Vycházím z toho, že tyto osoby velmi často
mají síť a jdou od jedné dražby
ke druhé. Když už sankciovat, myslím,
že v tomto případě lze použít
tuto sankci. Je to zase věc určitého odstrašení
případných mafií.
Spousta pozměňovacích návrhů
zde už byla podána, se kterými se na mne obrátily
privatizační komise. Chci zdůraznit, že
návrhy, které předložili kolegové
Jurečka, Kudláček a Savčinský,
vycházejí skutečně z praxe. Měli
bychom se držet především jich, protože
jsou pro privatizační komisi velmi důležité.
Mám jeden podnět, který by bylo třeba
přenést do České národní
rady, resp. do Slovenské národní rady. Dodnes
nejsou privatizační komise právním
subjektem. To by se mělo urychleně řešit.
Týká se to jednání, případně
objednávek různých tiskopisů a podobných
věcí, kdy tato situace se pro ně stává
neudržitelnou. Druhá věc se týká
i sankcí, které však by se měly také
řešit v České národní
radě.
Jde o sankce osob, které neplní povinnosti vyplývající
z § 21. Sám jsem se musel zúčastnit
jednání s podobnými osobami a musel jsem,
dá se říci, použít váhu
poslaneckou, při prosazování tohoto zákona.
Myslím, že je to cesta k tomu, aby se v této
zemi zaváděla zákonnost.
Měli bychom dát v tomto směru nejen my, ale
i kolegové v České a Slovenské národní
radě privatizačním komisím oprávnění.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Křížovi.
Ďalej v rozprave vystúpi pán poslanec Hubálek.
Prosím ho, aby sa ujal slova. Pripraví sa poslanec
Kočtúch.
Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající,
dámy a pánové, skladatel Hayden ve své
Londýnské symfonii předepsal úder
do kotlů, aby upoutal pozornost. Já chci upoutat
pozornost na pozměňovací návrhy kolegy
Haško a Senjuka, které se týkají §
21, několikrát tu změněného
pro často vyskytující se závadu nebo
lajdáctví ve vyplňování provozních
karet. To zpožďuje a brzdí privatizaci. Proto
vás prosím, tímto svým vystoupením,
oním úderem, abyste chybějící
kolegy upozornili na závažnost tohoto paragrafu, až
budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích,
které zde kolegové přednesli. Děkuji
vám za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Hubálkovi. Prosím
ďalej o vystúpenie pána poslanca Kočtúcha,
pripraví sa poslanec Jiří Svoboda.
Poslanec SN H. Kočtúch: Vážené
predsedníctvo, vážení kolegovia, kolegyne,
ako som sa dozvedel, ide vlastne už o štvrtú
novelizáciu tohto zákona. To samo o sebe ukazuje,
že jednak sa učíme, ako máme vlastne
legislatívne zložité ekonomické vzťahy
upravovať, jednak to svedčí o kvalite zákonných
predlôh, ktoré prejednávame i o kvalite nami
už schválených zákonov, ktoré
bohužiaľ, nie sú často komplexné,
čo do ich pôsobenia v praxi.
Aplikácia tohto zákona na Slovensku ukazuje, hovoril
som s niektorými ľuďmi, ktorí sú
v prvej fronte týchto záležitostí, že
v prvom kole by bolo vôbec najlepším možným
riešením nepripustiť holandské dražby,
hlavne v malých mestách, kde sa ľudia poznajú
a kde sa vytvárajú skutočne koalície
na ovplyvňovanie ceny. Táto cena totiž, akokoľvek
je cenou dražobnou, vydraženou reálnou cenou
nie je, nie je normálnou trhovou cenou. Vzniká v
netrhovom prostredí, alebo v prostredí polotrhovom
a teda nie je veličinou normálne, reálne
trhovo pôsobiacej ekonomiky.
Ďalej podporujem návrh pána poslanca Jambora
a pána poslanca Tahyho, v súvislosti s leasingom.
Už tu bolo povedané mnoho slov pre i proti, nebudem
ich opakovať, ale uvedome si, že pokiaľ demokratizujeme
našu spoločnosť, musíme demokratizovať
aj ekonomický systém. A leasing je predovšetkým
formou, ktorá rozširuje demokratizmus v trhovej, alebo
v trhovo sa utvárajúcej ekonomike. Svet ide k účastníckej
demokracii.
Trenduje k "participatory democracy".
V súčasnom trhovom ekonomickom systéme sa
participačný princíp stáva veľmi
podstatný, a leasing práve v tejto oblasti veľmi
môže napomôcť demokratizmu v ekonomických
vzťahoch.
