FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
VI. volební období
223
Návrh
skupiny poslanců FS ČSFR M. Benčíka, M. Borguľy, V. Danihela, D. Drešerové, L. Ledla, Z. Masopusta, J. Maštálky, J. Mečla, P. Měráka, J. Oleje, G. Rothmayerové, J. Vodehnala a dalších na vydání
ústavního zákona o základních právech a svobodách
Návrh
Ústavní zákon o základních právech a svobodách
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
vycházejíc z toho, že český a slovenský národ jsou rovnoprávnými a svrchovanými národy,
respektujíc národní, sociální, jazykovou a kulturní individualitu a jedinečné tradice obou bratrských národů,
přesvědčeno, že demokratické zřízení v České republice a ve Slovenské republice, založené na mnohosti politických organizací a uznávání vlastních forem národního života menšin, žijících ve společném státě s českým národem a slovenským národem, je základem ústavnosti a zákonnosti ve výstavbě a činnosti všech státních orgánů,
uznávajíc, že základem svobody, spravedlnosti a míru je přirozená důstojnost všech lidských bytostí, rozvoj a ochrana jejich základních práv a svobod, podpora sociálního pokroku a zlepšování životních podmínek ve větší svobodě,
usneslo se na tomto ústavním zákoně:
Hlava první
Základní ustanovení
Článek 1
Zdroj státní moci
Lid je jediným zdrojem státní moci v České republice, ve Slovenské republice a v České a Slovenské Federativní Republice.
Právo na politický, hospodářský, sociální a kulturní systém
Článek 2
/1/ Český národ má svrchované a nezadatelné právo na svobodnou volbu svého politického, hospodářského, sociálního a kulturního systému.
/2/ Slovenský národ má svrchované a nezadatelné právo na svobodou volbu svého politického, hospodářského, sociálního a kulturního systému.
Článek 3
/1/ Český národ má úplnou a trvalou svrchovanost nad veškerým svým bohatstvím, přírodními zdroj i a hospodářskou činností. Způsobem, který stanoví zákon, má právo rozhodovat o cizích investicích a přijímat opatření, aby činnost nadnárodních společností byla v souladu s hospodářskou a sociální politikou České republiky.
/2/ Slovenský národ má úplnou a trvalou svrchovanost nad veškerým svým bohatstvím, přírodními zdroj i a hospodářskou činností. Způsobem, který stanoví zákon, má právo rozhodovat o cizích investicích a přijímat opatření, aby činnost nadnárodních společností byla v souladu s hospodářskou a sociální politikou Slovenské republiky.
Nezrušitelnost základních práv
Článek 4
/1/ Základní práva a svobody, které jsou založeny bezprostředně tímto ústavním zákonem, vycházejí z obecně uznaných zásad a norem mezinárodního práva.
/2/ Základní práva a svobody jsou nezrušitelné a nezcizitelné.
/3/ Výkon základních práv a svobod a způsob jejich zabezpečování mohou být za podmínek stanovených tímto ústavním zákonem upraveny pouze zákonem.
/4/ Základní práva a svobody lze zákonem rozšířit o další práva, pokud tím nedojde k omezení výkonu a ochrany práv a svobod skupiny občanů nebo jednotlivců.
/5/ Pozdější ústavní nebo zákonná úprava práv a svobod neopravňuje ke zrušení nebo omezení práv a svobod, které byly zaručeny předchozím ústavním zákonem, nebo jichž občané požívali na základě zákona.
Článek 5
/1/ Omezení základních práv a svobod, které jsou založeny tímto ústavním zákonem a jinými zákony, nebo ve vyhlášených mezinárodních smlouvách, které ratifikovala Česká a Slovenská Federativní Republika, jakož i odchýlení od nich je přípustné jen za podmínek stanovených v tomto ústavním zákoně, nebo v době zvýšeného ohrožení státu, nebo za jeho branné pohotovosti.
/2/ Právo na život, právo nebýt mučen nebo podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání, právo nebýt držen v otroctví nebo nevolnictví, právo nebýt uvězněn pro neschopnost dostát smluvnímu závazku, právo na použití příznivějšího trestního zákona a právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství nesmějí být omezena ani v době zvýšeného ohrožení státu nebo za jeho branné pohotovosti.
Článek 6
Rovnost před zákonem
/1/ Všichni občané si jsou před zákonem rovni a mají právo na stejnou ochranu zákona bez rozdílu rasy, barvy pleti, pohlaví, národnosti, sociálního původu, majetku, vzdělání, jazyka, politického nebo jiného smýšlení, nebo náboženského vyznání.
/2/ Privilegia skupin občanů nebo jednotlivců, rodové výsady a rodové tituly nejsou přípustné.
/3/ Rovnost občanů se zabezpečuje vytvářením stejných možností ve všech oblastech života společnosti.
Právní a hmotné zabezpečení rozvoje práv a svobod
Článek 7
/1/ Práva a povinnosti občanů slouží svobodnému a všestrannému rozvoji a uplatnění osobnosti občanů a rozvoji demokratické společnosti.
/2/ Stát vytváří hmotné záruky pro zabezpečení základních práv a svobod, zejména vytvářením fondů k uspokojování hmotných a kulturních potřeb občanů podle zásad sociální spravedlnosti.
Článek 8
Ke zvýšení životní úrovně, krytí potřeby pracovních sil a překonávání nezaměstnanosti a neúplné zaměstnanosti stát
a/ provádí politiku zaměřenou na podporu plné a produktivní zaměstnanosti a svobodné volby povolání,
b/ rozvíjí politiku poradenství pro volbu povolání, odborné výchovy, přeškolování a zapojování pracovníků do vhodné práce,
c/ prosazuje poskytování placeného studijního volna k vzdělávání pracovníků na všech úrovních k všeobecné, sociální a odborné výchově a k odborářské výchově,
d/ poskytuje pracovníkům ochranu před nezaměstnaností a zabezpečuje poskytování dávek a sociálních služeb nezaměstnaným a částečně nezaměstnaným, kteří mohou pracovat a ucházejí se o práci,
e/ zabezpečuje osobám se sníženou pracovní schopností pracovní rehabilitace, vhodné zaměstnání, sociální služby a slušnou životní úroveň.
Článek 9
Právo na podnikání
/1/ Stát zaručuje občanům právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost zaměřenou na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj lidu a stanoví pravidla hospodářské soutěže.
/2/ Toto právo lze omezit zákonem, je-li to nutné pro bezpečnost nebo obranu státu, ochranu životního prostředí, veřejného zdraví nebo morálky.
Článek 10
Obrana vlasti
/1/ Obrana vlasti je čestným právem každého občana. Občané vykonávají službu v ozbrojených silách podle zákona.
/2/ Zákon stanoví podmínky civilní služby občanů, kteří z důvodu svědomí odmítají výkon služby v ozbrojených silách.
Státní občanství
Článek 11
/1/ Státní občané České republiky a státní občané Slovenské republiky jsou zároveň státními občany České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "občané").
/2/ Občan jedné republiky má na území druhé republiky stejná práva a stejné povinnosti jako občan této republiky.
/3/ Občané jsou povinni zachovávat věrnost své republice a České a Slovenské Federativní Republice.
Článek 12
/1/ Občanka provdaná za cizího státního příslušníka má právo na zachování svého občanství, dokud nenabude občanství jiného státu.
/2/ Cizí státní příslušnice provdaná za občana má právo nabýt občanství České republiky nebo Slovenské republiky, nebrání-li tomu zájmy bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku.
/3/ Podmínky nabývání a pozbývání občanství stanoví zákon.
Článek 13
/1/ Občané mají při pobytu v zahraničí právo na právní ochranu a pomoc orgánů České a Slovenské Federativní Republiky.
/2/ Občané nesmějí být vydáni cizí moci.
Článek 14
Právní postavení cizinců
/1/ Cizí státní příslušníci a osoby bez státní příslušnosti požívají v České a Slovenské Federativní Republice základních práv a svobod zaručených tímto ústavním zákonem, pokud se v něm nebo v jiném zákoně nestanoví, že výkon některého práva přísluší jen občanovi.
/2/ Cizí státní příslušníci a nadnárodní organizace mohou nabývat vlastnická a jiná majetková práva a podnikat na území České a Slovenské Federativní Republiky na základě svrchované rovnosti a vzájemných spravedlivých výhod a za podmínek stanovených zákonem.
Článek 15
Právo menšin na národní život
Národnostní menšiny žijící v České republice a ve Slovenské republice mají právo na vlastní formu národního života.
Článek 16
Právo azylu
Česká a Slovenská Federativní Republika poskytuje právo azylu cizím státním příslušníkům a osobám bez státní příslušnosti, pronásledovaným za jejich politickou činnost, za vědeckou nebo uměleckou tvorbu, nebo za činnost na obranu míru a lidských práv v souladu s cíli a zásadami Spojených národů.
Hlava druhá
Osobní práva
Článek 17
Právo na život
/1/ Každý má právo na život a jeho ochranu zákonem.
/2/ Trest smrti se vylučuje.
Článek 18
Zákaz ponižujícího zacházení
/1/ Mučení a jiné kruté, nelidské nebo ponižující zacházení nebo trestání se zakazuje.
/2/ Nikdo nesmí být bez svého svobodného souhlasu podroben lékařským nebo vědeckým pokusům.
Článek 19
Nedotknutelnost osoby
/1/ Nedotknutelnost osoby se zaručuje. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.
/2/ Nikdo nemůže být zadržen, pokud nebyl přistižen při činu samém, leč na písemný odůvodněný příkaz soudu. Příkaz musí být doručen při zadržení a není-li to možné, nejdéle do 24 hodin po něm. Zadržení smí trvat nejdéle 48 hodin.
/3/ Nikdo nemůže být vzat do vazby, leč v případech stanovených zákonem a na podkladě rozhodnutí soudu. Jakmile pominou zákonem stanovené důvody vazby, musí být obviněný ihned propuštěn na svobodu.
/4/ Každý, kdo byl zadržen nebo vzat do vazby, musí být neprodleně předveden před soudce.
/5/ Zadržení nebo vzetí občana do vazby pro jeho neschopnost dostát smluvnímu závazku je nepřípustné.
Článek 20
Podmínky trestního stíhání a domněnka neviny
/1/ Nikdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak než z důvodu a způsobem, který stanoví zákon.
/2/ Pouze zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest lze za jeho spáchání uložit. Trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Podle nového zákona se postupuje tehdy, jestliže je pro pachatele příznivější.
/3/ Na toho, proti němuž je vedeno trestní řízení, se hledí, jako by byl nevinen, pokud jeho vina nebyla vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu.
/4/ Zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti se nepromlčují.
Článek 21
Nedotknutelnost obydlí
/1/ Nedotknutelnost obydlí se zaručuje.
/2/ Domovní prohlídku lze provést jen na písemný odůvodněný příkaz soudu. Příkaz musí být doručen před provedením domovní prohlídky. Orgán vykonávající domovní prohlídku je povinen vydat osobě, u které prohlídku vykonal, při jejím skončení písemné potvrzení o věcech při ní zajištěných.
Článek 22
Listovní tajemství
/1/ Listovní a telekomunikační tajemství a tajemství ostatních přepravovaných zpráv i listin chovaných v soukromí se zaručuje.
/2/ Omezení tohoto práva je přípustné jen v případech stanovených zákonem o řízení před soudem.
Článek 23
Ochrana při převzetí do zdravotnického ústavu
/1/ Zákon stanoví, v kterých případech musí být převzetí občana do ústavní zdravotnické péče bez jeho souhlasu oznámeno soudu, který o tomto umístění rozhodne do 15 dnů.
/2/ Pouze soud může nařídit, aby ve zdravotnickém ústavu byl zkoumán duševní stav občana obviněného z trestného činu.
Článek 24
Svoboda pohybu a pobytu
/1/ Svoboda pohybu a pobytu občana se zaručuje.
/2/ Občan má právo svobodně se pohybovat a volit místo pobytu na celém území České a Slovenské Federativní Republiky, jakož i právo svobodně vycestovat s úmyslem pobývat dočasně nebo trvale v cizině a právo na svobodný návrat do své země.
/3/ Omezit toto právo lze jen zákonem, pokud to vyžaduje ochrana zdraví občanů, bezpečnost a obrana státu, ochrana práv a svobod jiných občanů a organizací.
Článek 25
Svoboda svědomí a vyznání
/1/ Svoboda svědomí a vyznání se zaručuje. Každý občan může být bez vyznání nebo vyznávat jakoukoli náboženskou víru.
/2/ Každý občan může svobodně provádět náboženské úkony nebo projevovat náboženskou víru. Výkon tohoto práva nesmí být občanu na újmu.
/3/ Omezit toto právo lze jen zákonem, je-li to nutné pro ochranu veřejného pořádku, zdraví, morálky nebo ochranu práv ostatních občanů.
Článek 26
Zákaz nucené práce
/1/ Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví.
/2/ Je nepřípustné nucené nebo povinné práce používat
a/ proti občanům za to, že mají nebo vyjadřují určité politické názory nebo projevují ideologický odpor proti nastolenému politickému, hospodářskému a sociálnímu řádu,
b/ jako prostředku rasové, sociální, národnostní nebo náboženské diskriminace,
c/ jako trestu za účast na stávce,
d/ jako prostředku k prosazení pracovní kázně,
e/ jako metody mobilizace a používání pracovních sil pro účely hospodářského rozvoje.
/3/ Ustanovení o zákazu nucené nebo povinné práce se nevztahuje na
a/ práce a služby požadované podle zákona na odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, pokud nejsou pronajati nebo dáni k dispozici soukromým fyzickým nebo právnickým osobám,
b/ práce a služby vojenské povahy nebo jiné služby, které podle zákona vykonávají občané odmítající z důvodu svědomí výkon služby v ozbrojených silách,
c/ práce vymáhaná podle zákona v případech živelních pohrom a jiných mimořádných událostí, které ohrožují život nebo životní poměry obyvatelstva.
/4/ Za nucené se nepovažují práce nebo služby, které občané vykonávají v přímém zájmu obce v rámci běžných občanských povinností, pokud sami nebo jejich zástupci mají právo se vyjádřit k zákonnosti těchto prací nebo služeb.
Hlava třetí
Sociální, hospodářská a kulturní práva
Článek 27
Právo na práci
/1/ Občané mají právo na práci podle svých schopností a kvalifikace. Mají právo svobodně si volit zaměstnání.
/2/ Občané mají právo na ochranu před svévolným ukončením pracovního nebo obdobného poměru.
/3/ Výluka z pracovního nebo obdobného poměru, směřující k potlačení nebo omezení práv odborových organizací pracovníků nebo z důvodu národnosti, náboženství nebo politického smýšlení pracovníků, je nepřípustná.
Článek 28
Právo na odměnu za vykonanou práci
/1/ Občané mají právo na odměnu za vykonanou práci.
/2/ Mzda za vykonanou práci musí zajišťovat slušný život pro občana a jeho rodinu.
Článek 29
Právo na bezpečnost a ochranu zdraví při práci
/1/ Občané mají právo na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na vyhovující pracovní podmínky.
/2/ Ženám, mladistvým a občanům se sníženou pracovní schopností se zajišťuje zvýšená ochrana zdraví při práci a zvláštní pracovní podmínky.
Článek 30
Právo na odpočinek po práci
Občané mají právo na odpočinek po práci. Toto právo je zabezpečeno zákonnou úpravou pracovní doby a placené dovolené, jakož i péčí státu a organizací o zotavení pracujících.
Článek 31
Ochrana životní úrovně
Je nepřípustné zřizovat monopolní výdělečné organizace a uzavírat cenové dohody, které snižují nebo ohrožují životní úroveň občanů.
Článek 32
Právo na sociální zajištění
/1/ Občané mají právo na důchodové zabezpečení ve stáří a při invaliditě, přiměřené jejich pracovním zásluhám. Důchody se zvyšují úměrně k růstu životních nákladů.
/2/ Právo na sociální zajištění má též občan, který je práce neschopen nebo jemuž nemůže státní orgán zprostředkovat vhodnou práci, jakož i občan, který se bez vlastní viny ocitne bez zaměstnání.
Článek 33
Právo na zdraví
/1/ Občané mají právo na ochranu zdraví, zejména na bezplatnou preventivní a léčebnou péči.
/2/ Tato práva jsou zabezpečena péčí státu o předcházení vzniku nemocí, jakož i péčí o léčebná a sociální zařízení.
Článek 34
Právo na zdravé životní prostředí
/1/ Občan má právo na zdravé životní prostředí.
/2/ Stát toto právo zabezpečuje vytvářením ekologické rovnováhy, tvorbou a ochranou přírody a rozumným využíváním přírodních zdrojů.
Článek 35
Právo na bydlení
/1/ Občan má právo na bydlení.
/2/ Stát zabezpečuje toto právo státní bytovou výstavbou, podporou jiných forem bytové výstavby a zákonnou ochranou bytových práv občanů. Zvláštní péči věnuje bytovým potřebám rodin s dětmi a tělesně postižených občanů.
/3/ Stát zaručuje občanům ubytování v nouzi.
Článek 36
Právo na vzdělání
/1 / Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách a podle svých schopností a potřeb společnosti též na bezplatné vzdělání na vysokých školách.
/2/ Občan, který při studiu na vysoké škole splňuje zákonem stanovené sociální a prospěchové podmínky, má právo na stipendium.
/3/ Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon.
Článek 37
Ochrana rodiny
/1/ Mateřství a rodina jsou pod ochranou státu.
/2/ Výchova dětí je právem a povinností zejména rodičů.
/3/ Stát pečuje o to, aby rodina byla základem zdravého života dětí a mládeže. Stát poskytuje pomoc při výchově dětí.
/4/ Stát pečuje o rovnoprávné uplatnění žen v zaměstnání a podporuje jejich společenskou aktivitu.
/5/ Ochrana zájmů dětí a mládeže se zaručuje.
Článek 38
Majetková práva
/1/ Občané mají právo na vlastnictví a jiná majetková práva.
/2/ Stát poskytuje všem vlastníkům rovnou ochranu.
/3/ Vlastnické právo nesmí být zneužíváno na újmu právům jiných občanů nebo společnosti. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví ani životní a přírodní prostředí nad míru nezbytně nutnou.
/4/ Vyvlastnění nebo jiné omezení vlastnického nebo jiného majetkového práva je možné jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu.
/5/ Dědění se zaručuje.
Článek 39
Daně a poplatky
Daně, dávky a poplatky lze občanům ukládat jen na základě zákona.
Hlava čtvrtá
Politická práva
Článek 40
Právo účasti na správě veřejných věcí
/1 / Občané se demokratickými způsoby podílejí na činnosti státu a na samosprávě.
/2/ Občané mají právo za rovných podmínek a bez jakékoli diskriminace vstoupit do veřejných služeb České republiky nebo Slovenské republiky nebo České a Slovenské Federativní Republiky.
Článek 41
Volební právo
/1/ Občan má právo volit a být zvolen do zákonodárného sboru nebo zastupitelstva obce.
/2/ Volební právo je obecné, rovné a přímé s tajným hlasováním.
/3/ Podmínky výkonu volebního práva a způsob výkonu voleb stanoví zákon.
Článek 42
Petiční právo
/1/ Občan má právo sám nebo společně s jinými předkládat petice a obracet se na státní orgány s návrhy, podněty a stížnostmi.
/2/ Výkon tohoto práva nesmí být občanu na újmu.
Článek 43
Svoboda projevu a informací
/1/ Svoboda projevu, zejména slova a tisku, se zaručuje. Občan má právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a svobodně vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem.
/2/ Svobodu projevu a informací lze omezit jen zákonem, je-li to nutné pro ochranu práv jiných občanů, pro bezpečnost a obranu státu nebo pro ochranu veřejného pořádku a morálky.
/3/ Jakákoliv válečná propaganda, propaganda směřující k potlačování práv a svobod občanů a rozněcování rasové, národnostní nebo náboženské zášti se zakazuje.
Článek 44
Svoboda tvůrčí činnosti
/1/ Vědecké bádání a hlásání jeho výsledků i umělecká činnost a její projevy jsou svobodné. Zvláštní povinnosti a odpovědnost stanoví zákon.
/2/ Práva občanů k výsledkům tvůrčí činnosti jsou chráněna zákonem.
Článek 45
Shromažďovací právo
/1/ Občanům se zaručuje svoboda shromažďovací a svoboda pokojných průvodů a manifestací.
/2/ Tyto svobody lze omezit jen v případech stanovených zákonem, je-li to nutné pro ochranu práv ostatních občanů, pro zachování veřejného pořádku a zdraví, morálky, nebo pro bezpečnost státu.
Článek 46
Sdružovací právo
/1/ Sdružovací právo se zaručuje.
/2/ Občané mají právo se sdružovat v politických stranách, zájmových organizacích a dalších sdruženích a svobodně do nich vstupovat a z nich vystupovat.
/3/ Sdružovací právo lze omezit jen v případech stanovených zákonem, je-li to nutné pro bezpečnost státu, pro ochranu veřejného pořádku, zdraví nebo morálky, nebo pro ochranu práv a svobod ostatních občanů.
/4/ Výkon sdružovacího práva lze zákonem omezit příslušníkům ozbrojených sil a ozbrojených sborů.
Článek 47
Právo odborového sdružování a právo na stávku
/1/ Občané mají právo zakládat na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů odborové organizace a přistupovat k nim. Toto právo a právo odborových organizací na svobodnou činnost lze omezit jen v případech stanovených zákonem, je-li to nutné pro bezpečnost státu nebo pro ochranu práv a svobod ostatních občanů.
/2/ Právo na stávku se zaručuje za předpokladu, že se vykonává v souladu se zákony.
/3/ Výkon těchto práv lze zákonem omezit příslušníkům ozbrojených sil a ozbrojených sborů a veřejným zaměstnancům.
Článek 48
Politické strany
/1/ Náležitosti vytváření politických stran a financování jejich činnosti stanoví zákon.
/2/ Politická strana uveřejňuje zprávu o svém majetku a o původu a použití nabytých prostředků.
/3/ Činnost politické strany lze omezit zákonem v případě, že její cíle jsou v rozporu s ústavou. Ústavnost politické strany přezkoumává Ústavní soud.
Hlava pátá
Práva národnostních menšin
Článek 49
/1/ Občan svobodně rozhoduje o své národnosti podle vlastního přesvědčení.
/2/ Zakazují se všechny formy nátlaku směřující k omezování nebo ovlivňování tohoto rozhodování.
Článek 50
/1/ Občanům maďarské, německé, polské a ukrajinské (rusínské) národnostní menšiny se v rozsahu přiměřeném zájmům jejich národního rozvoje zabezpečuje
a/ právo na vzdělání v jejich jazyce,
b/ právo na všestranný kulturní rozvoj,
c/ právo užívat jejich jazyka v úředním styku v oblastech obývaných příslušnou národnostní menšinou,
d/ právo na informace, tisk a ostatní hromadné sdělovací prostředky v jejich jazyce,
e/ právo sdružovat se v národnostních organizacích.
/2/ Občanům rómské národnosti se zabezpečuje právo na rozvoj jejich mateřského jazyka, na všestranný a kulturní rozvoj, právo na tisk a informace v jejich jazyce a právo sdružovat se v národnostních organizacích.
Článek 51
/1/ Příslušnost ke kterékoli národnostní menšině či národnosti nemůže být žádnému občanovi na újmu při uplatnění v politickém, hospodářském nebo společenském životě.
/2/ Zakazují se všechny formy nátlaku směřující k odnárodňování.
/3/ Rozněcovat národnostní a rasovou nenávist a nepřátelství se zakazuje.
Hlava šestá
Právo na soudní a jinou ochranu
Článek 52
/1/ Občan, o jehož právu, právním zájmu nebo povinnosti rozhodl orgán státní správy, může požádat správní soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí.
/2/ Občan má právo, aby mu stát nahradil škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím soudu nebo jiného státního orgánu, nebo nesprávným úředním postupem.
Článek 53
/1/ Občanům se zaručuje ochrana před neoprávněným zasahováním do jejich osobního a rodinného života a před útoky proti jejich cti, důstojnosti a jménu.
/2/ Občanům se zaručuje respektování jejich osobnosti a lidské důstojnosti v jednání před státními orgány i při výkonu rozhodnutí.
/3/ Občanům se zaručuje ochrana před neoprávněným zveřejňováním a zneužíváním údajů o jejich osobách.
Článek 54
/1/ Sankce a újmy na majetku a právech občanů, jakož i výkon rozhodnutí státních orgánů upravuje zákon.
/2/ Zákon stanoví, v kterých případech jsou občané osvobozeni od soudních poplatků a nákladů spojených s uplatněním jejich práv.
Článek 55
Občané mají právo na právní pomoc při řízení před soudy a jinými státními orgány, a to od zahájení tohoto řízení. Při zadržení nebo vzetí do vazby mají právo na právní pomoc od počátku omezení osobní svobody.
Článek 56
Jestliže základní právo nebo svobodu občana poruší kterýkoli státní orgán a nelze-li nápravy dosáhnout u obecného nebo správního soudu, má občan právo předložit stížnost ústavnímu soudu.
Článek 57
Jestliže Česká a Slovenská Federativní Republika uznala příslušnost mezinárodního orgánu k projednávání stížností jednotlivců, podléhajících pravomoci jejích orgánů nebo orgánů České republiky nebo Slovenské republiky, jsou výroky tohoto orgánu v otázkách základních práv a svobod závazné pro státní orgány, jejichž rozhodnutí se týkají.
Hlava sedmá
Závěrečná ustanovení
Článek 58
Zrušují se
1. hlava druhá (články 19 až 38) a ustanovení článku 9 odst. 1 a článků 12, 13, 14 a 15 ústavního zákona č. 100/1960 Sb. (Ústavy Československé socialistické republiky) ve znění ústavních zákonů č. 29/1990 Sb., č. 46/1990 Sb., č. 100/1990 Sb. a č. 294/1990 Sb.,
2. ustanovení článku 5 a článku 12 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 126/1970 Sb.,
3. ústavní zákon č. 144/1969 Sb., o postavení národností v Československé socialistické republice.
Článek 59
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti ................