Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990

VI. volební období

výborů ústavně právních, pro plán a rozpočet, hospodářských a výborů sociálních a kulturních Sněmovny lidu a Sněmovny národů

(tisk 204)

Výbory ústavně právní, pro plán a rozpočet, hospodářské a výbory sociální a kulturní Sněmovny lidu a Sněmovny národů doporučují schválit ústavní zákon v tomto znění:

Ústavní zákon

ze dne .......... 1990

o navrácení majetku Komunistické strany Československa lidu České a Slovenské Federativní Republiky

Po uchopení moci v roce 1948 považovala Komunistická strana Československa stát za své vlastnictví a s majetkem všeho lidu nakládala jako s vlastním. K částečnému odstranění následků tohoto stavu se Federální shromáždění usneslo takto:

§ 1

(1) Komunistická strana Čech a Moravy, Komunistická strana Slovenska - Strana demokratické levice a Komunistická strana Československa, jejich orgány a organizační složky jsou povinny do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona vydat státu - České a Slovenské Federativní Republice nemovité i movité věci, peněžité prostředky a majetková práva, které měla bývalá Komunistická strana Československa v držení ke dni 31. prosince 1989. Jde-li o věci nemovité, zapisuje se od účinnosti tohoto ústavního zákona v evidenci nemovitostí jako jejich vlastník Česká a Slovenská Federativní Republika.

(2) Ustanovení odst. 1 se nevztahuje na movité věci tvořící součást kancelářského a obdobného vybavení, jejichž pořizovací cena nebyla vyšší než 5 000 Kčs.

(3) Nejsou-li věci a majetková práva uvedené v odst. 1 ke dni účinnosti tohoto ústavního zákona v držení politických stran uvedených v odst. 1 nebo jejich orgánů a organizačních složek, jsou tyto politické strany povinny vydat do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona státu - České a Slovenské Federativní Republice peněžitou částku odpovídající ceně těchto věcí nebo majetkových práv ke dni 31. prosince 1989, pokud nejde o věci nebo majetková práva, které byly státu vydány již přede dnem účinnosti tohoto ústavního zákona.

§ 2

Podniky a hospodářská zařízení Komunistické strany Čech a Moravy, Komunistické strany Slovenska - Strany demokratické levice a Komunistické strany Československa [§ 102 hospodářského zákoníku (úplné znění vyhlášeno pod č. 80/1989 Sb.), § 7 zákona č. 15/1990 Sb., o politických stranách.] přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 3

(1) Archiválie [Zákon České národní rady č. 97/1974 Sb., o archivnictví, zákon Slovenské národní rady č. 149/1975 Sb., o archivnictví.] ve vlastnictví politických stran uvedených v § 1 odst. 1 přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní republiky, ať jsou uloženy ve vlastních archivech těchto politických stran nebo jinde.

(2) Ostatní písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy, které vzešly z činnosti bývalé Komunistické strany Československa do 30. listopadu 1989, které s její činností v této době souvisejí a nebo které jí v této době došly a které jsou ve vlastnictví politických stran uvedených v § 1 odst. 1, přecházejí dnem účinnosti tohoto ústavního zákona bez náhrady do vlastnictví státu - České a Slovenské Federativní Republiky.

(3) Politické strany uvedené v § 1 odst. 1, jejich orgány a organizační složky jsou povinny archiválie uvedené v odst. 1 a záznamy uvedené v odst. 2 předat do 30 dnů od účinnosti tohoto ústavního zákona

a) Státnímu ústřednímu archivu v Praze, týkají-li se činnosti ústředního výboru bývalé komunistické strany Československa,

b) Státnímu ústřednímu archivu Slovenské republiky, týkají-li se činnosti ústředního výboru Komunistické strany Slovenska,

c) příslušnému státnímu oblastnímu archivu, týkají-li se činnosti orgánů, organizací a organizačních složek bývalé Komunistické strany Československa (Komunistické strany Slovenska) působících v územním obvodu státního oblastního archivu.

§ 4

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky upraví po projednání s vládami České republiky a Slovenské republiky podrobnosti a postup při provádění tohoto ústavního zákona.

§ 5

Ode dne účinnosti tohoto ústavního zákona se na politické strany uvedené v § 1 odst. 1 nevztahuje zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 177/1990 Sb., o některých opatřeních týkajících se majetku politických stran, politických hnutí a společenských organizací, ve znění pozdějších předpisů.

§ 6

Tento ústavní zákon se nevztahuje na nemovité věci ve vlastnictví státu, které byly podle hospodářské smlouvy odevzdány bezplatně bývalé Komunistické straně Československa do trvalého užívání. [§ 70 hospodářského zákoníku (úplné znění vyhlášeno pod č. 80/1989 Sb.), nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 212/1990 Sb., o odnětí nemovitého majetku státu v trvalém užívání Komunistické strany Československa.]

