FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
66
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne .......... 1990
o dani z příjmů obyvatelstva
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
DAŇOVÁ POVINNOST
§ 1
Poplatníci
(1) Poplatníky daně z příjmů obyvatelstva (dále jen "daň") jsou fyzické osoby.
(2) Fyzické osoby, které mají v České a Slovenské Federativní Republice bydliště nebo se zde obvykle zdržují, podléhají zdanění se svými veškerými příjmy z tuzemských i zahraničních zdrojů.
(3) Za osobu, která se v České a Slovenské Federativní Republice obvykle zdržuje, se považuje fyzická osoba, která se v příslušném kalendářním roce zdržovala na území České a Slovenské Federativní Republiky nejméně po dobu 183 dnů, a to ať vcelku nebo v kratších časových obdobích.
(4) Fyzické osoby, které nemají v České a Slovenské Federativní Republice bydliště ani se zde obvykle nezdržují, podléhají zdanění pouze se svými příjmy, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, nestanoví jinak.
§ 2
Zdroj příjmu
(1) Zdroj příjmů osob, které nemají v České a Slovenské Federativní Republice bydliště ani se zde obvykle nezdržují, se považuje za zdroj na území České a Slovenské Federativní Republiky, jde-li o:
a) příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně umístěné na území České a Slovenské Federativní Republiky,
b) příjmy za služby a jiné činnosti vykonávané osobně a nezávisle (tzv. svobodná povolání) s podmínkou, že k výkonu těchto činností je využíváno trvalé zařízení na území České a Slovenské Federativní republiky,
c) podíly na zisku (dividendy) vyplácené společnostmi nebo sdruženími se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky,
d) příjmy z platů konaných dlužníky (§ 21 odst. 1), jejichž bydliště nebo sídlo je na území České a Slovenské Federativní Republiky. Tyto příjmy zahrnují:
aa) úroky,
bb) licenční poplatky za užití nebo za právo na užití patentů, ochranných známek, návrhů, modelů, plánů, utajovaných vzorců nebo postupů, informací vztahujících se na průmyslové, obchodní nebo vědecké znalosti a zkušenosti, výrobně technické poznatky (know-how),
cc) licenční poplatky za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení,
dd) licenční poplatky za užití nebo za právo na užití autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému.
(2) Za stálou provozovnu se považuje trvalé zařízení k výkonu činnosti na území České a Slovenské Federativní Republiky. Takovými za řízeními se rozumí např. závod, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů a další provozovny. Staveniště, stavební a montážní práce včetně oprav se považují za stálou provozovnu jen tehdy, přesáhne-li jejich trvání (bez ohledu na zdaňovací období) 6 měsíců.
§ 3
Předmět daně
(1) Předmětem daně jsou příjmy fyzických osob kromě příjmů:
a) z pracovního poměru a poměru podobného pracovnímu poměru,
b) z literární a umělecké činnosti nebo ze zděděných autorských práv, jestliže dědici jsou vdova po autorovi až do opětného provdání nebo nezletilé děti.
(2) Předmětem daně nejsou příjmy z podnikatelské činnosti plynoucí poplatníkům, kteří jsou zapsáni do podnikového rejstříku, [§ 13 a 14 zákona č. /1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.] s výjimkou části určené pro osobní potřebu podnikatele (§ 7 odst. 2).
§ 4
Osvobození od daně
Od daně jsou osvobozeny
a) příjmy členů jednotných zemědělských družstev, které jsou jim vypláceny družstvem, jehož jsou členy, jako odměna za práci, popřípadě jako splátky na náhradu za odevzdaný majetek;
b) pojistné náhrady, náhrada za utrpěnou škodu, kromě částek nahrazujících příjem a náhrada za ztrátu na výdělku náležející podle zákoníku práce;
c) částky přijaté z dědictví a z darování;
d) příjmy z prodeje nemovitého majetku, s výjimkou prodeje do 2 let po nabytí, příjmy z prodeje movitého majetku, s výjimkou prodeje automobilů do 6 měsíců po nabytí a příjmy z prodeje cenných papírů, s výjimkou prodeje do 3 měsíců po nabytí; osvobození se nevztahuje na prodeje majetku jako realizaci výsledků výdělečné činnosti poplatníka nebo používaného poplatníkem k této činnosti;
e) výhry z loterie, sázek a jiných podobných her;
f) ceny z veřejných a sportovních soutěží v hodnotě nepřesahující 1 000,- Kčs;
g) úroky z úsporných vkladů včetně premií, z vkladů na běžných účtech, sporožirových účtech a devizových účtech a výhry na výherní vkladní knížky;
h) přijaté plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině;
ch) dávky a služby nemocenského a sociálního zabezpečení, mateřský příspěvek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péčí a odměna pěstounovi;
i) podpory poskytované fondy zřízenými zákonem a nadacemi v souladu s jejich statutárním posláním;
j) náhrady vyplacené včelařům za přísun včelstev k zemědělským hmyzosnubným kulturám;
k) paušální náhrady vynaložených věcných výdajů poskytované v souladu s pracovněprávními předpisy občanům vykonávajícím práce na základě pracovněprávních vztahů a částky poskytované jim za použití vlastního zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce; jedná-li se o základní prostředek [§ 2 vyhlášky federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.], jsou uvedené částky osvobozeny do výše odpovídající odpisům;
1) odměny za záchranu života, odměny vyplácené státní zdravotní správou dárcům krve za odběr krve a odměny vyplácené za pokusné úkony ve zdravotnictví osobám, které se těmto úkonům podrobují.
Základ daně
§ 5
(1) Základem daně je rozdíl mezi příjmy dosaženými poplatníkem v kalendářním roce a výdaji podle jednotlivých zdrojů příjmů (§ 6 až 8), kromě příjmů, z nichž se daň vybírá paušální sazbou (§ 12).
(2) Do příjmů poplatníka se zahrnují i naturální příjmy (věcné plnění). Naturální spotřeba vlastní výroby a služeb provozovaných v rámci výdělečné činnosti se však nezahrne do příjmů a výdaje vztahující se na naturální spotřebu se nezahrnou do výdajů podle § 9.
(3) Při stanovení základu daně se přihlíží jen k těm příjmům a výdajům, které byly uskutečněny v kalendářním roce, za který se daň vyměřuje. K pohledávkám a zásobám na počátku roku se nehledí. V roce zahájení výdělečné činnosti se přihlédne i k zásobám, které poplatník pořídil v roce předcházejícím.
(4) Jestliže jednorázově dosažený zdanitelný příjem je výsledkem několikaleté činnosti poplatníka nebo se jedná o příjem za několik let z využití majetkových předmětů a práv, rozdělí se zdanitelný příjem na tolik částí, po kolik roků tato činnost trvala nebo kolika roků se příjem týkal, nejvýše však na tři části a přihlédne se i k výdajům vynaloženým na dosažení tohoto příjmu v minulých letech. Jedna část se zahrne do základu daně v roce dosažení příjmu, zjistí se procento daně připadající na takto zjištěný základ daně a tímto procentem daně se vypočte daň ze zbývající jedné části nebo zbývajících dvou částí příjmu. Součtem daně z takto rozdělených příjmů se stanoví celková daňová povinnost.
(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se nepoužije u poplatníků, kteří vedou podvojné účetnictví [§ 25 zákona č. /1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.] a v případech, kdy je základ daně a daň stanoveny odchylně (§ 12 a § 13).
(6) Vykonávají-li manželé výdělečnou činnost společně jako své hlavní zaměstnání, rozdělí se základ daně zjištěný z takové činnosti rovným dílem na manžela a manželku. O hlavní zaměstnání se jedná v případě, jestliže poplatník nepobírá starobní nebo invalidní důchod, je účasten nemocenského a důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných a jeho příjmy odpovídající vyměřovacímu základu pro toto zabezpečení [§ 65 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. /1990 Sb.] přesahují případné jiné jeho příjmy.
(7) Vykonává-li jeden z manželů výdělečnou činnost za výpomoci druhého z nich, rozdělí se základ daně z takové činnosti tak, že na vypomáhajícího manžela (manželku) připadne nejvýše 30% ze základu daně; přitom tato část může činit nejvýše 120 000,- Kčs ročně.
(8) Při prodeji základních prostředků [§ 2 vyhlášky federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.], které poplatník používal k výdělečné činnosti a z nichž uplatňoval odpisy jako výdaj na udržení příjmu, započte se do základu daně částka, o kterou příjem z prodeje převyšuje cenu, za kterou poplatník základní prostředek pořídil, sníženou o uplatněné odpisy.
(9) Při prodeji drobných a krátkodobých předmětů a ostatních zásob, které poplatník při výdělečné činnosti uplatnil jako výdaj odčitatelný od příjmu před zdaněním, zahrnuje se do základu daně příjem z prodeje. Drobnými a krátkodobými předměty jsou předměty, jejichž pořizovací cena je nižší než 5 000,- Kčs za předmět nebo doba upotřebitelnosti je kratší než 1 rok, jestliže pořizovací cena je vyšší než 5 000,- Kčs za předmět.
(10) Při zániku daňové povinnosti poplatníka provozujícího výdělečnou činnost se drobné a krátkodobé předměty a ostatní zásoby Ocení částkou, jaké by se pravděpodobně dosáhlo při jejich prodeji v době zániku daňové povinnosti a tato částka se zahrnuje do základu daně poplatníka v roce, v němž daňová povinnost zanikla. Totéž platí o pohledávkách, nejsou-li nedobytné.
§ 6
Příjmy ze zemědělské výroby
(1) Příjmy ze zemědělské výroby jsou příjmy:
a) z rostlinné a živočišné výroby, lesnictví, rybníkářství provozovaných na pozemcích a vodních plochách ve vlastnictví občanů [Příloha k vyhlášce Ústřední správy geodezie a kartografie č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci, nemovitostí.], v užívání, popřípadě užívaných na základě jiného právního vztahu nebo provozovaných bez pozemků;
b) z prodeje zemědělských výrobků z vlastní rostlinné a živočišné produkce včetně zemědělských výrobků nakoupených nebo převzatých od jiných občanů;
c) z příležitostné činnosti provozované v souvislosti se zemědělskou výrobou, při níž se využívá výrobních prostředků sloužících zemědělské výrobě zpravidla v době, kdy nejsou plně využívány pro tuto výrobu (např. povoznictví, přibližování dřeva);
d) z vedlejší výroby navazující na rostlinnou a živočišnou výrobu, omezuje-li se na zpracování vlastní zemědělské produkce (výroba másla, sýra, hroznového vína apod.) nebo z příležitostné výroby (např. domácká výroba dřevěného nářadí a košíkářských výrobků).
(2) Za příležitostnou činnost, vedlejší výrobu, příležitostnou výrobu nebo prodej zemědělských výrobků se nepovažuje taková činnost, která je poplatníkem registrována u příslušného orgánu [§ 6 zákona č. /1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.] nebo zapsána do podnikového rejstříku.
(3) Do základu daně se zahrnuje rozdíl mezi dosaženými příjmy a výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmu. U poplatníků provozujících zemědělskou výrobu na pozemcích se do základ daně zahrne částka nejméně ve výši odpovídající součinu průměrné normy výnosnosti připadající na jeden ha zemědělské půdy (dále jen "průměrná norma výnosnosti") a celkové výměry všech pozemků způsobilých k zemědělskému obdělávání. Jde-li o příjem z rostlinné výroby v nevytápěných sklenících a foliovnících, zahrne se do základu daně částka nejméně ve výši desetinásobku průměrné normy výnosnosti a ve vytápěných sklenících nejméně ve výši padesátinásobku průměrné normy výnosnosti.
(4) Průměrné normy výnosnosti jsou stanoveny v příloze.
(5) Do celkové výměry rozhodné pro výpočet základu daně podle průměrné normy výnosnosti se započítávají:
a) pastviny, pokud podle předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu nebyla uložena jejich přeměna na ornou půdu, dvěma desetinami skutečné výměry;
b) ostatní zemědělská půda plnou výměrou;
c) hospodářsky využívané vodní plochy třemi desetinami skutečné výměry;
d) ostatní nezemědělská půda [Příloha k vyhlášce č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.], která je využívána pro zemědělskou výrobu, plnou výměrou.
(6) Stanoví-li se příjem podle průměrné normy výnosnosti, je rozhodná celková výměra pozemků uvedených v odstavci 5 podle stavu k 31. prosinci roku, za který se daň vyměřuje, popřípadě ke dni zániku daňové povinnosti během roku.
§ 7
Příjmy z podnikatelské činnosti a příjmy z jiných výdělečných činností
(1) U poplatníka, který není zapsán do podnikového rejstříku [§ 13 zákona č. /1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.] a má příjmy z podnikatelské činnosti [Zákon č. /1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.] a u poplatníka, který má příjmy z jiné výdělečné činnosti, je základem daně rozdíl mezi příjmy z této činnosti a výdaji vynaloženými na jeho dosažení, zajištění a udržení.
(2) U poplatníka, který je zapsán do podnikového rejstříku [§ 13 zákona č. /1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.], se do základu této daně zahrnuje část zisku z podnikatelské činnosti použitá pro osobní potřebu poplatníka a podnikatelská odměna ve výši zahrnuté do nákladů. Tato podnikatelská odměna může činit nejvýše 10 000,- Kčs měsíčně.
(3) Příjmem z budov se rozumí skutečně přijaté nájemné ve smyslu zákona o domovní dani. [§ 10 zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani.] Příjmem z budov není cena užívání budov anebo jejich částí, které poplatník užívá se svou rodinou nebo které přenechal jiným osobám k užívání zdarma. Rovněž není příjmem z budov cena užívání bytů služebních a jiných přenechaných zaměstnancům poplatníka zdarma nebo za plat zahrnovaný do mzdy, pokud výdaje na tyto zaměstnance se považují za výdaje vynaložené na dosažení dani podrobeného příjmu. Není-li budova zcela pronajata, lze výdaje odečíst od nájemného jen poměrnou částí připadající na pronajatou část budovy.
§ 8
Ostatní příjmy
(1) Ostatními příjmy jsou jednorázové a nahodilé příjmy, jako například ze zděděných autorských práv nebo z prodeje majetku. Do základu daně se zahrnuje rozdíl mezi příjmy a výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení nebo stanovenými procentem z příjmu (§ 9 odst. 4).
(2) Při zdaňování příjmů z prodeje majetku patřícího poplatníkovi pokud nejde o příjmy, které jsou od zdanění osvobozeny, se za výdaj podle odstavce 1 považuje cena, za kterou občan majetek prokazatelně pořídil a jde-li o zděděné nebo darované majetkové předměty, hodnota zjištěná při projednávání dědictví a darování.
§ 9
Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu
(1) Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu se pro zjištění základu daně odečtou od příjmu ve výši prokázané poplatníkem; přitom
a) odpisy základních prostředků se odečtou ve výši, která je určena způsobem stanoveným obecně závazným právním předpisem o odepisování základních prostředků [Vyhláška federálního ministerstva financí č. 94/1980 Sb., o odepisování základních prostředků.];
b) úroky z půjček na pořízení, rekonstrukci a modernizaci základních prostředků souvisejících s výdělečnou činností, se odečtou v prokázané výši;
c) u poplatníků, kteří zajišťují výchovu učňů, se odečtou náklady na výchovu učňů středních odborných učilišť a obdobných zařízení v rozsahu stanoveném obecně závazným právním předpisem pro organizace [§ 12 a 13 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).].
(2) Výdaji vynaloženými na dosažení a zajištění příjmů jsou také: a) výdaje na drobné a krátkodobé předměty (§ 5 odst. 9);
a) výdaje na drobné a krátkodobé předměty (§ 5 odst. 9);
b) výdaje na reklamu a reprezentaci do 1% z celkových příjmů;
c) vyplacené náhrady cestovních výloh pracovníkům do výše stanovené obecně závaznými předpisy [Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách.];
d) pojistné nemocenského a důchodového zabezpečení za poplatníka a jeho pracovníky;
e) pojistné na pojištění odpovědnosti poplatníka za škodu způsobenou v souvislosti s výdělečnou činností a pojistné na pojištění majetku potřebného pro výdělečnou činnost;
f) domovní daň a daň z pozemků připadající na nemovitosti, které jsou zdrojem zdanitelného příjmu a poplatky za registraci nebo povolení výdělečné činnosti;
h) výdaje na výzkum, vývoj a na oprávnění využívat autorských a průmyslových práv a výrobně technických poznatků třetích osob.
(3) Výdaji vynaloženými na dosažení a zajištění příjmů nejsou zejména
a) výdaje na osobní potřebu poplatníka a jeho rodiny;
b) odměny vyplácené manželce poplatníka;
c) výdaje sankčního charakteru a ztráty na majetku;
d) výdaje na pořízení, rekonstrukci a modernizaci základních prostředků souvisejících s výdělečnou činností.
(4) Poplatníci, kteří nevedou podrobnou evidenci o svých výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmu, uplatní výdaje procentem z příjmu, a to:
a) z živočišné výroby, chovu domácího zvířectva, akvarijních a terarijních živočichů, ze svozu dřeva . . . . . 55%
b) z pěstování zvláštních kultur . . . . . 45%
c) z ostatní zemědělské výroby, odprodeje preparovaných zvířat, z přechodného ubytování, přenechání části bytu k trvalému bydlení, z využití sbírek a sbírkových předmětů . . . . . 40%
d) z individuální podnikatelské činnosti a z podobných činností vykonávaných na povolení nebo se souhlasem příslušného správního orgánu a z pronájmu budov, pokud se neuplatní výdaje podle písmene a) až c) . . . . . 30%
e) v ostatních případech . . . . . 10%.
(5) Vztahují-li se výdaje poplatníka jak na zdanitelné příjmy, tak i na příjmy od daně osvobozené nebo na osobní potřebu poplatníka a jeho rodiny, lze je odečíst od příjmů jen poměrnou částí připadající na zdanitelný příjem. Nelze-li jejich výši z účetnictví ani z jiné prokazatelné evidence zjistit, stanoví se podle vhodného kriteria, např. zastavěné plochy nebo poměrnou částí připadající na pronajatou část budovy.
(6) Pro stanovení výdajů podle odstavce 4 se považují:
a) za živočišnou výrobu chov skotu, prasat, koz, koní, drůbeže, ostatních hospodářských zvířat, kožešinových a laboratorních zvířat, včel, ryb sladkovodních, bource morušového, chov exotických ptáků, hlemýžďů pro konzum, a to včetně produktů a výrobků z jejich chovu;
b) za zvláštní kultury vinná réva, chmel, tabák, zelenina, ovoce, léčivé, kořeninové a aromatické rostliny, květiny a okrasné dřeviny, dřeviny ovocné, houby pěstované, výrobky pěstování lesa, ostatní lesní výrobky, semena, sadba a množitelský materiál všeho druhu, a to včetně produktů z těchto kultur. Pro účely tohoto zákona se ke zvláštním kulturám řadí též těžba dřeva.
Výpočet daně
§ 10
Položky odčitatelné od základu daně
(1) Pro účely výpočtu daně se od základu daně odečtou tyto položky:
a) 1 000,- Kčs za každý i započatý kalendářní měsíc, v němž občan vykonával činnost, z níž příjmy podléhají dani, jako své hlavní zaměstnání (§ 5 odst. 6), nejméně vsak 6 000,- Kčs ročně;
b) 6 000,- Kčs ročně u poplatníků, kteří provozují zemědělskou výrobu nebo jinou výdělečnou činnost vykonávanou na povolení nebo se souhlasem příslušného orgánu, kromě poplatníků uvedených pod písmenem a);
c) 1 000,- Kčs ročně u ostatních poplatníků neuvedených pod písmeny a) nebo b);
d) 6 000,- Kčs ročně u poplatníka, který ve společné domácnosti vyživuje alespoň 1 dítě;
e) 3 000,- Kčs ročně u poplatníka, který platí výživné určené nebo schválené soudem na 1 dítě nebo 6 000,- Kčs ročně u poplatníka, který platí výživné určené nebo schválené soudem na 2 a více dětí;
f) 6 000,- Kčs ročně u poplatníka, který ve společné domácnosti vyživuje manželku (manžela), jejíž vlastní příjem za kalendářní rok nepřesáhl 12 000,- Kčs; při stanovení vlastního příjmu se nepřihlíží ke zvýšení důchodu pro bezmocnost, k výživnému poskytovanému dětem, k přídavkům na děti a výchovnému, k mateřskému příspěvku k příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péci a ke stipendiu poskytovanému po dobu přípravy na budoucí povolání, pokud nemá povahu náhrady výdělku;
g) 6 000,- Kčs ročně, pobírá-li poplatník invalidní důchod (jiný obdobný důchod přiznaný pro jeho invaliditu) nebo nesplňuje dobu zaměstnání potřebnou pro nárok na invalidní důchod a je podle posudku posudkové komise sociálního zabezpečení invalidním občanem podle zákona o sociálním zabezpečení;
h) 3 000,- Kčs ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod (jiný obdobný důchod přiznaný pro jeho částečnou invaliditu) nebo nesplňuje dobu zaměstnání potřebnou pro nárok na částečný invalidní důchod a je podle posudku posudkové komise sociálního zabezpečení částečně invalidním občanem podle zákona o sociálním zabezpečení.
(2) Za vyživované dítě (odst. 1 písm. d) a e/) se považuje:
a) nezletilé dítě poplatníka (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů);
b) zletilé dítě poplatníka (vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů) až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod a
1. soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo
2. nemůže se připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc, nebo
3. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek, anebo
4. pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavné zaměstnání nebo výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav;
c) dítě po dovršení věku 26 let, které se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem a jehož vlastní příjem za kalendářní rok nepřesáhl 12 000,- Kčs; při stanovení vlastního příjmu se nepřihlíží k příjmům uvedeným v odstavci 1 písm. f).
(3) Odčitatelnou položku podle odstavce 1 písm. d) nelze použít, je-li dítě nebo kterékoliv z více dětí ve společné domácnosti s poplatníkem uznáno za jím vyživovanou osobu u jiné daně nebo je uznáno za vyživovanou osobu u jiného poplatníka; dítě z rozvedeného manželství nebo z manželství, v němž manželé, aniž byli rozvedeni, nežijí ve společné domácnosti a dítě zrozené mimo manželství může být uznáno za vyživované jak u poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti, tak i u poplatníka, s nímž nežije ve společné domácnosti a který na ně platí výživné určené nebo schválené soudem.
(4) Splňuje-li poplatník podmínky pro uznání vyživované osoby nebo vlastní invalidity jen po část kalendářního roku, odečte se nezdanitelná částka ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, za který byly tyto podmínky splněny; přitom je rozhodný stav na počátku kalendářního měsíce. K dítěti narozenému v průběhu kalendářního měsíce se přihlédne již v tomto měsíci.
