demokratického rázu, které se udály
ve Střední a Východní Evropě
a zejména v Československu v magickém období
na přelomu roku 1989 a první polovině roku
1990.
Přeměny, i když byly tyto přeměny
ovlivněny také mnoha faktory mezinárodního
charakteru, jejich hlavní impuls vyšel z nepotlačitelné
touhy občanů těchto zemí po svobodě
a z vůle dojít pokojnou cestou k vítězství
institucionálního společenského modelu
založeného na respektování lidských
práv a na ryze demokratických zastupitelských
mechanismech.
Nadšení, s jakým Itálie spolu s ostatními
liberálně demokratickými zeměmi pozdravila
na přelomu let 1989 - 1990 konec krutého totalitárního
období ve středu Evropy a souběžné
vytváření parlamentních realit jednoznačně
západoevropského typu vzešlých ze svobodných
voleb konaných v loňském roce. Nemohlo se
nespojit. V případě vaší země
nadšení zákonitě navázalo na
dosud živou vzpomínku na Pražské jaro
před 23 lety. Ačkoliv toto období mělo,
bohužel, krátké trvání, přispělo
k tomu, že v následujících smutných
letech po jeho potlačení a pozdějším
útlaku ze strany vašeho vlastního režimu
jsme si my všichni v sobě udrželi živé
vědomí nutnosti neustat ve snaze po překonání
skutečností, které oloupily náš
kontinent o tak velkou část jeho nejstarších
kulturních a lidských kořenů. Pozorujeme
proto s velkým potěšením, že ve
vaší zemi a v tomto shromáždění
vykonávají odpovědné funkce mnozí
z těch, kteří byli protagonisty oné
nádherné stánky dějin, počínaje
Vámi, pane předsedo, jenž jste i pro Vaše
osobní zážitky považován za nejvýraznější
symbol onoho ušlechtilého pokusu a jako takový
jste námi všemi Evropany obdivován a milován.
(Potlesk.) Vám a všem těm, kteří
v druhé polovině 70. let podpisem Charty 77 zahájili
odvážný boj za nové Československo
zbavené břemene ideologie a založené
opět na onom morálním zákoně,
o kterém mluví váš filozof Rádl,
bychom rádi vyslovili svoji velikou úctu. Jsme si
ovšem současně vědomi obtíží,
které vás ještě čekají
na vaší cestě k úspěšnému
završení onoho komplexního díla ekonomické
a institucionální rekonstrukce. Přejeme vám,
aby tato cesta byla jednotná, založená na vzájemném
porozumění nutném k definitivnímu
zakotvení vaší země v právním
státě a v tržní ekonomice.
V této perspektivě má samozřejmě
mimořádný význam nelehký a
současně vznešený ústavodárný
úkol, který si vaše shromáždění
předsevzalo.
Pane předsedo, cíle, kterých již dosáhlo
v průběhu necelých dvou let toto shromáždění,
před nímž mám dnes čest mluvit,
jsou pro nás všechny důvodem k opravdové
radosti. Byl dosažen konsolidovaný rámec společenského
života věrný tradičním hodnotám,
jako je tolerance, vzájemný respekt, důsledná
ochrana svobod jednotlivce a citlivost pro potřeby slabších
skupin obyvatelstva, o něž usilovaly již v meziválečném
období tak velké osobnosti, jako byl Masaryk, Štefánik
a Beneš. Pro nás všechny je toto velkým
potěšením.
Listina základních lidských práv a
svobod přijatá ústavním zákonem
v únoru loňského roku má pod tímto
zorným úhlem úlohu skutečného
a vlastního klíče ke změně
pořádků nového a demokratického
Československa. Stačí citovat opatření
velkého symbolického významu, které
potvrzuje nadřazenost mezinárodních dohod
o lidských právech nad národní legislativou.
Ale neméně významnými se jeví
i ostatní zákony přijaté tímto
Federálním shromážděním
- zrušení trestu smrti, zřízení
ústavního soudu po 60-ti leté přestávce,
zákony ekonomického charakteru podporující
vznik zdatnější a otevřenější
občanské společnosti nebo nedávno
přijatý soubor zákonných opatření,
jímž se ruší všechna dříve
existující omezení svobodného pohybu
občanů.
Toto vše svědčí o tom, že vaše
země udělala rozhodné kroky na cestě
k plnému návratu do Evropy ve smyslu zásad
třetího koše Helsinského procesu, zásad,
které napomohly k tomu, aby se ve střední
a východní Evropě, a zvláště
v Československu, znovu objevily ty demokratické
reality, zkušenosti a humanismus, jejichž toto shromáždění
je viditelným projevem.
