Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Dodal by som k tomu ešte jednu
poznámku, že detailný program budúceho
týždňa bude dohodnutý dnes na schôdzi
predsedníctiev oboch snemovní za účasti
predsedov všetkých výborov oboch snemovní,
ktorá začne po zahájení poludňajšej
prestávky v miestnosti 545. Berte to prosím, predsedovia
výborov, hneď ako pozvanie na túto schôdzu.
Chápem tento návrh, ktorý tu predniesol pán
poslanec Sokol, ako procedurálny návrh a budeme
o ňom hlasovať. Predtým sa o slovo prihlásil
ešte pán poslanec Zelenay.
Poslanec SN R. Zelenay: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, vážení
kolegovia a kolegyne, mal som možnosť byť na politickom
grémiu, ktoré pripravovalo túto schôdzu.
Na tomto grémiu sa vyjadrovali všetci predstavitelia
všetkých politických klubov k programu 19.
spoločnej schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov.
Hovorili sme i o časovom harmonograme, hovorili sme o "časovke",
kedy majú byť predložené jednotlivé
návrhy zákonov. Jasne sme vtedy povedali a myslím,
že to bolo jednoznačné, že táto
schôdza trvá dva týždne. Tu sme sa dozvedeli,
že táto schôdza bude trvať tri týždne.
Teraz sa dozvedáme, že tu budeme sedieť do nedele.
V nedeľu nám niekto povie, že prídeme
medzi sviatkami. Medzi sviatkami nám niekto povie, že
prídeme na Nový rok. Tak predsa parlament nepracuje.
Mám len dve otázky: Ako môžeme hovoriť
o transformačnom zákone, keď do dnešného
dňa ešte nie je spracovaná spravodajská
správa a pýtam sa, prečo rozpočet
a tieto otázky neboli predložené dostatočne
včas. Ako som sa dozvedel od kolegov, odmietli ho prejednať,
pretože na to mali jeden deň. To sú, myslím,
základné veci, ktoré sú pre prácu
parlamentu nutné.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Včera, myslím, že zastupoval váš
klub na politickom grémiu pán poslanec Kontra. (Poslanec
SN R. Zelenay: Pýtam sa za seba.) Prípadne si to
vysvetlíte. (Smích v sále.) Ja sa domnievam,
že od toho tam sú vedúci politických
klubov, alebo predstavitelia klubov, aby informovali svojich kolegov.
Pán profesor Jičínský sa hlási.
První místopředseda FS Z.
Jičínský: Vážení kolegové,
včera se politické grémium sešlo dokonce
dvakrát, na jedné schůzi dopoledne a potom
na poměrně dlouhé schůzi večer,
z nichž vyplynuly závěry, o kterých
hovořil pan kolega Sokol. Byli bychom, myslím, všichni
rádi, kdybychom jisté představy o časovém
programu a průběhu schůze, které jsme
měli, mohli přesně dodržet tak, jak
jsme zamýšleli. Bohužel podmínky, ve kterých
pracujeme, nejsou tak jednoduché. Musíme na některé
věci reagovat operativně. Proto vám byl předložen
ten návrh, který formuloval kolega Sokol jménem
politického grémia. Je to i vysvětlení
k tomu, co říkal kolega Zelenay. Některé
věci jsou skutečně složitější,
než jsme měli na začátku a myslím,
že je povinností Federálního shromáždění,
jeho členů, aby se s nimi vyrovnalo tak, jak odpovídá
potřebám doby.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Dovoľte mi, aby som nechal hlasovať
o návrhu, ktorý predniesol pán poslanec Sokol.
Dovoľte mi súčasne, aby som ho stručne
zrekapituloval. Teda ide o vypustenie troch návrhov z nášho
programu. Prvý sa týka spôsobu prijatia ústav,
druhý sa týka referenda, tretí vykonávacieho
zákona k referendu. Ďalej súčasne budeme
hlasovať o tom, že budúci týždeň
bude prejednávaný predovšetkým transformačný
zákon a zákon o štátnom rozpočte
vrátane jeho desiatich noviel a že naše jednanie
bude trvať s najväčšou pravdepodobnosťou
do nedele.
Prosím, aby ste sa vyjadrili k tomuto návrhu na
zmenu a postup prejednávania jednotlivých bodov
programu.
