Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Wagnerovi, ktorý bol
posledným prihláseným do diskusie. Pýtam
sa, či sa ešte niekto chce vyjadriť k tomuto
návrhu? Hlási sa pán poslanec Doležal.
Tí, ktorí neodovzdali doteraz v písomnej
forme pozmeňujúce návrhy, prosím,
aby tak bezodkladne učinili.
Poslanec SN B. Doležal: Dámy a pánové,
nejsem odborník na ekonomickou problematiku, chtěl
bych se zde vyjádřit pouze k jedné věci,
a to k problematice § 8 odst. 4. Mluvil o tom pan ministr
Klaus, mluvil o tom pan poslanec Benda a pan poslanec Hruška.
Mám na to poněkud jiný názor, než
dva posledně jmenovaní. Domnívám se,
že smyslem lustračního zákona a opatření,
která s ním souvisejí, je zabránit
na předem stanovenou dobu, aby lidé, kteří
spolupracovali s STB nebo jinak zjevně přisluhovali
minulému režimu, mohli ovlivňovat státní
správu.
Za mimořádně důležité
považuji oddělit soukromý sektor od státní
správy. Hranice mezi oběma musí být
jasná.
Smyslem lustračního zákona je ochrana společnosti
a ne potrestání bývalých spolupracovníků
režimu. Mám pochybnosti o účelnosti
a opodstatněnosti snahy zabránit jim v jakékoli
činnosti s veřejným nebo celospolečenským
dosahem. To se nám stejně podařit nemůže.
Kromě toho si myslím, že ekonomický
tlak donutí i takové lidi, aby sledovali zájmy
hospodářské a nikoli politickou spekulaci.
Samozřejmě, že by lidé měli mít
právo vědět, ve kterých fondech se
takoví lidé skupinově angažují.
To je problém nedůslednosti, s jakou řešíme
lustrační problematiku. A tady se nám vymstívá,
že jsme se v minulosti nerozhodli pro celoplošné
zveřejnění lustrací jako pro jediné
možné řešení. Nevytvořili
jsme legislativní předpoklady pro informovanost
veřejnosti a je to naše chyba. Domnívám
se, že ji nemůžeme kompenzovat problematickými
legislativními zásahy do soukromého sektoru.
Ještě jednu poznámku - pan poslanec Hruška
zde hovořil o tom, že se také členům
vlády a poslancům brání účastnit
se ve statutárních orgánech a dozorčních
radách investičních společností.
Myslím, že mezi nimi a bývalými milicionáři
je přece jen rozdíl. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Doležalovi. Kto chce
ďalej vystúpiť v diskusii? (Nikdo.)
Konštatujem, že diskusia k vládnemu návrhu
zákona o investičných spoločnostiach
a investičných fondoch skončila.
Udeľujem teraz záverečné slová.
Prosím podpredsedu vlády a ministra financií,
aby vo svojom vystúpení reagoval na prednesené
pozmeňujúce návrhy, prípadne otázky,
ktoré zazneli v diskusii.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČSFR V. Klaus: Nebude to závěrečné
slovo. Prosím pouze, aby se příprava tohoto
zákona, který by měl být dlouhodobě
platný, nepřevedla ani v politickou debatu ani v
útok na privatizaci, ani v diskusi o kupónové
privatizaci, ani ne v rozpravě o tom, zda ten či
onen šéf toho či onoho investičního
fondu je členem nebo není členem té
či oné politické strany. To je politizace
problému, která k ničemu neprospěje.
Nechci se vyjadřovat k jednotlivým připomínkám,
které zde zazněly, a to z toho důvodu, že
tento zákon je určitým kompromisem mezi tlaky
zleva i zprava, mezi tlaky na zpřísňování
či uvolňování jisté státní
regulace těchto činností. Toto protichůdné
posuzování problematiky se odrazilo v návrhu
tohoto zákona. To znamená, že úvahy
o tom, mají-li být procenta zvýšena
nebo snížena, byly předmětem diskusí,
kterých jsme se všichni zúčastňovali
řadu měsíců a všechny argumenty
ve směru větší nebo menší
regulace známe.
Nemám pocit, že by bylo třeba něco dalšího
doplňovat, a nechávám na parlamentu, aby
tento zvláštní zákon, který je
jistou nadstavbou nad obchodním zákoníkem,
který mohl zhruba postačovat k řešení
všech těchto věcí, schválil.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády za záverečné
slovo.