S velkým znepokojením sleduje Itálie dramatický
vývoj v tak blízké Jugoslávii, k níž
je naše země vázána hlubokými
přátelskými vztahy a dlouholetou spoluprací.
Poslední události a krvavé srážky
ve Slovinsku a Chorvatsku - to jsou sousedící republiky
s Itálií - vyvolaly v Itálii obavy a strach
o další budoucnost těchto republik a všech
národů Jugoslávie. Především
proto, že s těmito dvěma republikami máme
nejen společnou hranici, ale pojí nás také
dávná historická a kulturní pouta.
Přáli bychom si proto, aby dosažené
dohody vešly co nejdříve v platnost. V Itálii
všechno toto způsobilo velké dojetí,
velký zájem a přání lepší
budoucnosti pro všechny národy a republiky Jugoslávie.
Přejeme si tedy proto, aby dosažené dohody
vešly co nejdříve v platnost.
Jedná se především o jednání
Evropských společenství v koordinaci se svými
partnery z Evropských společenství. Itálie
bude i nadále nápomocna přispět jakýmkoli
způsobem k vyřešení jugoslávského
problému tak, aby byly respektovány všechny
demokratické hodnoty, zajištěna lidská
práva a práva národnostních menšin
a aby byly dodržovány helsinské a pařížské
závěry.
Pokud se týká všeobecně vývoje
ve střední a východní Evropě,
Itálie byla seznámena s jejich záměrem
pokračovat neochvějně v započaté
cestě a bude proto vyvíjet úsilí,
jak pomoci v rovině bilaterální, tak multilaterální,
a udělá vše pro to, aby přátelské
České a Slovenské Federativní Republice
- právě tak jako ostatním novým demokraciím
tohoto regionu - nikdy nechyběla přesvědčivá
opora veřejného mínění, parlamentů
a evropských vlád. (Potlesk.)
Pochopitelně je mnoho odvětví, v nichž
naše podpora posílení stabilního demokratického
rámce může najít konkrétní
uplatnění. Od oblasti ekonomické, neboť
nemůže existovat pravá demokracie, když
neexistují záruky přijatelných životních
podmínek pro všechny, tak v oblasti kulturní
a politické. Ve všech těchto oblastech Itálie
hodlá postupovat se stejným úsilím
a důsledností.
Budiž mi na tomto místě dovoleno zmínit
se o dvou z mnoha cílů, které chce Itálie
sledovat za účelem přispění
k úspěchu vámi zaváděných
reforem. První z nich, který bych mohl definovat
jako středně krátkodobý, spočívá
v trvalé podpoře nabízené nejpotřebnějším
institucím v jejich činnosti na důležitém
úkolu revize ústav, řízení
a parlamentních shromáždění,
které ve střední Evropě vzešly
ze svobodných voleb v roce 1990. Mám na mysli především
Radu Evropy, kterou jsem nedávno navštívil
a do níž k naší velké radosti Československo
vstoupilo nedávno a jejíž komisi pro demokracii
a právo Itálie hostí v Benátkách.
Tato komise dokázala, že je cenným nástrojem
pro předávání našich výsledků
a zkušeností na ústavním a právním
poli. Mám na mysli také dimenzi meziparlamentního
dialogu, o který byla nedávno obohacena i pentagonální
iniciativa, která se projevila i díky společné
a přesvědčivé účasti
Itálie a Československa jako jedna z nejplodnějších
a nejkonkrétnějších forem spolupráce
mezi zeměmi z různých oblastí.
Druhým z cílů, o nichž jsem se zmínil
a který je zařazen do širší časové
perspektivy, je udělat vše pro to, aby země
dunajsko - balkánské oblasti, země okouzlující
střední Evropy nezůstaly a necítily
se vyloučeny z rozsáhlého procesu integrace
Evropy, jejíž hlavní jádro je reprezentováno
evropskou dvanáctkou.
Také proto se radujeme z nedávného úvodu
k jednání s Československem, Polskem a Maďarskem
ve věci dohod a přidružení k Evropským
společenstvím, která obsahují - jak
známo - i důležitou vůli k politickému
dialogu. Evropa, to chci opětovně zdůraznit,
Evropa dvanáctky, skutečně není a
nechce být v žádném případě
žádnou pevností ani pro USA, ani pro Kanadu,
ani pro své východoevropské sousedy, ani
pro Sovětský svaz. Chce se stát základním
prvkem panevropské integrace, která překročením
svého čistě geografického významu
dokáže obsáhnout celou starou Evropu, stará
Evropa a nová Evropa, od San Francisca po Vladivostok,
aby bylo možné společně vytvořit
základy 21. století, které už klepe
na dveře.

