Myslím, že na rozdíl od toho, co nás
učili a co nám léta vtloukali do hlavy, nebyla
Varšavská smlouva nástrojem míru, ale
nástrojem agrese, jak to už řekli moji předřečníci.
V souvislosti s tím, co se stalo v Maďarsku i co se
stalo v Československu, to vyplynulo jasně na povrch.
Také si musíme uvědomit, že naše
země byla navíc postižena exploatací
cenné suroviny, to znamená uranu. O tom by mohli
mluvit vězňově z Konfederace politických
vězňů. Při exploataci uranu, která
byla přímo řízena sovětskou
vládou, respektive Sovětskou armádou, a byla
pro naši zemi vrcholně nevýhodná, byly
hrozně ovlivňovány lidské osudy.
Pokud jde o vztah k naší armádě, ještě
před pěti lety jsem měl tu "čest"
sloužit v řadách naší armády,
tehdy socialistické, v západní části
naší republiky a to, co jsem měl možnost
zažít během jednoho roku služby, se dá
přirovnat skutečně k devastaci naší
armády. Sovětská armáda totiž
vůbec nepotřebovala, aby byla jakákoliv jiná
armáda, řekněme motostřelecké
složky, bojeschopná; potřebovala, aby zde byl
"kanonenfutr", a aby mladá generace byla maximálně
"zglajchšaltována".
Z toho hlediska, vážené dámy a pánové,
mi také dovolte říci několik ostřejších
slov na adresu tehdejší úlohy KSČ, která
se naprosto podvolila úloze satrapy v naší
zemi ve službách Komunistické strany Sovětského
svazu a v armádě dělala toho pohůnka,
kterého dělala. Za devastaci naší armády
nese zodpovědnost právě tato strana, má
za ní odpovědnost Sovětský svaz. To,
v čem se dnes v armádě potácíme,
co dnes musíme předělávat, způsobil
i vliv politiky Sovětského svazu a celé Varšavské
smlouvy.
Budování nové armády bude narážet
na řadu problémů, zejména v personální
situaci, v obsazování důstojnických
sborů. Rada našich generálů a velitelských
osobností studovala v Sovětském svazu. Studovat
samozřejmě není nic špatného,
ovsem studovat pouze u jednoho a ještě u takového
partnera, kterým dříve Sovětský
svaz byl, jistě nepřispělo k obranyschopnosti
našeho státu. Myslím, že v tomto směru
můžeme očekávat zlepšení.
Chtěl bych na vás apelovat, abyste si uvědomili
historickou důležitost tohoto okamžiku. Žili
jsme od roku 1955 de jure a od roku 1945 de facto pod knutou Sovětského
svazu. Jedním z aktů, který nás z
tohoto područí vysvobodil, byl odchod sovětských
vojsk, ke kterému jsme před nedávnou dobou
zde přijímali usnesení. Druhým důležitým
aktem je právě ratifikace protokolu dnes. Uvědomme
si, že řada z nás, jak tu sedíme, se
narodila už v době, kdy Varšavská smlouva
existovala. To je i můj případ. Rozhodně
většina prožila rozhodující období
svého života v době,kdy jsme byli pod sovětskou
nadvládou. Často se mi v poslední době
zdá, že veřejnost ani političtí
činitelé nedoceňují tyto okamžiky,
které jsou vpravdě historické.
Měli bychom dnes přistupovat k ratifikaci protokolu
s pocitem vnitřní slavnosti a uspokojení,
protože je to skutečně akt důležitý,
který bude velmi výrazně zapsán v
naší historii.
Já jsem si dovolil trošičku doplnit menším
srovnávacím historickým exkursem informace,
které nám už dali moji předřečníci.
Jako zpravodaj výborů Sněmovny lidu a na
základě toho, co už bylo řečeno,
vám doporučuji vyslovit souhlas s Protokolem o ukončení
platnosti Smlouvy o přátelství, spolupráci
a vzájemné pomoci podepsané ve Varšavě
dne 14. května 1955 a Protokolu o prodloužení
její platnosti podepsaného dne 26. dubna 1985 ve
Varšavě, podepsaný v Praze dne 1. července
1991.