Pýtam sa spravodajcov, chcú sa vyjadriť ešte
pred hlasovaním? (Zpravodajové se vyjádřit
nechtějí.) Obidvaja spravodajcovia žiadajú
čas na spracovanie pozmeňujúcich návrhov.
Tento čas im musíme dať.
Zaznel tu rad pozmeňujúcich návrhov, ktoré
dostaneme v písomnej forme, aby ste o nich mohli hlasovaním
rozhodnúť.
Než sa tak stane, prerušujem rokovanie o tomto vládnom
návrhu zákona.
Ďalšie vedenie schôdze odovzdávam do rúk
predsedovi Snemovne národov a podpredsedovi Federálneho
zhromaždenia Milanovi Šútovcovi.
(Řízení schůze převzal předseda
SN M. Šútovec.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Vážené Federálne zhromaždenie.
Ďalším bodom nášho dnešného
programu je prerokovávanie vládneho návrhu
zákona o burze cenných papierov (tlač 1307)
a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov
(tlač 1478).
Bod programu 12 : Vládny návrh zákona o burze
cenných papierov (tlač 1307) a návrh uznesenia
Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 1478).
Prosím, aby boli upravené tabule.
Vládny návrh bol prikázaný výborom
zahraničným, branným a bezpečnostným,
ústavnoprávnym, hospodárskym a pre životné
prostredie obidvoch snemovní. Prosím teraz podpredsedu
vlády a ministra financií, pána Václava
Klausa, aby vládny návrh zákona odôvodnil.
Místopředseda vlády a ministr financí
ČSFR V. Klaus: Vážené poslankyně,
vážení poslanci, předložený
návrh zákona o burze cenných papírů
je vedle již existujícího zákona o dluhopisech
a obchodního zákoníku další právní
normou, která upravuje vznikající finanční
trh.
Do soustavy těchto zákonů patří
i před chvílí diskutovaný zákon
o investičních společnostech a investičních
fondech a pravděpodobně nejdůležitější
zákon, též připravovaný a právě
v etapě dokončování, zákon
o cenných papírech.
Zákon o burze je základní právní
normou upravující institucionalizovanou formu kapitálového
trhu. Burza je vrcholovou institucí tohoto trhu, plní
řadu ekonomických funkcí a je často
nazývána barometrem ekonomiky. Poskytuje alternativní
možnosti využití volných finančních
prostředků, neboť instituce i občané
mohou jejím prostřednictvím použít
své úspory na nákup cenných papírů,
místo jejich uložení na bankovních účtech.
Svým fungováním vytváří
burza kritéria úspěšnosti jednotlivých
společností i celých odvětví.
Střet nabídky a poptávky po akciích
určité společnosti a výsledek tohoto
střetu projevující se jako kurs akcií
napomáhá určení tržní
ceny společnosti.
V současné době je obchod s cennými
papíry představován prozatímním
sekundárním trhem organizovaným Státní
bankou československou. Na tomto trhu se obchoduje se čtyřmi
cennými papíry, jejichž celková nominální
hodnota představuje zhruba 2 mld. Kčs. Během
letošního a příštího roku
se tato situace zásadně změní v souvislosti
s probíhajícím procesem velké privatizace
a s přeměnou dřívějších
státních podniků na akciové společnosti.
Odhaduji, že v uvedeném období dosáhne
počet akciových společností řádově
dvou až tří tisíc a jmenovitá
hodnota jejich akcií bude víc než jeden bilión
Kčs.
Předložený návrh zákona koncipuje
burzu cenných papírů jako akciovou společnost,
jejímiž akcionáři budou především
banky, ale také někteří kapitálově
silní investoři. K jejímu vzniku bude třeba
povolení republikového ministerstva financí
příslušného podle sídla burzy.
Burza je koncipována jako otevřená společnost
umožňující vstup dalších
osob včetně zahraničních subjektů.
Přitom podíl zahraničních osob na
základním jmění burzy nesmí
přesáhnout 30 %. Veřejnost bude na burze
obchodovat prostřednictvím obchodníků
cennými papíry.
Navrhovaná právní úprava počítá
s tím, že jednotlivé burzovní obchody
budou zprostředkovávat burzovní dohodci.
