Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Ako ďalší vystúpi pani poslankyňa
Adrianová, pripraví sa pán poslanec Haško.
Poslankyně SN M. Adrianová: Vážený
pán predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, mala by som doplnok k § 14 - na začiatok
odseku pred slová "ministerstvo obrany" doplniť
slovo "federálne". Na základe kompetenčného
zákona by to tam malo byť uvedené.
Vládny návrh zákona o civilnej službe,
tlač 946, budem podporovať.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Upozorňujem, že úradný názov
je Ministerstvo obrany ČSFR. Obávam sa, že
tento pozmeňujúci návrh nie je dosť
priechodný.
Ako ďalší vystúpi pán poslanec
Haško. Do rozpravy sú prihlásení ešte
dvaja poslanci ODA, a to pán Skalický a pán
Kudláček.
Poslanec SN A. Haško: Úvodom chcem poďakovať
neprítomnému spravodajcovi pánu Šolcovi
za dôkladnú správu, ktorá potešila
pravdepodobne nielen Čs. armádu, ale aj verejnosť,
ktorá na tento zákon čaká jeden a
pol roka.
Mal som pripravený diskusný príspevok, ktorého
prednesením by som opakoval názory predovšetkým
pána Bratinku a dokonca aj pána Kostyu a ďalších.
Chcel by som na upresnenie povedať, že pozmeňujúce
návrhy, ktoré sa týkajú určitej
liberalizácie výkonu civilnej služby, sú
tak rozsiahleho charakteru, že navrhujem, aby po ukončení
diskusie zasadli branné a bezpečnostné výbory,
resp. aspoň branný podvýbor spolu s navrhovateľom,
zástupcom vlády, spravodajcovia a predkladatelia
pozmeňujúcich návrhov a posúdili všetky
tieto návrhy.
To je môj diskusný príspevok, pretože
už ostatné bolo povedané. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Zdá sa, že tento návrh bude skutočne
nutné realizovať.
Ako ďalší v diskusii vystúpi pán
poslanec Skalický.
Poslanec SN J. Skalický: Vážený pane
předsedající, vážené Federální
shromáždění, dovolte abych v intencích,
ve kterých zde již hovořil za poslanecký
klub ODA pan poslanec Bratinka, vám předložil
některé pozměňovací návrhy.
Zopakoval bych, že považujeme zákon č.
73/90 Sb. ze 14. března 1990 za plod porevoluční
eufórie, a že si v současné době
musíme uvědomit, že potřebujeme a chceme
solidní a sebevědomou armádu a že jsme
se k tomu již vyjádřili tím, že
jsme přijali jistou vojenskou doktrínu.
Náš přístup k řešení
otázek vztahu občana a vojenské povinnosti
by této vojenské doktríně měl
odpovídat.
Vládní návrh narazil při projednávání
na odpor především svou institucí komisí,
kterou se pokoušel zavést, a která by posuzovala
vážnost důvodů, které odpírači
předkládají. Tomuto odporu je - podle mého
názoru - nutno přitakat, i když tak činím
s jistou obavou, jaké to bude mít důsledky.
Ovšem uznávám, že argumenty odpůrců
komisí jsou velmi vážné a lze jim těžko
odolat.
Zastánci co nejliberálnějšího
přístupu se zpravidla odvolávali na Listinu
základních lidských práv a svobod,
která v čl. 15 v odst. 3 říká,
že "občan má právo odepřít
výkon vojenské služby" a v odst. 1 dokonce
hovoří o tom, že "občan má
právo na změnu svého smýšlení".
Zde jsme ovšem u jednoho vážného problému,
na který zde již velmi podrobně poukázal
pan poslanec Bratinka, a proto ho nebudu v celé šíři
opakovat. Nic méně rád bych k tomu poznamenal,
že chceme-li budovat svobodnou společnost spočívající
na právních základech, stát je zde
mimo jiné potom od toho, aby garantoval platnost závazků
a smluv učiněných svobodným jedincem
bez nátlaku vnějších okolností.
Musíme se potom ptát, jakožto zákonodárce,
jestliže takto chápeme svoji roli, jestli můžeme
interpretovat právo na změnu smýšlení
jako právo na odstoupení od dobrovolně přijatých
závazků. Obavy, které plynou z důsledků
takového přístupu nás vedou k pozměňovacím
návrhům, jejichž smysl se vám pokusím
krátce objasnit.
Je nutno zachovat princip, že odvodní řízení
formuluje určitý závazek vykonat vojenskou
službu; je zde maximálně možné
ponechat jistou výpovědní lhůtu, jak
ji navrhuje tisk 946 v § 2 odst. 1 písm. a) a b).
Není ovšem možné podle našeho názoru
podpořit návrh poslance Jégla, který
tuto lhůtu prodlužuje až do doručení
povolávacího příkazu.
Další princip: voják, který už
složil přísahu a je momentálně
v záloze nebo na trvalé dovolené, má
právo odepřít další výkon
služby jen tehdy, jestliže ji složil v době,
kdy ještě neexistovala možnost odepření.
To znamená, že navrhujeme přijmout § 2
odst. 1 c) v tomto znění. Za slova "trvalé
dovolené" doplnit slova "pokud nastoupil výkon
základní vojenské služby před
účinností zákona č. 73/90 Sb.".
V písm. d) téhož odstavce by pak nastala tato
změna: "Voják v záloze, který
nastoupil výkon základní vojenské
služby před účinností zákona
č. 73/90 Sb. do tří měsíců
od nabytí účinnosti tohoto zákona."
Ustanovení v § 2, které se snaží
podle momentálně navržené úpravy
(tisk 946) řešit problém vojáků
v záloze tím, že by mohli uplatnit své
právo na změnu smýšlení do 31.
ledna kalendářního roku považujeme za
nepříliš smysluplné. Jestliže akceptujeme
právo na změnu smýšlení, neměli
bychom akceptovat jeho uplatnění jeden měsíc
v kalendářním roce.
Na druhé straně z důvodů, které
jsem již uvedl, není oprávněné
ponechat prostor jakýmkoliv utilitárním důvodům,
jež by v očích občanů dehonestovaly
institut vojenské přísahy kdykoliv v budoucnosti
po jejím složení.
Navrhujeme dále vypustit § 1 odst. 4, neboť se
domníváme, že eventuální zkrácení
civilní služby je možné řešit
pouze novelizací zákona. Neměli bychom dávat
vládě zmocnění v tomto směru.
Jiná ustanovení tohoto nového zákona
o civilní službě velmi úspěšně
řeší problémy, které mohou souviset
s administrací civilní služby a se zařazováním
odpíračů na příslušná
pracovní místa.
Podpoříme návrh poslance Jégla, který
shrnuje obě varianty v § 6 odst. 5 tisku 946 do znění,
které navrhl.
Navrhujeme rovněž vypustit odst. 3 § 2, neboť
jestliže akceptujeme skutečnost, že občan
nemusí uvádět důvody svého
odepření, toto odepření konstatuje
pouze svým prohlášením, pak formulace,
že v prohlášení musí být
uvedeny důvody a skutečnosti, jimiž chce žadatel
své tvrzení doložit, nepovažujeme za nutné.
Tento odstavec 3 navrhujeme vypustit.
Na závěr mi dovolte dodat, že tímto
druhým pokusem o právní úpravu možnosti
odepřít vojenskou službu nejen vytváříme
prostor pro opravdové odpírače z titulu svědomí
či náboženského přesvědčení,
ale měli bychom jím zároveň také
vymezit mravní odpovědnost, kterou duch zákonu
ukládá členům pospolitosti, která
- jak doufám - chce již skutečně být
svobodná a musí být proto také ochotna
svou svobodu bránit. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Teraz bude hovoriť poslanec Kudláček,
ako posledný písomne prihlásený do
rozpravy. Ak ešte niekto chce vystúpiť, prosím,
nech podá písomnú prihlášku do
diskusie.