Nepřál bych si nikdy, aby se naše obranyschopnost
ještě někdy konstituovala tak, aby o tom bylo
možno napsat: "Konference probíhala v ovzduší
naprosté jednomyslnosti, která je výrazem
srdečného přátelství a spolupráce
bratrských národů tábora míru,
demokracie a socialismu." To je výňatek ze
závěrečného komuniké varšavské
konference evropských států o zajištění
míru a bezpečnosti v Evropě. Nepřeji
si to, a myslím, že si to nepřeje naprostá
většina z nás, kteří tu sedíme
a naprostá většina těch, kteří
budou pozorně sledovat, jak dnes tady rozhodneme.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Křížovi.
Kdo se hlásí do diskuse? Nehlásí se
nikdo.
Ptám se pana premiéra, zda si přeje závěrečné
slovo. (Nepřeje.) Zpravodajové si přejí
ještě vystoupit? (Nepřejí.)
Vážené kolegyně a kolegové, přistoupíme
k hlasování. Konstatuji, že ve Sněmovně
lidu je přítomno 86 poslanců, ve Sněmovně
národů 94 poslanců, z toho 52 z České
republiky a 42 ze Slovenské republiky. Obě sněmovny
jsou usnášeníschopné.
Hlasujeme o návrhu schvalovacího usnesení,
které je uvedeno v parlamentním tisku 753. Nejprve
budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.
(Hlasování v 9.49 hodin.)
Kdo z poslanců Sněmovny lidu je pro návrh
tohoto usnesení, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko!
(Hlasuje se.) Děkuji. (90) Devadesát.
Kdo je proti? (0) Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? (3) Tři.
Devadesát poslanců je pro, nikdo není proti,
tři se zdrželi, dva poslanci nehlasovali. Sněmovna
lidu s návrhem vyslovila souhlas.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.
Kdo z nich je pro tento návrh usnesení, ať
zvedne ruku a stiskne tlačítko!
(Hlasuje se.) Děkuji. (96) Devadesát šest.
Kdo je proti? (0) Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? (0) Nikdo.
Devadesát šest poslanců hlasovalo pro, nikdo
nebyl proti, dva poslanci nehlasovali. I Sněmovna národů
návrh usnesení schválila. (Potlesk.)
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
ČSFR souhlasí s Protokolem o ukončení
platnosti Smlouvy o přátelství, spolupráci
a vzájemné pomoci, podepsané ve Varšavě
dne 14. května 1955 a Protokolu o prodloužení
její platnosti, podepsaného 26. dubna 1985 ve Varšavě,
podepsaným v Praze dne 1. července 1991.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 175, SL
č. 275, SN č. 281)
Tím je tento první bod uzavřen.
Jako další bod budou pokračovat interpelace,
ale než bychom přestoupili k interpelacím doporučuji,
abychom zvolili dohadovací výbor k návrhu
zákona o navrácení majetku řádům
a kongregacím. Na základě doporučení
politického grémia vám předkládám
tento personální návrh na složení
tohoto výboru. Ze Sněmovny lidu to budou poslanci
Benda, Kopřivová, Šormová, Hanák,
Jansta a E. Šimko. Za Sněmovnu národů
poslanci Fišera, Bureš, Matochová, Horský,
Vosček a Roman.
Jsou nějaké připomínky nebo doplňující
návrhy? Není tomu tak?
Poslanci Sněmovny lidu budou hlasovat o návrhu na
složení dohododovacího výboru. Kdo z
poslanců Sněmovny lidu je pro poslance, které
jsem uvedl, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko!
(Hlasuje se v 9.50 hod.) Děkuji. (81) Osmdesát jedna.
Je někdo proti? (1) Jeden.
Zdržel se někdo hlasování? (4) Čtyři.
Pět poslanců nehlasovalo. Sněmovna lidu svou
část dohodovacího výboru zvolila.
Nyní hlasují poslanci Sněmovny národů.
Kdo z poslanců Sněmovny národů je
pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko!
(Hlasuje se v 9.51 hod.) Děkují. (88) Osmdesát
osm.
Je někdo proti? (0) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (6) Šest.
Dva poslanci nehlasovali. Sněmovna národů
svou část dohodovacího výboru zvolila.
(Poznámka redakce: usnesení SL č. 277, SN
č. 283)
Prosím členy dohodovacího výboru,
aby se dostavili k místností 026 po skončení
dopolední části této schůze.
Nyní předávám řízení
schůze předsedovi SN Šútovcovi a zároveň
prosím členy politického grémia, aby
se dostavili na krátkou poradu do místnosti 026.
O slovo se hlásí poslanec Vild.
Poslanec SN J. Vild: Pane předsedo, chtěl bych požádat,
jestli byste mohl dát hlasovat o návrhu poslaneckého
klubu Občanského hnutí, aby na pořad
této společné schůze po projednání
výbory, byly zařazeny zásady zákona
o výkonu některých funkcí.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Chtěl bych říci,
že tato otázka se včera projednávala
na politickém grémiu. Stanovisko většiny
poslaneckých klubů vyznělo v tom smyslu,
že by stačilo projednat tyto zásady ve výborech.
O slovo se hlásí poslanec Soukup.
Poslanec SL J. Soukup: Vážené Federální
shromáždění, mám za to, že
komentář k tomuto problému je potřeba
krátce doplnit. Poslanecký klub občanského
hnutí vítá fakt, že zásady tohoto
zákona budou projednány ve výborech. Měli
jsme však za to, že pokud by tyto zásady projednaly
výbory a po té ještě plénum v
průběhu této 16. schůze, že bychom
přijetí zákona výrazně urychlili
a že usnesení, které by vzešlo z projednávání
zásad na plénu by nám usnadnilo situaci při
podzimním projednávání. Připojujeme
se ke všem aktivitám a vítáme podporu
všech klubů, které nás podpoří
ve snaze o co nejrychlejší přijetí tohoto
zákona.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Hlásí se poslanec
Pernica.
Poslanec SN F. Pernica: V dnešním Špíglu
se ocitly tyto řádky. Z posledního politického
grémia Federálního shromáždění
prosákly zprávy o následující
diskusi. Doufám, že teď, když se grémium
sejde, že najde toho, kdo tyto informace podal a bude nás
potom informovat.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Pane kolego, musím
vám říci, že se politické grémium
zatím nikdy Špíglem nezabývalo.
Hlásí se poslanec Voleník. Poslanec SL L.
Voleník: Pane předsedající, myslím,
že jste naše kolegy nepochopil. Tady se jedná
o to, že předpokládáme, že v politickém
grémiu některá z vážených
osobností sama řekne, kdo to byl, kdo podal Špíglu
zprávu. Jde o to, že z tohoto grémia mohou
pronikat informace do těchto novin.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Já se samozřejmě
členů politického grémia zeptám.
Poslanec Voleník.
Poslanec SL L. Voleník: Měl bych poznámku
k otázce projednávání zásad
zákona plénem. Znovu bych chtěl akcentovat
otázku, kterou jsem akcentoval již včera, otázku,
že skutečně předchozí jednací
řád, který upravoval konkrétně
projednávání zásad zákona,
vycházel z toho, že zásady zákona se
projednají ve výborech, soustředí
se v rukou ústavně právního výboru
a ten je vrátí navrhovateli. Nový jednací
řád tyto věci vůbec neupravuje, a
pokud se nepletu, tak se zatím i za účinnosti
nového jednacího řádu při projednávání
zásad zákona v tomto parlamentu postupovalo prakticky
stejným způsobem jako se postupovalo podle jednacího
řádu předchozího.
