Předsedající předseda SL R. Battěk:
Také děkuji. Přihlásil se poslanec
Karel Stome, pak by měl mluvit poslanec Doležal.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající,
dámy a pánové, poslanci, vážení
hosté, já uznávám, že pan generální
prokurátor má obtížnou situaci a že
obtížnou situaci i měl. Nicméně
tato zpráva mne ani z hlediska odborného nenaplňuje
uspokojením.
Podíváme-li se na jednotlivé pasáže
- pokusím se vám příkladmo přiblížit
některé stránky - tak mám pocit, že
tam některé věci chybí nebo byly opomenuty.
Strana 2. Evokuje se § 67, nemožnost trestního
stíhání pro promlčení. Chybí
zmínka o tom, zda byly respektovány možnosti
zákonné překážky, např.
pobyt v zahraničí nebo imunita.
Dále amnestie. Postrádám zjištění,
zda byla provedena šetření směrem k
překvalifikaci trestných činů, které
byly často v totalitě vůči některým
funkcionářům podhodnocovány. Totéž
platí k akcentu novely na téže stránce.
Strana 3. Podíváme-li se na dokumenty, které
byly zašantročeny a na str. 4, tak postrádám
zjištění, zda bylo vyvozeno trestním
postihem nebo jinak odpovědnostní konání
vůči osobám, které nenařídily
nezašantročit, které dovolily, aby tyto doklady
byly zašantročeny a u vojenských osob, zda
byl vydán rozkaz nebo zda takový rozkaz byl zkoumán.
Pokud jde o str. 3 o zkušených pracovnících,
vtírá se mně domněnka z řady
dalších zpráv k tomu, co máme před
sebou, že řada těchto zkušených
pracovníků spíš směřovala
k zastavení trestního stíhání
než k jeho dovedení do konce.
Strana 11. Domnívám se, že bylo metodickou
chybou svěřit jedinému vyšetřovateli
vyšetřování případu, navíc
takovému, který nepřizval obhájce.
Strana 12. Byli ubezpečeni o legálnosti prodeje
tiskárenského zařízení devizovému
cizozemci odpovědnými pracovníky banky, takže
bylo trestní stíhání zastaveno. Ze
zprávy se podává, jako kdyby banka byla devizovým
místem a nikoliv příslušný devizový
odbor, který má dávat povolení podle
zákona, který tehdy platil.
Strana 13 - Plzeň. Odňato vyšetřování
Městské správě VB, případ
dostal vyšetřovatel prokuratury, u kterého
mám pochybnosti o tom, že bylo zjištěno,
zda vůbec pro své osobní vazby byl schopen
případ řádně vyšetřovat
a jak se zdá, až na zákrok Generální
prokuratury, věc dostal jiný vyšetřovatel,
když byly několikrát snahy řízení
zastavit.
Strana 20 - Karlovy Vary. Domnívám se, že bychom
byli měli vědět, jaký je nynější
stav věcí, zda ve jmenovacím dekretu ředitelů
bylo uvedeno, že nemohou současně fungovat
ve dvojí pozici, tzn. jako ředitel, který
spravuje státní majetek a současně
sám sobě v jiné roli tento majetek odprodávat.
Je zajisté povšechným úkolem spravovat
státní majetek řádně, aby takového
omezení ve jmenovacím dekretu ministrem bylo řediteli
stanoveno.
Strana 20 a strana 21. Řada stranických funkcionářů
byla vyplácena z nestranických peněz. Činí
to téměř 2 mil. korun. Podle dosud ustálené
judikatury a není tak dávná, byl to pražský
případ autorských honorářů,
byla trestně postižena i osoba, která takovéto
platy přijímala. Domnívám se, že
tím spíš je to aktuální u nadřízených
těchto osob, případně i u těchto
osob samotných, které přijímaly mzdu
za práci, kterou nevykonávaly.
Domnívám se, že vada v úředním
postupu se spatřuje i v případu Hlinického
na str. 38 a 39, kde je konstatováno, že je sice promlčena
náhrada škody, ale není sděleno, kdy
bylo zahájeno trestní stíhání
a z jakých důvodů se prokurátor obligatorně
nepřipojil s náhradou škody, což je jeho
povinnost.
Strana 45 - domnívám se, že tam se používá
nesprávného termínu, když se uvádí
termín "rodinný dům", který
v tomto případě zákon nezná.
Zákon zná pouze termín "rodinný
domek". Pokud jde o možnou odprodej, musí se
jednat o dům, který plní funkci rodinného
domku.
To je zatím vše, co jsem stačil z této
zprávy postihnout. Domnívám se, že tyto
věci by měly být podrobněji vysvětleny.
Domnívám se také, že také návrh
mého předřečníka na přijetí
usnesení k této zprávě později,
po prostudování, není úplně
bezdůvodný. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Prosím nyní poslance Doležala.
Poslanec SN B. Doležal: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, jsem ve stejné situaci
jako vy zde, jak už se o tom zmínil pan poslanec Černý:
Dostal jsem materiál dnes ráno a stačil jsem
ho jen zběžně projít. Navíc nejsem
právník jako dr. Stome a nejsem schopen podat podrobný
právní rozbor. Nicméně nemohu si odpustit
jednu faktickou poznámku.
Nejsem nakloněn tomu, aby se pořádaly zde
nějaké fémové soudy, ale některé
pasáže zprávy pana generálního
prokurátora mi připadají velmi problematické.
Zastavil bych se u jedné věci, a to je otázka
promlčení Není mi jasné, jak se může
promlčení zohledňovat, když v případě
protiprávního jednání držitelů
moci a mocenského aparátu v uplynulém období
se postižení většinou vůbec netroufli
ozvat a upozornit na trestnou činnost příslušné
orgány z oprávněných obav před
postihem. Pokud tak učinili, dalo se takřka s jistotou
předpokládat, že jejich oznámení
nebo stížnost nebude vůbec projednána,
že bude zamítnuta.
Říkám to z vlastní zkušenosti.
V roce 1978 jsem měl jistou nepříjemnost
se Státní bezpečností. Podal jsem
trestní oznámení a bylo to, jako kdybych
ho hodil do kanálu.
Narážíme tu na obecný problém,
který není problémem výlučně
právním a který bychom měli zohlednit.
Narážíme na nesnáze vždy, když
se pokoušíme civilizované a vypracované
právní normy aplikovat na křovácké
poměry, což je tento případ.
Nechci tu volat po nějakém generálním
nástupu k odplatě. Ale je mi jasné, že
třeba s amnestií prezidenta republiky ze začátku
roku 1990 se v podstatě nedá nic dělat. Otázka
promlčení mi ale připadá podstatně
problematičtější.
Jaká je politická situace, ve které jseme?
Zatímco v NDR je většina čelných
představitelů - nejde mi nyní o nikoho jiného
než čelné představitele - nějakým
způsobem pohnána k zodpovědnosti,u nás
se vlastně prakticky nic nestalo. Tito lidé si spokojeně
dožívají svůj život. Politický
dopad toho je velmi neblahý. Vyvolává to
značnou nespokojenost ve veřejnosti. Ale tady samozřejmě
nejde jen o politický dopad, jde o otázku nejen
politickou, ale i o otázku právní.
Domnívám se, že postup Generální
prokuratury, jak jsme s ním zde byli seznámeni,
je příliš benevolentní a že bychom
to měli nějakým způsobem vyjádřit.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. To byl poslední z písemně
přihlášených. Ještě se hlásí
kolega Suchánek a Jiří Ruml.
Poslanec SL J. Suchánek: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
pan generální prokurátor nás zde dojímá
slovy, že na základě přijetí
lustračního zákona odejde z Generální
prokurátory zhruba jeden odbor. Ptám se: Je to špatné,
nebo dobré, když odejdou z Generální
prokuratury pracovníci, kteří byli třeba
dříve členy Lidových milicí,
tedy ozbrojené pěsti dělnické třídy?
Druhý bod, o kterém bych se chtěl zmínit,
je tak často citovaná retroaktivita. Domnívám
se - v souladu s vystoupením kolegy Bratinky - že
se zde jedná o extenzívní výklad Listiny
lidských práv směrem k bezprávnému
období, které bylo před listopadem 1989.
Domnívám se, že tento výklad neodpovídá
úmyslům, které mělo toto zákonodárné
shromáždění na mysli, když Listinu
lidských práv přijímalo.
Třetí bod - hovořil o něm už
kolega Kulan - jedná se o černobylské události.
Domnívám se, že nejméně dva televizní
projevy tehdejší hlavní hygieničky paní
Zuskové - opakované v následujících
dnech v novinách - dohromady s měřením
radioaktivity všech evropských hydrometeorologických
ústavů - konečně i našich ústavů,
ačkoli výsledky těchto měření
byly po dlouhá leta tajeny - dávají dostatečný
důkazový materiál proti tehdejší
hlavní hygieničce. Přesto jsem její
jméno při zběžném listování
materiálem, který nám byl předložen,
nenašel.
Navíc ještě k tomuto případu
bych se chtěl zeptat pana prokurátora, zda ví
něco o tom, kdo dal rozkaz ihned po černobylské
havárii, aby ze všech skladů Civilní
obrany byly odstraněny osobní dozimetry a veškeré
přístroje k měření radioaktivity.
Sám jsem se okamžitě o tyto přístroje
zajímal a bylo mi odpovězeno, že byl dán
příkaz k jejich odstranění. Děkuji.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Slovo má poslanec Jiří Ruml.
Poslanec SN J. Ruml: Pane předsedající, dámy
a pánové, měl jsem jako vy všichni málo
možností seznámit se se zprávou, ale
i zběžná prohlídka je názornou
ilustrací toho, jak by to bylo dopadlo, kdybychom byli
nechali původní znění předchozího
tzv. lustračního zákona, že by podmínkou
bylo porušování lidských a občanských
práv pro to, aby někdo nemohl vykonávat nějaké
funkce.
Jak to chcete dokázat Bilakovi a všem ostatním,
když jim nedovedeme dokázat rozkrádačku,
když jim nedokážeme dokázat politické
zločiny, jak jim chceme dokázat, že porušovali
lidská a občanská práva? To znamená,
že by se tito lidé - jak jsou tam vyjmenováni
- kdyby byl přijat návrh, který podávala
vláda, mohli dnes klidně ucházet o funkce
v našem státě. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji Jiřímu Rumlovi. Přihlášen
je Daniel Kroupa.
Poslanec SL D. Kroupa: Pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
nemocí parlamentů bývá nevěcnost.
Obávám se, že takové nevěcnosti
se v našem parlamentě dopustil pan generální
prokurátor. Poslyšme, co byla otázka, kterou
mu toto Federální shromáždění
položilo. Chtělo slyšet zprávu o stavu
vyšetřování trestných činů
spáchaných činiteli komunistického
režimu, popřípadě o stavu vyšetřování
ve věci porušování lidských práv
v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989. Tak zní
požadavek poslance Bratinky, který předložil
tomuto shromáždění, když jsme schvalovali
program společné schůze.
Na co nám odpovídá pan generální
prokurátor? Podává zprávu o stavu
trestního řízení a výsledcích
postihu funkcionářů a prominentů bývalého
režimu. Ptám se, co je nám do toho? Zajímá
někoho z nás, jestli nějaký prominent
minulého režimu pobíral neoprávněně
nějaké peníze nebo nikoliv? Toto je záležitost,
která měla být v tichosti a klidu vyřízena.
Smyslem revoluce, která proběhla v této zemi,
přece nebylo nastolit nové mocipány, kteří
- aby se nemuseli bát o svá křesla - zlikvidují
ty bývalé a najdou si bič, jakým by
je bili. Mně vůbec nezáleží na
tom, je-li stíhán nějaký funkcionář
minulého režimu za to, že byl funkcionářem,
mne dokonce ani nezajímá, jestli se zapletl do nějakého
rozkrádání socialistického majetku.
Možná, že šlo o formu privatizace a měli
bychom mu za to poděkovat. To, co mne zajímá,
je, zda za minulého režimu došlo k nepromlčitelným
zločinům, které nemohly být stíhány,
protože tomu bránila minulá moc a jejichž
trestní stíhání bude zahájeno
v demokratickém státě.
Ve zprávě pana generálního prokurátora
se hovoří o tom, že existuje promlčecí
lhůta, ale hovoří se také o tom, že
se nevztahuje na trestné činy, které byly
spáchány za takových okolností, že
zakládají válečný zločin
nebo zločin proti lidskosti podle předpisů
mezinárodního práva na trestný čin
podle § 1 zákona č. 165/1950 Sb. na ochranu
míru a že se nevztahuje na zločiny proti lidskosti.Já
jsem očekával, že tato zpráva bude pojednávat
právě o těchto věcech, že nám
řekne - za minulého režimu nedošlo k žádnému
porušování těchto zákonů,
nedošlo k žádným zločinům
proti lidskosti, nemáme co stíhat, omluvme se tedy
mocipánům minulého režimu a povolme
jim přístup do funkcí, neboť jinak se
na nich dopouštíme křivdy.
Proto navrhuji tomuto Federálnímu shromáždění,
aby nepřijalo tuto zprávu, která byla předložena,
aby dalo příležitost generálnímu
prokurátorovi, aby nás informoval o tom, zda za
minulého režimu podle jeho poznatků došlo
k porušování nepromlčitelných
zákonů, zda došlo k nepromlčitelným
trestným činům a k trestným činům
proti lidskosti. Pokud nám nepředloží
takovou zprávu, navrhuji se touto věcí dále
nezabývat.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. To byl poslanec Kroupa. Táži se vás,
zda chce ještě někdo vystoupit. Hlásí
se kolega Mlčák. Má slovo.
Poslanec SN J. Mlčák: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, já nejsem právník
a měl jsem stejně tak málo času jako
vy všichni na to, abych se do tohoto spisu více začetl,
ale při jeho zběžné prohlídce
jsem byl zděšen tím, co jsem se dočetl.
Dělá to na mne takový dojem, že tady
vlastně bylo všechno v pořádku, že
se tu dělaly jakési nečisté obchody
s rodinnými domky, či s jakýmisi obrazy z
galerie, které někdo protiprávně vlastnil,
ale pak je vrátil nebo je vrátil pod nátlakem
atd. To je dojem, který to ve mně vyvolalo.
Já ale mám své konkrétní zkušenosti
s prokuraturou. Jde o českou prokuraturu. Já jsem
se na českou generální prokuraturu obrátil
v celé řadě naprosto konkrétních
věcí. Šlo třeba o ředitele Zbrojovky
v Uherském Brodě s ohromnou škodou, která
byla "odvyšetřována", ale nebyla
trestně "odstíhána" kvůli
postoji okresního prokurátora, který "prokurátoruje"
v Uherském Hradišti dodnes. Bylo dosaženo obnovení
celé záležitosti. Zjistila se škoda ještě
podstatně větší než poprvé
a já jsem se musel jít zeptat českého
generálního prokurátora, co dále,
co s tím, kde je závěr. Dozvěděl
jsem se, že postiženému řediteli byla
udělena milost panem prezidentem. Ze spisu jsme se dozvěděli,
že leccos je promlčeno, leccos bylo amnestováno.
Nedovedu si udělat představu, o kolik trestných
činů se vlastně jedná. To by tedy
byla jedna věc na pana generálního prokurátora
- aby se to nějak kvantifikovalo. Bude se vlastně
ještě něco trestat, nebo to už je vlastně
všechno? Budou následovat jenom takovéto zprávy
o domech, obrazech atd.?
Víte, já už jsem prostě takový,
já mám vždy jakési nepříjemné
mrazení v kostech. My budeme konstituovat Nejvyšší
soud, budeme konstituovat Ústavní soud, a já
se obávám, že řada lidí, kteří
nejsou schopni poradit si se zločiny minulosti, bude mít
snahu ukrýt se do těchto institucí. (Potlesk.)
Já si myslím, že bychom měli velmi dobře
dávat pozor na to, kdo se bude ucházet o příslušnost
v Ústavním soudu. To je to, čím bychom
mohli zamezit do budoucna tomu, aby se neděly podobné
nepravosti. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Mlčákovi. Ptám se,
kdo ještě chce vystoupit v rozpravě? Hlásí
se poslanec Soukup, poté poslanec Honner. Slovo má
poslanec Soukup.
