K § 12

Pokud povinná osoba nabyla věc úplatně a případně ji na vlastní náklady zhodnotila, má právo na proplacení její současné hodnoty od osoby, která věc bezúplatně získala.

Na uhrazení kupní ceny má oprávněná osoba nárok i v případě, že zabranou věc zpětně odkoupila.

K § 13 a § 14

Ustanovení převzata z restitučního zákona.

K § 15

Vzhledem k značné administrativní náročnosti reprivatizačního procesu byla stanovena delší lhůta pro uplatnění nároku.

K § 16

Ustanovení tohoto paragrafu je zásahem do svobodného výkonu vlastnického práva. Vychází z pojetí, že půda a jiný majetek s ním spjatý jsou nerozlučitelné a lze je tudíž převádět jen současně. Pokud by bylo umožněno oddělené převádění vlastnického práva, hrozilo by nebezpečí, že v mnoha případech vznikne situace, kdy na jedné straně by existovala půda bez dostatečných hmotných a finančních prostředků k zabezpečení jejího obdělávání, a na druhé straně by plynuly do ekonomiky inflační peníze odtržené od půdy.

K § 17

Za účelem správy státní a vlastnicky nedoložené půdy a zejména její privatizace se předpokládá zřízení pozemkových fondů. Podrobnosti o jejich působení upraví zákony národních rad.

K § 18 a § 19

K provádění pozemkových úprav za účelem zcelování půdy a jejího optimálního využívání se zřizují pozemkové úřady. Jejich působnost podrobně upraví zákony národních rad.

Pokud bude z kompetenčních důvodů rozhodnuto vznik pozemkových úřadů a pozemkových fondů v tomto zákoně neupravovat, budou ustanovení paragrafů 17, 18 a 19 vypuštěna.

K § 20

Tímto ustanovením se vlastnickému právu vrací jeho původní obsah. Právo užívání tudíž nemůže napříště být zřízeno správním aktem, ale pouze smlouvou, uzavřenou mezi vlastníkem a uživatelem v souladu s občanským nebo hospodářským zákoníkem.

K § 21 a § 22

Vzhledem k nerozmnožitelnosti půdního fondu a výjimečnosti životního prostředí je nezbytné stanovit uživateli povinnost hospodařit tak, aby nedocházelo k znehodnocování půdy a životního prostředí. Zároveň však je nutno poskytnout uživateli dostatečný prostor pro zemědělské podnikání.

K § 23

Způsoby zániku užívacího práva jsou zde v souladu s konstrukcí v jiných právních předpisech.

K § 24

Toto ustanovení opět souvisí se zvláštním charakterem zemědělské výroby.

K § 25

Povinnost zde stanovená je nutná pro zajištění kontinuity zemědělské výroby v době od účinnosti tohoto zákona, který řeší zábory, na jejichž základě zemědělské organizace půdu a jiný zemědělský majetek užívaly do doby než vlastník naplní svá vlastnická práva, ať už tak, že bude sám hospodařit, či uzavře smlouvu o užívání.

K § 26

Právo užívání není možné zrušit ve stejných případech, kdy nelze převést právo vlastnické. V takových případech se použije shodných principů náhradního řešení.

K § 27

Řeší finanční vyrovnání v případech, že majetek byl znehodnocen či výjimečně zhodnocen. Odchylně jsou řešeny pouze investice do půdy, neboť jejich přínos vzhledem k celkové devastaci půdy je nepatrný.

K § 28

Ustanovení tohoto paragrafu má umožnit návrat původních vlastníků na jejich hospodářství a zahájit zemědělskou výrobu v co nejkratším možném čase.

K § 29 a § 30

Zákon umožňuje vlastníkovi při převzetí půdy do užívání čerpat podíl na majetku organizace převzetím výrobních prostředků, zároveň mu však umožňuje čerpat svůj podíl (stejně tak podíly na zisku) v podobě služeb poskytovaných organizací.

Tím bude vytvořen základní předpoklad pro vznik družstev, poskytujících služby zemědělcům v těch oblastech, které nejsou efektivní při individuálním zajišťování. Jedná se o transformaci družstev na typ známý a úspěšný v tržních ekonomikách.

K § 31

Toto ustanovení zajišťuje, aby i půda státní a vlastnicky nedoložená byla obhospodařována. To lze nejlépe zajistit její privatizací. K nakládání s touto půdou budou mít možnost se vyjádřit i organizace sdružující vlastníky půdy.

K § 32

Není možné požadovat, aby občané, kterým bylo vlastnické právo odňato či jim byl znemožněn jeho výkon, nesli finanční

výdaje související s nápravou tohoto stavu.

K § 33 a § 34

Zákon ruší veškeré právní předpisy zakládající socialistické deformace v zemědělství, zejména se ruší zákony, na jejichž základě bylo zřizováno užívací právo jinak než smlouvou mezi vlastníkem a uživatelem.

Zákon zachovává výsledky první pozemkové reformy a ruší revizi první pozemkové reformy a druhou pozemkovou reformu.

Vzhledem k současným trendům světového hospodářství nelze omezovat vlastnictví k půdě ještě více než je omezeno první pozemkovou reformou.

 

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1991

VI. v. o.

225/A

Návrh

poslanců Federálního shromáždění M. Tyla, A. Anderka, J. Laciny, M. Tejkla a J. Zahrádky na vydání

zákona

o úpravě vlastnických vztahů a užívání půdy, budov a jiného zemědělského majetku

 

Návrh

225

(po zapracování připomínek zem. komise FS dle zápisu ze 7. schůze dne 24. 1. 1991)

Zákon

o úpravě vlastnických vztahů a užívání půdy, budov a jiného zemědělského majetku

Federální shromáždění České a Slovenské federativní republiky se usneslo na tomto zákoně:

Část první

§ 1

Účel a rozsah působnosti zákona

1) Zákon:

a) upravuje práva a povinnosti vlastníků půdy, budov a jiného zemědělského majetku,

b) řeší zmírnění majetkových křivd v zemědělství, lesním a vodním hospodářství (dále jen "zemědělství") způsobených fyzickým a soukromým právnickým osobám a církvím odnětím vlastnického práva,

c) stanoví podmínky, za kterých se vlastnictví státu k půdě, budovám a jinému zemědělskému majetku převádí na fyzické osoby,

d) upravuje užívací vztahy k půdě, budovám a jinému zemědělskému majetku (dále jen "věci"),

e) se vztahuje na zemědělskou a lesní půdu, vodní plochy a další druhy pozemků.

2) Jiným zemědělským majetkem se rozumí soubor věcí sloužících k zajištění zemědělské výroby a zemědělské činnosti.

3) Soukromou právnickou osobou se rozumí hospodářské družstvo nebo jiné sdružení fyzických osob s právní subjektivitou.

Část druhá

Obnovení vlastnických práv

§ 2

Navrací se vlastnické právo k věci, kterou vlastníci pozbyli na základě:

a) správních aktů vydaných nebo provedených po 24. 2. 1948,

b) darování nebo jiného právního úkonu, kterým došlo k převodu nebo přechodu vlastnictví k věci do socialistického společenského vlastnictví v období od 24. 2. 1948 do 31. 12. 1989,

c) výroku o propadnutí věci nebo zabrání věci v trestním řízení, případně v trestním řízení správním podle dřívějších předpisů, pokud byl výrok zrušen.

§ 3

Oprávněná a povinná osoba

1) Oprávněnou osobou se rozumí původní vlastník věci, kterým byla buď fyzická nebo soukromá právnická osoba (dále jen "oprávněná osoba").

2) Zanikla-li soukromá právnická osoba, jsou oprávněnými osobami vlastníci majetkových podílů na jejím majetku podle výše svých podílů nebo osoby oprávněné na jejich místě podle odst. 3.

3) Zemřel-li vlastník nebo byl-li prohlášen za mrtvého, náleží právo podle § 2 dalším oprávněným osobám v tomto pořadí:

a) dědic ze závěti, dožil-li se dne účinnosti tohoto zákona,

b) děti vlastníka a jeho manžel, kteří žijí ke dni účinnosti tohoto zákona; není-li některé z dětí vlastníka v den účinnosti tohoto zákona naživu, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti a není-li naživu některé z nich, jeho potomci.

c) rodiče vlastníka, nejsou-li naživu osoby uvedené pod písmenem b), kteří se dožili dne smrti vlastníka,

d) sourozenci, kteří žijí ke dni účinnosti tohoto zákona; v případě, že některý ze sourozenců ke dni účinnosti tohoto zákona nežije, jsou oprávněnými osobami na jeho místě jeho děti.

4) Nejsou-li osoby, uvedené v odstavci 3), náleží právo podle § 2 dědici vlastníka a není-li naživu, jeho žijícím dětem.

5) Náležela-li věc, k níž se obnovuje vlastnické právo do spoluvlastnictví více osob, jsou oprávněnými osobami spoluvlastníci podle výše svých podílů; nežije-li některý z nich, řídí se pořadí dalších, na jeho místě oprávněných osob, podle odst. 3) a 4).

6) Povinnou osobou je vlastník věci, k níž zaniklo vlastnické právo oprávněné osobě na základě skutečností, uvedených v § 2. Je-li povinnou osobou stát, plní povinnost i podle tohoto zákona ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci.

Převod věcí do vlastnictví oprávněných osob

§ 4

1) Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou smlouvu o bezúplatném převodu vlastnictví k věci a o vzájemném vypořádání nároků podle tohoto zákona, a no do 60 dnů od podání písemné výzvy oprávněnou osobou, pokud nejde o případ, kdy se podle tohoto zákona vlastnictví k věci na oprávněnou osobu nepřevádí (§ 8).

2) Pokud povinná osoba svou povinnost nesplní, může oprávněná osoba uplatnit své nároky u soudu.

3) Smlouva podléhá registraci státním notářstvím, státní notářství přitom postupuje obdobně jako při registraci smlouvy o převodu nemovitostí [§ 61 a následující zákona č. 95/1963 Sb., o řízení před státním notářstvím (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů.].

4) K písemné výzvě k uzavření smlouvy oprávněná osoba přiloží doklad osvědčující skutečnosti podle § 2.

5) Další oprávněné osoby § 3 odst. 2 a 3 k výzvě rovněž připojí doklad osvědčující jejich vztah k vlastníkovi [Např. rodný nebo oddací list, výpis z matriky, závěť.].

6) Je-li oprávněnou osobou devizový cizozemec, přiloží k výzvě potvrzení příslušné Správy pro věci majetkové a devizové, že věc nebyla vypořádána mezistátními dohodami.

§ 5

1) Oprávněná osoba vrátí do 60 dnů ode dne uzavření smlouvy podle § 4:

a) fondu ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci státem poskytnuté odškodnění,

b) organizaci nebo jejímu právnímu nástupci částku, kterou oprávněné osobě zaplatila za věci, k nimž pozbyla vlastnické právo na základě skutečností uvedených v § 2, a to organizaci, která jí tuto částku vyplatila, nebo jejímu právnímu nástupci, pokud se písemně nedohodnou jinak.

2) Oprávněná osoba zaplatí fondu ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci nedoplatek přídělové ceny, za kterou původně nemovitost získala do 60 dnů ode dne uzavření smlouvy podle § 4.

§ 6

K návrhu na registraci smlouvy oprávněná osoba předloží státnímu notářství potvrzení o finančním vypořádání podle § 5, popř. o tom, že byla uzavřena jiná dohoda.

§ 7

1) Je-li více oprávněných osob, vyplývá jejich podíl z § 3 tohoto zákona, pokud se písemně nedohodly jinak.

2) Dojde-li k souběhu práv více oprávněných osob, náleží právo na bezúplatný převod věcí tomu z nich, který svého vlastnictví pozbyl v důsledku jednostranného aktu státu. Pokud tímto způsobem pozbylo svého vlastnictví postupně více původních vlastníků, náleží toto právo tomu z nich, který vlastnictví pozbyl dříve. Ostatní oprávněné osoby mají v takovém případě právo na převod pozemků podle § 8, odst. 2 - 4.