(Hlasuje se.) (9.47 hodin)
Kto je pre tento návrh, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačidlo!
SN - 79, SĽ - 58. Snemovňa národov sedemdesiatdeväť,
Snemovňa ľudu päťdesiatosem. Ďakujem.
Kto je proti? SN - 5, SĽ - 3. Snemovňa národov
päť, Snemovňa ľudu tri. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? SN - 12, SĽ 19. Snemovňa
národov dvanásť, Snemovňa ľudu
devätnásť. Ďakujem.
Šesť poslancov nehlasovalo v Snemovni národov,
jedenásť v Snemovni ľudu. Tento návrh
na zmenu programu bol prijatý. Vzhľadom k tomu, že
dnes mal byť ako prvý bod programu ten, ktorý
sme vyňali z programu 19. schôdze, t.j. návrh
ústavného zákona o spôsobe prijatia
ústav, budeme pokračovať ďalším
bodom programu, a to je vládny návrh zákona
o Štátnej banke československej, je to tlač
1024, a návrh uznesenia Snemovne národov a Snemovne
ľudu - tlač 1089.
Výklad k prejednávanému vládnemu návrhu
podá podpredseda federálnej vlády a minister
financií Václav Klaus. Prosím, aby sa ujal
slova.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážené
Federální shromáždění,
domnívám se, že návrh zákona
o Státní bance československé, tedy
o centrální bance tohoto státu, je důležitým
zákonem, a proto doporučuji, abyste mu věnovali
svou pozornost.
Předkládaný návrh zákona o
Státní bance československé představuje
dotvoření právních předpokladů
pro působení Státní banky československé
jako standardní centrální banky, jako speciální
instituce, jejímž hlavním posláním
je zajištění stability měny, stability
koruny československé. K tomu musí být
nadána odpovídajícími pravomocemi
a potřebným instrumentáriem, potřebnými
nástroji.
Při prosazování svého základního
cíle a při využívání svých
měnových pravomocí a nástrojů
musí být Státní banka československá
do značné míry nezávislá na
výkonné moci státu. V jednotné ekonomice,
tzn. v ekonomice založené na jednotném trhu,
v ekonomice založené na jedné měně
je nutné, aby Státní banka československá
vystupovala jako jedna právnická osoba, která
také uplatňuje jednotnou měnovou politiku.
Státní banku československou tvoří
federální ústředí, republiková
ústředí, jakož i pobočky a účelové
organizační jednotky.
Existence republikových ústředí odráží
státoprávní uspořádání
ČSFR. Tato republiková ústředí
mají přímo zákonem vymezenou působnost
tak, aby nebyla narušena zásada jedné měny
a jednotné měnové politiky na celém
území ČSFR.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Prosím ešte raz o kľud, vážené
kolegyne a kolegovia, nerušte podpredsedu vlády. Pokiaľ
si potrebujete niečo vybaviť, prosím, odoberte
sa do foyeru. Prosím, pokračujte pán minister.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Mohu-li zrekapitulovat,
v návrhu zákona o Státní bance československé
jsou uplatněny tyto základní principy:
1. Hlavním posláním centrální
banky se stává zajištění stability
měny založené na cenové stabilitě.
Zákon vybavuje centrální banku nástroji
měnové regulace obvyklými v tržních
ekonomikách.
2. Státní banka československá je
tímto návrhem zákona institucionálně
oddělována od vlád. Při zabezpečování
svého hlavního poslání nebude na pokynech
vlád závislá. Jako ekonom říkám,
že to je správné, jako člen vlády
říkám, že je to nezávislost až
dost veliká.
3. V čele Státní banky československé
bude kolektivní orgán, bankovní rada. I toto
řešení je obvyklé u centrálních
bank ve vyspělých tržních ekonomikách.
4. Tímto zákonem, nebo návrhem tohoto zákona,
se zvýrazňují vztahy centrální
banky k zákonodárným sborům, k Vám.
V zákoně je to vyjádřeno povinností
banky nejméně dvakrát ročně
podat Federálnímu shromáždění
zprávu o měnovém vývoji a současně
obdobně informovat i Českou a Slovenskou národní
radu. Roční zprávu o výsledku hospodaření
centrální banky budete schvalovat Vy, bude ji schvalovat
Federální shromáždění.
Návrh zákona rovněž ukládá
centrální bance povinnost pravidelně informovat
veřejnost o měnovém vývoji a považujeme
za oprávněný a samozřejmě snadno
akceptovatelný požadavek obsažený v návrhu
Vašeho usnesení k tomuto návrhu zákona
zkrátit období mezi podáváním
informací o měnovém vývoji ze šesti
měsíců na měsíce tři.
5. Tak zvaným bankovním dohledem se pověřuje
Státní banka československá. Bankovním
dohledem, to znamená působením, kontrolováním
zabezpečování likvidity bank, snižování
rizik spojených s bankovní činností
s cílem ochrany vkladatelů a upevnění
celkové důvěry v bankovní systém.
Čili tuto funkci bankovního dohledu bude v budoucnu
vykonávat právě tato centrální
banka.
Pokud jde o udělování či odnímání
povolení působit jako banky, zůstává
zachován dnešní stav, to znamená, že
toto povolení uděluje Státní banka
československá v dohodě s ministerstvy financí.
6. Zákon o Státní bance československé
upravuje nejen vztahy centrální banky a bank komerčních,
ale vymezuje i způsob vztahů mezi Státní
bankou československou a státem samým, reprezentovaným
vládami. Kromě jiného přímo
stanoví rozsah i způsob možného krytí
výkyvů v hospodaření státních
rozpočtů v průběhu roku.
7. Návrh zákona o Státní bance československé
nahrazuje několik dosavadních právních
předpisů upravujících problematiku
měny, problematiku soustavy peněz a peněžního
oběhu, čímž se náš právní
řád výrazně zjednoduší.
Zároveň se posilují pravomoci Státní
banky československé, zejména pokud jde o
vydávání bankovek a mincí. Bude v
pravomoci této centrální banky přizpůsobovat
soustavu bankovek a mincí potřebám peněžního
oběhu a jeho racionalizaci.
Na závěr bych chtěl zdůraznit, že
se domnívám, že tento zákon umožní
vytvořit z naší Státní banky
československé moderní standardní
centrální banku, a proto vám doporučuji,
abyste ho schválili. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi federálnej vlády.
Vítam tiež medzi nami guvernéra Štátnej
banky československej pána Josefa Tošovského,
takže pokiaľ bude žiadúce z vašej strany,
samozrejme môže kedykoľvek v rozprave vystúpiť
a reagovať na prípadné podnety aj on.
Tento vládny návrh zákona
o Štátnej banke československej prejednali
výbory pre plán a rozpočet, ktoré
zvolili spravodajcov poslanca Jiřího Schneidera
za Snemovňu ľudu a poslanca Jiřího Skalického
za Snemovňu národov prednesením spravodajských
správ. Prosím teraz týchto spravodajcov,
aby sa ujali slova. Ako prvý vystúpi pán
poslanec Jiří Schneider.
Společný zpravodaj výborů SL J. Schneider:
Pane předsedající, dámy a pánové,
dovolte mi, abych jako společný zpravodaj výborů
Sněmovny lidu řekl nejdříve několik
slov úvodem k centrálnímu bankovnictví,
poté o postavení Státní banky československé
a o tom, jak se toto postavení projevuje v návrhu
zákona. Dále, jak jsou kodifikovány hlavní
úkoly Státní banky československé
jako centrální banky v návrhu zákona
a jako poslední připomínky z národních
rad. Můj kolega, zpravodaj Sněmovny národů,
vás poté seznámí se stanovisky výborů
a legislativy.
Dovolte mi nejdříve poznamenat - doufám,
že to bude účelné - několik slov
úvodem o centrálním bankovnictví.
V tom smyslu, v jakém je nám koncepce centrální
banky předkládána, není centrální
bankovnictví příliš staré. Ve
vlastním slova smyslu lze o něm hovořit od
poloviny minulého století, a to především
v Anglii i v našich zemích. Je nutné zdůraznit,
že do té doby fungoval poměrně úspěšně
ve Skotsku systém volného bankovnictví bez
centrální banky. Každá banka vydávala
své směnky, bankovky a nesla plnou odpovědnost
za jejich krytí svými rezervami. Takový systém
ovšem fungoval úspěšně v historii,
pokud vím, pouze ve Skotsku a mělo to několik
důležitých předpokladů, které
nejsou v našem případě splněny.
