Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Hlási sa ešte
niekto do rozpravy? Nikto sa nehlási. Končím
rozpravu.
Teraz by sme mali hlasovať o pozmeňujúcich
návrhoch a potom o celom návrhu zákona.
Kolegovia a kolegyne! Vidíte, že nemáme k hlasovaniu
potrebné kvórum. Navrhujem, aby sme prešli
k ďalšiemu bodu a až bude dostatočné
kvórum, vrátime sa k prerokovávaniu tejto
predlohy zákona.
Pristúpime k ďalšiemu bodu, tým je:
Bod programu 47: Návrh zákona o Československých
drahách (tisk 1371) a návrh usnesení Sněmovny
lidu a Sněmovny národů (tisk 1521).
Návrh odôvodní za predkladateľa poslanec
Karol Honner a poslanec Vlastimil Valtr.
Poslanec SN V. Valtr: Pane předsedající,
dámy a pánové, majetkové, ekonomické
a právní postavení Československých
státních drah vyplývající z
dosud platného zákona č. 68/89 Sb., už
neodpovídá současnému vývoji
ekonomické reformy, platnému československému
právnímu řádu a také komunitárnímu
právu.
Transformace Československých státních
drah formou soukromoprávní společnosti, to
znamená akciová společnost nebo společnost
s ručením omezeným, je v případě
železnic nesmírně problémová
a obtížná, a to z důvodu, že železnice
v sobě nesou břemeno dopravní cesty, která
má veřejnoprávní charakter a stát
se nemůže zbavit odpovědnosti za její
výstavbu a údržbu.
O zřízení každé dopravní
cesty i o jejím zrušení rozhoduje stát,
speciální správní orgán ve
správním řízení a nikoliv ČSD.
Předložený návrh zákona o ČSD
zajišťuje pro železnici statut nezávislého
provozovatele, železnice je vedena podle obdobných
zásad, které platí pro obchodní společnosti.
Návrh zákona precizně řeší
vztah státu k ČSD, zprůhledňuje vztahy
mezi státem a ČSD a zejména zprůhledňuje
ekonomické vztahy uvnitř Československých
státních drah.
Návrh zákona přitom důsledně
respektuje příslušná ustanovení
sekundárního komunitárního práva,
zejména směrnici Rady Evropského hospodářského
společenství č. 440/91 Sb. k rozvoji železničních
podniků společenství.
Chtěl bych říci, že podobným
způsobem řeší vztah státu a železnice
řada západoevropských zemí a že
například i v rakouském parlamentu v současné
době je předložen zákon o rakouských
drahách, který je podobný zákonu,
který předkládáme my.
Chtěl bych také zdůraznit, že náš
návrh zákona umožňuje konkurenci v železniční
dopravě tím, že zpřístupňuje
dopravní cestu všem podnikatelům nebo provozovatelům
železniční dopravy, a to za stejných
podmínek, za jakých používá dopravní
cestu nově zřizovaná právnická
osoba Československých drah. V zájmu zprůhlednění
vnitřních i vnějších ekonomických
vztahů budou Československé dráhy
podle návrhu zákona hospodařit ve dvou účetně
a finančně oddělených okruzích,
přičemž je zákonem zakázán
transfer finančních prostředků z jednoho
okruhu do druhého, a tím se zamezí použití
prostředků státního rozpočtu
k jiným účelům než k účelům
financování dopravní cesty.
Návrh zákona o Československých drahách
zakotvuje také dosud neupravený institut, tzv. závazek
veřejné služby jako závazek při
přepravě osob a věcí ve prospěch
státu nebo jiného subjektu, který je dopravní
podnik povinen přijmout a který by jinak ve svém
obchodním zájmu nepřijal, nebo by jej přijal
pouze zčásti. Pro zajištění veřejného
zájmu na plynulém a efektivním uspokojování
veřejných přepravních potřeb
při respektování komerční samostatnosti
a nezávislosti dopravních podniků stanoví
zákon jako základní podmínku pro uložení
závazku veřejné služby finanční
vyrovnání ztráty, která dopravnímu
podniku v důsledku této služby vznikne.
