Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

V Praze dne 21. července 1990

Vážený pane předsedo,

k interpelaci poslance p. Jiřího Svobody, která zpochybňuje ekonomický přínos úpravy jízdného v hromadné osobní dopravě a kritizuje její dopad na sociálně slabší skupiny obyvatelstva a negativní vliv na životní prostředí, dovolte uvést následující fakta.

Zpochybňování ekonomického přínosu nelze opírat o nepodložené "očekávané" snížení počtu přepravovaných osob. Je přece dobře znám vývoj spotřeby například kávy nebo benzínu po minulých zdraženích. Po velice krátkém poklesu se objemy spotřeby vrátily do původní výše, přičemž pokles do určité míry způsobilo předzásobení, což u dopravy není možné. S ohledem na stabilizované proudy smluvních přeprav lze stejný vývoj očekávat i v hromadné přepravě osob. U nezávazných přeprav bude vývoj obdobný.

Smyslem tarifní úpravy bylo odstranění cenové deformace z minulých let. Zatím co se náklady železnice v průběhu let několikanásobně zvýšily vlivem růstu cen dopravních prostředků, náhradních dílů, pohonných hmot, mezd atd., jízdné zůstalo na úrovni roku 1945. Tím se ztrátovost železnice prohlubovala tak, že v roce 1988 dosáhla již 4, 6 mld Kčs. Ztráta byla jen z části kryta zisky z nákladní dopravy; požadavky na prostředky státního rozpočtu rostly. Úpravou jízdného ztrátovost odstraněna nebude (vždyť při ekonomické ceně jízdného v železniční dopravě - 45 hal za přepravu 1 osoby na vzdálenost 1 kilometr, činí dnes obyčejné jízdné 14 hal, žákovské a dělnické dokonce 4 resp. 2, 3 hal za osobokilometr), zmenší se však nárok na dotace ze státního rozpočtu a odstraní cenový archaismus.

V sociální oblasti dochází obecně ke změnám, které, jak se zdá, nebyly dostatečně akcentovány. Přecházíme od plošných sociálních opatření k opatřením diferencovaným, což umožňuje dát skutečně sociálně slabým více - a na úkor těch, kteří sociální podporu nepotřebují.

Dopad na sociálně nejslabší skupiny obyvatelstva byl kompenzován rozšířením slev pro mládež, zachováním stávající úrovně jízdného pro zdravotně postižené osoby a zachováním úrovně jízdného rodičů k návštěvě dětí umístěných v ústavech. Dále byly u ČSD nově zavedeny slevy ve výši 50% pro důchodce a bezplatná přeprava pro osoby starší 70 let v osobních vlacích.

Federální ministerstva financí a práce a sociálních věcí připravují opatření, podle kterého budou moci občané v odůvodněných případech požádat o příspěvek příslušný národní výbor.

Pokud jde o obavu z negativního vlivu "očekávaného" přesunu od hromadné dopravy osob k individuálnímu motorizmu na životní prostředí, domníváme se, že není zcela zdůvodněná. Vycházíme-li ze statistikou udávané průměrné obsaditelnosti osobního automobilu 2,2, musíme vzít v úvahu nejen reálnou populační strukturu obyvatelstva, ale i vysokou pravděpodobnost, že třetím a dalším pasažérem v osobním autě bývá dítě do 16 let, nebo starší osoba - tedy kategorie obyvatelstva, které mají nárok na slevu v hromadných dopravních prostředcích, resp. bezplatnou přepravu. Proto je správnější vycházet z obsaditelnosti 1,7 a pak byly vzájemné relace k individuálnímu motorismu dostatečně diferencované - ČSAD o 29,5% a ČSD o 45,5% levnější, a to ještě před nedávným zdražením pohonných hmot.

Graf, kterým je interpelace doplněna, je zpracován podle dnes již neplatné vyhlášky (byla změněna vyhláškou FMPSV č. 90/89 Sb., která se podle telefonického sdělení Dr. Béra z FMPSV dne 24. 7. t. r. v souvislosti se zdražením PHM novelizuje). Tím uvedený graf ztrácí svoji argumentační průkaznost. Z grafu v příloze upraveného podle dosažitelných informací je patrné, že k přesunu z hromadné dopravy osob k individuálnímu motorizmu by z důvodu úpravy cen jízdného ČSD a ČSAD nemělo dojít a to zejména po zvýšení cen automobilových benzínů a motorové nafty o 50%. Za podstatnější cesty ke snížení negativních ekologických důsledků dopravy zde považujeme výrobu a používání katalyzátorů u silničních vozidel osobní i nákladní dopravy, používání bezolovnatého benzínu a zlepšování kvality silniční sítě, a to při současném kvalitativním rozvoji veřejné osobní dopravy. Vláda ve všech těchto oblastech připravuje příslušná opatření.

O tom, že vláda k řešení tohoto problému nepřistupuje mechanicky, ale citlivě váží každou takovou úpravu nejen z hlediska ekonomického, svědčí skutečnost, že se rozhodla, přes zvýšení cen pohonných hmot, platné od 18. července t. r., ceny jízdného dále nezvyšovat.

S pozdravem

Po telefonické konzultaci s FMPSV (25. 7. - Dr. Moravec) se novelou vyhl. č. 90/89 Sb. zvyšují sazby náhrad o cca 25 %. Tím graf obsažený v interpelaci poslance Jiřího Svobody by měl vypadat následovně: