FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. volební období
NÁVRH ČESKÉ NÁRODNÍ RADY
316
Ústavní zákon
ze dne .......... 1990
kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci
Federální shromáždění se usneslo na tomto ústavním zákoně:
Čl. I
Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 57/1969 Sb., ústavního zákona č. 125/1970 Sb., ústavního zákona č. 43/1971 Sb., ústavního zákona č. 50/1975 Sb., ústavního zákona č. 161/1989 Sb., ústavního zákona č. 182/1989 Sb., ústavního zákona č. 46/1990 Sb., ústavního zákona č. 81/1990 Sb., ústavního zákona č. 100/1990 Sb., ústavního zákona č. 101/1990 Sb., ústavního zákona č. 102/1990 Sb., ústavního zákona č. 158/1990 Sb., ústavního zákona č. 159/1990 Sb., ústavního zákona č. 294/1990 Sb., ústavního zákona č. 295/1990 Sb., se mění takto:
1. Čl. 4 zní:
"Čl. 4
(1) Hospodářství v České a Slovenské Federativní Republice je integrací ekonomiky České republiky a ekonomiky Slovenské republiky; je založeno na jednotném vnitřním trhu, zejména na jedné měně a na volném pohybu pracovních sil, zboží a peněžních prostředků.
(2) Česká republika a Slovenská republika se podílejí na tvorbě hospodářské politiky České a Slovenské Federativní Republiky.
(3) Státním vlastnictvím je vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, vlastnictví České republiky a vlastnictví Slovenské republiky.
(4) Vlastnictvím České a Slovenské Federativní Republiky je majetek ve státním vlastnictví, který slouží k zabezpečování jejích úkolů v oblastech svěřených do její působnosti. Vlastnictvím České republiky a vlastnictvím Slovenské republiky je ostatní majetek ve státním vlastnictví.
(5) Zákon Federálního shromáždění a zákony národních rad mohou stanovit, který majetek, nezbytný k zabezpečování potřeb společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného blaha, smí být jen ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky anebo České republiky a Slovenské republiky, popřípadě určených právnických osob. Zákony národních rad stanoví, které věci z majetku České republiky a Slovenské republiky se stanou vlastnictvím obcí.
2. V čl. 7 odst. 1 se v uvozovací větě vypouští slovo "výlučné".
3. Čl. 7 odst. 2 zní:
"(2) Ustanovením odstavce 1 písm. a) není dotčena působnost České republiky a Slovenské republiky v souladu se zahraniční politikou České a Slovenské Federativní Republiky
a) sjednávat se součástmi spolkových a federativních států dohody o spolupráci v oblasti obchodní, hospodářské, kulturní, vědecké, školské, zdravotnické a sportovní, jakož i o spolupráci ve věcech tisku, rozhlasu a televize,
b) na základě pověření Českou a Slovenskou Federativní Republikou sjednávat mezinárodní dohody v oblasti jejich zákonodárné působnosti,
c) zastupovat Českou republiku nebo Slovenskou republiku a přijímat zahraniční zastoupení subjektů v oblastech uvedených v ustanovení písmene a); postavení těchto zastoupení se řídí právním řádem platným na území přijímacího subjektu.".
4. Čl. 8 se vypouští.
5. V čl. 9 se vypouští slovo "výlučné".
6. Čl. 10 zní:
"Čl. 10
V oblasti hospodářské strategie do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) tvorba strategie a koncepcí hospodářského a sociálního vývoje České a Slovenské Federativní Republiky včetně rozvoje vědy a zapojení do mezinárodních hospodářských seskupení; stanovení nástrojů prosazování strategie v souladu s tímto ústavním zákonem,
b) tvorba strukturálních koncepcí federálního významu,
c) zákonná úprava strategického plánování.".
7. Čl. 11 zní:
"Čl. 11
(1) Při hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik se uplatňují jednotné zásady finanční a rozpočtové politiky vzájemně dohodnuté mezi vládami České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.
(2) Finanční hospodaření České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky je samostatné. Finanční hospodaření České a Slovenské Federativní Republiky se řídí státním rozpočtem federace. Finanční hospodaření republik se řídí jejich státními rozpočty. Státní rozpočet federace schvaluje Federální shromáždění svým zákonem a státní rozpočty republik schvalují národní rady svými zákony, a to vždy na období jednoho kalendářního roku.