Z důvodů, které jsem ve svém vystoupení
přednesl, a zejména z důvodu zajištění
transparentnosti ekonomických vztahů uvnitř
i vně železnice, a tím odlehčení
státního rozpočtu ve vztahu k financování
železnice, doporučuji návrh schválit.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má druhý
navrhovateľ, pán poslanec Honner.
Poslanec SL K. Honner: Vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie!
Je všeobecne známe, aké sú problémy
v doprave. Problémy, ktoré vznikajú pôsobia
ekonomické straty v národnom hospodárstve.
Preto sme pristúpili k iniciatívnemu návrhu
zákona o Československých železniciach.
Predpoklad pre funkciu dopravy po novembri 1989 vychádzal
zo základného modelu dopravy, založeného
na jednotnom dopravnom systéme. Zásadná
úprava mala prebehnúť hlavne v oblasti štátnej
správy, ktorá v minulom systéme nedávala
podmienky pre funkciu dopravy ako sústavy. Jednotná
dopravná sústava neznamená monopolné
postavenie jednej dopravnej spoločnosti, ale naopak vytvorenie
takéhoto systému, ktorý dáva optimálne
podmienky pre všetkých účastníkov
dopravy.
Prípadné rozdelenie ČSD na dva samostatné
celky si vyžiada jednorazové prostriedky na rozdelenie
a prevádzku. Väčšina diskusií
v jednotlivých oblastiach, ako napríklad okolo
výšky týchto prostriedkov, sa točila
okolo kvality dopravy. Rozdelenie železnice by sa premietalo
do predĺženia cestovných dôb kvôli
odovzdávaniu vlakov na hraniciach. Zníži sa
využitie železničných vozňov, pretože
slovenská strana bude prednostne nakladať vlastné
vozidlá a cudzie vracať prázdne. Česká
dráha sa pochopiteľne bude chovať rovnako.
Je pravdepodobné, že pre prepravu do oblastí
bývalého Sovietskeho zväzu vytvorí Poľsko
výhodnejšie tarifné podmienky, ktorým
nebude slovenská železnica konkurovať. Už
teraz sú požadované tri koordinačné
orgány s federálnou pôsobnosťou a obchodná
politika, a je predpoklad, že vzniknú požiadavky
na ďalšie. Komplikácie pre železničnú
dopravu vzniknú hlavne v oblasti tranzitnej.
Ďalšia umelá hranica zvýhodní pre
prepravný smer Východ-Západ trasy cez Poľsko
a pretože je v tomto smere predpoklad rastu dopravných
potrieb asi o tisíc percent, bude logický záujem
západných firiem o investície do tejto trasy.
Tým vznikne dopravný obchvat Československej
republiky a logický dopad nielen na dopravu, ale na celé
hospodárstvo. Premietne sa to vo výrobe, poprípade
v prostriedkoch a v nezamestnanosti.
Záver je jednoznačný: po rozdelení
ČSD bude nutné straty deliť rovnako ako teraz
- podľa kľúča.
Tento spôsob je vždy napadnuteľný a dôjde
len k tomu, že s vynaložením značných
prostriedkov situáciu zhoršíme. Rozdelenie
ČSD je návod ku zhoršenej ekonomickej situácii
a ďalšej likvidácii železničnej dopravy.
Celkové vyčíslenie straty nie je možné
a bolo by veľmi neseriózne. Z uvedených skutočností
sa predpokladá na niekoľko miliárd korún,
ktoré ešte prehĺbia súčasné
straty ČSD. Predbežné straty je možné
vyčísliť ako jednorazové, t.j. 762 miliónov
korún a trvalé za rok, t.j. 819 miliónov
korún.
To sú dôvody, ktoré opodstatňujú
riešiť túto situáciu v doprave. S ohľadom
na tieto okolnosti odporúčam prerokovať návrh
tohto zákona a po prerokovaní pozmeňujúcich
návrhov odporúčam tento návrh zákona
schváliť.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Návrh bol prikázaný
výborom ústavnoprávnym, hospodárskym,
pre plán a rozpočet a pre životné prostredie
obidvoch snemovní. Po prerokovávaní vo výboroch
pripravili písomný podklad uznesenia snemovní
- tlač 1521 - výbory hospodárske a poverili
pána poslanca Vrchovského a poslanca Slámu
prednesením spravodajskej správy. Prosím,
aby obaja spravodajcovia prišli k rokovaciemu stolu.
Slovo má poslanec Vrchovský.
Společný zpravodaj výborů SL L. Vrchovský:
Pane předsedající, dámy a pánové,
dovolte mi, abych vás seznámil se zpravodajskou
zprávou za výbory Sněmovny lidu.
Současná státní organizace ČSD
byla zřízena zákonem č. 68 z roku
1989 o organizaci Čs. státní dráhy.
Vznikla splynutím celkem 33 organizací s právní
subjektivitou a jejich majetek se stal majetkem ČSD. Celková
hodnota tohoto majetku činí dnes více než
200 miliard korun.
Fungování takového nepřehledného
kolosu představuje značnou zátěž
pro státní rozpočet. Výdaje státního
rozpočtu na rok 1992 na ČSD činí v
neinvestičních dotacích asi 5 miliard 320
miliónů korun a v investičních dotacích
1 miliardu 410 miliónů korun. Na základě
teď schváleného zákona, kterým
se rozděluje přebytek státního rozpočtu,
dostanou Čs. státní dráhy další
2 miliardy ze státního rozpočtu na oddlužení
a 1,2 miliardy na snížení překlenovacího
úvěru, přičemž systém
hospodaření je zcela neprůhledný právě
z hlediska kontroly užití těchto státních
prostředků.
Celková zadluženost ČSD vůči
dodavatelům činí přibližně
4 mld. korun a zadluženost ČSD vůči
státnímu rozpočtu činí 1,5
mld. korun splatných v letošním roce a 1,8
mld. korun splatných v roce 1994.
Tato čísla uvádím především
proto, aby bylo možno ilustrovat, jakou zátěž
představuje fungování současných
Čs. státních drah pro daňové
poplatníky.
Předložený návrh zákona řeší
nově postavení československých železnic,
a to tím způsobem, že zprůhledňuje
vnitřní a vnější ekonomické
vztahy včetně vztahu ke státnímu rozpočtu.
Návrh zákona upravuje i způsob dosažení
finanční rovnováhy železničního
podniku a tím zvýšení jeho finanční
nezávislosti. Dává právní základ
procesu sanování a oddlužení Čs.
státních drah v souladu se směrnicí
Rady EHS č. 327 z roku 1975 o zlepšení situace
železničních podniků a harmonizace pravidel
řídící finanční vztahy
mezi železničními podniky a státem.
V závěru svého vystoupení chci zdůraznit,
že nový zákon ČSD umožní
i změnu vnitřního systému řízení
ČSD a celkovou restrukturalizaci železnic, která
by měla vycházet ze studií k tomu účelu
zpracovaných, zejména studie americké konzultační
firmy Artur D. Little Inc.
Doporučuji proto návrh zákona schválit
a požádám zpravodaje ze Sněmovny národů,
aby vás seznámil s průběhem projednávání
tohoto návrhu ve výborech, v republikách
i ve federální vládě.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pánu poslancovi Vrchovskému.
Slovo má poslanec Sláma.
Společný zpravodaj výborů SN V. Sláma:
Pane předsedající, vážené
dámy a pánové, dovolte mi, abych vám
přečetl, jak to všechno probíhalo. Nebudu
opakovat to, co zde již bylo řečeno. Domnívám
se, že všichni víme, jak situace na drahách
vypadá a že je skutečně jedním
z klíčových problémů, kterým
bychom se měli zabývat nejen my na naší
poslední schůzi, ale i další parlament.
Fungující doprava je zárukou fungujícího
státu. Naše doprava ještě funguje, ale
draze a hrozí jí kolaps, pokud nebude transformována
podle podmínek současné etapy ekonomické
reformy. S ohledem na předpisy EHS je zřejmé,
že k lepšímu zřejmě dojde jen tehdy,
bude-li činnost železnice reformována na principech
tržního hospodářství. To plně
umožňuje předložený návrh
zákona o ČSD.
Tento návrh byl projednáván ve výborech
pro životní prostředí, kulturních
a sociálních, pro plán a rozpočet,
ústavně právních. Garanční
výbor byl výbor hospodářský.