Proto je zcela logické, že navrhovatelé přistoupili
ke koncepci zákona tak, jak je předložena.
Nyní mi dovolte několik slov o postavení
Státní banky jakožto nezávislé
instituce. Postavení centrální banky vyplývá
z jejího hlavního úkolu, který je
uveden v § 2, a jak se o tom už zmínil předkladatel,
pan místopředseda vlády Klaus, tkví
v zabezpečování stability československé
měny. Nezávislost Státní banky československé
není absolutní, ale spočívá
v tom, že při zabezpečování tohoto
úkolu je nezávislá na pokynech vlády.
Musím podotknout, že přímá úměrnost
mezi nezávislostí centrální banky
a mírou inflace byla již dostatečně
prokázána. Nezávislost banky lze posuzovat
v těchto oblastech, které všechny lze vysledovat
i v návrhu zákona. Jednak je to oblast institucionální.
Ta spočívá v nepodřízenosti
vládě. Za druhé je to oblast instrumentální,
je to svobodná, nezávislá volba nástrojů
měnové politiky, nezávislá.
Za třetí je to nezávislost
personální, která spočívá
ve způsobu volby a odvolatelnosti vedení banky.
Za čtvrté je to nezávislost finanční,
která spočívá v oddělení
rozpočtu banky od státního rozpočtu.
Na podporu svého tvrzení o úměrnosti
nezávislosti banky a míry inflace uvádím
jako příklad, že země, kde je nezávislost
banky poměrně nízká (např.
Itálie, Španělsko a Británie), se potýkají
s vysokou inflací a naproti tomu v zemích, kde je
poměrně vysoký stupeň nezávislosti
banky (např. Švýcarsko nebo SRN), je inflace
řádově nižší.
Na druhé straně ovšem slova vyjádřená
i v některých stanoviscích, o kterých
se zmíním později, z národních
rad hovořila o obavě z přílišné
nezávislosti Státní banky československé,
a to i na parlamentu, nejen na vládě. Tato obava
bývá zdůvodňována faktem, že
Státní banka československá hospodaří
s majetkem státu, 100 % je ve vlastnictví státu,
a že tedy není dostatečná kontrola nad
jejím hospodařením. Zde je ovšem nutno
zdůraznit, že i v návrhu Statutu Evropského
systému ústředních bank, s nímž
byl tento návrh poměřován, je nezávislost
jak Evropské centrální banky, která
má být zřízena, tak národních
centrálních bank, stanovena takto: "Ve výkonu
svých pravomocí nesmí ani navrhovaná
Evropská centrální banka ani žádná
národní banka přijímat jakékoliv
pokyny od institucí společenství (myslí
se Evropského), od vlád členských
států." V jistém smyslu může
být dokonce pobuřující jakási
podřízenost národních bank při
jmenování guvernéra podle čl. 14 navrhovaného
statutu. Cituji: "Guvernér národní ústřední
banky bude jmenován národními orgány
po konzultaci s Radou Evropské centrální
banky." Pokud se chceme k tomuto systému někdy
v budoucnosti připojit, budeme i na toto muset přistoupit.
Výbory Federálního shromáždění
se zabývaly vyvážením vztahu Státní
banky československé jak vůči vládě,
tak vůči Federálnímu shromáždění.
Pohovořím o těchto vztazích ve čtyřech
rovinách. Myslím, že bude účelné
i pro vaši orientaci v návrhu zákona.
O vztahu Státní banky československé
k federální vládě, o její poradní
funkci, o tom, že může dávat stanoviska
k návrhům zákonů měnově
politické povahy a o tom, že se guvernér může
zúčastnit s hlasem poradním zasedání
vlády, mluví § 15.
O opačném vztahu federální
vlády k SBČS je v návrhu hovořeno
v tom smyslu, že zasedání bankovní rady
se může zúčastnit pověřený
člen vlády s hlasem poradním a dále
v tom smyslu, že guvernéra a viceguvernéry
jmenuje prezident na návrh příslušné
vlády.
Vztah SBČS k Federálnímu shromáždění
- podle zákona o jednacím řádu, §
17 odst. 1, se může guvernér SBČS zúčastnit
jednání sněmovny a dostane slovo kdykoliv
o to požádá. SBČS navíc podává
Federálnímu shromáždění
zprávu o měnovém vývoji podle §
3. Opačný vztah Federálního shromáždění
k SBČS je zajištěn tím, že podle
§ 51 odst. 3 je povinna SBČS předkládat
FS ročně zprávu o hospodaření,
kterou schvaluje FS.
Jak se odrážejí hlavní úkoly
SBČS v návrhu zákona:
O nástrojích k zajištění stability
měny se mluví v těchto paragrafech:
- o refinancování obchodních bank se mluví
v § 33 a § 34 návrhu
- o obchodech s cennými papíry na volném
trhu (cílem je regulace množství oběživa
a regulace platební bilance) se mluví v §§
37, 38 a 41
- o devizové politice, o vyhlašování
kursu měny a spravování měnových
rezerv v § 40
- o stanovení povinných minimálních
rezerv obchodních bank u SBČS v § 30
- o ostatních nástrojích měnové
politiky, jako jsou maximální úrokové
sazby z úvěrů a minimální z
vkladů, pravidla likvidity, úrokové stropy
apod., se mluví v § 30
- dalšímu hlavnímu úkolu - emisi bankovek
a mincí se věnuje velká část
zákona, od § 17 do § 27
- dalšímu důležitému úkolu,
tj. vztahu k zahraničí (registracím zahraničních
bank a dohodám se zahraničními bankami a
finančními institucemi) se věnují
§ 44 a 45. (Tyto paragrafy jsou velmi důležité
z hlediska připravovaného Evropského systému
ústředních bank, o němž jsem
se již zmínil. I návrh tohoto zákona
byl s tímto připravovaným statutem porovnáván.)
- poslední dva hlavní úkoly, tj. vedení
veřejných rozpočtů a úvěrování
státních rozpočtů ve stanoveném
rámci, jsou obsaženy v § 35
- velká část zákona se věnuje
bankovnímu dohledu. (Ten byl diskutován v tom smyslu,
že v návrhu je bankovní dohled svěřován
centrální bance, i když v některých
zemích je vykonáván jiným způsobem,
buď nezávislým úřadem nebo přímo
ministerstvem financí.)
Závěrem mi dovolte shrnout připomínky
národních rad, které máme k dispozici.
ČNR doporučuje doplnit definici základního
jmění s tím, že je možné
použít zisku SBČS také ke zvýšení
základního jmění. Tento návrh
byl zvažován a nebyl gesčními výbory
akceptován. Domnívám se, že pokud by
byl vznesen v rozpravě, bude dobré, aby na něj
navrhovatel nebo zástupce SBČS odpověděl.
Národní rada dále navrhovala k § 30
změnit režim - místo neúročení
povinných rezerv obchodních bank u SBČS navrhnout
naopak úročení těchto povinných
rezerv. Rovněž tento návrh, který je
v rozporu s koncepcí celého zákona, nebyl
gesčními výbory akceptován.
Dále bylo v § 39 národní radou navrhováno,
aby byla vypuštěna možnost SBČS vést
výjimečně účty některých
právnických osob. Ani tuto připomínku
gesční výbor neakceptoval s odkazem na to,
že obdobnou úpravu má i Bundesbanka v SRN.
Další připomínka, která nebyla
přijata, bylo zvýšení sankcí
v § 50 z jednoho miliónu na deset miliónů.
To jsou základní připomínky ČNR.
Ostatní byly legislativního charakteru a byly už
do zákona akceptovány. Bude o nich hovořit
v souvislosti s projednáním ve výborech můj
kolega, zpravodaj Sněmovny národů.
O připomínkách Slovenské národní
rady jsem už hovořil. Týkaly se přílišné
nezávislosti a neodpovědnosti bankovní rady
vůči vládám a parlamentu. Tímto
problémem jsem se již v příslušné
části své zpravodajské zprávy
zabýval.
Závěrem mé zpravodajské zprávy
mi dovolte - i s odkazem na to, co ještě bude řečeno
o projednávání ve výborech FS - abych
jako společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu jménem výborů ústavně
právních, hospodářských, zahraničních
a pro plán a rozpočet SL vám doporučil
ke schválení návrh zákona o SBČS
(tisk 1024) ve znění společné zprávy
výborů pro plán a rozpočet (tisk 1089).