Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Za výbory Snemovne ľudu
vystúpi spravodajca pán poslanec Oszkár Világi.
Společný zpravodaj SL O. Világi: Vážené
Federálne zhromaždenie, ako spoločný
spravodajca Snemovne ľudu Federálneho zhromaždenia
sa môžem pripojiť ku spravodajskej správe
pána profesora Mečla s tým, že pokiaľ
sa jedná o výbory Snemovne ľudu, rozdielne
stanovisko než výbor hospodársky Snemovne národov
zaujal výbor hospodársky Snemovne ľudu a to
s tým, že tento návrh zákona odporučil
prijať v intenciách spravodajskej správy ústavnoprávnych
výborov. Pokiaľ sa jedná o ostatné výbory,
ich stanoviská boli spoločné.
Pokiaľ ide o tento návrh zákona, boli v ústavno.právnych
výboroch vedená diskusia. Hlavnými bodmi
tejto diskusie bolo hlavne, či na toto obdobie do prijatia
novej ústavy alebo v tlači 1171A je potrebné
takýto ústavno.právny inštitút
zaviesť do nášho právneho poriadku.
Poslanci ústavnoprávneho výboru mali také
stanovisko, že vzhľadom k určitým nedostatkom
nášho ústavného poriadku, môže
nastať určitá krízová situácia,
čo náš právny poriadok nerieši.
Z tohto dôvodu mali také stanovisko, že aj keď
na dobu veľmi krátku, tento inštitút náš
ústavný poriadok a naša ústava musí
obsahovať.
Samozrejme potom pri prejednávaní nového
poslaneckého návrhu, ktorý sme začali
prerokovávať minulý týždeň,
a ktorý sa týka troch hláv Ústavy,
sme sa k tejto prolematike vrátili a to preto, aby sme
o tom hovorili v tom zmysle, či by nebolo dobré
tento ústavný inštitút zahrnúť
aj do nášho poriadku aj po nadobudbutí účinnosti
novej Ústavy alebo návrhu zákona 1071 A.
O tom sme potom hlasovali aj v ústavnoprávnych výboroch
a väčšina poslancov ústavnoprávneho
výboru zaujala stanovisko, že tento inštitút
- rozpustenie Federálneho zhromaždenia v prípade,
ak jedna snemovňa nie je uznášaniaschopná,
by náš budúci ústavný poriadok
nemal obsahovať. To bolo stanovisko ústavnoprávnych
výborov.
Výsledok hlasovania máte pred sebou v tlači
1193 a ja ako spoločný spravodajca, vychádzajúc
z väčšinových stanovísk výborov
v Snemovni ľudu, môže odporučiť, aby
ste tento návrh zákona v znení uznesenia
ústavnoprávnych výborov (tlač 1193)
schválili a podporili svojimi hlasmi.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem, máme tu situáciu, skoro
by som povedal nezvyčajnú a to v tom, že zástupca
predkladateľa sa nestotožňuje so zmenami, ktoré
sú navrhnuté ústavnoprávnymi výbormi.
V tomto prípade musí zostať základom
nášho rokovania tlač 1078 a tlač 1193
môžeme považovať len za jeden z pozmeňujúcich
návrhov k tejto tlači. Je to tak páni spravodajcovia?
Máte nejaké výhrady voči takejto aplikácii?
(Výhrady nebyly.) Je to tak, teda bude to ako prvý
pozmeňujúci návrh, ktorý hovorí,
že by sa nemal prijať návrh pána prezidenta,
ale len úpravy uvedené v tlači 1193. Pán
poslanec Világi.
Společný zpravodaj výborů SL O. Világi:
My ako spravodajcovia ústavnoprávnych výborov
predkladáme ako pozmeňujúci návrh
spoločne s pánom profesorom Mečlom toto uznesenie
v tlači 1078.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Takže základom nášho rokovania
bude a eventuálne pozmeňujúci návrhy,
vážené kolegyne a kolegovia, formulujte k tlači
1078. To je základ pre naše ďalšie rokovanie.
Zahajujem rozpravu. Kto sa hlási do rozpravy? Pán
Sokol.
Místopředseda SN J. Sokol: Vážené
Federální shromáždění,
vážení hosté, ač tady zpravodajové
zdůvodnili, proč by se k takové ústavní
úpravě mělo přikročit, rád
bych poukázal ještě na jeden podle mého
názoru velmi podstatný důvod. Spočívá
v tom, že když si prohlédnete naši dosavadní
ústavu a srovnáte ji s ústavami jiných
demokratických států, zarazí vás,
jak je tato Ústava posunuta jedním směrem.
Je to posun nebo chcete-li, jak se někdy říká,
nevyváženost, která vznikla zrušením
čl. 4 ústavy. Tento článek 4 o vedoucí
úloze strany vyrovnával nevyváženost
ústavy tím, že všechna kritická
místa a všechny kritické situace ukládal
nebo svěřoval komunistické straně.
Když tento článek vypadl, vznikla ústava,
která podle mých dosavadních průzkumů
nemá ve světě obdoby v něčem,
co bych nazval parlamentním absolutismem. Parlament, který
byl ve staré ústavě preferován z důvodů,
které asi není těžké uhodnout,
jako ta část ústavních orgánů,
která byla nejsnáze manipulovatelná a u které
se nejméně mohla očekávat nějaká
věcná fundovaná opozice vůči
tomu, co chtěla prosadit komunistická strana, byl
právě vybaven velkými pravomocemi a dostal
se do postavení, kdy přes něj vůbec
nic není. Připočteme-li k tomu charakter
voleb, které se zde odehrávaly až do roku 1989,
máme obrázek úplný.
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, prosím vás, abyste tuto okolnost
zvážili a nedívali se na předkládaný
návrh jako na nějaké nepřípustné
omezování parlamentní suverenity. Podle mého
názoru - a každý z vás se o tom může
přesvědčit porovnáním s jinými
ústavními uspořádáními
- se jedná jen o návrat k normálu. Skutečnost,
že stará ústava obsahuje ustanovení
o rozpuštění parlamentu jen v tom jediném
a ještě velmi sporně vykládaném
paragrafu ukazuje, že se to nikdy nemyslelo vážně.
Nicméně v normálním demokratickém
státě se to podle mého názoru vážně
brát musí a tento institut v nějaké
podobě musí být v naší ústavě
zastoupen.
V jiné podobě vidím návrh tisku 1078
obsažený zejména v odst. 4 čl. 59 a),
který předpokládá podobně,
jako tomu bylo v ústavě předválečné,
možnost prezidenta vydávat zákonná opatření.
Toto ustanovení jistě má sice v našich
podmínkách tradici, je však podle mého
názoru spornější než to předchozí.
Dovolím si také říci proč.
Ne proto, že bych se obával takovou pravomoc prezidentovi
svěřit. Jde spíš o to, že v obtížné
době, jakou prožíváme a budeme prožívat,
je s každým konkrétním zákonodárným
krokem spjata i odpovědnost a na toho, kdo ho provede,
padá také jisté ódium velmi často.
Tímto způsobem by prezident mohl být až
příliš zatahován do konkrétní
politiky, což by podle mého názoru celkovému
pojetí jeho funkce nesvědčilo.
Vážené Federální shromáždění,
nechci vás déle zdržovat, ale chtěl
bych vám doporučit, abyste uvažovali o tisku
1193 jako o skutečně minimálně možném
řešení toho, o čem jsem hovořil.
Za svou osobu bych se vřele přimlouval i za to,
abychom do tohoto návrh zahrnuli ještě pravomocí
odpovídající písmenu b) odst. 1 čl.
59 a), i když jsme si vědomi, že je to v této
chvíli úvaha ryze teoretická. Děkuji
vám.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Ďalej sa prihlásil do rozpravy
pán poslanec Schneider. Potom na chvíľu prerušíme
tento bod a vypočujeme si informáciu z komisie pre
ľudské práva.
Poslanec SL Jiří Schneider: Pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
vážení hosté. Dovolte mi, abych v souvislosti
s předkládaným návrhem zákona
pronesl několik poznámek.
Odvolávám se na diskusi, která zde byla v
souvislosti s přijímáním zákona
o jednacím řádu, kdy zcela jasně vyplynulo,
že současné předsednictvo Federálního
shromáždění plní dvojakou funkci.
Jedna funkce skutečně odpovídá tomu,
o čem tady hovořil zástupce předkladatele
pan doktor Motejl, tj. funkce orgánu parlamentu, jakéhosi
politbyra parlamentu. Druhá funkce je funkce běžná
ve všech demokratických systémech založených
na parlamentu a to je funkce v době, kdy parlament nemůže
plnit svoji roli jako celek, to jest funkce, která u nás
byla nazývána funkcí stálého
výboru.
Chtěl bych upozornit na to, že je třeba tyto
dvě funkce rozlišovat a z té funkce, ke které
bychom měli dospět, to je funkce stálého
výboru, rozhodně nevyplývá, že
by mandáty členů stálého výboru
měly zanikat současně s mandáty všech
poslanců parlamentu. Tady bych si dovolil oponovat s názorem
předkladatele.
Stálý výbor podle § 54 Ústavy
z roku 1920 měl určité pravomoce, které
byly svým způsobem podobné pravomocím
předsednictva Federálního shromáždění
v současné době. Byly jen více omezené.
Dovolte mi je krátce shrnout - na návrh vlády
schválený prezidentem přijímal zákonná
opatření. Omezení byla rozsáhlejší,
současné předsednictvo Federálního
shromáždění nemůže pouze
měnit ústavu a volit prezidenta, ale může
podle současné úpravy přijmout zákonné
opatření o volbách - volební zákon.
Současná úprava je zjevně nedostatečná.
Můj intenzivní pocit je, že vypuštěním
článku 4 se z lodičky naší ústavy
vyndal špunt a do naší ústavy intenzivně
zatéká. Poslanci se nemohou shodnout na tom, zda-li
mají ústavu utěsňovat, a nebo zda-li
ji mají nechat potopit. Já osobně se přikláním
k tomu, že alespoň největší díry
v ústavě a tady jsme na ně narazili, je třeba
ucpat.
Druhá otázka je otázka pojistek - už
jsem o nich začal hovořit. Předkládaný
návrh zákona navrhuje určitým způsobem
řešit situaci, kdy parlament není schopen pracovat.
Podle mého názoru lze situaci řešit
nejenom způsobem, který je zde navrhován,
to jest rozpuštěním parlamentu, ale lze si
dobře představit i jinou pojistku, které
tento parlament bohužel není příliš
nakloněn - to jest realistické kvórum usnášeníschopnosti.
Odkazuji opět na ústavní úpravu z
roku 1920, kdy právě proto, aby parlament byl schopen
pracovat v normálních poměrech, bez řízení
vedoucí stranou, bylo kvórum třetinové
a nikoliv poloviční. Je to také jistá
pojistka, která zabraňuje tomu, že parlament
není schopen se usnášet.
Upozorňuji tady na to a pokud se dostaneme k projednávání
návrhu tří hlav ústavy, opět
na to upozorním, že existuje tato druhá možnost.
V dnešní chvíli máme předložený
návrh, který tuto situaci řeší
hrozbou rozpuštění parlamentu.