§ 8

1) Bezúplatný převod pozemků nebo jejich částí podle § 4, odst. 1) nelze uskutečnit v případě, že

a) pozemek byl po odnětí vlastníkovi zastavěn stavbou, jejíž charakter nesouvisí s předmětem zemědělské činnosti,

b) na pozemku bylo po odnětí vlastníkovi vybudováno vodohospodářské zařízení sloužící více uživatelům půdy,

c) pozemek byl po odnětí vlastníkovi zastavěn obytnou stavbou nebo garáží ve vlastnictví fyzické osoby a to maximálně ve výměře stanovené právními předpisy platnými v době vydání stavebního povolení,

d) na pozemku byla do 31. 12. 1989 zřízena zahrádková, chovatelská nebo chatová osada.

e) pozemek je určen pro těžbu vyhražených nerostů, na pozemku byl zřízen hřbitov nebo se na pozemek vztahuje režim podle zvláštních předpisů [Např.: Zákon č. 135/1961 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 151/1964 Sb. o drahách ve znění zákona č. 104/1974 Sb., Zákon č. 110/1964 Sb. o telekomunikacích, Zákon č. 79/1957 Sb. o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, Vládní nařízení č. 29/1959 Sb. o oprávnění k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu. Zákon č. .../... Sb. (stavební řád).].

2) V případě uvedeném v odst. 1) se oprávněné osobě bezplatně převede do vlastnictví jiný pozemek z vlastnictví povinné osoby ve výměře a kvalitě odpovídající původně vlastněnému pozemku, a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část původních pozemků. Nevlastní-li povinná osoba vhodný pozemek, přechází tato povinnost na ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci.

3) Poskytne-li oprávněné osobě náhradní pozemek za povinnou osobu ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci, poskytne mu povinná osoba finanční náhradu nebo převede zastavěný pozemek bezplatně do vlastnictví státu.

4) Odmítne-li důvodně oprávněná osoba převzít náhradní pozemek podle odst. 2, poskytne povinná osoba oprávněné osobě finanční náhradu.

5) Byla-li na pozemku po jeho odnětí vlastníkovi zřízena jiná stavba než uvedená v odst. 1), je na vůli oprávněné osoby, zda tuto budovu odkoupí nebo uplatní nárok na náhradní pozemek podle odst. 2 nebo na finanční náhradu podle odst. 4,

6) Náklady a výdaje spojené s převodem vlastnictví k náhradnímu pozemku nese povinná osoba. Povinná osoba odpovídá za škodu a ušlý zisk v případě, že bez zbytečného odkladu takový pozemek na oprávněnou osobu nepřevede.

§ 9

1) Nemovitá věc se převede do vlastnictví oprávněné osoby ve stavu, v němž se nachází ke dni uzavření smlouvy. Sjednala-li povinná osoba před tímto dnem smlouvu o dodávce stavebních prací, o rekonstrukci nebo o modernizaci nemovitosti, případně jinou smlouvu, týkající se věci, musí dohoda obsahovat ujednání o tom, zda a v jakém rozsahu přejímá oprávněná osoba práva a závazky z této smlouvy, jinak není oprávněná osoba povinna uhradit povinné osobě takto vynaložené náklady.

2) Zanikla-li budova před datem účinnosti tohoto zákona, povinná osoba uhradí oprávněné osobě částku odpovídající hodnotě nemovitosti podle cenových relací v době podání žádosti, se zřetelem ke stavu, v jakém byla budova při zániku užívacího práva oprávněné osoby nebo budovu uvede do původního stavu, pokud se písemně nedohodnou jinak.

§ 10

1) Oprávněná osoba má nárok na vydání movitých věcí, které tvořily zařízení a vybavení domácností nebo byly věcmi osobní potřeby, pokud oprávněná osoba prokáže, že byly odňaty na základě skutečností uvedených v § 2 a kde se nacházejí ke dni účinnosti tohoto zákona. Povinná osoba vydá věc vlastníkovi na jeho písemnou výzvu do 60 dnů.

2) Pokud vlastník movitých věcí sloužících k zemědělské výrobě hospodařil na půdě, která nebyla v jeho vlastnictví, má oprávněná osoba právo na vydání věcí v témže množství a kvalitě, prokáže-li, že byly odňaty na základě skutečností uvedených v § 2. Není-li vydání movitých věcí možné, má oprávněná osoba nárok na poskytnutí finanční náhrady podle platných cen.

3) Náhrada za původní soubor věcí sloužících k zemědělské činnosti, které přešly do vlastnictví nebo užívání socialistických organizací, a které nelze převést do vlastnictví oprávněné osoby dle § 9 a § 10 odst. 1 a 2, se provede stanovením podílu oprávněné osoby na majetku organizace dle části třetí.

§ 11

Povinná osoba nemůže proti oprávněným osobám uplatňovat žádné finanční nebo jiné nároky související s věcmi, k nimž je obnovováno vlastnické právo. Rovněž oprávněná osoba, které byla věc vydána, nemůže proti povinné osobě uplatňovat jiné nároky související s věcí, k níž je obnovováno vlastnické právo, než jsou uvedeny v tomto zákoně. K zástavním právům a věcným břemenům, která vázla na věci v době jejího odnětí nebo v době obnovení vlastnického práva, se nepřihlíží.

§ 12

1) Pokud povinnou osobou není organizace, na kterou přešlo vlastnické právo od vlastníka na základě skutečností uvedených v § 2, tato organizace nebo její právní nástupce uhradí povinné osobě současnou cenu věci.

2) Zanikla-li organizace bez právního nástupce, má povinná osoba nárok ve smyslu ustanovení odst. 1 vůči ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci.

3) Pokud oprávněná osoba získala zpět vlastnické právo k nemovitosti na základě kupní smlouvy, uzavřené před účinností tohoto zákona, má nárok na vrácení uhrazené kupní ceny od osoby, které byla kupní cena uhrazena, nebo jejího právního nástupce.

§ 13

Dosavadním uživatelům bytů nebo nebytových prostor převedených do vlastnictví oprávněných osob se užívací právo zachovává a nadále se řídí právními předpisy o hospodaření s byty a právními předpisy o nájmu a pronájmu nebytových prostor.

§ 14

Tato část zákona se vztahuje i na převod věcí do vlastnictví devizového cizozemce, pokud věc, která by měla být převedena do jeho vlastnictví, nebyla vypořádána mezistátními majetkoprávními dohodami.

§ 15

Právo na bezúplatný převod vlastnictví podle § 4 může původní vlastník uplatnit do dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona, v případě uvedeném v § 2, písm. c) nesmí být tato lhůta kratší než jeden rok ode dne, kdy byl výrok pravomocně zrušen. Uplynutím uvedených lhůt zaniká právo na obnovení vlastnictví k věci v případě, že byla již privatizována. Nezaniká však nárok na finanční odškodnění z příslušného fondu.

Část třetí

Transformace zemědělských organizací

Oddíl 1. Identifikace majetku zemědělských organizací

§ 16

1) Majetek zemědělské organizace, který nebyl dotčen ustanoveními části druhé, bude privatizován podle privatizačního projektu dle zákona č. .../1990 Sb., o převodu majetku státu na jiné osoby pro účely podnikání (dále jen "transformační zákon").

2) Privatizační projekt rozdělí majetek podle odst. 1 na:

a) majetek potřebný k zemědělské výrobě,

b) ostatní majetek zemědělské organizace.

3) Privatizační projekt vypracovává okresní privatizační komise a schvaluje obecní zastupitelstvo.

§ 17

1) Privatizační projekt stanoví podíly na majetku potřebném k zemědělské výrobě § 16 písm. a) státu, družstvu, obcím, církvím a ostatním oprávněným osobám podle podílu přepočtené ceny půdy v jejich vlastnictví na přepočtené ceně půdy organizace, která půdu vlastníka užívá. Majetkové podíly se nestanovují k lesní půdě.

2) Přepočtená cena půdy se stanovuje vynásobením ceny půdy [Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemku ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky č. 205/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků ve znění pozdějších předpisů.] koeficientem stanoveným takto:

a) pokud byla půda v okamžiku pozbytí vlastnického nebo užívacího práva pronajata vlastníkem jiné osobě, použije se koeficient 0.7

b) pokud byl vlastník násilně vystěhován ze zemědělské usedlosti, použije se koeficient 1.3

c) v ostatních případech se použije koeficient 1.

3) Vlastníkem podílu na majetku organizace, odpovídajícího podílu státní půdy v užívání této organizace, se stává stát a jeho správu vykonává ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci.

4) Vlastníkem podílu na majetku organizace, odpovídajícího podílu družstevní půdy v užívání této organizace, je zemědělské družstvo.

5) Vlastníkem podílu na majetku organizace, odpovídajícího podílu obecní půdy v užívání této organizace, se stává obec, a jeho správu vykonává pověřený zástupce obecního zastupitelstva.

6) Vlastníkem podílu na majetku organizace, odpovídajícího podílu církevní půdy v užívání této organizace, se stává církev a jeho správu vykonává její pověřený zástupce.

7) Stanovení majetkového podílu v organizaci se vztahuje i na vlastníky půdy, kteří ji převzali k samostatnému hospodaření po 17. 11. 1989 a na vlastníky, jimž bylo obnoveno vlastnictví k půdě po 17. 11. 1989 podle jiných předpisů.

8) Podíl na majetku se stává součástí tržní ceny půdy.

Varianta A:

§ 18

Vlastníkem ostatního majetku zemědělské organizace § 16 písm. b) je v případě státní organizace stát, v případě družstva bude tento majetek rozdělen mezi družstvo a stát podle privatizačního projektu.

§ 19

1) Státní majetek § 17 odst. 3 se privatizuje dle oddílu 2 části třetí.

2) Družstevní majetek § 17 odst. 4 se privatizuje dle oddílu 2 části třetí, přičemž účastníky dražby jsou členové zemědělského družstva.

3) Státní majetek § 18 se privatizuje dle transformačního zákona prodejem majetkových podílů ve formě akcií.

4) Družstevní majetek § 18 se privatizuje dle transformačního zákona prodejem majetkových podílů ve formě preferenčních zaměstnaneckých akcií za investiční kupóny členům zemědělského družstva.

Varianta B:

§ 18

Pro privatizaci ostatního majetku zemědělské organizace se použijí ustanovení transformačního zákona.

Ustanovení § 19 se nepoužijí.

§ 20

Vlastník půdy a podílu na majetku zemědělské organizace, stanoveného podle § 17, může převádět vlastnické právo k půdě a k ní příslušejícímu podílu na majetku na jinou osobu pouze současně a na tutéž osobu.

Oddíl 2. Převod vlastnictví státu k půdě a podílům státu na majetku zemědělských organizací do vlastnictví fyzických osob

§ 21

1) Půdu ve vlastnictví státu a zemědělských družstev, půdu, na kterou neuplatnili nárok vlastníci ve stanovené lhůtě a podíly státu na majetku zemědělských organizací (dále jen "státní majetek") spravují ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci (dále jen "příslušný orgán republiky")

2) Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci může státní majetek prodávat do vlastnictví a dávat do užívání fyzickým osobám na základě smlouvy. Přitom se řídí hledisky optimálního a efektivního využívání půdního fondu a racionálního uspořádání a využívání venkovské krajiny.

§ 22

1) Předmětem převodu vlastnictví dle tohoto zákona jsou pozemky označené parcelními čísly v katastrálních mapách nebo scelená skupina pozemků vzniklá pozemkovou úpravou (viz § 46) a podíl na majetku zemědělské organizace příslušející k těmto pozemkům podle § 17.

2) Půda a k ní příslušející podíl na majetku zemědělské organizace tvoří při dražbě nedělitelný celek (dále jen "provozní jednotka").

3) Předmětem převodu vlastnictví nemůže být půda, budovy a jiný zemědělský majetek, k nimž přechází vlastnické právo na oprávněné osoby podle části druhé tohoto zákona.

§ 23

Vlastníky státního majetku, pokud tento zákon nestanoví jinak, se mohou stát fyzické osoby, které jsou státními občany České a Slovenské federativní republiky, nebo byly československými státními občany po 24. únoru 1948.

§ 24

1) Prodej provozní jednotky provádí příslušný orgán republiky [Zákon České národní rady č. .../1990 Sb. o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů některých věcí ve vlastnictví státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob. Zákon Slovenské národní rady č. .../1990 Sb. o působnosti orgánů Slovenské republiky ve věcech převodů některých věcí ve vlastnictví státu do vlastnictví fyzických nebo právnických osob. Část II nařízení vlády ČR č. 1/1988 Sb. o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru. Část II nařízení vlády SR č. 2/1988 Sb. o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.] ve veřejné dražbě [Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické a fyzické osoby.] za účasti zástupce zemědělské organizace, která provozní jednotku užívá.