Všechny výbory projednávání zákona
doporučují. Připomínky vznesené
ve výborech byly do návrhu zákona zapracovány
a zákon v tomto znění byl všem poslancům
předložen dne 28. 4. Návrh zákona byl
projednán ve výboru pro obchod a cestovní
ruch ČNR, který zákon nedoporučil,
výbor národohospodářský doporučil
vyžádat stanovisko vlád. Výbor ústavně-právní
návrh neprojednával pro nedostatek času.
SNR dosud nevyjádřila své stanovisko. Stanovisko
vlády ČSFR je záporné, ale domnívám
se, že tento zákon by se přijmout měl.
Nějakou cestu si k tomu najít musíme, aby
transformace měla možnost projít. To je vše.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Otváram rozpravu.
Do rozpravy sa písomne prihlásil za klub HZDS pán
Michal Kováč. Ďalší poslanci za
kluby sa neprihlásili. Ďalej je prihlásený
pán poslanec Jindřich Konečný a pán
poslanec Kulan.
Najskôr si praje vystúpiť minister dopravy k
tomuto problému.
Ministr dopravy ČSFR J. Nezval: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy a pánové, vážení
poslanci, každý, kdo přijde do styku se železnicí,
ať je to firma, odborník domácí či
zahraniční nebo jen obyčejný cestující,
dospěje ke stejnému závěru. Železnici
je třeba zásadně změnit.
ČSD nejsou ve své současné struktuře
schopny uspokojit oprávněné požadavky
a potřeby, jak svého vlastníka, tj. státu,
tak svých zaměstnanců nebo zákazníků.
Tato situace se již projevuje ve ztrátách přepravy
a ztrátách důvěry a reputace ve veřejnosti
jako celku. Pouze dalekosáhlé systémové
změny, rychle a účinně provedené,
by mohly zabrzdit úpadek, zabezpečit obrat osudu
ČSD a pro železniční průmysl
zajistit rozumnou budoucnost.
Jak už zde bylo několikrát zdůrazněno
pány poslanci, současná právní
úprava železnic konzervuje postavení železnice
jak ve vztahu k majetku, se kterým hospodaří,
tak v její struktuře řídících
orgánů a vlastního systému řízení,
což neodpovídá vývoji čs. právního
řádu, ekonomické reformě ani komunitárnímu
právu, které jsme na základě evropské
dohody, kterou jsme podepsali, povinni aplikovat.
Proto krátce po mém nástupu do funkce započaly
práce na novém zákoně o ČSD,
který by umožnil, aby ČSD měly statut
nezávislého provozovatele, mohly se chovat ekonomicky
podle míry požadavků trhu, aby mohly nakládat
s majetkem odděleným ze státního majetku
a hospodařit samostatně ve dvou, finančně
a účetně oddělených okruzích,
a to okruhu dopravní cesty a okruhu dopravních a
vlastních výkonů.
Návrh zákona o ČSD byl zpracován federálním
ministerstvem dopravy již 29. listopadu 1990. Návrh
přiblížil právní úpravu
ČSD právním úpravám železnic
vyspělých evropských států.
V rámci připomínkového řízení
k tomuto zákonu nebyly vzneseny připomínky
zasahující do předmětu navrhované
právní úpravy, ale pouze připomínky
kompetenčního charakteru, v důsledku kterých
se projednání zákona zablokovalo. Česká
republika i Slovenská republika požadovaly návrh
zákona nepředkládat k projednání
vládě ČSFR a počkat, až budou
vyjasněny kompetence v oblasti železniční
dopravy v nových ústavách.
O důležitosti přijetí nového
zákona pro čs. železnice nemůže
být sporu a bylo to zde už zdůrazněno.
Čísla uváděná panem poslancem
Vrchovským, která transparentně deklarují
zátěž státního rozpočtu,
tíživou ekonomickou situaci čs. železnic
a v konečném důsledku i zátěž
daňového poplatníka, mluví za všechno.
Experti spočítali, že transformací železnice
do nové podoby by bylo možné ušetřit
ročně 4 mld. Kčs. Za každé čtvrtletí,
o které se transformace zpozdí, musí do ČSD
zbytečně a neefektivně přitéci
1 mld. Kčs, miliarda, kterou by bylo možné
využít daleko efektivněji, např. pro
zlepšení služeb cestujícím.
Nepřijetím zákona zůstanou železnice,
tak jak jsou, přežívajícím dinosaurem
národního hospodářství s vyloučením
možnosti plně aplikovat nejen výsledky zahraničních
studií na restrukturalizaci železnic, ale vůbec
principy ekonomické reformy v Československu. Tato
situace, která existuje a přetrvává
v oblasti železnic, se nemůže nedotknout vývoje
ekonomické reformy v naší společnosti.
Současná ústava předpokládá
zpracování zákona o železnici na úrovni
federace. Podle dohody z Milov má být železnice
zřízena zákonem společného
státu jako veřejnoprávní korporace
v souladu s článkem 11 i). Obě podmínky
předložený návrh zákona splňuje.
Rád bych využil této příležitosti
k poděkování předkladatelům
návrhu zákona, kteří se ujali řešení
složité situace v železniční dopravě
a dostali návrh zákona o ČSD na půdu
parlamentu v situaci, kdy se tam nemohl dostat ve formě
vládního návrhu. Současně chci
poděkovat všem poslankyním a poslancům
FS za jejich odpovědný přístup a náročnou
práci při projednávání tohoto
návrhu zákona ve výborech FS. Aby celé
úsilí a práce spojená s vypracováním
a projednáním návrhu zákona nebyly
vynaloženy nadarmo, prosím, abyste i nyní ke
schválení zákona přistoupili, vážené
poslankyně a poslanci, se stejnou odpovědností
jako při jeho předchozím projednávání,
a návrh zákona schválili.
Svým hlasováním nebudete rozhodovat o ničem,
co by jakkoli předurčovalo budoucí rozdělení
kompetencí. Svým hlasováním budete
rozhodovat o tom, zda železnice jako nejekologičtější
druh dopravy přežije rok 2000 a zda bude poskytovat
služby v rozsahu a kvalitě, které naše
společnost i každý její občan
potřebuje. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pánovi ministrovi.
Slovo má pán poslanec Michal Kováč
za klub HZDS. Pripraví sa pán poslanec Kulan za
klub ODÚ.
Poslanec SN Michal Kováč: Vážený
pán predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie. Z poverenia klubu HZDS vyjadrujem stanovisko:
pretože všetky tri vlády sa nedohodli na tomto
zákone a postupe, HZDS je proti návrhu. Podľa
§ 43 Rokovacieho poriadku je možné, aby navrhovateľ
stiahol svoj zákon alebo procedurálny návrh.
HZDS navrhuje stiahnutie z programu tejto schôdze. Pokiaľ
by tento procedurálny návrh neprešiel, ja som
pripravený vystúpiť, mám pripravený
materiál, ale myslím, že v tejto chvíli
to nie je vhodné. Keby tento návrh nebol prijatý,
prihlásim sa do rozpravy znova.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Až bude kvórum, môžeme
o tom hlasovať. Ďakujem. Prosím, další
má slovo pán poslanec Kulan za klub ODÚ.
O procedurálnom návrhu dáme hlasovať,
až sa stretne kvórum.
Poslanec SN P. Kulan: Vážený pán predsedajúci,
milé dámy, vážení páni!
Neutešená situácia v ČSD je reflexom
starostlivosti, s akým sme sa za posledných 40 rokov
starali o naše železnice a intenzity, s akou sme rozvíjali
železnice. Bohužiaľ, podarilo sa postaviť
dinosaura, ktorý je naozaj, ako povedal pán minister,
neovládateľný a ktorý zďaleka nespĺňa
svoje základné funkcie, ako by sa od neho čakalo
a zďaleka nereaguje na množstvo investícií
a peňazí, ktoré každoročne pohltí.
Tento zákon vznikol ako iniciatívny návrh
poslancov Federálneho zhromaždenia v snahe riešiť
neutešenú situáciu na čs. železnici.
Klub poslancov ODÚ sa vážne zaoberal týmto
zákonom, viackrát bol prerokovaný, sú
nám známe postoje českej a slovenskej vlády,
ktoré reagovali na pôvodný vládny návrh.
Klub poslancov ODÚ bude podporovať prijatie tohto
zákona.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Ďalej má slovo
pán poslanec Jindřich Konečný, pripraví
sa pán poslanec Musílek.
