Nyní doporučuji, abychom přistoupili k dalšímu
bodu programu, kterým je
vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje trestní řád
a zákon o ochraně státního tajemství
(tisk 984) a návrh usnesení SL a SN (tisk 1065)
Výklad podá místopředseda federální
vlády Pavel Rychetský. Prosím, aby se ujal
slova.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
stejně jako novela trestního zákona, tak
i novela trestního řádu byla vyvolána
potřebou uvést tento důležitý
procesní předpis do souladu s Listinou základních
práv a svobod, jakož i s Evropskou konvencí
lidských práv. Jde o změny velmi podstatné,
které zasahují do dosavadního systému
československého trestního řízení
závažným způsobem, avšak bylo nezbytné
pro posílení záruk občanských
práv a svobod k této novelizaci přistoupit.
V rámci novely byly přímo ve Strasbourgu,
ale i na jiných mezinárodních grémiích
navržené úpravy konzultovány a mohu
potvrdit, že náš trestní řád
po novele se dále přiblíží k
trestním předpisům vyspělých
evropských zemí, zejména v tom, že zásady
do základních občanských práv
a svobod budou pod kontrolou soudu již také v období
přípravného řízení.
Jde především o vzetí do vazby a domovní
prohlídku, prohlídku, kde o těchto úkonech
bude rozhodovat i v přípravném řízení
soudce. V rámci důsledného zachování
obžalovací zásady bude tak činit výlučně
na návrh prokurátora. Totéž se týká
i příkazu k zatčení. Jde především
o vzetí do vazby atd. Jde o úpravu, která
v praxi, zejména v prvopočátku, přinese
určité značné nesnáze, bude
vyžadovat novou organizaci práce soudu a bude znamenat
jejich silné zatížení. Největší
potíže patrně přinese nezbytnost, aby
soudce, který rozhodoval o vzetí do vazby, o příkazu
k zatčení nebo o domovní prohlídce
byl vyloučen z dalších úkonů
v témže řízení po podání
obžaloby. Vzhledem k Evropské konvenci o lidských
právech bude však toto ustanovení nezbytné,
neboť z judikatury Evropské soudu pro lidská
práva vyplývá, že soudce, který
rozhodoval o přípravném řízení,
nemůže nestranně rozhodovat o věci samé.
Novela trestního řádu reaguje samozřejmě
i na řadu dalších úprav jako jsou např.
přijaté zákony o policii a reaguje i na potřebu
vyžadovat údaje, které jsou jinak předmětem
bankovního tajemství a další.
Ústavně právní výbory předložily
k novele trestního řádu některé
připomínky. Jde o doplňující
návrhy, které jsou účelné a
ze strany předkladatelů je mohu, až na výjimky,
podpořit. Tyto výjimky jsou dvě.
Prvá se týká změny § 35 odst.
1 trestního řádu, kde ústavně
právní výbory navrhují, aby koncipient
směl vystupovat v řízení před
kterýmkoliv soudem, pokud k tomu dá souhlas Advokátní
komora. Vládní návrh vylučoval účast
koncipienta v řízení před Krajským
soudem jako soudem prvního stupně a před
Nejvyšším soudem. To, zda se v řízení
před soudem má vůbec objevovat koncipient,
bylo předmětem širokých diskusí,
zvláště pak ve vztahu k otázce, zda
koncipient může zastávat úkony nutné
obhajoby. Především nepokládáme
za dobré řešení svěřit
rozhodování o tom, zda koncipient může
před soudem obhajovat nikoliv zákonu, ale Advokátní
komoře. V řadě zemí je pro obhajobu
před nejvyššími soudy připuštěna
dokonce pouze účast zvlášť oprávněného
advokáta.
Z diskuse k této otázce po předložení
vládního návrhu vyšel dokonce poznatek,
na který by mělo být reagováno. Mezinárodně
právní dokumenty vyžadují mimo jiné
záruku náležité obhajoby ustanoveným
advokátem nebo obhájcem podle vlastního výběru.
Jde zejména o článek 6 odst. 3 písm.
c) Evropské úmluvy o lidských právech
a vzniká proto obava, že jakákoliv obhajoba
koncipientem, kterého si obviněný ani zvolit
nemůže nebo která nadřazuje obhajobu
ustanoveným advokátem nebude vyhovovat těmto
požadavkům mezinárodního závazku.
Proto považuji především pozměňovací
návrh k bodu 16 vládního návrhu novely
za nevhodný a jeho přijetí nedoporučuji,
když i samotné znění tohoto návrhu
ve světle těchto diskusí vyvolává
značné pochybnosti.
Druhou výjimkou je návrh ústavně právních
výborů na vypuštění § 72
odst. 3, která umožňuje propuštění
obviněného z vazby v řízení
před soudem rozhodnutím předsedy senátu,
nikoliv celého senátu, jestliže s tím
prokurátor souhlasí. Je zřejmé, že
proti takovému rozhodnutí nepodá stížnost.
Neznám přesné důvody, proč
tato možnost, urychlující řízení
a usnadňující propuštění
z vazby, má být z trestního řádu
vypuštěna, avšak z hlediska předkladatele
s tímto vypuštěním nesouhlasím,
protože prodlužuje dobu, po kterou obviněný
musí být bezdůvodně ve vazbě.
Závěrem považuji za nutné se zmínit
o návrhu, který v ústavně právních
výborech nenašel podporu. Jde o pozměňovací
návrh pana poslance Pohanky, na jehož základě
by bylo možno výjimečně prodloužit
vazbu, která v zásadě smí trvat pouze
jeden rok v přípravném řízení
a jeden rok v řízení před soudem.
Tento pozměňovací návrh byl jistě
inspirován poznatky z konkrétní praxe soudu,
ve které se stále vyskytuje řada případů,
kdy z omluvitelných důvodů nelze řízení
právoplatně skončit ve stanovené lhůtě,
a kdy v důsledku toho již došlo a bude docházet
k poměrně velkému množství případů,
ve kterých je obžalovaný pachatel závažného
trestného činu často již dosud neprávoplatně
odsouzený k dlouhodobému odnětí svobody,
po pouhém uplynutí této lhůty z vazby
propouštěn. Pozměňovací návrh
pana poslance Pohanky se snaží těmto případům
předcházet. Je jistě předpokladem,
že k postupu jím navrženému bude docházet
jen výjimečně, avšak především
ve velmi závažných případech,
kdy takový postup bude přímo nutný.
Zejména události v Leopoldově ze závěru
minulého měsíce oživily požadavky
pro obnovení trestu smrti. Zmiňoval jsem se již
o důvodech, které neumožňují
takovýmto návrhům vyhovět z legislativně
technických příčin, když ponechám
stranou příčiny věcné. Trest
smrti větší bezpečnost občanů
nezajistí - to je jen iluze veřejnosti. Detence
zvlášť nebezpečných pachatelů
je jiná otázka. Doporučoval bych proto, aby
Federální shromáždění,
bude-li pozměňovací návrh na toto
jednání znovu předložen, se jím
vážně zabývalo. Domnívám
se, že náš trestní řád by
měl umožňovat, aby vazba v těch nejzávažnějších
případech mohla v zájmu ochrany života
a zdraví lidí i dalších občanských
práv pod záštitou toho, že o prodloužení
budou rozhodovat nejvyšší justiční
orgány, nejvyšší soudy, trvat i po dobu
delší.
Jinak za předkladatele doporučuji, aby Federální
shromáždění schválilo novelu
trestního řádu v podstatě těmi
pozměňovacími návrhy, jak byly předloženy
ústavně právními výbory. Děkuji
za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji místopředsedovi
federální vlády panu Rychetskému.
Sděluji, že opatřením předsedů
sněmoven byl vládní návrh § 39
odst. 2 zákona o jednacím řádu Federálního
shromáždění přikázán
k projednání výborům ústavně
právním a branným a bezpečnostním
výborům obou sněmoven. Shrnutím výsledků
projednávání, přípravou návrhů
usnesení a stanoviska byly pověřeny výbory
ústavně právní. Tyto výbory
připravily písemný materiál - tisk
1065 a zvolily sněmovními zpravodaji členy
svých výborů, kterými jsou poslanci
Milan Čič a Jozef Olej. Uděluji nyní
slovo zpravodaji Sněmovny lidu poslanci Milanu Čičovi.
Společný zpravodaj výboru SL M. Čič:
Vážený pán predsedajúci, vážené
poslankyne, vážení poslanci. Druhý významný
zákon - pritom jeden s druhým súvisí
- priamo súvisí s Listinou základných
práv a slobôd. Uvádzací zákon
k tejto Listine v § 6 ods. 1 ustanovuje, že zákony
a iné právne predpisy musia s ňou byť
v súlade do 31. decembra 1991. Návrh novely Trestného
poriadku - tlač 984 novým spôsobom upravuje
zvlášť práva a kontrolu zásahu
štátnych orgánov do občianskych práv
a slobôd. Týka sa to konkrétne prokurátora
a súdu.
Článok 8 ods. 5 Listiny toto právo zveruje
väčšinou súdu. Citujem z tejto Listiny:
"Nikto nesmie byť vzatý do väzby len z dôvodov
a na dobu stanovenú zákonom a na základe
rozhodnutia súdu."
Rovnako tak je možné zatknúť osobu len
na príkaz sudcu.
Ďalšia skupina zmien sa týka nedotknuteľnosti
obydlia. Tu nejde len o samotnú domovú slobodu,
resp. dom, ale obydlie, čo je pojmovo širšie
a tiež, že domovú prehliadku je možné
vykonať len na základe písomne odôvodneného
príkazu sudcu.
Základnou zmenou v koncepcii doterajšieho trestného
konania je rozhodovanie o väzbe, ktoré náleží
vždy a jedine súdu. Ďalej je to zákaz
cenzúry a právo na informácie a niektoré
ďalšie zmeny. Listina základných práv
a slobôd si teda vyžiadala dve základné
zmeny. Prvá, aby o slobode a v tejto súvislosti
o väzbe, zatknutí, uložení trestu, domovej
prehliadke, rozhodoval vždy súd spôsobom stanoveným
v zákone.
Druhá sa týka lehôt na zadržanie, vypočutie,
zatknutie, väzbu a súčasne aj príslušnosť
sudcu, ktorý môže rozhodnúť o väzbe.
Tieto lehoty sa z hľadiska praxe a nárokov na určité
úkony javia príliš krátke, doslova protestujú
predovšetkým prokurátori, ale aj iní
pracovníci, ktorí budú zainteresovaní
na tejto problematike, na realizácii tohto úkonu,
že nebudú schopní včas zabezpečiť
všetky zabezpečovacie úkony, ktoré sú
nevyhnutné pre splnenie účelu trestného
konania. Je to samozrejme do určitej miery pravda, ale
počíta sa aj s tým, že práve
prokuratúra, ale aj súdy budú posilnené
početne, aby mohli mať služby i vo voľných
dňoch, o sobotách, nedeliach a iných sviatkoch.
To so sebou prináša aj zvýšené
nároky na rozpočet.
Táto väzba, resp. táto nová koncepcia
sa dotýka rovnako tak zadržania, vypočutia
ako aj potom dodania do väzby. Je to 24 hodín. Teda
spoločne v celku to predstavuje 48 hodín.
K vládnemu návrhu zákona, ktorým sa
mení a doplňuje trestný poriadok a zákon
o ochrane štátneho tajomstva zaujali stanoviská
branno-bezpečnostné výbory Federálneho
zhromaždenia a ústavno-právny výbor
Českej národnej rady. Ústavno-právny
výbor Slovenskej národnej rady nepodal žiadne
pripomienky. Celkom predložili okolo deväť návrhov
na zmenu navrhovaných formulácií, resp. na
doplnenie nových. Šesť z nich výbory ústavno-právne
akceptovali, niektoré prirodzene po menších
zmenách, tri neakceptovali, jednak z vecných dôvodov
alebo preto, že sú riešené v iných
ustanoveniach Trestného poriadku.
Chcel by som ešte dodať, že návrh na zmeny
vyplýva jednak z Listiny - a to je prvoradá otázka,
ale súčasne vládny návrh novely Trestného
poriadku reaguje aj na potreby a problémy praxe. Je to
napríklad stanovenie finančnej záruky namiesto
majetkovej pri prepustení z väzby, jej prepadnutie,
keď obvinený nesplní určité podmienky,
vylúčenie odstúpenia od peňažitej
osoby, ktorá záruku za obvineného ponúkla,
vylúčenie, vrátenie prepadnutej záruky
a niektoré ďalšie otázky.
Záverom môjho vystúpenia všeobecne, vážené
poslankyne a vážení poslanci, ako spravodaj
- a hovorím to aj menom ďalšieho spravodajcu
poslanca Oleja, odporúčam uznesenie výborom
k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa
mení a doplňuje Trestný poriadok a zákon
o ochrane štátneho tajomstva ku schváleniu.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji zpravodaji
Sněmovny lidu. Jen pro vysvětlení, poslanec
Olej jel se skupinou poslanců Strany demokratické
levice na Hrad k panu prezidentovi, takže jeho roli splní
nyní krátce pan poslanec Patočka.
Poslanec SN J. Patočka: Mám jen tlumočit
za poslance Oleje, že plně souhlasí s předloženou
novelou a připojuje se ke zprávě zpravodaje
Sněmovny lidu.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Stanoviska obou výborů
byla shodná, čili lze učinit takovýto
závěr.
Otvírám nyní diskusi k návrhu novelizace
trestního řádu a jako první se přihlásil
poslanec Pohanka. Druhý je poslanec Bobovnický a
třetí pan poslanec Sokol. Prosím o další
přihlášky.
Omlouvám se, kolega Kříž sdělí
výsledky hlasování. Omlouvám se vám,
ale zůstaňte, bude to krátké.
Poslanec SL E. Kříž: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, zápis
o volbě členů prezídia Federálního
fondu národního majetku, druhé kolo:
"Komise poslanců FS, kterou Sněmovna lidu a
Sněmovna národů zvolila pro tajnou volbu
členů prezídia a členů dozorčí
rady Federálního fondu národního majetku
ČSFR, zjistila:
Pro volbu členů prezídia Federálního
fondu národního majetku poslancům Sněmovny
lidu bylo odevzdáno 90 hlasovacích lístků,
poslancům SN 104 hlasovacích lístků.
Po skončení hlasování komise zjistila:
hlasování se zúčastnilo 82 poslanců
SL a 95 poslanců SN. Hlasování se zdrželo
8 poslanců SL a 9 poslanců SN. Odevzdaných
bylo celkem ve Sněmovně lidu 81 platných
hlasovacích lístků, ve Sněmovně
národů 91 platných hlasovacích lístků.
Neplatných hlasovacích lístků ve Sněmovně
lidu byl 1, ve Sněmovně národů byly
4.
Volební komise zjistila, že pro ing. Jana Klacka bylo
odevzdáno 47 hlasů v SL a 54 hlasů v SN.
Pro JUDr. Dagmar Lastoveckou bylo odevzdaných 47 hlasů
v SL a 52 hlasů v SN. Pro ing. Jozefa Mudríka bylo
odevzdaných 27 hlasů v SL, 26 v SN. Pro prof. Jana
Petrenka, CSc., bylo odevzdáno 41 hlasů v SL, 49
hlasů v SN. Pro ing. Vladimíra Rudovčáka
32 hlasů v SL, 44 hlasů v SN. Pro ing. Petra Vybírala
42 hlasů v SL, 37 v SN.
Volební komise konstatuje, že členem prezídia
Federálního fondu národního majetku
byl zvolen ing. Ján Klacek. Pro tohoto kandidáta
se vyslovila nadpoloviční většina přítomných
poslanců SL a nadpoloviční většina
přítomných poslanců SN. Obdržel
největší počet platných hlasů
v součtu obou sněmoven. Do třetího
kola postupuje dr. Lastovecká, prof. ing. Petrenko, ing.
Rudovčák, ing. Vybíral.
V Praze dne 10. 12. 1991, předseda komise, členové
komise podepsáni."
Zároveň si dovoluji vás upozornit, že
další kolo hlasování proběhne
ještě dnes. Jestliže bude souhlasit pan předsedající,
volební komise by už nyní přistoupila
k vyhlášení voleb. Budou vám rozdány
hlasovací lístky, a doufám, že do hodiny,
tzn. do 16.00 hodin, kdy se uzavře hlasování,
budou všichni přítomní poslanci mít
za sebou volby. To znamená do 16.00 hodin bude otevřena
hlasovací místnost.
Budou se volit dva kandidáti, tzn. minimálně
musíte škrtnout dva lidi. Mohou tam být jen
dva lidi uvedeni, můžete škrtat víc, ale
minimálně dva.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Doufám, že do
3. kola se to už naučíme a že třetí
kolo dopadne dobře.
Prosím pana poslance Pohanku, aby se ujal slova.
Poslanec SL M. Pohanka: Dovolte, abych hned úvodem se přihlásil
ke všem třem výhradám, které
přednesl pan místopředseda vlády a
abych se věnoval především bodu, který
označil za můj pozměňovací
návrh.
Je to skutečně tak. Společně jsme
se zástupci ministerstva spravedlnosti ČR a federální
generální prokuratury ve spolupráci s právním
konzultantem k této věci vytvořili pozměňovací
návrh k ustanovení § 71 odst. 3 trestního
řádu, který byl projednán v ústavněprávních
výborech a neuspěl. Dovolil bych si ho znovu přednést.
Pokusím se ještě něco dodat k jeho odůvodnění,
které řekl pan Rychetský. Měli byste
k tomu mít patrně znění novely i trestního
řádu.
Paragraf 71 by měl být změněn tak,
že místo dosavadního textu odst. 3 by tento
odst. 3 zněl: V řízení před
soudem může vazba trvat nejvýše jeden
rok. Za odst. 3 by se vložily odst. 4 a 5 ve znění.
Odst. 4: "Nebylo-li možné ze závažných
důvodů přípravné řízení
skončit ve lhůtě uvedené v odst. 1
a řízení před soudem uvedené
ve lhůtě v odst. 3 a propuštěním
obviněného na svobodu, hrozí zřejmé
nebezpečí životu a zdraví lidí
nebo porušení jiných základních
práv a svobod občanů, může nejvyšší
soud vazbu na nezbytně nutnou dobu prodloužit. Odst.
5 - po prodloužení vazby podle odst. 4 v přípravném
řízení rozhoduje na návrh generálního
prokurátora a v řízení před
soudem na návrh předsedy senátu nejvyšší
soud republiky. Jde-li o prodloužení vazby před
nejvyšším soudem republiky nebo v řízení,
kde o vazbě rozhodl vojenský soud, rozhoduje Nejvyšší
soud ČSFR."
Odst. 4, 5 a 6 se označují jako 6, 7 a 8.
Už před rokem, když jsme projednávali
a vtělili do zákona lhůtu vázající
soudy, pokud jde o trvání vazby, poukazoval jsem
na neobvyklost a nebezpečnost tohoto řešení,
obtížnou možnost splnění. Ukázalo
se, že jen během prvního pololetí v
důsledku tohoto nového ustanovení soudy propustily
163 osoby držené ve vazbě, což byly osoby,
které byly většinou nebezpečné
při svém pobytu na svobodě pro různé
druhy recidivy. Navíc tím, že soud vyčerpal
veškeré možnosti trvání vazby,
zbavil se prakticky možnosti v řízení
pokračovat, neboť po jejich propuštění
už je nelze vzít znovu do vazby a zadržet, a
tudíž už nelze vůbec u těchto lidí
spoléhat na to, že by se jim doručilo předvolání
k soudu a že by k tomuto soudu skutečně dobrovolně
přišli nebo se nechali předvést. Mnozí
z nich uprchnou i do ciziny vzhledem k volnosti, která
v tom směru panuje.
