1. Navrhujeme pozmeňovací návrh § 2
nasledovne: pripojiť nový odstavec 4 v tomto znení:
"Predmetom prevodu vlastníctva, podľa tohto zákona,
nemôžu byť objekty vyhlásené za
národné a kultúrne pamiatky."
Zmyslom tohoto ustanovenia je jednoznačne ochrana kultúrnych
pamiatok, ktoré ochraňuje štát a starostlivosť
o ne prevzali obce. Súhlas obce vyjadruje jej záujem
o zachovanie kultúrnej hodnoty objektu.
2. V § 9 odstavec 3 nové ustanovenie by malo uľahčiť
vydražovateľovi začať podnikateľskú
činnosť odbremenením od ťažko predajných
zásob tovaru, o ktoré by nemal byť záujem.
Preto navrhujeme odstavec 3 § 9 doplniť o ďalšiu
vetu: "Ak sa vydražiteľ zaviaže podnikať
aspoň jeden rok v predmete podnikania vydraženej jednotky,
do kúpnej ceny sa zahrnú iba tie zásoby,
ktoré preberie."
3. Paragraf 11 chceme doplniť o odstavec 4 v tomto znení:
"Pokiaľ príslušné orgány republiky
rozhodnú podla § 13 o zaplatení ceny dosiahnutej
vydražením formou leasingu, vlastníctvo k veciam
prechádza na vydražiteľa po zaplatení
poslednej dohodnutej splátky."
Doplnenie ustanovenia odstavcom 4 umožní uplatniť
formu leasingu a vstup do dražby i tým záujemcom,
ktorí nemajú potrebnú hotovosť, ale
inak majú dostatočné predpoklady k podnikaniu.
Všeobecne tak vzrastie záujem o dražby v radách
ekonomicky činných, avšak nemajetných
občanov.
4. V § 13 odstavec 1 navrhujeme doplniť o text: "Príslušné
orgány republík tiež rozhodnú o možnosti
nahradiť zaplatenie ceny dosiahnutej vydražením
formou leasingu."
Ide o reparáciu zákona, ktorý sme minulý
rok odhlasovali, vyzývam všetkých členov
Federálneho zhromaždenia, pracovníkov oznamovacích
prostriedkov, aby sme spoločne urobili prietrž špekuláciám
v holandských dražbách a zabezpečili
rovnocenné štartovacie podmienky pre všetkých
občanov a podnikateľov s úprimným záujmom.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Jamborovi, dále je přihlášen
pan poslanec Haško. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec SN A. Haško: Vážený pán
predsedajúci, dovolte, aby som vyjadril svoje potešenie
s prácou parlamentu, ktorý v naplnenom programe
predsa len zaradil novelu zákona. Podľa informácií,
ktoré mám od členov privatizačných
komisií, môžem potvrdiť, že na novelu
zákona už netrpezlivo čakajú.
Návrh ústavnoprávneho výboru (tlač
172) obsahuje takmer všetky potrebné zmeny a ja si
dovolím ešte jednu pripojiť. Ide o § 21,
ktorý doteraz znie: "Na požiadanie príslušnych
orgánov republík sú pracovníci organizácií
a prevádzkových jednotiek povinní im poskytnúť
požadovanú informáciu, potrebné doklady
a umožniť im vstup do prevádzkových jednotiek.
Okresné privatizačné komisie sa však
stretávajú s neplnením týchto povinností
zo strany organizácií a prevádzkových
jednotiek, ktoré informácie vôbec neposkytujú,
alebo poskytujú informácie nedôkladné,
alebo im odmietajú vstup do prevádzkovej jednotky.
Ide o snahu organizácií, brzdiť privatizáciu
a snahu zakladať rôzne spoločnosti z účastníkov
riadiaceho aparátu a administratívy. Môj návrh
sleduje urýchliť a rozšíriť privatizáciu,
a preto navrhujem zmenu § 21 v tomto znení:
Paragraf 21 odstavec a), keď do 145 dní od doručenia
žiadosti príslušného orgánu republiky
o poskytnutí odkladov prevádzkovej jednotke organizácia
žiadosti nevyhovie, okresný úrad na návrh
príslušného orgánu republiky, môže
uložiť pokutu až vo výške 50 000 korún.