Zároveň však umožňuje, aby v budoucnu
byl tento klasický systém burzovních obchodů
postupně nahrazen výpočetní technikou
v závislosti na celkovém rozvoji kapitálového
trhu.
Návrh zákona dává burze cenných
papírů poměrně široké
pravomoci tak, jak je to obvyklé jinde ve světě.
V burzovním řádu si sama burza stanoví
kritéria pro připuštění cenných
papírů k burzovnímu obchodu, stanoví
i druhy těchto obchodů a způsob jejich vypořádání.
Ze strany státu bude burza podrobena státnímu
dohledu, který bude vykonáván pomocí
burzovních komisařů jmenovaných republikovými
ministry financí.
V současné době je reálnou skutečností
zřízení dvou burz cenných papírů,
v Praze a v Bratislavě. V Bratislavě již byla
burza jako akciová společnost zřízena,
v Praze zatím pouze existuje zájmové sdružení
pro založení burzy cenných papírů.
Při přípravě tohoto zákona
byly využity i připomínky zahraničních
expertů, zejména ze strany Evropské federace
burz cenných papírů a v odborných
komisích Evropských společenství tak,
aby návrh zákona byl v souladu s direktivami Evropských
společenství.
Předkladatel, vláda, souhlasí s verzí
návrhu zákona tisk 1478, tedy podle stanoviska gesčních
výborů, a doporučuje návrh zákona
k přijetí.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán minister Klaus.
Prosím teraz spravodajcov snemovní, členov
výborov hospodárskych pána Libora Kudláčka
a pána Jána Hacaja. Začne pán Hacaj.
Pán Libor Kudláček v tejto chvíli
ešte nie je prítomný v sále. Prosím,
pán Hacaj predneste spravodajskú správu za
príslušný výbor Snemovne národov.
Společný zpravodaj SN Ján Hacaj: Vážený
pán predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie! Predchádzajúci systém
bol postavený na centrálne riadenom, direktívne
plánovanom hospodárstve s absenciou trhu a takmer
stopercentným štátnym vlastníctvom výrobných
prostriedkov, na uzatvorenom ekonomickom priestore pred ostatným
svetom. Absolútne ignoroval všetky prirodzené
vlastnosti človeka, základné občianske
ľudské práva a základné pravidlá
fungovania demokratickej spoločnosti a všetky storočiami
existencie ľudskej spoločnosti overené ekonomické
pravidlá, platné dnes v ekonomicky vyspelých
krajinách s vysokou životnou úrovňou.
Z tohto dôvodu stojí pred novými parlamentmi
a vládami úloha: od základu prebudovať
tento nefungujúci systém.
Začiatkom nášho volebného obdobia bol
schválený scenár ekonomickej reformy, ktorý
sa naplno začal realizovať v januári 1991.
Len pre oživenie pamäti, jeho hlavnými piliermi
sú hlavne zmena vlastníckych vzťahov, liberalizácia
cien a zahraničného obchodu, reštriktívna
finančná rozpočtová a menová
politika, vnútorná zmeniteľnosť koruny
a daňová reforma.
Ďalej by som sa zameral na jednu mimoriadne dôležitú
oblasť ekonomickej reformy, ktorou je vytvorenie trhového
prostredia. To je bezprostredne závislé na slobode
jednotlivca, slobode podnikania, liberalizácii cien a zahraničného
obchodu, privatizácii štátneho vlastníctva,
transformácii družstiev a demonopolizácii a
z toho vyplývajúcej konkurencii rôznych vlastníckych
a podnikateľských subjektov. Rok po zahájení
ekonomickej reformy si občania zvykli na to, že jeden
a ten istý výrobok môžu v rôznych
obchodoch kúpiť za rôzne ceny, chápu
potrebu vzniku súkromného sektoru a výhody
voľného trhu pri kvalitnejšom uspokojovaní
ich potrieb v oblasti služieb, obchodu a drobných
výrob.