2) Příslušné orgány republik vyhotoví seznamy provozních jednotek, které budou nabídnuty k prodeji. Seznamy musí obsahovat:

a) označení provozní jednotky, které se skládá ze

1. soupisu ucelené skupiny pozemků,

2. hodnoty podílu na majetku zemědělské organizace, který přísluší k těmto pozemkům,

3. názvu a sídla organizace, která má tyto pozemky v užívání,

b) vyvolávací cenu a uvedení položek, ze kterých se skládá,

c) místo, datum a čas veřejné dražby,

d) místo a způsob složení dražební jistoty,

e) podmínky, za kterých bude zájemcům umožněna prohlídka provozní jednotky.

3) Seznamy provozních jednotek musí být zveřejněny po dobu nejméně 30 dní přede dnem veřejné dražby; způsob zveřejnění stanoví zákony národních rad.

§ 25

Na podmínky účasti ve veřejné dražbě, postavení licitátora a průběh dražby se použijí ustanovení zvláštních předpisů 6).

§ 26

Vyvolávací cena provozní jednotky je tvořena cenami pozemků, které jsou částí provozní jednotky, podle platných cenových předpisů [Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemku ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd Slovenské republiky č. 205/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků ve znění pozdějších předpisů.] a podílem na majetku organizace stanoveným dle § 17.

§ 27

1) Licitátor zahajuje veřejnou dražbu oznámením provozní jednotky, která je předmětem veřejné dražby, a vyvolávací ceny. Provozní jednotka se draží, dokud účastníci dražby činí vyšší nabídky ceny. Nebyla-li přes dvojí vyzvání nabídnuta vyšší cena, oznámí licitátor ještě jednou poslední nabídku, a nedojde-li do tří minut poté k vyššímu podání, určí provozní jednotku příklepem k prodeji tomu, kdo poslední nabídku učinil (dále jen "vydražitel").

2) O průběhu veřejné dražby se pořídí protokol, který podepíše zástupce organizace, zástupce příslušného orgánu republiky, licitátor a vydražitel.

§ 28

Zaplatí-li vydražitel do 30 dnů ode dne dražby cenu dosaženou vydražením, vydá mu příslušný orgán republiky potvrzení o tom, že mu byla provozní jednotka veřejnou dražbou prodána a že dnem udělení příklepu se stal jejím vlastníkem: jedno vyhotovení uvedeného potvrzení předloží příslušnému orgánu geodézie a kartografie k provedení zápisu do evidence nemovitostí.

§ 29

1) Vydražená provozní jednotka může být do dvou let ode dne dražby převedena pouze na osoby uvedené v § 23.

2) S vydraženou provozní jednotkou může vlastník nakládat dle části třetí tohoto zákona, s výjimkou uvedenou v odst. 1.

§ 30

Ministerstvo zemědělství České republiky, ministerstvo polnohospodárstva Slovenské republiky a ministerstvo lesného a vodného hospodárstva Slovenské republiky mohou vydat předpisy o poskytování subvencí na nákup provozních jednotek pracovníky zemědělských organizací a jinými fyzickými osobami. Pracovníkem zemědělské organizace pro účely tohoto zákona se rozumí fyzická osoba, která je v hlavním pracovním poměru k organizaci a po dobu nejméně 12 měsíců před datem konání veřejné dražby vykonává práci v této organizaci, nebo fyzická osoba, která byla v hlavním pracovním poměru k organizaci a která vykonávala práci v této organizaci po dobu nejméně 12 měsíců, avšak její pracovní poměr byl ukončen po 1. lednu 1990.

§ 31

Odvod čistého výnosu z prodeje provozních jednotek, nakládání s ním a poskytování informací a podkladů pracovníkům příslušných orgánů upravují zvláštní předpisy [§ 20 - 24 zákona č. 427/1990 Sb.].

§ 32

Na provozní jednotku, kterou se nepodaří vydražit, se přiměřeně použijí ustanovení transformačního zákona.

Oddíl 3. Transformace zemědělských organizací na družstva vlastníků

§ 33

1) Stávající zemědělské organizace, hospodařící na půdě dotčené tímto zákonem, se transformují na družstva vlastníků.

2) Pro družstva vlastníků se použijí ustanovení zákona č. 162/1990 Sb. o zemědělském družstevnictví upravující vznik družstva (§ 3) a orgány družstva (hlava druhá).


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP