Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

Vážený pan Vladimír Dlouhý

ministr hospodářství ČSFR

Vážený pane ministře,

využívám svého ústavního práva interpelovat ministra vlády ČSFR dle čl. 49 ústavního zákona o čs. federaci a podle § 62 odst. 1 a 2 a § 64 zákona o jednacím řádu FS.

Předkládám Vám podkladový materiál, který se dle mého soudu zabývá velice důležitým problémem, a tím je budoucnost hospodářské činnosti v oblasti bývalé působnosti s. p. HDB Sokolov. Vzhledem k velkému významu, kterou tato činnost pro region severu Západních Čech má, žádám, abyste se tímto problémem urychleně zabýval a reagoval na skutečnosti uvedené v podkladovém materiálu.

S pozdravem

poslanec SL FS

Československý uhelný průmysl sehrával dlouhá léta dominantní úlohu při zabezpečování energetických potřeb československé ekonomiky. Postupným využíváním jaderné energie a dovozem zemního plynu spolu s ekonomickými tlaky a důrazem na zlepšování životního prostředí se toto dominantní postavení ztrácí. To má celou řadu negativních důsledků pro možnou budoucnost uhelného průmyslu, změny v řízení československého národního hospodářství, nové postavení ústředních orgánů státu, správy na jedné straně a možné problémy sociální vyplývající z očekávaných, strukturálních změn podněcují v podnicích uhelného průmyslu snahy ke snížení míry negativního působení těchto procesů.

Východiskem se jeví i změny ve způsobu řízení organizačního uspořádání tohoto průmyslu. Úvahy jsou v tomto směru ovlivňovány vydávanými dokumenty i zkušenostmi v řízení v minulých letech. Celý proces probíhá za určitého nedostatku potřebných informací z centra a znalosti o fungování tržního systému uhelného průmyslu. Dokladem toho je, že centrum, konkrétně bývalé federální ministerstvo paliv a energetiky, nyní federální ministerstvo hospodářství k dnešnímu dni nevydalo rámcovou strategii uhelného průmyslu pro nové ekonomické podmínky v uhelném průmyslu, takže každý uhelný revír (konkrétně OKD, SHD a HDB) zpracoval celou řadu návrhů na restrukturalizaci stávajících organizačních struktur, aniž byla některá z těchto schválena, což vyvolává nervositu u pracovních kolektivů a oprávněně dojem, že se prakticky nic neděje.

Odborná skupina pracovníků OKD Ostrava zpracovala Rámcový návrh na zřízení státní akciové společnosti OKD s tím, že by tato akciová společnost měla být zřízena k 1. 1. 1991 údajně na základě požadavku federálního ministerstva hospodářství ze dne 17. 7. 1990. Odborná skupina pracovníků SHD zpracovala poslední návrh z července 1990 na založení společného podniku SHD s jistou simulací akciové společnosti s tím, že tento návrh dle vyjádření náměstka ministra pro paliva a energetiku ing. J. Jíchy z 18. 7. 1990 v Havířově nejlépe vyjadřuje možnost přechodu na akciovou společnost.

Odborná skupina pracovníků HDB zpracovala návrh na založení společného podniku a to přesně ve smyslu ustanovení novely hospodářského zákoníku § 106 zd - část čtvrtá - společný podnik.

Z tohoto je patrno, že každý revír zpracovává odlišnou organizační strukturu.

Další komplikace vznikla v současné době v tom smyslu, že dne 30. 8. 1990 bylo vydáno zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění o nakládání s majetkem svěřeným státnímu podniku, ve kterém je stanoveno v § 1

"1. Státní podniky do dne účinnosti zákona o podmínkách převodů majetku státu nemohou mimo obvyklé hospodaření uzavírat smlouvy o převodu vlastnictví majetku, k němuž mají právo hospodaření a nemohou se svými vklady podílet na společných podnicích, sdruženích, která jsou právnickými osobami nebo na akciových anebo jiných společnostech, nejde-li o podniky se zahraniční majetkovou účastí.

2. Výjimky z ustanovení odstavce 1 může v odůvodněných případech povolit zakladatel."

V odborných materiálech, které zpracoval Výzkumný ústav palivoenergetického komplexu, Praha v VIII/90 se říká, že uhelný průmysl má specifické postavení v národním hospodářství a podle toho je nutno volit odpovídající organizační uspořádání, přičemž jako nutné považuje zachovat na ložisku určitou integritu právě v organizačním uspořádání uhelného revíru.

V tomto odborném písemném materiálu se říká, že z obecných předpokladů vyplývají v podstatě dvě možnosti řešení:

a ) Organizační uspořádání formou státního podniku, neboť státní podniky uhelného průmyslu mohou být zařazeny do kategorie A, A2, kde se s jejich odstátněním v nejbližším období nepočítá a budou i nadále fungovat jako státní podniky.

b) Organizační uspořádání formou akciové společnosti, neboť státní podniky uhelného průmyslu mohou být zařazeny do kategorie B, B1 a budou v nejbližším období do konce r. 1990 a začátkem r. 1991 převedeny na státní akciové společnosti.

Vzhledem k tomu, že veškeré podklady k provedení změn v organizačních strukturách v uhelném průmyslu jsou pouze na úrovni návrhů, je třeba na úrovni ministerstva hospodářství urychleně rozhodnout o základní strategii v organizačním uspořádání uhelného průmyslu a vůbec o palivoenergetické politice v našem státě.

Sokolov, 7. září 1990

Miroslav Jirát

poradce ředitele

Státního podniku HDB