§ 11
Sazba daně
Daň činí při základu daně sníženém o položky podle § 10
|
přes Kčs |
do Kčs |
|
|
|
- |
60 000 |
|
15% |
|
60 000 |
180 000 |
|
9 000 Kčs a 25% ze základu přesahujícího 60 000 Kčs |
|
180 000 |
540 000 |
|
39 000 Kčs a 35% ze základu přesahujícího 180 000 Kčs |
|
540 000 |
1 080 000 |
|
165 000 Kčs a 45% ze základu přesahujícího 540 000 Kčs |
|
1 080 000 |
a více |
|
408 000 Kčs a 55% ze základu přesahujícího 1 080 000 Kčs. |
§ 12
Paušální sazba daně
(1) Daň činí 25% z příjmů, jejichž zdroj je na území České a Slovenské Federativní Republiky
a) z cenných papírů (dividendy, výnosy z dluhopisů a obligací);
b) ze sportovních soutěží jako výher, cen a obdobných plnění;
c) z cen z veřejných soutěží [§ 412 a následující občanského zákoníku.];
d) plynoucích fyzickým osobám s bydlištěm v cizině z autorských a provozovacích práv a z úroků, nájemného a podílu na zisku.
(2) Daň činí 30% z příjmů, které plynou fyzickým osobám s bydlištěm v cizině z licenčních a jim podobných poplatků a z příjmů za technickou pomoc a služby.
(3) Daň podle odstavců 1 a 2 se stanoví z příjmu nesníženého o výdaje ani jiné položky (§ 9 a 10), který je základem daně.
§ 13
Daň stanovená paušální částkou
(1) Poplatníkům, kteří provozují výdělečnou činnost bez výpomoci pracovníků nebo nejvýše s 1 pracovníkem, může orgán vykonávající správu daně (dále jen "správce daně") stanovit daň paušální částkou (§ 19 odst. 7) a její výši určit v závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně a s přihlédnutím k okolnostem rozhodným pro výpočet daně (§ 9 a 10).
(2) Správce daně může upravit výši daně stanovené podle odstavce 1 nebo zrušit stanovení daně paušální částkou pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její výše již neodpovídá příjmům docilovaným z činností, které jsou předmětem dané nebo došlo ke změně okolností rozhodných pro výpočet daně.
§ 14
Úlevy na dani
(1) Daň se sníží o částku 4 000,- Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností a o částku 8 000,- Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením [§ 113 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 149/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. /1990 Sb.]. Pro výpočet slevy je rozhodný průměrný přepočtený počet [Směrnice Federálního statistického úřadu pro zpravodajské jednotky ke státním statistickým zjištěním za úsek práce a mzdy "§ 21 Práce Všeob" vydané podle § 19 odst. 1 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.] těchto pracovníků ve zdaňovacím období (zaokrouhlený na celá čísla nahoru).
(2) Poplatníkům, kteří pobírají invalidní důchod (jiný obdobný důchod přiznaný pro jejich invaliditu) a provozují výdělečnou činnost bez výpomoci pracovníků nebo nejvýše s 1 pracovníkem, může správce daně snížit daň až o 50%, nejvýše však o 10 000,- Kčs ročně. Jde-li v těchto případech o poplatníky, kteří jsou schopni provozovat výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek (občané nevidomí, občané s velmi těžkými ortopedickými vadami apod.), může správce daně snížit daň neomezeně, popřípadě povolit úplné osvobození daně.
ČÁST DRUHÁ
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
§ 15
Oznámení o vzniku a zániku daňové povinnosti
(1) Začne-li nebo přestane-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, je povinen oznámit tuto skutečnost do 15 dnů ode dne, kdy nastala, správci daně.
(2) Oznamovací povinnost se nevztahuje na poplatníky, kteří jsou registrováni u orgánu příslušného k registraci a na poplatníky, kteří mají jen jednorázové a nahodilé příjmy, které se zpravidla neopakují.
§ 16
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.
§ 17
Přiznání k dani
(1) Každý, kdo má příjmy podrobené dani v částce nad 1 000,- Kčs ročně, je povinen podat do 15. února správci daně přiznání k dani (dále jen "přiznání") za uplynulé zdaňovací období a připojit k němu potřebné podklady. V případech uvedených v § 5 odstavcích 7 a 8 podává přiznání každý z manželů. Správce daně může ze závažných důvodů na žádost poplatníka prodloužit lhůtu pro podání přiznání, a to nejdéle do konce března po uplynutí zdaňovacího období.