(3) Státní rozpočet každé republiky zahrnuje finanční vztahy za všechny úseky hospodářství a správy s výjimkou činností financovaných ze státního rozpočtu federace. Součástí státního rozpočtu každé republiky jsou dotace do rozpočtu obcí.
(4) Příjmy státního rozpočtu federace tvoří příjmy federálních orgánů a jimi řízených organizací a dále zákonem Federálního shromáždění stanovené daně a odvody, podíly na nich a další příjmy. Pokud má být vynos určité daně nebo odvodu společným příjmem státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik, stanoví zákon Federálního shromáždění nejen podíl federace na tomto výnosu, ale také pravidlo, podle něhož se republiky podílejí na zabezpečení té části výnosu, která připadá státnímu rozpočtu federace.
(5) Ze státního rozpočtu federace se hradí:
a) výdaje na obranu České a Slovenské Federativní Republiky, na činnost federálních orgánů, na vytvoření federálních hmotných rezerv a na dotace pro federální organizace,
b) vybrané jmenovité programy, pokud si to vyžaduje jejich rozsah a důležitost pro federaci,
c) ostatní výdaje určené rozpočtovým zákonem Federálního shromáždění.
(6) Pravidla rozpočtového hospodaření stanoví pro státní rozpočet federace zákon Federálního shromáždění a pro státní rozpočty republik zákony národních rad.
(7) Česká a Slovenská Federativní Republika, Česká republika a Slovenská republika mohou vytvářet vlastní účelové fondy napojené na jejich státní rozpočty; fondy se zřizují zákonem.
(8) Česká a Slovenská Federativní Republika stanoví rámcové zásady dotační a odpisové politiky.".
8. Čl. 12 odst. 2 zní:
"(2) Zákon Federálního shromáždění upravuje:
a) soustavu daní a odvodů České a Slovenské Federativní Republiky,
b) daň z obratu a daň dovozní,
c) u daní a odvodů placených podniky a společnostmi a u daně z příjmů obyvatelstva okruh poplatníků, předmět a základ daně a výchozí daňovou sazbu včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci uvedených daní a odvodů v obou republikách,
d) poplatky, které mají podle své povahy výlučně nebo převážně vztah k zahraničí nebo souvisí s výkonem působnosti orgánů federace.".
9. V čl. 12 odst. 4 v prvé větě se vypouští slovo "výlučné" a věta druhá.
10. Čl. 13 odst. 2 zní:
"(2) Do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří celní zákonodárství, výkon celnictví a vydávání celních tarifů.".
11. Čl. 14 odst. 2 zní:
"(2) Ústřední bankou v České a Slovenské Federativní Republice je Státní banka československá, která stanoví a uplatňuje jednotnou měnovou politiku. Součástí Státní banky československé jsou Ústředí Státní banky československé pro Českou republiku a Ústředí Státní banky československé pro Slovenskou republiku. Státní banka československá je řízena bankovní radou, v jejímž čele stojí guvernér.".
12. Čl. 14 se doplňuje o nový odstavec 3, který zní:
"(3) Postavení a právní poměry Státní banky československé a jejích orgánů a její vztah k ostatním bankám stanoví zákon Federálního shromáždění. Postavení a právní poměry ostatních bank a spořitelen stanoví zákon Federálního shromáždění.".
13. Čl. 15 zní:
"Čl. 15
V oblasti cenové politiky do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) určovat koncepci cenové politiky a vyhlašovat zásadní cenová regulační opatření,
b) zákonná úprava v oblasti cen.".
14. Čl. 16 zní:
"Čl. 16
V oblasti zahraničních hospodářských vztahů do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) určování zásad a koncepce zahraniční hospodářské politiky České a Slovenské Federativní Republiky,
b) uzavírání mezinárodních dohod o obchodní a hospodářské spolupráci a zastupování České a Slovenské Federativní Republiky v mezinárodních obchodních vztazích,
c) stanovení nástrojů zahraniční obchodní politiky v součinnosti s Českou republikou a Slovenskou republikou,
d) zákonná úprava v oblasti zahraničních hospodářských vztahů.".
15. Čl. 17 zní:
"Čl. 17
V oblasti hospodářství do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) tvorba společných zásad hospodářské politiky, jejichž součástí jsou i zásady surovinové a palivoenergetické politiky a zemědělské politiky, pokud mají federální význam,
b) stanovit zásady ekonomického zabezpečení obranyschopnosti České a Slovenské Federativní Republiky,
c) zákonná úprava výroby, rozvodu a spotřeby elektřiny, plynu a tepla.".