Pokiaľ ide o samotnú predlohu zákona, budem
sa zaoberať návrhom ústavnoprávnych
výborov (tlač 772).
V súvislosti s tým, že podporujem leasing a
vzhľadom k reálnej situácii, ktorá ukazuje
na rôzne deformácie, manipulácie, navrhujem,
aby sme prijali tieto pozmeňujúce návrhy:
- v paragrafe 10 % navrhujem sprísniť percento v odstavci 1 "licitátor vyvolávajúci cenu postupne znižuje, a to vždy o 10 %, najviac však o 50 %". Navrhujem nahradiť slovami: "30 % vyvolávacej ceny",
- analogicky v § 13 odstavec 3: "Licitátor vyvolávaciu cenu postupne znižuje, najviac však o 80 % vyvolávacej ceny." Navrhujem sprísniť na 50 %,
- paragraf 13 odstavec 3: "Licitátor vyvolávaciu
cenu postupne znižuje, najviac však o 50 % vyvolávacej
ceny." Navrhujem sprísniť na 30 %.
Kombinujem teda uplatnenie demokratizmu cestou leasingu sprísnením
podmienok, pretože 80 % zniženia z vyvolávacej
ceny znamená už pomerne veľa a pri výpredaji,
predaji, vydražování, to je trhovo veľmi
nerelevantné.
Pokiaľ ide o námietky napr. k leasingu zo strany pána
poslanca Senjuka, zdieľam jeho obavy, ale sú technicko-technologického
charakteru a môžu byť vyriešené subzákonnou
formou. Zákon nie je treba zaťažovať technológiou
a technikou riešenia.
Obávam sa však, že nemôžem súhlasiť
s námietkami, ktoré predniesol pán poslanec
Štern. Trhová cena je vlastne kapitalizovaným
výnosom. Kapitalizovaný výnos vo vzťahu
k majetkovej podstate vlastne predstavuje akúsi vnútornú
úrokovú mieru - internal rate of return - ktorá
oproti bankovej úrokovej miere bežne dosahovanej musí
byť vždy vyššia, pretože inak by podnikateľ
vložil svoj kapitál do banky, a zúročoval
by ho. Tu naviac podnikateľ podstupuje investičné,
podnikateľské, výrobné, prevádzkové
a iné riziko. Preto obava, že by to išlo akosi
vysoko v trhovom prostredí, nie je na mieste. A keď
hovoríme o trhovom prostredí, hovorme o trhovej
kategórii. Keď rýdzo trhové kategórie
prenášame do netrhového prostredia, dostávame
rôzne paradoxy, ktoré si neprajeme. To je ale skutočnosť,
o ktorej tu nechcem diskutovať, ktorá sa týka
našej ekonomickej reformy vôbec.
Navrhujem ale na jednej strane sprísnenie, ktoré
zakotvíme do týchto paragrafov, ktoré som
predniesol, na druhej strane rozšírenia vo forme leasingu,
ktoré môže byť vhodnou kombináciou
lepšej novelizácie, aby sme zanedlho nemuseli prijímať
piatu. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kočtúchovi,
s faktickou poznámkou chce vystúpiť poslanec
Richter, ktorý by chcel zrejme reagovať na priebeh
rozpravy.
Poslanec SL M. Richter: Chtěl bych se předřečníka
zeptat, odkud čerpá informaci, že se jedná
o čtvrtou novelizaci tohoto zákona?
Poslanec SN H. Kočtúch: Pýtal som sa pracovníkov
ústavnoprávneho výboru v poradí, o
akú novelu ide. Konkrétne napríklad pána
poslanca Benčíka.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Pán poslanec Kopřiva hovorí,
že ide o druhú novelu. To ale iste spravodajcovia
vysvetlia. Slovo má pán poslanec Svoboda, pripraví
sa pán poslanec Roman.
Poslanec SN J. Svoboda: Pane předsedající,
dámy a pánové, můj návrh bude
velice stručný. Od municipálních voleb
se seznamuji velmi intenzívně s problémy
regionů. Ukazuje se, že jedním z hlavních
problémů, se kterými se dnes potýkají
obecní zastupitelstva, v tom mi snad dáte za pravdu,
je nedostatek disponibilních ekonomických zdrojů.
Je přitom zřejmé, že na celé
řadě dnes privatizovaných jednotek se podíleli
svou prací občané obcí, a to bez nároků
na odměnu.
Platná úprava malé privatizace přitom
provádí novou centralizaci zdrojů z privatizace
do republikových fondů a je tedy, podle mého
názoru, i zdrojem nových redistribučních
procesů, které jsou s ekonomickou reformou ve své
podstatě nekonformní. Proto bych navrhoval do §
20 včlenit nový odstavec 3, který by stanovil:
"Výnos z privatizovaných jednotek, vybudovaných
občany svépomocnou formou, připadne z 50
% do majetku obcí."
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Prosím o vystúpenie pána
poslanca Romana, pripraví sa poslanec Ivan Fišera.
Poslanec SN L. Roman: Vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne poslankyne, vážení
kolegovia poslanci, pri prejednávaní predmetného
iniciatívneho návrhu poslancov v ústavnoprávnom
výbore, pán námestník Jurečka
hovoril, že k novele sa pristúpilo na základe
skúseností, ktoré pri uplatňovaní
zákona č. 427/1990 Zb. máme.
Ukázalo sa, že tento návrh nepostihoval všetky
nedostatky a javy, ktoré sa v praxi vyskytujú. Z
doterajších dražieb vieme, že najviac dochádza
k porušeniu § 3. Podľa § 3 vlastníci
vydražených jednotiek môžu byť len
československí štátni príslušníci.
Cudzí štátni príslušníci
však tieto vydražené jednotky vykupujú
prostredníctvom našich štátnych občanov.
Teda nedochádza len k obchádzaniu ustavenia tohto
paragrafu, ale i k neoprávnenému majetkovému
prospechu našich občanov.
Preto sa prihováram za priamy prístup zahraničného
kapitálu tak, ako tu bolo hovorené pánom
poslancom Ševčíkom.
Zároveň navrhujem, aby v § 17 odstavec 1 bola
vykonaná táto zmena: "Vydražená
prevádzková jednotka môže byť do
dvoch rokov odo dňa dražby provedená do vlastníctva
a užívania len na osoby uvedené v § 3."
Tým by sa prakticky zamedzilo tomu, čo tu už
bolo uvedené, že občan československej
štátnej príslušnosti vydraženú
jednotku kúpi. Samozrejme za cudzie peniaze, a obratom
ju dá do užívania cudziemu štátnemu
občanovi. Okrem toho navrhujem, aby za tento odstavec bola
vsunutá ešte veta: "V prípade, že
sa dokáže porušenie tohto ustanovenia, realizovaná
dražba je neplatná."
Na záver navrhujem, aby sa § 10, ktorý rieši
tzv. holandské dražby, zo zákona úplne
vypustil. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Romanovi. Teraz prosím
o vystúpenie poslanca Ivana Fišeru, pripraví
sa poslanec Kudláček, ktorý je posledný
prihlásený do rozpravy k tejto téme.
Poslanec SN I. Fišera: Pane předsedající,
dámy a pánové, když jsme projednávali
tento zákon v loňském roce, jednali jsme
v atmosféře, kterou bychom mohli nazvat jako atmosféru
vzniku stranického myšlení. Tehdy jsme nebyli
ochotni věnovat čtyři dny navíc tomu,
abychom postupovali podle logiky, kterou tehdy zde přednášel
dnešní náměstek pan poslanec Jurečka.
Bylo nás velmi málo, kteří se tenkrát
rozhodli, včetně pana poslance Senjuka, že
ruku nezvedneme, protože jsme cítili, že jdeme
do světa velkých potíží. A nešlo
o to, jestli to bylo MKDP, návrh se zahraničním
kapitálem jako úvaha vznikal vlastně na poslední
chvíli v debatě proudů všeho možného
dnešního zaměření, protože
jsme cítili, že se může stát něco,
co by mohlo být pro tuto zemi velmi nebezpečné.
Ve spěchu, stranickém nadšení, a řekl
bych dokonce i za určité nechuti jednoho z představitelů
vlády se dále tímto problémem zabývat,
jsme se rozhodli, že budeme hlasovat velmi rychle. Hlasovali
jsme a teď jsme před úvahou, co dělat.
Chtěl bych vám říci, že po debatách,
které jsme měli mezi poslanci našeho klubu,
se kupodivu spíš blížíme k myšlence
pokud možno zákon co nejméně měnit:
je to paradoxní, ale je to prostě proto, že
cítíme, že stabilita právního
řádu je čímsi velmi cenným,
velmi závažným, protože chování
této ekonomiky bude nejenom pro domácího
investora, ale i pro zahraničního investora časem
zcela nepředvídatelné, a to i za předpokladu,
že bude používat velmi sofistikované metody
- záměrně používám tento
termín - které mu umožní předvídat
jevy i téměř nepředvídatelné.
To je samozřejmě vážný problém
a myslím, že bychom měli ještě
na vážkách našeho rozhodování
tuto věc rozhodnout, protože by se nám mohlo
stát, že v budoucnosti, budeme-li takovéto
novely dělat často, budou se na nás ze zahraničí
dívat jako na lidi, kteří jdou skutečně
cestou pokusů a omylů tak často, že
to přesahuje i příslovečný
pragmatismus, který bývá typický pro
podnikatelské ekonomiky.
Půjdeme-li do těchto hlubokých zásahů
a rozhodnete-li se pro to, my se budeme asi snažit je maximálně
ve svém hlasování brzdit, budeme potom podporovat
některé návrhy, které opravdu povedou
k tomu, že nebude pronikat do naší ekonomiky
ne špinavý kapitál a špinavý peníz,
ale špinavá ruka a špinavá myšlenka
v řízení, že budeme podporovat ta opatření
nebo ty změny, které povedou ke zprůhlednění
a zejména k tomu, aby se vytvořil střední
podnikatelský nebo malý podnikatelský živnostenský
stav. Zákon, jak jsme ho přijali, byl vlastně
namířen proti vzniku středního stavu
a neskýtal možnost, o čem jsme tenkrát
uvažovali, nechat čistit špinavé peníze
spíš v očistci ekonomického podnikání
a vytváření nových příležitostí,
jak o tom hovořil kolega Štern. Pokud dojde ke změnám
v zákoně - a já dávám pozměňovací
návrh jako jeden z posledních - budeme patrně
hlasovat pro následující pozměňovací
návrh. Ten se týká § 17 a tento návrh
byl vlastně předkládán ve výborech
už tenkrát.
Nedá se nic dělat, trh je jedna věc a život
zejména menších měst je věc druhá.
Lidé potřebují mít možnost koupit
si někde nejen základní potraviny, ale jak
jsme zjistili, také uzeniny a zeleninu potřebují,
aby jim byly poskytovány služby a potřebují,
aby nemuseli jezdit ne 30, jak jezdí dnes, ale jak jim
to nabízí naše nová verze, 100 km za
poskytováním těchto elementárních
služeb.
Nemusím tu věc dlouho rozebírat. Je zřetelné,
že trh u nás dosud neexistuje, a že začíná
tato cesta malé privatizace velmi ohrožovat vlastně
ty nejpotřebnější sociální
vrstvy, které ne že na to nemají, ale ony se
vlastně ani k té službě nemohou ve vztahu
k vzdálenostem, které vznikají, dostat.
Paragraf 17 by potom zněl v odstavci 2: "Používala-li
by organizace provozní jednotku zcela nebo zčásti
k prodeji nebo k poskytování služeb obyvatelstvu,
je vydražitel povinen, počínaje 7. pracovním
dnem po dražbě, v tomto prodeji nebo v těchto
službách pokračovat, a to nejméně
po dobu 1 roku, pokud obecní zastupitelstvo tuto lhůtu
nezkrátí ještě před vyhlášením
dražby."
Ještě před vyhlášením dražby,
to znamená, aby to nebylo předmětem spekulace,
aby to nebylo předmětem třeba podplácení,
ale aby předem byly všem jasné podmínky,
do čeho jdou. Vím, že to příliš
tržní není, ale kde není ještě
rozvinutý trh, jak nás poučila zkušenost
s tímto zákonem, je třeba také jednat
tak, že chráníme trochu i obyvatelstvo. Děkuji
vám za pozornost a chtěl bych znovu říci,
že je lépe dvakrát měřit, než
několikrát řezat zákon.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Fišerovi.
Prosím o vystúpenie pána poslanca Kudláčka.
Poslanec SL L. Kudláček: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
ve stínu jednání o referendu se ukazuje,
jak významný proces je proces privatizace, jak významnou
jeho součástí je proces privatizace, která
byla nazvána malá, i když původně
tento proces měl být jednotný, z mnoha důvodů,
které nechci opakovat, byl volen tento způsob. Ukazuje
se také, jak specifický charakter tento zákon
měl. Ukazuje se to tím, že jsou nám
předkládána k řešení prakticky
stejná témata, jako jsou ta, která byla už
mnohokrát probrána na nejrůznějších
grémiích, zejména při prvním
projednávání tohoto zákona. Myslím
si, jako reakci na jednu z tézí pana poslance Fišery,
že by nás ty čtyři dny od něčeho
takového neuchránily, ani čtyřicet
dní a jak se zdá, ani mnohem více. Je bohužel
škoda, že v době, kdy se domnívám
bylo známo, že tato novela je připravována
dříve, častěji, více a s hlubšími
argumenty. Dostáváme se do situace, kdy prakticky
téměř ke každému paragrafu, nebo
alespoň ke každému velkému tématu
tohoto zákona, jsou vznášeny pozměňovací
návrhy v nemalém počtu, tytéž,
které byly vznášeny při prvním
projednávání zákona.