Poslanec SL J. Konečný: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové, mám
jeden pozměňovací návrh, ale před
tím ještě mi dovolte několik slov. Víte,
že jsem se víckrát vyjadřoval k problematice
železnic. Jedním z nejtragičtějších
nápadů v dějinách naší
železnice byl nápad s pozastavením provozu
na takzvaných neefektivních tratích. Vláda
k tomu nakonec zaujala jakž takž nějaký
postoj a ujišťuje, že se bude snažit provoz
na těchto tratích udržet.
Můj názor a také názor železničářů
je ten, že musí. V rámci objektivity chci říci,
že s nápadem rušit některé tratě
nepřišlo současné Ústřední
ředitelství ČSD, ale již Státní
plánovací komise v roce 1987. Stav ČSD je
skutečně tragický. Tento zákon je
nutný navzdory názoru vlády.
Zpět k vládě. Vláda vydala usnesení
127/92 a do 15. 3., čili 15. března slíbila
problém řešit. Doposud, a to je dnes poslední
duben, se tak nestalo. Uvolnily se nějaké prostředky,
a to na úkor investic.
Jsou stavby - a to zdůrazňuji -, které se
musí dokončit. Jsem naprosto přesvědčen,
že o dráhu nelze hrát vabank.
Ještě několik poznámek k Ústřednímu
ředitelství ČSD. Nevím, jak pánové
z Ústředního ředitelství chodí,
jak se říká, mezi obyčejné
zaměstnance. Já mezi ně chodím často,
jaké mají kritické připomínky,
a to oprávněné. Nechci tím říci,
že celý tento problém je zaviněn Ústředním
ředitelstvím. Železničáři
si často stěžují na řízení
nižších složek než je jenom Ústřední
ředitelství. Přesto je ovšem Ústřední
ředitelství prioritní.
Malý příklad: Hovořil jsem nedávno
s ing. Matouškem z Dopravního rozvojového střediska.
Jde o účelovou organizaci ministerstva dopravy.
Mimo jiné mě upozornil na to, že dosud není
vypracována seriózní dokumentace o železnici.
Také toto středisko říká, že
v důsledku nedokonalé organizace prodělává
ČSD ročně zhruba 3 miliardy korun. Ano, slyšíte
dobře. 3 miliardy! Přitom je paradoxem, že
ročně ČSD propouštějí
20 tisíc zaměstnanců. Nad tím by se
měla vláda i Ústřední ředitelství
vážně zamyslet. Stav je víc než
kritický.
A nyní k pozměňovacímu návrhu.
Mám ho písemně a dám ho k dispozici.
Totiž na straně 4 v části 2 v §
4 odstavec 2 se říká: "Správní
radu ČSD tvoří 11 členů jmenovaných..."
atd. Mám pozměňovací návrh,
aby se to změnilo na 13 členů. Z tohoto počtu
by potom 2 členy bylo nutno jmenovat z nižšího
stupně řízení ČSD, čili
z řadových pracovníků výkonných
jednotek. To z toho důvodu, že v každé
správní radě mají být a jsou
zástupci zaměstnanců. Zdůrazňuji:
Nejde o odbory, ale o zaměstnance. Proto navrhuji znění
§ 4 odstavce 1 takto:
"Správní radu Čs. drah tvoří
13 členů jmenovaných a odvolaných
vládou České a Slovenské Federativní
Republiky. Vláda ČSFR jmenuje a odvolává
7 členů na návrh ministra dopravy ČSFR.
Z tohoto počtu 2 členy navrhuje z nejnižšího
stupně řízení ČSD, výkonných
jednotek, 3 členy na návrh vlády ČR
a 3 členy na návrh vlády SR."
K tomu bych chtěl ještě dodat. Pokud jde o
počet, původně byl 11 a já říkám,
že by jich mělo být 13. Jde o to, aby tam byli
ti dva jedinci, kteří jsou opravdu zástupci
zaměstnanců. Čili na celkovém počtu
členů by se potom nechalo dohodnout.
Předám tedy tento můj pozměňovací
návrh.
Ještě mi dovolte okamžik, nechci aby to vyznělo,
že chci vychutnat poslední okamžiky, ale chtěl
bych, milé kolegyně a milí kolegové,
vám poděkovat za to, že jsem měl tu
čest a možnost být s vámi dva roky v
tomto parlamentě, poděkovat vám za spolupráci
a vám a hlavně této zemi popřát
všechno nejlepší. (Potlesk.)