16. Čl. 18 se vypouští.
17. Čl. 19 zní:
"Čl. 19
V oblasti dopravy do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) právní úprava ve věcech dopravy, dopravních zařízení a dopravních cest,
b) určování jednotných pravidel dopravního a přepravního provozu a stanovení státních norem pro technickou způsobilost dopravních prostředků, dopravních zařízení a dopravních cest,
c) stanovení zásad dopravní politiky v součinnosti s Českou republikou a Slovenskou republikou,
d) výkon státní správy a státního dozoru v námořní plavbě a letecké dopravě,
e) řízení organizací a výkon státní správy v železniční dopravě.".
18. Čl. 20 zní:
"Čl. 20
V oblasti spojů do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) zákonná úprava ve věcech post a telekomunikací,
b) určování jednotných pravidel poštovního, telekomunikačního a radiokomunikačního provozu a tvorby tarifů,
c) emise poštovních známek a jiných poštovních cenin,
d) organizování a řízení jednotné soustavy telekomunikací.".
19. Čl. 21a se označuje jako čl. 21, který zní:
"Čl. 21
V oblasti životního prostředí do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) zásadní zákonná úprava ve věcech ochrany ovzduší, vody, lesa, půdy a ve věcech odpadů,
b) zákonná úprava a výkon státního dozoru ve věcech jaderné bezpečnosti,
c) tvorba koncepce ekologické politiky České a Slovenské Federativní Republiky,
d) tvorba koncepce celostátního informačního systému o životním prostředí v návaznosti na mezinárodní informační systémy v dané oblasti, v součinnosti s Českou republikou a Slovenskou republikou,
e) uskutečňování mezinárodní spolupráce v působnosti České a Slovenské Federativní Republiky a koordinace mezinárodní spolupráce v působnosti České republiky a Slovenské republiky.".
20. Čl. 22 zní:
"Čl. 22
V oblasti práce, mezd a sociální politiky do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) zákonná úprava základních pracovněprávních vztahů a zákonná úprava zabezpečující závazky z mezinárodních smluv v této oblasti,
b) právní úprava regulace vývoje mezd a výše minimální mzdy, minimálních mzdových tarifů a nárokových příplatků,
c) právní úprava mezd ve federálně řízených orgánech a organizacích,.
d) zákonná úprava důchodového a nemocenského zabezpečení s výjimkou jeho organizačního uspořádání a postupu při rozhodování,
e) zákonná úprava státních dávek sociálního zabezpečení a životního minima a stanovení zásad sociální péče.".
21. Čl. 23 zní:
"Čl. 23
(1) V oblasti státní statistiky do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) zákonná úprava podmínek získávání porovnatelných statistických informací potřebných pro posuzování vývoje federace a pro plnění povinností vyplývajících z mezinárodních závazků, jakož i zákonná úprava ochrany těchto informací před zneužitím,
b) v součinnosti s Českou republikou a Slovenskou republikou
1. stanovit statistické ukazatele potřebné pro posuzování vývoje federace a způsob získávání statistických informací k tomuto účelu,
2. provádět statistické zjišťování podle zvláštních potřeb federálních orgánů,
c) stanovit statistické ukazatele potřebné pro plnění mezinárodních závazků a poskytovat za Českou a Slovenskou Federativní Republiku statistické informace mezinárodním organizacím.
(2) V oblasti účetnictví do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří stanovit zákonnou úpravu podmínek a náležitostí vedení účetnictví a jeho průkaznosti.".
22. V čl. 24 písm. d) se vypouštějí slova "hospodářské soutěže".
23. Čl. 24 písm. e) zní:
"e) zákonná úprava ochrany hospodářské soutěže; rozdělení výkonu mezí Českou a Slovenskou Federativní Republiku, Českou republiku a Slovenskou republiku stanoví zákon Federálního shromáždění.".
24. V čl. 25 se slova "společné působnosti ve spolupráci s orgány nahrazují slovy uvedených v čl. 10 až 28a za účasti orgánů".
25. Čl. 26 se vypouští.
26. Čl. 27 zní:
"Čl. 27
"(1) V oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky patří:
a) jednotná právní úprava matrik, občanských průkazů, cestovních dokladů, evidence obyvatelstva a povolování pobytu cizinců,.
b) upravovat zřizování, postavení, oprávnění a ostatní poměry ozbrojených bezpečnostních sborů České a Slovenské Federativní Republiky, jakož i zřizování, postavení, oprávnění a ostatní poměry bezpečnostních služeb; tím není dotčeno právo České republiky a Slovenské republiky zřizovat vlastní ozbrojené bezpečnostní sbory a upravovat jejich postavení, oprávnění a ostatní poměry.
(2) Vymezení další působnosti České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti stanoví zákon Federálního shromáždění.".
27. Čl. 28a odst. 2 zní:
"(2) Organizaci kontrolních orgánů České a Slovenské Federativní Republiky a jejich oprávnění stanoví zákon Federálního shromáždění.".
28. V čl. 28a se vypouští odst. 3.
29. Za článek 28a se vkládá nový článek 28b, který zní:
"Čl. 28b
(1) Ve věcech svěřených do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky v rozsahu stanoveném tímto ústavním zákonem působí orgány České a Slovenské Federativní Republiky. Pokud to stanoví zákon Federálního shromáždění, působí v těchto věcech též výkonné a soudní orgány České republiky a Slovenské republiky.
(2) Pokud ve věcech uvedených v čl. 10 až 28a není výkon svěřen orgánům České a Slovenské Federativní Republiky, patří orgánům České republiky a Slovenské republiky.".
30. Čl. 36 odst. 1 písm. d) zní:
"d) schvalovat státní rozpočet federace, prověřovat jeho plnění a schvalovat státní závěrečný účet federace,".
31. Čl. 37 odst. 1 zní:
"(1) Federální shromáždění má zákonodárnou pravomoc ve věcech svěřených do působnosti České a Slovenské Federativní Republiky, a to v rozsahu stanoveném tímto ústavním zákonem v čl. 7 odst. 1 a v čl. 10 až 28a.".
32. v čl. 37 odst. 2 se na konci prvé věty připojují slova "zákon o burzách, zákon o soustavě cenných papírů, zákon o územním plánování a stavebním řádu a zákon o životním prostředí" a vypouští se věta druhá.
33. Čl. 37 odst.: 3 zní:
"(3) Pokud to vyžaduje jednota právního řádu, uskutečňuje Federální shromáždění zásadní zákonnou úpravu ve věcech národností, péče o zdraví lidu, veterinární a rostlinolékařské péče, soustavy základních a středních škol, ve věcech spolčování a shromažďování, autorského práva a ve věcech vyřizování stížností a podnětů občanů.".
34. V čl. 38 odst. 1 a 2 se slova "v čl. 37 odst. 1 písm. b) a v čl. 37 odst. 2" nahrazují slovy v čl. 37 odst. 1 a 2.
35. Čl. 39 se vypouští.
36. V čl. 42 odst. 2 se vypouštějí písm. b) a g) a ostatní písmena se přeznačí.
37. V čl. 42 odst. 2 dosavadního písm. c) se slova "odst. 2" nahrazují slovy "písm. c)".
38. V čl. 42 odst. 2 dosavadní písm. h) zní:
"h) návrhů zákonů uvedených v čl. 12 odst. 2,".
39. V čl. 42 odst. 2 se v dosavadním písm. i) doplňují slova "odst. 3".
40. V čl. 42 odst. 2 se z dosavadního písm. 1) vypouštějí slova "čl. 21 odst. 2 a".
41. V čl. 42 odst. 2 se z dosavadního písm. n) vypouštějí slova "jakož i čl. 28a".
42. Čl. 76 odst. 2 zní:
"(2) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky při zajišťování plnění úkolů federace koordinuje řešení otázek vyplývajících z potřeby jednotného zabezpečování státní politiky federace.".
43. Čl. 77 odst. 1 písm. e) zní:
"e) o návrzích státního rozpočtu a závěrečného účtu federace.".
44. Čl. 81 zní:
"Čl. 81
(1) V oblasti působnosti federace působí federální ministerstva a další federální orgány státní správy.
(2) Federální ministerstva a ostatní federální ústřední orgány státní správy, v jejichž čele stojí člen vlády České a Slovenské Federativní Republiky, se zřizují ústavními zákony Federálního shromáždění; další federální orgány státní správy se zřizují zákony Federálního shromáždění.".
45. Čl. 83 se vypouští.
46. Čl. 85a se vypouští.
47. V čl. 107 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova "střednědobý státní plán rozvoje národního hospodářství a".
48. V čl. 137 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova "státních plánů rozvoje národního hospodářství".
49. Čl. 142 odst. 2 zní:
"(2) Ústavní úpravu soustavy a postavení orgánů republik stanovenou v čl. 102 až 139a tohoto ústavního zákona je možno s výjimkou čl. 107 měnit pouze ústavními zákony České národní rady a ústavními zákony Slovenské národní rady.".
Čl. II
Ustanovení čl. 10 odst. 2 ústavního zákona č. 100/1960 Sb., Ústava České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů a označení odstavce 1 se vypouštějí.
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby vyhlásilo úplné znění ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, jak vyplývá ze znění pozdějších předpisů.
Čl. IV
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Důvodová zpráva
Obecná část
Společenské změny po 17. listopadu 1989 umožňují uspořádat Českou a Slovenskou Federativní Republiku tak, aby byla fungujícím státním útvarem vyjadřujícím vnitřní potřeby českého a slovenského národa.
Centralistický systém státní moci bránil uplatnění demokratických principů federace ve vztazích k oběma republikám. Dosavadní systém uspořádání federace přinesl konflikty a vzájemnou nedůvěru. Změny v oblasti politické, ekonomické a kulturní proto vyžadují postavit federaci na životaschopný základ, zformovat ji tak, aby odrážela vnitřní potřeby republik a aby se pro ně stala přínosem a ne zdrojem rozporů.
Současně je třeba, aby nová podoba federace odpovídala požadavkům evropského a světového vývoje.
K tomuto účelu se uskutečnila politická jednání vlád České republiky, Slovenské republiky a vlády České a Slovenské Federativní Republiky, která vyústila do konkrétních závěrů. Závěry jednání vlád byly politickým východiskem předloženého návrhu.
Návrh opouští dosavadní způsob rozdělení působnosti na výlučnou působnost federace, společnou působnost federace a republik a výlučnou působnost republik a vymezuje pouze působnost federace a působnost republik. Působnost federace je přitom vymezena pozitivně taxativním výpočtem, působnost republik je vymezena negativně, tj. tím, že do ní patří všechny oblasti a věci, které nejsou svěřeny do působnosti federace.
Podstatně se mění rozsah oblastí svěřených do působnosti federace. Vychází se přitom z teze, že především samy republiky musí nést odpovědnost za vlastní hospodářsky a sociální rozvoj. V oblasti hospodářství je úlohou federace vytvořit především podmínky pro jednotný trh. Působnost federace se proto v návrhu posouvá zejména do tvorby koncepcí a do zásadní zákonodárné činnosti.
V rámci jednotné zahraniční politiky se výslovně umožňuje, aby republiky ve vymezeném rozsahu vystupovaly samostatně i v zahraničních vztazích.
Rozdělení působností mezi federací a republikami je úzce spojeno i se zakotvením mechanismu jeho reálného zabezpečení ve struktuře a působnosti orgánů federace. V této souvislosti návrh promítá důsledky nového rozsahu svěřené působnosti i do vymezení věcí, které patří Federálnímu shromáždění.
Urychlené ústavní vyřešení kompetenčních vztahů mezi republikami a federací je v současné době nezbytné pro vytvoření optimálního rámce politického fungování federace i pro vytvoření optimálního rámce k realizaci hospodářské reformy.
Zvláštní část
K čl. 4:
Rozdělení kompetence mezi federaci a republiky v oblasti hospodářství umožňuje vytvářet vlastní hospodářství České republiky a hospodářství Slovenské republiky a jejich integraci do jednotného trhu České a Slovenské Federativní Republiky. Nástroji k dosáhnutí tohoto cíle jsou zejména jedna měna, volný pohyb pracovních sil, zboží a peněžních prostředků. Orgány republik se přitom zúčastňují na tvorbě hospodářské politiky federace.
Návrh výslovně počítá s existencí vlastnictví federace a vlastnictví republik, přičemž vlastnictví federace bude tvořeno majetkem ve státním vlastnictví, který slouží k zabezpečování jejích úkolů v oblastech svěřených do její působnosti. Ostatní majetek ve státním vlastnictví je vlastnictvím republik. Bližší konkretizace vlastnictví federace a vlastnictví republik bude provedena v nových ústavách.
Návrh současně umožňuje, aby zákony národních rad stanovily, které věci z majetku republik jsou majetkem obcí.