K návrhu, který nám byl předložen
- domnívám se, že není možné
souhlasit s tím, aby členové předsednictva,
jakožto stálého výboru, ztratili rozpuštěním
Federálního shromáždění
i v případě neusnášeníschopnosti
své mandáty. Domnívám se, že
by bylo vhodné uvažovat o alternativě, že
by prezidentské pravomoci přicházely v úvahu
jen tehdy, pokud ani tento stálý výbor, toto
předsednictvo Federálního shromáždění,
není schopné se usnášet. Lze si představit
i úpravu, že pokud návrh vlády schválený
prezidentem, tak jak je to v návrhu 1071A, nebude do měsíce
předsednictvem projednán, nabude automatické
platnosti.
Myslím, že toto řešení by bylo
vyváženým řešením, zachovávalo
by funkci stálého výboru a zároveň
by umožňovalo ponechat tam pojistku pro případ,
že by i tento stálý výbor nebyl schopen
fungovat.
K tomuto návrhu, který máme před sebou
nepodávám tedy pozměňovací
návrh, pouze upozorňuji na to, že pokud se
dostaneme k projednávání ústavy, příslušných
hlav o moci zákonodárné a výkonné,
že bychom se měli zamyslet právě z hlediska
problémů, které tento návrh řeší,
nad úpravou příslušných článků,
které řeší roli stálého
výboru. V této chvíli mi nezbývá
než podpořit znění ústavně
právních výborů, které přece
jenom jistým způsobem vytváří
pojistku, určitou "hrozbu", jíž je
rozpuštění Federálního shromáždění
v případě neakceschopnosti. Lze tvrdit, že
období do průběhu nově vypsaných
voleb v případě takto rozpuštěného
Federálního shromáždění
je menším zlem i v případě, kdyby
předsednictvo Federálního shromáždění
v této době nebylo schopno také přijímat
žádná zákonná opatření.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Schneiderovi. Vzhľadom
k tomu, že poslanec Schneider bol posledný prihlásený
do rozpravy, pýtam sa, či sa ešte niekto chce
prihlásiť do rozpravy k tomuto bodu? Nikto sa nehlási,
vyhlasujem teda rozpravu za ukončenú.
Teraz na chvíľu prerušíme prerokúvanie
tejto problematiky, prosím podpredsedníčku
komisie pre ľudské práva a menšiny, aby
nás zoznámila so stanoviskom komisie k návrhu,
ktoré tu predniesla pani poslankyňa Šormová.
Po jej vyjadrení dáme slovo pani poslankyni Šormovej,
aby predniesla návrh uznesenia a toto uznesenie odhlasujeme.
O tomto zákone budeme hlasovať hneď potom.
Poslankyně SL E. Nováková: Vážené
kolegyně, vážení kolegové, komise
se ujímá případu pana Marečka
s vědomím naléhavé potřeby
zachránit jeho život a zároveň s odhodláním
objasnit okolnosti, které vedly k jeho protestu proti postupu
prokuratury České republiky a generální
prokuratury.
Komise žádá o součinnost obou prokuratur.
V případě, že tato součinnost
bude nedostatečná, komise pro lidská práva
a menšiny požádá FS o udělení
statutu vyšetřovací komise.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. prosím teraz poslankyňu
Šormovú, aby nám prečítala návrh
uznesenia.
Poslankyně SL R. Šormová: Po dohodě
se členy komise si dovoluji navrhnout Federálnímu
shromáždění doplněný návrh
usnesení, které by znělo: Sněmovna
lidu a Sněmovna národů Federálního
shromáždění pověřují
parlamentní komisi pro lidská práva a menšiny,
aby se neprodleně zabývala všemi souvislostmi
případu hladovky pana Miloslava Marečka a
pokusila se nalézt ze vzniklé situace východiska.
Zároveň vyzývá generálního
prokurátora ČSFR a generálního prokurátora
ČR, aby komisi při šetření této
věci poskytli veškerou potřebnou součinnost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Vypočuli ste si návrh
uznesenia. Chce sa k nemu niekto vyjadriť? Poslanec Benda.
Poslanec SL V. Benda: Znovu apeluji na to, že to, čeho
se nám nedostává, je čas. A to nejenom
ve smyslu event. tragického konce hladovky, ale také
ve smyslu klesajících schopností pana Marečka
orientovat se v situaci nebo změnit své rozhodnutí.
Proto navrhuji, a to velice naléhavě, už proto,
aby bylo možno panu Marečkovi ukázat něco,
co v něm vzbudí patřičnou důvěru,
aby tato komise byla pravomocemi vyšetřovací
komise vybavena ihned na tomto dnešním zasedání
tímto usnesením. Aby se nečekalo, jak se
za několik příštích dnů
projeví nebo neprojeví součinnost komise
s oběma prokuraturami. Neznamená to, že komise
je povinna těch pravomocí použít. Je
však důležité, abychom komisi tyto pravomoce
dali, dali je okamžitě tak, aby komise z této
pozice mohla jednat. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Chápem to pán poslanec
ako váš pozmeňujúci návrh k tomuto
uzneseniu, ktoré predložila pani poslankyňa
Šormová. (Poslanec SL V. Benda: To je můj doplňovací
návrh k předložnému usnesení.)
Má ešte niekto k tomuto uzneseniu pripomienku?
Pán poslanec Hladík.
Poslanec SN J. Hladík: Jako člen komise pro lidská
práva se k doplňovacímu návrhu kolegy
Bendy připojuji.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Má ešte niekto návrh?
Pokiaľ nie sú ďalšie návhry, budeme
najskôr hlasovať o tom, aby komisia mala právomoci
vyšetrovacej komisie, podľa § 91 zákona
o rokovacom poriadku.
Budeme hlasovať o tomto návrhu.
(Hlasování započato v 11.54 hodin.)
Konštatujem, že sme schopní sa uznášať.
Pýtam sa poslancov oboch snemovní, kto je pre to,
aby komisia mala právomoci vyšetrovacej komisie, nech
zdvihne ruku a stlačí tlačidlo!
(SN 88, SL 85) Snemovňa národov osemdesiatosem,
Snemovňa ľudu osemdesiatpäť. Ďakujem.
Kto je proti? (SN 0, SL 0) Snemovňa národov nikto,
Snemovňa ľudu nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (SN 6, SL 20) Snemovňa národov
šesť, Snemovňa ľudu dvadsať. Ďakujem.
Jeden poslanec zo Snemovne národov a dvaja poslanci zo
Snemovne ľudu nehlasovali. Návrh bol prijatý.
Teraz budeme hlasovať o celom uznesení, vrátane
tohto pozmeňujúceho návrhu. Hlasujeme o celom
uznesením vrátane toho, že komisia má
právomoci vyšetrovacej komisie.
(Hlasuje se v 11.55 hodin.)
Kto je pre, nech zdvihne ruku a sltačí tlačidlo!
(SN 95, SL 102) Snemovňa národov deväťdesiatpäť,
Snemovňa ľudu stodva. Ďakujem.
Kto je proti? (SN 0, SL 0) Snemovňa národov nikto,
Snemovňa ľudu nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (SN 3, SL 5) Snemovňa národov
tri, Snemovňa ľudu päť. Ďakujem.
Jeden poslanec Snemovne národov a traja poslanci Snemovne
ľudu nehlasovali.
Návrh Federálne zhromaždenie prijalo. Komisia
môže plnohodnotne u poverenia Federálneho zhromaždenia
začať od tejto chvíle pracovať.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 266)
Pokračujeme vážené Federálne
zhromaždenie teraz ďalej v prerokovávaní
tlače 1078. O záverečné slovo sa prihlásil
zástupca predkladateľa, pán Motejl. Pretým
má ešte faktickú poznámku pán
poslanec Kroupa.