Tak je prakticky nemožné v mnoha případech
v řízení pokračovat. Je třeba
čekat, až se něčeho dopustí,
aby bylo možno je znovu zadržet a vyřídit
třeba i starou věc. Situace je dnes komplikovaná
pašováním drog nebo jinými mezinárodně
organizovanými trestnými činy, např.
vylupováním kostelů, kapliček, muzeí.
Převážením těchto věcí
za účelem prodeje do ciziny, se zabývají
k čemuž dnes už profesionálně zdatní
odborníci, kteří hned po propuštění
mají možnost se v cizině ukrýt a uživit.
Vypracovali jsme dokonce důvodovou zprávu, ve které
se cituje několik takových případů,
které se týkají třeba loupežného
odcizení částky 9,5 mil. Kčs nebo
obrazů ze státního zámku za 12 mil.
Kčs apod. Problémy jsou často s tím,
že důkazy musíme opatřovat v cizině,
to trvá dlouho, je to spojeno s určitými
průtahy. Je těžko pachatele propouštět,
dejme tomu na půl roku a pak ho zase do vazby brát,
čímž by se zachovala jakási možnost
prodloužení lhůty k vyřízení.
Většinou nejde o kolizní vazbu, ale o recidivisty,
patrně by se dále dopouštěli trestné
činnosti dříve, než by byla řádně
posouzena trestná činnost předchozí.
Proto bych se přimlouval spolu s odborníky, se kterými
byla záležitost konzultována i s předsedou
federálního nejvyššího soudu Motejlem,
abyste tento pozměňovací návrh přijali.
Zdůrazňuji, že i z mezinárodního
hlediska je neobvyklé, aby se soudům ukládaly
podobné lhůty pro vyřízení
vazební věci, jaké leckde dosti přísně
platí pro orgány přípravného
řízení.
Ještě je tady jedna věc, která by se
mohla namítat víceméně z hlediska
čistoty právní, že totiž Listina
základních práv a svobod vyžaduje, aby
tato vazba trvala "po dobu, kterou stanoví zákon."
Nikde není uvedeno, že tato doba má být
stanovena lhůtou určenou podle dní, týdnů,
měsíců nebo roků. V pozměňovacím
návrhu je vymezena okolností, že má
trvat pouze nezbytně nutně dlouho a že je vázána
na výskyt dalších naléhavých
okolností. Potřeba vazby musí být
především zjevná. Nestačí
už např. vazba kolizní a musí zde hrozit
bezprostřední nebezpečí statkům,
které jsou ohroženy trestním zákonem.
Kdyby ovšem byly námitky a domnívali jste se,
že to nelze takto vykládat, doporučoval bych
alternativu, aby se za odst. 4 na konci vložila slova - nejvíce
však o šest měsíců. Zdá
se mi to stejně velmi málo.
Dále se přihlašuji k dalším dvěma
výhradám, které uplatnil pan Rychetský.
Navrhuji, aby se v bodě 5 zpravodajské zprávy
upustilo od tam navrženého znění, aby
zůstala úprava, se kterou se počítá
ve vládním návrhu - tj. aby v trestních
věcech nebylo možné zastupování
koncipientem, zejména za podmínek, které
jsou ve zprávě uvedeny, protože právě
v trestních věcech jde o potřebu, aby zastupoval
advokát. Často jsou to věci, na které
je třeba se dívat z hlediska trestního velmi
vážně.
V bodě 9 zpravodajské zprávy navrhuji, aby
odst. 3 nebyl vypouštěn, protože je praktický.
Potřeba sehnat senát a rozhodovat v senátě
tam, kde se předem ví jak to dopadne, když
prokuratura s propuštěním souhlasí,
prakticky znamená prodloužení vazby a zbytečné
komplikace.