Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

1. Podle § 24 odst. 1 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění se volba prezidenta republiky provádí tajným hlasováním. Tajně se hlasuje hlasovacími lístky.

2. K organizaci tajné volby a ke zjišťování výsledků hlasování Sněmovna lidu zvolí ze svých poslanců osmičlennou komisi (dále jen volební komise), v níž jsou poslanci politických hnutí a politických stran zastoupených ve Sněmovně lidu; Sněmovna národů zvolí dvě pětičlenné volební komise.

Volební komise zvolí své předsedy losem.

3. Návrhy na tajnou volbu prezidenta republiky předkládají písemně poslanci Federálního shromáždění. K návrhu musí být přiloženy doklady o tom, že kandidát je volitelný za prezidenta republiky.

4. Všechny návrhy, o nichž mají poslanci hlasovat, musí být uvedeny na hlasovacích lístcích. Volební komise zvolené podle bodu 2) ověří předpoklady volitelnosti každého kandidáta.

5. Před zahájením volby volební komise zkontrolují volební schránky a zapečetí je. Zkontrolují rovněž, zda jsou připraveny zvláštní prostory pro úpravu hlasovacích lístků tak, aby byla zaručena tajnost hlasování. Volební komise dále zkontrolují, zda jsou připraveny hlasovací lístky. Podle pokynů volebních komisí pověření pracovníci Kanceláře Federálního shromáždění rozdají poslancům hlasovací lístky podle seznamů poslanců.

6. Každý poslanec vstoupí do prostoru pro úpravu hlasovacích lístků. Nesouhlas s navrženým kandidátem poslanec vyjádří škrtnutím jména kandidáta.

Po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků poslanec vloží hlasovací lístek do volební schránky.

7. Bylo-li navrženo více kandidátů na volbu prezidenta republiky, poslanec obdrží spolu s hlasovacími lístky úřední obálku, do níž vloží hlasovací lístek s jménem kandidáta, pro něhož hlasuje. Ostatní hlasovací lístky odloží. Vloží-li poslanec více hlasovacích lístků do úřední obálky, je jeho hlasování neplatné. Hlasování je neplatné také tehdy, jestliže byly hlasovací lístky vloženy do volební schránky bez obálky.

8. Na odevzdávání hlasovacích lístků do volebních schránek dohlížejí členové volebních komisí.

9. Po skončení hlasování a po otevření volebních schránek členové volebních komisí sečtou hlasovací lístky a zjistí počet hlasů odevzdaných pro navrženého kandidáta (navržené kandidáty).

10. V místnosti, kde volební komise sčítají hlasy jsou přítomni jen členové těchto komisí; další osoby mohou být přítomny jen s jejich souhlasem.

11. Platným hlasem pro navrženého kandidáta je odevzdaný hlasovací lístek na předepsaném tiskopise. Za neplatný hlasovací lístek se považuje takový, který není na předepsaném tiskopise nebo na kterém je uvedeno jméno kandidáta, který nebyl navržen.

12. Vzniknou-li pochybnosti o platnosti hlasovacího lístku, rozhoduje o jeho platnosti volební komise většinou hlasů všech svých členů; rozhodnutí uvede v zápise o výsledku hlasování.

13. Zvolen je kandidát, který obdržel nejméně 3/5 hlasů všech poslanců Sněmovny lidu, jakož i nejméně 3/5 hlasů všech poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice a nejméně 3/5 hlasů všech poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice.

14. Nedosáhne-li kandidát (žádný z kandidátů) potřebnou většinu platných hlasů stanovených ústavním zákonem, není kandidát zvolen; v případě, že nedosáhne potřebnou většinu jen v jedné sněmovně postupuje se podle § 26 a násl. zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění.

15. O výsledku hlasování sepíší volební komise zápisy, které podepíší všichni její členové.

V zápise o hlasování musí být uveden zejména:

a) počet vydaných hlasovacích lístků

b) počet odevzdaných hlasovacích lístků

c) počet platných hlasů odevzdaných pro navrženého kandidáta.

16. Výsledky hlasování oznamují sněmovnám na vyzvání předsedajícího schůze sněmoven předsedové volebních komisí.

17. Po oznámení výsledků hlasování ve schůzi sněmoven volební komise zajistí zničení hlasovacích lístků.

V Praze dne 3. července 1990