§ 7

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dne m 1. ledna 1991.

x x x

- Pro vyplácení dotací ze státního rozpočtu Komunistické straně Československa nebyl - a to zejména ani v posledních dvaceti letech - žádný právní důvod (chybělo jakékoliv hmotněprávní ustanovení, jehož absence nemohla být nahrazena žádným způsobem projednání ve FS nebo ve vládě). Zbylý majetek býv. KSČ zjevně pochází z prostředků získaných ze státního rozpočtu, protože z členských příspěvků a jiných legálních zdrojů nemohl být kryt ani běžný provoz KSČ. Je proto třeba výslovně říci, že takto získaný majetek má být státu vydán (vrácen); kdyby měl být znárodněn, uznalo by se implicitně, že KSČ byla jeho skutečným vlastníkem, i když tomu tak zjevně nebylo.

- Vyloučení věcí uvedených v § 1 odst. 2 směřuje k tomu, aby povinnost věci vydat se netýkala i běžného vybavení (psací stůl, psací stroj, drobné kancelářské potřeby atd.). Kdyby vyloučení nebylo provedeno, nastala by dnem účinnosti úst. zák. zvláštní situace (např. propisovací tužka a blok by byly ve vlastnictví státu), které by byla i pro státní orgány těžko zvládnutelná (inventarizace atd.). Soubor těchto věcí je nyní patrně ekonomicky nevýznamný.

- KSČ prošla během r. 1990 zásadními organizačními proměnami, jejich důsledky se nepodařilo přesně zjistit (zdá se, že KSČM a KSS-SDL jsou samostatnými politickými stranami a KSČS je nyní - jakožto " federace" těchto polit. stran - politickým hnutím ve smyslu zák. o polit. stranách - po stránce právní jsou však o tom pochybnosti). Právní subjekty, kterým se povinnost ukládá, však musí být v úst. zák. přesně určeny. Byl proto zvolen použitý způsob. "Bývalou" KSČ se rozumí KSČ před těmito organizačními změnami.

- Není také zcela jasné, jak je tomu s majetkem KSČ, příp. s právem hospodařit s tímto majetkem ve smyslu ust. § 100 a 101 hosp. zák. Z opatrnosti byly proto zvoleny formulace, které pomýšlejí na všechny varianty.

- Zákonem č. 15/1990 Sb., o politických stranách, který nabyl účinnosti dnem 23. ledna 1990, byla KSČ "legalizována" a právně postavena naroveň ostatním politickým stranám a politickým hnutím, s nimiž společně se pak účastnila voleb do zákonodárných sborů a nyní se účastní voleb komunálních. Citovaný zákon hospodaření politických stran neupravuje. Bylo by proto v rozporu s principy právního státu, kdyby měl být KSČ, resp. jejím případným právním nástupcům, odejmut i majetek, který nabyla po 23. 1. 1990 nikoliv v rozporu se zákonem (členské příspěvky, dary do volebního fondu, úhrada za odevzdané hlasy ve volbách do zákonodárných sborů aj.). Stav majetku KSČ k 23. 1. 1990 však patrně není prakticky zjistitelný, nejbližším použitelným datem je 31. 12. 1989, k němuž byla provedena inventarizace a soupis majetku. Při navrhovaném znění § 1 by zůstal nedotčen i majetek KSČ, jehož zdrojem byl zisk z provozu podniků a hospodářských zařízení KSČ počínaje 1. lednem 1990 vzhledem ke změnám během roku 1990 by však šlo zřejmě o položku ekonomicky nevýznamnou.

- Klub komunistických poslanců FS vydal 23. 10. 1990 prohlášení, v němž navrhuje nepřistupovat k!vyvlastnění" majetku KSČ s tím, že KSČS předloží při politickém jednání u kulatého stolu přijatelné návrhy na vypořádání svého majetku. K přijetí navrhovaného ústavního zákona by proto mělo být přikročeno jen tenkrát, nepřistoupí-li KSČS k řešení cestou dohody, která by Ovšem musela respektovat hranici vymezenou navrhovaným ústavním zákonem (ve smyslu minima).

- Platné ústavní předpisy neobsahují ustanovení o právních následcích znárodnění, jako je měla Ústava 9. května (§ 153 odst. 3). Proto je ohledně znárodnění podniků a hosp. zařízení KSČ atd. navrhováno přesnější znění (§ 2).

- Zvláštní úprava ohledně archiválií a písemností (§ 3 návrhu) je odborníky považována za nezbytnou. Archivnictví patří do působnosti republik, ústavním zákonem FS však lze navrhovanou úpravu provést (do působnosti republik se při tom vlastně ani nezasahuje).

- Podle vládního návrhu (tisk 204) podmínky a způsob převodu věcí a majetkových práv mají upravit zákony národních rad. Není však jasné, co a jak by tyto zákony řešily. Dává se proto v úvahu jiné řešení (§ 4). Další dispozice s vydaným a znárodněným majetkem by se měla řídit obecnými předpisy.

- Úprava navržená v § 6 je potřebná, aby se zabránilo zbytečným nedorozuměním (majetkové věci státu a KSČ byly nepřehledně promíseny).

V Praze dne 16. listopadu 1990