K vytvoreniu trhového prostredia tak, ako ho poznáme
z vyspelých ekonomík, to však ešte nestačí
a trh tovaru, služieb a práce je potrebné doplniť
o trh finančný alebo tiež trh s cennými
papiermi. V tomto prípade bude pre občana oveľa
komplikovanejšie zorientovať sa v obchodovaní
s cennými papiermi. Realizáciou kupónovej
privatizácie sa staneme krajinou s najväčším
počtom akcionárov. Väčšina občanov
bude vlastníkmi akcií a budú stáť
po prvýkrát vo svojom živote pred otázkou
čo s nimi, pretože s akciami a s burzou cenných
papierov nemáme žiadne skúsenosti. Socialistický
režim starostlivo zlikvidoval všetky formy konkrétneho
vlastníctva a všetko, čo vytvára trh
a pomáha jeho fungovaniu. A tak sme sa o akcionároch
a burzách nie celkom zrozumiteľne dozvedali väčšinou
prostredníctvom zahraničnej beletrie a kinematografie.
Problematika finančného trhu nebola vyučovaná
ani na stredných, ani na vysokých školách.
Výsledkom je 50-ročná medzera vo vedomostiach
teoretických aj praktických.
K tomu, aby mohol trh s cennými papiermi fungovať,
je potrebné vytvoriť legislatívny a inštitucionálny
rámec. Prijatý už bol zákon o dlhopisoch,
zákon o bankách, Obchodný zákonník
a zostáva schváliť zákon o burze cenných
papierov a zákon o investičných spoločnostiach
a o investičných fondoch a zákon o cenných
papieroch. Problematika finančného trhu a burzy
cenných papierov patrí medzi najzložitejšie
oblasti svetovej finančnej a menovej teórie a praxe.
Skutočný trh tovaru, služieb a práce
si na druhej strane vyžaduje adekvátny pohyb peňazí,
peňažných zdrojov a ich cien. Na finančnom
trhu sa sústreďuje požiadavka a ponuka peňazí
a kapitálu, vytvára sa jeho cena, za ktorú
sú subjekty finančného trhu ochotné
vykonávať finančné operácie.
Trh cenných papierov je systém ekonomických
vzťahov a inštitúcií, srostredkujúcich
sústredenie pri delení a prerozdelení voľných
peňažných prostriedkov prostredníctvom
cenných papierov na základe požiadavky a ponuky.
Burzu cenných papierov, ako inštitucionálnu
formu sekundárneho kapitálového trhu, môžeme
zjednodušene charakterizovať ako zvláštnym
spôsobom organizované priame či nepriame zhromaždenie
osôb, ktoré sa koná pravidelne v určenú
dobu a obchoduje sa na nej s cennými papiermi podľa
platných pravidiel a burzových predpisov. K histórii
(pre nás tak neznámej oblasti trhu cenných
papierov) a k vývoju burzovníctva až po súčasný
stav sa podrobnejšie vyjadrí kolega Kudláček
ako spoločný spravodajca Snemovne ľudu.
Samotný návrh zákona o burze cenných
papierov - tlač 1307, bol prerokovaný v Slovenskej
národnej rade, v Českej národnej rade a vo
výboroch Federálneho zhromaždenia ústavnoprávnych,
zahraničných, pre životné prostredie,
pre plán a rozpočet a výboroch hospodárskych.
Všetky výbory odporúčajú, aby
bol návrh zákona schválený s niektorými
pripomienkami, ktoré boli čiastočne zapracované
do návrhu hospodárskych výborov do uznesenia
Snemovne ľudu a Snemovne národov - tlač 1478.
Niektoré pripomienky, ktoré sa týkajú
podmienok prijímania právnických osôb
na burzy a samotného obchodovania v nej, boli vlastne zodpovedané
tým, že sme v zákone o bankách schválili
koncepciu univerzálnych bankových inštitúcií
a nie špecializovaných. Ďalšie pripomienky
rieši zákon o investičných spoločnostiach
a investičných fondoch a pripravovaný zákon
o cenných papieroch.
Záverom ako spoločný spravodajca výborov
Snemovne národov navrhujem, aby bol návrh hospodárskych
výborov na uznesenie Snemovne ľudu a Snemovne národov
(tlač 1478) schválený.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Hacajovi. Teraz vystúpi
pán poslanec Libor Kudláček ako spravodajca
výborov Snemovne ľudu.
Společných zpravodaj výborů SL L.
Kudláček: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte, abych navázal
na svého kolegu ze Sněmovny národů
se zpravodajskou zprávou k návrhu zákona
o burzách cenných papírů.