Dále bych chtěl podotknout, že pokud by docházelo
k nějakým nedorozuměním ohledně
této otázky, tak přímo v § 38
v textu odstavce 2, vyplývá, že otázka
projednávání návrhů zákonů
je jiná než otázka projednání
zásad návrhů zákona. Čili,
že na projednání zásad návrhu
zákona se nevztahuje procedura jako při projednání
návrhu zákona.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Kolegové, doporučoval
bych nevést příliš obsáhlou procedurální
diskusi. Je třeba říci, že pan poslanec
Voleník má pravdu, pokud jde o starý jednací
řád.
Starý jednací řád skutečně
předpokládal, že zásady se projednají
ve výborech, shrnutí připomínek provede
ústavně právní výbor a takto
zesumarizované připomínky zašle navrhovateli.
Pokud jde o nový jednací řád, je v
tomto smyslu velmi stručný, ale o zásadách
mluví v rámci projednávání
zákonů. Včera, když se o této
otázce na politickém grémiu hovořilo,
dr. Vosček právem uvedl, že z jistého
hlediska lze dovolit, že se o zásadách má
jednat v plénu. Já bych nedoporučoval nyní
vést o tom složitou diskusi. Musíme vytvářet
jisté zvyklosti naší parlamentní práce.
Z ničeho ale neplyne, že by se o zásadách
v plénu jednat nemohlo. Je to věc určitého
posouzení. Jednací řád nám
v tomto směru žádné jednoznačné
povinnosti neukládá.
K této věci chci říci ještě
toto. Na politickém grémiu se včera také
hovořilo o zbývajícím programu schůze
a o tom, zda je, nebo není vhodné, pokud by se příští
týden program nestihl, schůzi prodloužit.
Dost významná část zástupců
poslaneckých klubů se vyslovila proti prodloužení
této 16. společné schůze. Čili
i kdybychom se na tomto usnesli, mohlo by se stát, že
by chyběl potřebný počet poslanců.
Z tohoto hlediska musíme volit body, které budou
zařazeny na program zbývající části
16. schůze tak, abychom je mohli projednat. V zájmu
objektivity jsem nucen říci, že projednání
zásad v plénu možné je, ovšem měli
bychom k tomu znát stanoviska Slovenské i České
národní rady, aby naše stanovisko nebylo kontraverzní
k těmto stanoviskům, resp. abychom nepřijímali
stanoviska bez znalosti jejích názorů. Pokud
jde o Českou národní radu, včera schůze
skončila, u Slovenské národní rady
nevím přesně, jak to je. Takže jsou
zde některé důvody, které svědčí
spíše pro to, aby zásady návrhů
zákona byly projednány jenom ve výborech,
ale nicméně návrh na projednání
podán byl, budeme tedy o něm hlasovat.
Hlásí se ještě poslanec Moric, potom
poslanec Soukup.
Poslanec SN V. Moric: Ja by som sa vrátil ešte k tomu
Špíglu. Neviem, čo je v Špíglu,
ale jedno viem isto, že politické grémium nie
je nejaká tajná skupina ľudí, ktorá
by nemohla vydávať vyhlásenie. To je jedná
vec. A pokiaľ viem, tak redaktor Špíglu je v
našom parlamente akreditovaný ako každý
iný novinár. Ďakujem.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: K tomu bych si dovolil říci
jenom jednu věc. My nemáme zakotveno v jednacím
řádu, že schůze politického grémia
jsou tajné nebo důvěrné. Ale nicméně
bych považoval za jisté elementární
zásady fair play - pokud si to nikdo nevyžádá,
tak se prostě takovéto zprávy dávat
nebudou.
Prosím poslanec Soukup.
Poslanec SL J. Soukup: Já bych se jenom přimlouval
za to, abychom neprojednávali procedurální
otázky, tento problém rozhodneme hlasováním.
Trochu mne překvapilo stanovisko k tomuto problému,
které v plénu vzniká, protože mám
za to, že naším společným zájmem
je tento zákon přijmout co nejrychleji a co nejkvalitněji.
Závěrem bych rád podotkl, že poslanecký
klub občanského hnutí se před 14 dny
usnesl, že jeho členové jsou ochotní
a budou podporovat prodloužení 16. společné
schůze až do úplného vyčerpání
programu.