Poslanec SL L. Kudláček: Vážený
pane předsedo, dámy a pánové, meritorní
postoj k návrhu zákona o civilní službě
a tedy i k otázce odpovědnosti občanů
vůči státu, tedy sobě samým,
vyjádřili poslanci Bratinka, Skalický, Blažek
a další. Já to mohu jen plně podpořit.
Dovolte mi v souvislosti s projednávaným textem
návrhu usnesení branných a bezpečnostních
výborů, abych položil jednu otázku ať
již předkladateli nebo zpravodajům. V §
4 odst. 8 se uvádí: "Odborovým funkcionářům
se výkon civilní služby odloží
po dobu trvání stávky nebo stávkové
pohotovosti." Je to samo o sobě ustanovení
pozoruhodné, nic proti tomu. Chtěl bych se ale zeptat,
co znamená vymezení kategorie "odborový
funkcionář" v tomto případě.
Není to v zákoně nijak podrobněji
specifikováno. Můj dotaz zní: Je to předseda
Konfederace odborových svazů nebo každý
člen závodního výboru nebo kdo to
je?
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Prišli ďalšie prihlášky
do rozpravy. Hovoriť bude poslanec Janča, po ňom
pán poslanec Tichý.
Poslanec SL B. Janča: Vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové, měl jsem připravenou
řadu věcí, které jsem zde chtěl
říci, ale poněvadž většina
z předřečníků už řekla
to, co jsem měl na mysli, dovolte mi, abych se zaměřil
spíše na jakési shrnutí toho, co tu
bylo řečeno. Mám na mysli srovnání
vojenské základní služby a civilní
služby. Myslím, že se shodneme na tom, že
vyznělo jednoznačně v neprospěch vojenské
základní služby, o čemž svědčí
i ty desetitisíce odpíračů, kteří
raději volí náhradní službu.
Pokud bylo řečeno, že je to 20 % z odvedenců,
pak nikde není psáno, že v příštích
letech to nemůže být procento daleko vyšší
a co by se mohlo stát v případě ohrožení
státu, ani nechci domyslet.
Dovolte mi, abych vyslovil své přesvědčení,
že kdyby bylo možno zrušit armádu, pravděpodobně
by s tím většina z nás naprosto souhlasila.
Všichni ale víme, že taková situace ještě
zdaleka nenastala. Jestliže je armáda nutná,
jestliže musí být, tak považuji za naprosto
nespravedlivé, aby jedni mladí lidé šli
na vojnu, plnili svoji povinnost vůči zemi, ve které
se narodili, a jiní měli právo kdykoliv se
této povinnosti zbavit. Proto budu podporovat předložený
návrh včetně všech pozměňovacích
návrhů, které jsou v tomto smyslu.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Hovoriť bude poslanec Tichý. Ešte
sa prihlásil poslanec Anderko ako devätnásty
v poradí. Chcel by som upozorniť všetkých
poslancov, ktorí predniesli pozmeňujúce návrhy,
aby svoje návrhy odovzdali písomne spravodajcom,
pretože inak by nemohli byť zahrnuté do listiny
pozmeňujúcich návrhov.