Poslanec SL D. Kroupa: Chtěl jsem pouze požádat
toto shromáždění, vzhledem k tomu, že
se neprodleně odebereme navštívit pana Marečka,
ale neradi bychom přišli o hlasování
o těchto prezidentových návrzích,
proto chceme požádat, nebo alespoň já
za sebe, zda by hlasování mohlo být odloženo,
pokud se nevrátíme včas. (Předsedající
místopředseda FS J. Stank: Domnievam sa, že
o tomto návrhu, ktorý teraz prerokúvame,
budeme hlasovať o chvíľu, pretože je už
len záverečné slovo a hlasovanie. Pokiaľ
ide o volebné zákony, domnievam sa, že sa stihnete
vrátiť do hlasovania. Prosím teda pána
doktora Motejla, aby sa vyjadril k tomu, čo tu odznelo
a predniesol záverečné slovo.
Předseda Nejvyššího soudu ČSFR
O. Motejl: Pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
lituji, že procedurální pravidla mi nedovolují
jinak, než konstatováním závěrečného
slova reagovat na rozpravu, která se ohledně návrhu
(tisk 1078) rozvinula. Zejména lituji toho, že vystoupení
pana poslance Schneidera neobsahovalo pozměňovací
návrh, ačkoli určité pozměňovací
řešení svým obsahem sledovalo. Lituji
toho, že ani ve zprávě zpravodajů, pokud
jsem správně sledoval, ani v diskusi k tomuto návrhu
nepadla zmínka o tom, jakým způsobem je Federální
shromáždění schopno řešit
situaci, která nastane. Jakým způsobem, za
předpokladu přijetí pozměňovacího
návrhu by byla řešena situace vyplývající
z článku 57 ústavního zákona
o federaci. Jakým způsobem bude řešena
situace tohoto zákonodárného sboru za předpokladu,
že předsednictvo Federálního shromáždění
nedosáhne nadpoloviční většiny
všech svých členů, aby mohlo přijmout
odpovídající zákonné opatření.
Pan poslanec Schneider zde hovořil o pojmu hrozba. Rozpuštění, jako dostatečná pohnutka iniciující akceschopnost tohoto shromáždění. Domnívám se, že tento termín není vhodný pro charakterizování takové situace, které vládní návrh pana prezidenta chtěl předcházet. Může nastat opravdu objektivní politická situace, kterou nelze žádnými hrozbami rozptylovat. Která ovšem může a musí být vyřešena ústavní cestou.
A jestliže se tedy všichni shodujeme a shodovali jste
se i vy v opakované minulosti, že úprava článku
44, vždycky tak sporně interpretovaná a citovaná,
není řešením dostatečným,
přejte tedy sluchu návrhu pana prezidenta o tom,
že tato otázka řešena být musí.
Nejde o kategorické a dlouhodobé řešení,
jde o to, že dříve než budou novými
ústavními pravidly tyto problémy vyřešeny,
a tady bych chtěl podpořit návrh pana poslance
Schneidera, že tyto problémy řešeny být
musí, by do té doby měla být preventivně
hledána cesta, jak řešit případně
vzniklou situaci, situaci vzniklou tím způsobem,
který je v návrhu pana prezidenta obsažen.
Tím není pochopitelně žádným
způsobem omezena a nebude tím zřejmě
ani tento sbor vázán pro řešení
úpravy definitivní.
Nenamlouvejme si ovšem, podle mého názoru,
že současný stav je otázka několika
týdnů. Bylo by krajně povážlivé
a i politicky neuvážlivé, abychom předpokládali,
nebo abyste předpokládali, že se jedná
o úpravu, která by měla být definitivně
vyřešena ve vámi naznačeném termínu
15. nebo 17. února t.r. Přejme naopak, podle mého
názoru, dostatek času a prostoru pro ta jednání
a úvahy o definitivním nebo pevnějším
ústavně právním řešení,
ale připusťme si i myšlenku, že v tomto
mezidobí, jakkoli by bylo dlouhé nebo krátké,
by tento případ, teoreticky možný, měl
být ústavně právním způsobem
vyřešen. Děkuji.