V transformačním rámci čs. ekonomiky
patří mimořádně důležité
místo zavedení finančního trhu a institucím,
které tento trh vytvářejí; jak navrhovatel,
tak zpravodaj se o tom dostatečně podrobně
zmínili, takže zkrátím tuto pasáž
zpravodajské zprávy.
Jedna z forem finančního trhu, trh kapitálový,
je prostředím střetu nabídky a poptávky
po volném kapitálu; prostředím, které
pro své fungování potřebuje určitý
mechanismus a instituce. Klasickou formou instituce kapitálového
trhu je burza cenných papírů
- místo, v němž probíhá bezprostřední
kontakt nabídky a poptávky po cenných papírech
jako svého druhu investiční proces. Obvyklá
definice burzy cenných papírů zní,
že se jedná o zvláštním způsobem
organizované přímé či nepřímé
shromáždění osob, které se koná
pravidelně v určenou dobu a obchoduje se na ní
s cennými papíry podle platných pravidel
a burzovních předpisů.
Je příznačné, že od roku 1945
u nás neexistuje obchod s cennými papíry;
jako ryze kapitalistický institut nebyl již po válce
obnoven ani tehdejším lidově demokratickým
zřízením. Asi tak není mezi námi
nikdo, kdo by pamatoval aktivně činnost Pražské
burzy.
Když pomineme dosud velmi skromné množství
a druh po roce 1990 emitovaných cenných papírů,
obchod dosud neexistuje. Ve velmi blízké době
však dojde k masivnímu růstu objemu cenných
papírů, a to v souvislosti postupem privatizace,
zejména kupónové.
Jaká je ve stručnosti historie i současnost
světových burz? Dovolte mi tady krátké
zastavení, protože to je institut pro nás tak
neznámý, že to považuji za velmi užitečné.
Ve většině vyspělých států
světa s výjimkou těch největších
je zpravidla burza pouze jedna. Nejstarší z dosud
existujících burz je burza Amsterodamská
z roku 1608. Ale zárodky obchodu s cennými papíry,
kterýžto pojem pochází sám již
z Antiky, vznikaly ve středověku v Itálii.
Název však burza převzala od obchodnické
rodiny van der Burse v Bruggách, z jejichž obchodů
se rozšířil do většiny jazyků.
V 16. století vznikaly burzy ve Francii, Anglii a Německu.
Až do založení Amsterodamské burzy se
ale obchodovalo pouze s obdobou dnešních obligací;
teprve v Amsterodamu se objevily akcie a další rysy
moderní burzy, jako obchod se spekulací apod. Pařížská
burza například prodělala mnohé zvraty
a byl pro ni dlouho typický státně oficiální
charakter včetně králem ustaveného
úřadu dohodců, který byl dokonce v
první polovině 17. století krátce
dědičný. Také v Londýně
se první brokeři střídavě přelévali
z oficiálních míst přes různé
kavárny až po obchody pod širým nebem.
Německé burzy měly zprvu ráz obchodů
čistě peněžních a směnkových.
Vídeňská burza byla založena jako státní
instituce v roce 1771; v New Yorku v roce 1792 atd. Klasický
systém burz z 18. století se začal prudce
měnit až v 70. letech našeho století,
kdy se začalo rozvíjet využití výpočetní
techniky, vytváření druhých a třetích
trhů pro menší společnosti, prudce se
rozvinul mezinárodní charakter obchodů a
také vznikaly speciální burzy pro finanční
dohody a obchody typu Futures a Options.
Několik slov krátce o burzách v Československu.
Pražskou burzu oficiálně zřídil
rakouský ministr obchodu 23. března 1871; nedávno
by tedy oslavila 120. narozeniny. Až do vzniku československého
státu zaujímala proti vídeňské
a budapešťské burze podřadné místo,
na němž se obchodovalo převážně
cennými papíry českých bank a velkých
podniků. V roce 1892 byla založena plodinová
burza v prostoru kolem nás; tedy slaví sté
jubileum. Rašínova kolkovací operace v únoru
1919 znamenala oddělení trhu s akciemi (kromě
finančního trhu s měnou) a v tomto roce byla
také obnovena válkou přerušená
činnost burzy. Zlaté období pražské
burzy trvalo zhruba v letech 1926 až 1928. Krizí ochromený
obchod s cennými papíry se - přes krátké
oživení z poloviny 30. let - dočkal už
pouze uzavření burzy v září
1938; Lidová demokracie po válce spěla k
socialismu a ten, jak, známo obchodu nepřeje.