Poslanec SN B. Tichý: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
chci upoutat vaši pozornost na § 14. Snad mi dají
všichni za pravdu, že v období do března
1990, tedy i v r. 1989, bylo skutečně větší
odvahou odmítat výkon vojenské základní
služby z titulu svědomí nebo náboženského
vyznání. Tento návrh zákona předpokládá
v § 14 možnost propustit osoby, které v rozhodujícím
období, o němž jsem hovořil, odmítaly
výkon vojenské služby nebo vojenské
cvičení z těchto důvodů, to
znamená z důvodů svědomí a
náboženského vyznání. Kamenem
úrazu je v tomto případě ovšem
ta "možnost". Já se domnívám,
že pokud se jedná o osoby, které prokazatelně
(jak je zde psáno) odmítaly vojenskou službu
nebo cvičení z důvodů svědomí
nebo náboženského vyznání (říkám
prokazatelně), tam by žádná "možnost"
neměla existovat. Tam by měla existovat "nutnost"
je propustit. Proto podávám pozměňovací
návrh, aby ministr obrany propustil osoby, které
před účinností zákona odmítaly
výkon vojenské služby z titulu svědomí
nebo náboženského vyznání, pokud
ještě existují důvody uvedené
v návrhu tohoto zákona.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem poslancovi Tichému. Hovoriť bude poslanec
Anderko.
Poslanec SN A. Anderko: Vážený pán predsedajúci,
vážené poslankyne, vážení
poslanci. Pri dnešnej záležitosti sa zaoberáme
civilnou službou u občanov, ktorí majú
právo odmietnuť vojenskú službu podľa
tohto zákona. Tento zákon stanovuje oblasti, v ktorých
sa civilná služba vykonáva. Je to spoločensko-prospešná
práca. Sú tu zahrnuté práce predovšetkým
fyzické. Ale to je len jedna dimenzia spoločenského
života. Tento zákon nepokrýva oblasť duchovnú.
Sú to práce výchovného a duchovného
charakteru. Uvedomme si, že celá činnosť
ľudstva sa odvíja od poznania. Poznanie je najsilnejší
motivačný činiteľ pre vôľu,
pre morálne aj eticky správne chovanie. Z radov
občanov, ktorí majú právo odmietnuť
vojenskú službu, je veľa takých, ktorí
sú kvalifikovaní vykonávať takúto
činnosť. Sú to predovšetkým duchovní
v cirkevných a náboženských spoločnostiach.
V minulom režime bola práve táto oblasť
najviac diskriminovaná. V súčasnosti je nedostatok
kňazov a veľké množstvo tých, ktorí
sa na toto povolanie pripravujú. A práve týmto
by sme mali umožniť, aby mohli civilnú službu
vykonávať v najdôležitejších
spoločenských oblastiach, v pastorálnej činnosti.
Len správne usmerňovaná náboženská
činnosť prospieva spoločenskému pokoju
a požadovanej spoločenskej klíme. Uvedomme
si, že materiálna oblasť svojou hodnotou ďaleko
prevyšuje duchovnú oblasť, a preto sa vyplatí
do nej maximálne investovať. Pritom sa tu nejedná
o veľké počty oprávnených osôb.
Táto možnosť je daná aj v mnohých
iných krajinách a nie je dôvod, aby túto
možnosť nedal aj tento parlament. Prihováram
sa za to aj v mene klubu KDH, aby pozmeňovací návrh
pána poslanca Molnára ste podporili a prijali. Predložený
návrh zákona vrátane schválených
pozmeňujúcich návrhov podporíme. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujeme pánu poslancovi Anderkovi. Ešte prišla
prihláška do diskusie od pána poslanca Valtra.
Dávam mu slovo.
Poslanec SN V. Valtr: Pane předsedající,
dámy a pánové, budu velice stručný.
Nebudu vás zdržovat, jde vlastně o legislativně
technické připomínky k návrhu zákona
o civilní službě, a sice u § 2 odst. 1
za slovo "cvičení" doporučuji vložit
legislativní zkratku, dále jen "prohlášení"
a v návaznosti na zavedení této legislativní
zkratky k § 2 odst. 6 vypustit slovo "své",
v § 11 vypustit slova "o odepření výkonu
vojenské základní (náhradní)
služby" - jde v podstatě zlepšení
textu zákona. Dále § 2 odst. 9 k pojmu "propuštění
z vojska" odkaz pod čarou, který zní
"§ 22 odst.1 písm. e) branného zákona"
a následující odkazy se přečíslují.
Tentýž odkaz uvést v § 14 u slov "může
z vojska propustit osoby". Jde také o zlepšení
textu. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Pýtam sa, kto ďalší chce
vystúpiť v tejto rozprave. Vzhľadom na to, že
nevidím, aby sa niekto hlásil, pokladám rozpravu
za ukončenú.
Je očividné, vážení kolegovia,
že sa nám nahromadilo veľké množstvo
látky, ktoré bude treba spracovať, a preto
chcem navrhnúť spravodajcom a zástupcovi predkladateľa
pánu podpredsedovi Mikloškovi, aby sa v priebehu prestávky
zišli v miestnosti 026 a dali dohromady pozmeňujúce
návrhy, prípadne navrhli metodiku, ako budeme ďalej
postupovať.
Teraz by sme prešli k hlasovaniu o zákonoch, ktoré
sme včera nedoviedli do fázy hlasovania. Ide o vládny
návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa
Trestný zákon - tlač 1002 - a návrh
príslušného uznesenia - tlač 1064 -
a ďalej vládny návrh, ktorým sa mení
a doplňuje Trestný poriadok a zákon o ochrane
štátneho tajomstva - tlač 984 - a príslušný
návrh uznesení snemovní - tlač 1065.
Dovoľte mi, aby som riadenie schôdze odovzdal prvému
podpredsedovi FZ pánu profesorovi Jičínskemu.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím zpravodaje,
aby zaujali svá místa. Zároveň vás
všechny prosím, abyste si vzali do lavic k ruce tisky
č. 984 a 1065, protože budeme projednávat jednotlivé
změny k návrhu novelizace trestního řádu.
(Po desetiminutovém přerušení jednání
opět zahájeno ve 12.10 hodin.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím kolegy, aby
zaujali svá místa, abychom mohli pokračovat
v jednání. Jsme schopni hlasování,
přistoupíme okamžitě k hlasování.
Před hlasováním se s faktickou poznámkou
přihlásil poslanec Mečl, uděluji mu
slovo. Prosím kolegy, kteří dosud nezaujali
svá místa, aby tak učinili.
Poslanec SN J. Mečl: Pane předsedající,
vážené dámy a pánové,
dovolte mi procedurální poznámku před
závěrečným hlasováním
k návrhu novely trestního zákona.
Chtěl bych vás všechny poprosit a upozornit,
abychom věnovali větší pozornost než
včera podle našeho názoru důležité
procedurální záležitosti, kterou jsme
asi při hlasování o pozměňovacím
návrhu k § 260 nedocenili. V podstatě jsme
totiž úpravou novelizovali ústavní listinu,
a to podle mého názoru procedurou, která
se k takové, byť nepřímé novelizaci
nehodí, je nedostačující, nepřípustná
a je v rozporu s požadavky Listiny základních
práv a svobod, pokud jde o její možné
změny.
Myslím, že FS by nemělo vědomě
přijímat právně vadná ustanovení,
a to navíc v trestním zákoně. Chtěl
bych vás, dámy a pánové, upozornit,
že FS ten zákon aplikovat nebude, budou ho aplikovat
jiné státní orgány. Navíc chci
upozornit vás zpravodaje i navrhovatele, že §
260 nyní ve znění pozměňovacího
návrhu je zařazen do § 67 a), což jsme
si asi při hlasování neuvědomili.
§ 67 a) obsahuje trestné činy podle mezinárodního
práva... (Ruch v sále.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Vážení
kolegové, měli jsme praxi, že kluby se před
závěrečným hlasováním
poradily a toto právo jsme respektovali. (Hlasy ze sálu:
Dvě minuty uplynuly!) Myslím, že trochu velkorysosti
by neškodilo.