V prípade neúčinnosti uloží pokutu
opakovane až do dňa poskytnutia požadovaných
dokladov - každých 30 dní odo dňa doručenia
žiadosti. Zodpovednému pracovníkovi organizácie
okresný úrad uloží pokutu až do
výšky 5 000 korún, taktiež opakovane každých
30 dni odo dňa doručenia žiadosti.
Doterajšie prostriedky z pokút budú prevedené
na konto obce, v ktorej prevádzková jednotka sídli.
Keby som mohol poprosiť navrhovateľa a predsedajúceho,
žiadal by som, aby sa o týchto oboch úsekoch
hlasovalo zvlášť.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Byl jsem upozorněn panem zpravodajem, že ne všichni
poslanci, kteří vystoupili v rozpravě a podali
pozměňovací návrhy, neučinili
tak písemně. Prosím, dejte tedy písemné
znění pozměňovacích návrhů.
Poslanec SL M. Richter: Vážený pane předsedající,
vážení kolegové, v zákoně
jsme připustili možnost prodat provozní jednotku
za nižší cenu, než je cena vyvolávací,
a to v případě, že bude nejméně
5 zájemců o koupi. Namodelujme si tuto situaci.
Přihlásí-li se 5 nezávislých
dražitelů, jsou všichni ochotni jednotku koupit
za minimálně vyvolávací cenu. Nechce-li
nezávislý dražitel koupit provozní jednotku
alespoň za vyvolávací cenu, do aukce se vůbec
nepřihlásí. K holandské aukci proto
dochází vždy, když se jí účastní
5 domluvených dražitelů a nemá cenu
se zde strašit mafiemi a pod. Jde jen o to, zda přijmeme
tuto skutečnost, že provozní jednotky, které
nechce nikdo koupit za vyvolávací cenu, koupí
domluvená skupina lidí za cenu nižší.
Chceme-li privatizovat a je-li to pro nás priorita, pak
by tato skutečnost neměla být pro nás
na závadu. Takže otázka zní: "Chceme
privatizovat za cenu určité finanční
ztráty, nebo ne?"
K otázce spekulativní dražby, kdy vydražitel
vytáhne cenu vysoko a pak nezaplatí. V takovém
případě státu podle dosavadní
právní úpravy, propadne dražební
jistota. Obava, že takový dražitel chce provozní
jednotku zachránit, např. pro zahraniční
osobu do druhého kola, je lichá, neboť taková
jednotka se vrací opět do kola prvního.
K otázce prodloužení nájemné
doby z dvou na pět let. Toto prodloužení bylo
motivováno snahou pomoci prvním dražitelům,
kteří údajně kupovali příliš
bezhlavě a příliš nepočítali.
Byla-li však zamítnuta retroaktivita, nevidím
v prodloužení nájemného nic pozitivního.
Jediným výsledkem bude, že dražitelé
při uvědomění si této lhůty
budou ochotni zaplatit za jednotku vyšší cenu.
Stát za cenu prodloužení doby vnuceného
nájmu si vydělá více peněz.
K otázce přístupu zahraničních
osob již do prvního kola. Přimlouvám
se za dosavadní úpravu dávající
našim spoluobčanům určitou výhodu
využít domácího bankovního kapitálu,
který zde je vyhrazen pro malou privatizaci a s nástupem
zahraničních bank se bude tato možnost stále
rozšiřovat. Informace o tom, že v aukcích
se účastní 80 % zahraničního
kapitálu nepovažuji za seriózní. Navrhuji
proto v novele zákona, jaký předložily
ústavně právní výbory (tisk
472) tyto úpravy:
V článku 1 vypustit body 2, 3, 4, a 5 a článek
2 vypustit celý.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Richterovi. Dále vystoupí
pan poslanec Tahy.
Poslanec SN M. Tahy: Vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie,
nemám žiadny pozmeňujúci návrh,
ale dovoľujem si podporiť návrh, ktorý
tu predniesol pán poslanec Jambor.
Momentálna situácia, konkrétne na Slovensku,
v malej privatizácii sa dá vyjadriť termínom
"dramatická" Z viac ako 70 miliard majetku, ktorý
by mal prejsť do súkromných rúk v malej
privatizácii sa doteraz podarilo vydražiť 1,3
miliardy. Keby sa takýmto tempom postupovalo, potom by
nám malá privatizácia trvala niekoľko
rokov. Je treba hľadať nedostatky, ktoré v malej
privatizácii sú a našou úlohou je hľadať
nedostatky v oblasti legislatívy.
Všetci chceme, aby sme sa chovali trhovo a aby trh reguloval
celý proces. Ovšem trh sa chová len v rámci
legislatívnych možností.
A preto si myslím, že by sme mali dať k dispozícii
republikovým vládam väčšiu možnosť
modifikácie tohto procesu. Keď naši spoluobčania
nemajú dostatok peňazí, mali by sme hľadať
pre tých, ktorí chcú podnikať iné
možnosti. Neviem, ako budeme fungovať vo veľkej
privatizácii, keď budeme chcieť uplatňovať
kupóny v akciovej oblasti, keď dnes nevieme vytvoriť
podmienky ani tým, ktorí chcú podnikať
v malej privatizácii, ale majetok, zo známych dôvodov,
z minulej doby vo svojich rezervách nemajú. Chcel
by som poukázať na jeden argument, ktorý tu
odznel, proti leasingu, pri doterajšom rokovaní tu
prakticky táto forma nebola podporená. Je tu argument,
že vlastne sa leasingom nemenia vlastnícke vzťahy.
Nie je to celkom tak. Ony sa menia, ale s oneskorenou dobou s
tým všetkým, že účastník
leasingu - vydražiteľ sa v podstate začína
chovať ako vlastník. V prípade, že táto
možnosť nie je umožnená, tak pravdepodobne
skutočne nedôjde ku zmene vlastníckych vzťahov,
pretože veľká časť prevádzok,
pri ktorých by sme chceli, aby sa rozbehli a rozkrútili
na inom princípe než doteraz, tak jednoducho zostane
v doterajšej správe štátu. Preto by som
bol rád, keby ste pouvažovali nad touto skutočnosťou
a podporili návrh pána poslanca Jambora. Dosť
som sa snažil hľadať skúsenosti z tejto
oblasti v zahraničí, vzhľadom k názorom,
ktoré proti leasingu u nás panujú. Konzultoval
som s určitými partnermi v zahraničí
o veci, a bolo to komentované tak, že je to zaujímavý
spôsob, ktorý by bolo potrebné podporovať.
Osobne som toho názoru, že sme zďaleka nevytvorili
pre podnikateľov také optimálne podmienky,
aké by si zaslúžila rýchla prestavba
ekonomického systému. Každý z vás
iste mal možnosť konzultovať tieto veci v krajinách,
kde funguje trhové hospodárstvo.
Spôsob, akým vláda podporovala podnikateľov,
musí uznať, že vláda i vlády i
my sami sme zrejme pre podnikateľov urobili doteraz veľmi
málo. Keď sa nezávislo chovajú finančné
ústavy, to znamená, že vytvárajú
dnes v súčasnej dobe nevhodné podmienky pre
podnikateĺov. Pokiaľ by neboli takéto úrokové
zaťaženia úverov, ktoré potrebujú
podnikatelia na to, aby kúpili vydražované
objekty, nemuseli by sme hľadať formy, o ktorých
tu dnes hovoríme. Keď nevieme ovplyvniť finančné
ústavy takýmto spôsobom, aby znížili
tieto úrokové sadzby, aby sa vytvorili optimálnejšie
podmienky pre podnikateľov a hlavne v tej oblasti, ktorú
sa nám doteraz nepodarilo oživiť - v oblasti
výroby, u tovaru, ktorý nám chýba
- tak by sme mali vytvoriť aspoň tú možnosť,
aby štátna správa - tam, kde to uzná
za vhodné - mala možnosť použiť i leasingovú
formu tým, že by sme prijali tieto paragrafy, to znamená,
že by boli automaticky platné pre každú
dražbu, ale tam, kde má správa záujem,
aby sme mali túto možnosť vytvoriť. Ďakujem.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Také děkuji. Dalším přihlášeným
je poslanec Peter Kvačkaj, prosím, ať se ujme
slova.
Poslanec SL P. Kvačkaj: Vážený pán
predsedajúci, dámy a páni. Dovoľte mi
povedať tu len niekoľko poznámok a jeden pozmeňovací
návrh. Predovšetkým navrhujem v § 11 odstavec
2 prijať pozmenený text takto: "Pokiaľ vydražiteľ
nepreukáže, že v stanovenej lehote zaplatil cenu,
za ktorú vec vydražil... " a ďalej pokračuje
text pôvodný.
A prípadný koniec odstavca doplniť o novú
vetu: "Za zaplatenie sa považuje aj podpísanie
príkazu k úhrade u peňažného
ústavu najneskôr tridsiaty deň odo dňa
dražby. " Hneď vysvetlím prečo. Ide
totiž o to, že hlavne vydražitelia, ktorí
si na zaplatenie dražobnej ceny berú úver z
peňažného ústavu, napríklad na
Slovensku od Všeobecnej úverovej banky, sa môžu
dostať do nepríjemnej situácie nie vlastnou
vinou. Je totiž bežné, že úver a
platba od peňažného ústavu sa síce
uskutočnili pred termínom určeným
na zaplatenie ceny vydraženého objektu, avšak
uplynie aj niekoľko dní, než sa táto suma
objaví na účte ministerstva pre privatizáciu.
Pritom časový interval medzi vyhotovením
platobného príkazu a peňažného
ústavu a nabehnutím tejto čiastky na účet
ministerstva je kolísavý a vydražiteľ
ho ovplyvniť nemôže. Tým sa môže
stať, že bez zavinenia vydražovateľa bude
termín nedodržaný a vydražiteľ svoju
vydraženú jednotku stratí. Naviac mu vznikne
škoda, pretože úver platí a teda každým
dňom mu z neho rastú úroky, ktoré
predstavujú 18 až 22 %, podľa toho, na akú
dlhú dobu si úver berie. Tým, že zaplatenie
v termíne musí preukázať, sa uvedené
nebezpečenstvo odstráni.
A ešte mám jednu poznámku, pokiaľ ide
o predlženie núteného nájmu na 5 rokov.
Tu sa plne ztotožňujem s pánom poslancom Richterom,
pretože skutočne bude jedine vyššia výška
tej nájomnej sumy. Naviac znevýhodňujeme
tých podnikateľov, ktorí kúpili objekt,
nemovitosť ako takú, v ktorej už bola predtým
napríklad vydražená služba, alebo činnosť.
Takže tento podnikateľ, ktorý má nejaké
podnikateľské plány, bude musieť tam 5
rokov trpieť svojho podnájomníka, aj keď
si už naplánoval, čo je tam možné
urobiť a možno, že si i na tieto svoje plány
dokonca vzal príslušný úver od peňažného
ústavu. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Také děkuji. Dále vystoupí poslanec
Ivan Mlynář, připraví se poslanec
Dienstbier.
Poslanec SL I. Mlynář: Vážený
pane předsedo, vážené Federální
shromáždění, mám pro vás
solidní populistický návrh. Týká
se § 5 odstavce 3, který hovoří o tom,
že k oprávnění zúčastnit
se dražby je třeba zaplatit poplatek 1 000 Kčs.
Navrhuji tento odstavec 3 vypustit. Důvody, které
mne k tomu vedou, jsou nejméně dva.
Jednak se domnívám, že složením
dražební jistoty, jak to máme v odstavci 1,
ve výši 10 %, je dostatečným indikátorem
zájmu o dražbu a druhý důvod je ten,
že pro normální, ne zcela majetné lidi,
není částka 1 000 Kčs, pokud usilují
o nějaký menší, třeba neatraktivní
objekt, např. trafiku, zanedbatelná, zejména
pokud se o něj ucházejí na různých
místech v řadě dražeb proti silnějším
konkurentům.
Domnívám se, že účast na dražbě
bez tohoto poplatku by byla pro ně jednodušší
a ještě přitažlivější.
Tím bychom dostali do ekonomických aktivit více
lidí. Pokud tento odstavec 3 vypustíme, tak bychom
museli změnit odstavec 2, který by měl znění
takovéto:
"Dražební jistota se vydražiteli zúčtuje
za kupní cenu, za kterou provozní jednotku vydražil.
Ostatním účastníkům dražby
se po jejím ukončení složená
dražební jistota vrátí." To je
vše. Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Mlynářovi. Prosím
pana Dienstbiera, připraví se poslanec Miloš
Zeman.
Poslanec SL J. Dienstbier ml.: Vážený pane
předsedající, vážené Federální
shromáždění, pan poslanec Ševčík
předložil pozměňovací návrh
k § 3, který zcela liberalizuje přístup
zahraničního kapitálu do procesu malé
privatizace. Chtěl bych předložit variantní,
mírnější návrh, který
zní:
V § 3 vypustit slova "kteří jsou státními
občany České a Slovenské Federativní
Republiky, nebo kteří byli československými
státními občany po 25. únoru 1948".
Zdůvodnění je stejné, jako přednesl
pan poslanec Ševčík. Na hlasování
o tomto návrhu budu trvat pouze v případě,
že by jeho návrh neprošel. Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji také. Prosím, pan Miloš Zeman.
Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
nechtěl jsem původně vystupovat, a také
nevystupuji s vlastním pozměňovacím
návrhem, protože se domnívám, že
návrh novely, tak jak je předložen, je vcelku
užitečný a bude zapotřebí jej
podporovat.
Na druhé straně se ale cítím osloven
vystoupením kolegů Jambora a Tahyho a podporuji
jejich pozměňovací návrh, týkající
se leasingu. Předpokládám, že na základě
svých předchozích vystoupení v tomto
parlamentě nebudu považován za nekritického
slovakofila, a k této podpoře mě vedou skutečně
důvody věcné.
Dovolte mi, abych uvedl některé z těch argumentů
pro leasing, které tady ještě nezazněly.
Často se namítá, že situace lidí,
kteří nemají dostatečný pohotový
kapitál, ale jsou ochotni a schopni podnikat, řeší
bankovní úvěr, takže tedy leasing je
z tohoto hlediska víceméně zbytečný.
Jestliže si porovnáme situaci, která existovala
v České republice zhruba před měsícem,
pak můžeme zjistit, že objem prostředků
úvěrovaných finančními institucemi
na malou privatizaci, činil řádově
půl miliardy korun, objem prostředků získaných
z malé privatizace v té době činil
řádově 2 miliardy korun. Čili je zde
přibližně poměr 1:4.
Z toho patrně vyplývá, že se do hry
dostává podstatné množství kapitálu
pocházejících ze zdrojů, jež
bych nechtěl hodnotit eticky, ale podnikatelsky. Jestliže
například zjistíme, že dcera pana Junga,
a nebo syn pana Korčíka si v procesu malé
privatizace pořídili objekty miliónové
hodnoty, pak mě vcelku sekundárně zajímá,
jestli jejich peníze jsou "čisté"
nebo "špinavé", i když první
variantu pokládám za málo "plauzibilní".
Daleko více mě zajímá, zda budou schopni
s těmito penězi podnikat. A už kvůli
jejich rodinné anamnéze se domnívám,
že většinou ne.