Poslanec SL J. Soukup: Pane předsedající,
dámy a pánové, v rozpravě byl opět
po třídenní přestávce zmíněn
přijatý lustrační zákon. Musím
na tomto místě opakovat, že Občanské
hnutí opakovaně varovalo před možnými
důsledky destabilizace společnosti, které
takto koncipovaný zákon může způsobit,
navíc za podmínek ne zcela korektní procedury,
která v pátek na půdě tohoto FS proběhla.
Dovolím si zásadně nesouhlasit s panem poslancem
Rumlem, že míra prokazatelnosti či neprokazatelnosti
porušení lidských práv je otázkou
trvání na jejich dodržování.
Takováto věc je otázkou schopnosti či
neschopnosti našeho právního řádu
a příslušných orgánů tyto
činy posuzovat a postihovat.
Stejně tak si dovolím polemizovat s poslancem Kroupou,
protože nejenže mě velmi zajímá,
kteří z minulých mocných se dopouštěli
porušování lidských práv a řady
jiných deliktů, ale navíc mne zajímá,
kteří lidé se takových činů
dopouštějí a budou dopouštět v
současné době a trvám na tom, aby
takové činy za každého režimu,
nejen za minulého, ale i za současného, byly
právem a patřičně důrazně
postihovány.
Z tohoto důvodu souhlasím s poslední pronesenou
větou poslance Kroupy, to je s návrhem, aby zpráva
generálního prokurátora nebyla v současné
podobě přijata a abychom důrazně trvali
na rázném a důsledném postihu všech
lidí, kteří se v kterékoliv době
a v jakékoliv podobě dopouštějí
nejen porušování lidských práv,
ale i dalších zločinů, které
jsou naším právním řádem
postižitelné. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Soukupovi, o slovo se hlásí
poslanec Honner.
Poslanec SL K. Honner: Vážený pán predseda,
milé kolegyne a kolegovia, nadviažem na myšlienku
svojho predrečníka, že je treba stíhať
všetky prejavy, ktoré vedú k destabilizácii
našej spoločnosti, ale aj na zastrašovanie občanov.
Dvakrát som tu vystúpil ako občan mesta Žilina,
ktorý toto ohrozenie cíti, cez prejavy, ktoré
uskutočňuje náš primátor Ing.
Ján Slota na pôde mestského zastupiteľstva.
Ako člen Vysokej školy dopravy a spojov som nútený
k týmto jeho prejavom zaujať určité
stanovisko, ktoré vám prečítam. Je
to stanovisko vedenia Vysokej školy dopravy a spojov.
"Vedenie Vysokej školy dopravy a spojov a vedenie akademického
senátu v súvislosti so stanoviskom pána primátora
Slotu, publikované v Národnej obrode 18.9.1991 vyhlasuje,
že na Vysokej škole dopravy a spojov majú právo
študovať a pracovať všetci bez ohľadu
na politickú príslušnosť, na náboženské
vyznanie či na názory na štátoprávne
usporiadanie. Jedinou podmienkou je odborná a morálna
spôsobilosť. Zastávanie tejto pozície,
vyplývajúcej z Vysokoškolského zákona
o princípe ľudských práv sa nesmie stať
dôvodom pre označenie občana za zradcu."
Túto otázku tu otváram preto, že na
poslednom zasadnutí mestského zastupiteľstva
podal pán primátor nasledujúce vyjadrenie:
"Napriek tomu, že je poslancom Federálneho zhromaždenia,
nebude dodržiavať zákony, keď to bude ku
prospechu obyvateľom mesta Žilina". Je to na gramofónovom
zázname.
Nechcem spomínať ďalšie invektívy,
že napr. v Žiline nie je treba stavať byty. Keď
českí učitelia odídu zo Žiliny,
bude v Žiline dosť bytov. Z týchto dôvodov
preto žiadam predsedu Imunitného a mandátového
výboru pána Horníka, aby vyvodil patričné
dôsledky z takýchto prejavov poslanca Federálneho
zhromaždenia, ktoré sú v rozpore so sľubom
poslanca Federálneho zhromaždenia ČSFR.