Největší světovou burzou je burza Tokijská,
která je zajímavá mimo jiné tím,
že na ní obchodují ve značné
míře občané s drobnými obchůdky.
Až 70 % veškerých příkazů
učiněných na Tokijské burze se týká
velmi malého objemu prostředků. Jinak je
v Japonsku celkem 8 burz. Až do roku 1987 byla první
a dnes je druhou největší světovou burzou
newyorská New York Stock Exchange; pro představu
o objemu obchodu, respektive kotací uvádím,
že například v roce 1988 činila na této
burze celková tržní hodnota kotací 2,5
biliónů US dolarů. V USA je ještě
jedna velká burza, ostatní mají povahu národní.
Třetí největší burzou je Londýnská
burza, která je vlastně integrací šesti
anglických, skotských a irských burz. Za
zmínku stojí, že v Británii od 80. let
za vlády Margarety Thatcherové stoupl prudce obchod
s akciemi privatizovaných podniků. Dnes až
20 procent obchodů na Londýnské burze jsou
drobní akcionáři po privatizaci v 80. letech,
což je pro nás velmi vhodný příklad.
V Německu je celkem osm burz, největší
z nich francouzská, je součástí gigantického
komplexu finančních obchodů, finančního
srdce na našem kontinentu.
Jaká jsou základní pravidla burzovního
systému? Burzovní trh je svým způsobem
trh vrcholný a má své zvláštnosti.
Burzovní obchody jsou regulovány zákonem,
k provozu burzovního obchodu je třeba povolení,
jednotlivé druhy obchodů jsou přesně
stanoveny, jejich předmět schvaluje vedení
burzy, čas a místo obchodu je burzovními
orgány přesně určeno a konečně
obchoduje se s určitým množstvím daným
burzovními orgány. Typy a druhy burzovních
obchodů se člení podle mnoha a mnoha hledisek,
podle předmětu obchodu, právní formy,
rozsahu atd. Za zmínku snad stojí to, že k
typické burze cenných papírů dnes
přibyly i zvláštní burzy s moderními
druhy obchodu, o kterých jsem se zmínil. Jsou to
termínové, finanční burzy, opční
burzy a řada dalších.
Právní formy burz jsou zhruba dvojího druhu.
V Anglii, Kanadě, Austrálii a ve Spojených
státech jde o burzy převážně
se soukromopodnikatelským charakterem, na kterých
obchodují firmy, které jsou členy burzy.
Naproti tomu evropské burzy - Francie, SRN, Rakousko a
Itálie - jsou zpravidla veřejno právními
institucemi. Organizační struktura těchto
burz a základní principy jejich fungování
a jejich statuty jsou zhruba stejné, jako v navrhovaném
zákonu.
Ještě bych se zmínil o střešní
organizaci burz. Je jí mezinárodní federace
burz cenných papírů, která sdružuje
35 burz z 29 zemí. Dalších 20 burz má
statut člena - korespondenta; patří k nim
například burza budapešťská.
Předložený návrh zákona obsahuje
úpravu většiny základních pravidel,
která usměrňují burzovní obchody
na hlavních světových burzách. Patří
k nim pravidla přijetí cenných papírů
k obchodu, určování kursu, pravidla pro činnost
burzovních orgánů, pravidla státního
dozoru apod. Spolu se zákonnými pravidly vytváří
celkový komplexní obraz činnosti burzy i
další instituty a činnosti jako je vlastní
techniky práce burzy, formy příkazů,
typy hodnot cenných papírů, technika stanovení
ceny, ukazatele vývoje cen, mezi nimi nejznámnější
Dow Jones Index založený na kombinaci kursů
více než 100 druhů cenných papírů,
z nichž některé svojí základní
cenu odvozují od roku 1931. Dále jde o velmi důležité
formy zprostředkování burzovních informací
apod.
Vážení přátelé, nezbývá,
než abych se závěrem připojil ke zpravodaji
k návrhu zákona o burze cenných papírů
za Sněmovnu národů a doporučil tento
zákon ke schválení sněmovnám.