K čl. 7:
V ustanovení článku 7 se působnost federace při uzavírání mezinárodních smluv a při zastupování České a Slovenské Federativní Republiky navenek nemění. Výslovně se však umožňuje republikám uplatňovat svou působnost v zahraničních vztazích, a to v rámci jednotné zahraniční politiky České a Slovenské Federativní Republiky. Aktivita republik se přitom zaměřuje zejména na sjednávání dohod o spolupráci se součástmi spolkových a federativních států v oblasti obchodní, hospodářské, kulturní, vědecké, školské, zdravotnické a sportovní, jakož i v oblasti tisku, rozhlasu a televize. Na základě pověření Českou a Slovenskou Federativní Republikou pak budou moci republiky sjednávat i mezinárodní dohody, a to v oblastech jejich zákonodárné působnosti.
Zakotvuje se i možnost, aby si republiky zřizovaly v zahraničí zejména kulturní zastupitelstva a přijímaly takováto zastupitelstva na svém území.
K čl. 8 a 9:
Navrhované vypuštění článku 8 a úprava článku 9 vyplývá ze změny dosavadního dělení působností. Namísto výlučné působnosti federace a republik a společné působnosti federace a republik se zavádí pouze působnost federace a působnost republik. Dosavadní členění, v jeho rámci zejména společná působnost, vedlo k častým kompetenčním sporům, což ztěžovalo výkon funkcí orgánů federace i republik. Znění článku 8 odst. 2 se z důvodů systematiky zákona přesouvá do článku 28b.
K čl. 10:
Místo dosavadního systému národohospodářského plánování, který je pro tržní ekonomiku nepřijatelný, se v článku 10 vytváří ústavní prostor pro formování společné hospodářské strategie. Její realizace se zabezpečuje hlavně ekonomickými nástroji (měnová, finanční, daňová a celní politika) a zákonnou úpravou strategického plánování.
Tím se odstraňují ústavní možnosti pro uplatňování administrativních metod v ekonomice.
K čl. 11 až 15:
Články 11 až 15 zakotvují novou koncepci vztahů federace a republik v oblasti finanční, daňové, celní, devizové a cenové politiky a bankovnictví.
Návrh zakotvuje samostatnost rozpočtu federace a republik. Odstraňuje se jejich dosavadní vzájemná propojenost a závislost. Příjmy federace jsou rozpočtovým zákonem stanovené daně a odvody, podíly na nich a další příjmy z činnosti federálních orgánů a organizací, přičemž pravidlo, podle něhož se republiky budou podílet na zabezpečení potřeb státního rozpočtu federace, stanoví zákon Federálního shromáždění. Tato úprava umožňuje, aby se zhodnocovací procesy v rozhodující míře uzavíraly v jednotlivých republikách a vytváří se prostor pro aktivní hospodářskou politiku republik.
Zákonná úprava daní se rozděluje mezi federaci a republiky. Federaci se svěřuje zákonná úprava daňové soustavy České a Slovenské Federativní Republiky, daně z obratu, dovozní daně a u daní a odvodů placených podniky a společnostmi a u daně z příjmů obyvatelstva stanovení okruhu poplatníků, předmětu a základu daně a výchozí daňové sazby včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci těchto daní a odvodů v obou republikách. Ostatní daně se budou upravovat zákony národních rad.
Návrh zakládá nový bankovní systém, který bude tvořit Státní banka československá jakožto ústřední banka v České a Slovenské Federativní Republice; tato banka bude jedinou emisní bankou. Součástí Státní banky československé budou její ústředí pro Českou republiku a pro Slovenskou republiku. Jednotnou politiku v oblasti peněžnictví garantuje bankovní rada.
Rozsah působnosti svěřené federaci v oblasti cenové politiky umožňuje republikám její samostatný výkon s výjimkou vyhlašování zásadních cenových regulačních opatření (např. vyhlašování cenového moratoria).
K čl. 16:
Návrh vypouští z působnosti České a Slovenské Federativní Republiky ustanovení o organizační a řídící činnosti v zahraničním obchodě. V působnosti federace se ponechává určování zásad a koncepce zahraniční hospodářské politiky České a Slovenské Federativní Republiky, uzavírání mezinárodních dohod, stanovení nástrojů zahraniční obchodní politiky (v součinnosti s republikami), zastupování České a Slovenské Federativní Republiky v mezinárodních obchodních vztazích a zákonná úprava v oblasti mezinárodních obchodních vztahů. Republikám bude naopak patřit výkon v této oblasti, zejména povolování zahraničně obchodních činností.
K čl. 17 až 23:
Návrh mění rozsah působnosti federace v jednotlivých odvětvích národního hospodářství, v oblasti životního prostředí, vědy, práce, mezd a sociální politiky a státní statistiky. Soustřeďuje ji zejména na tvorbu společných zásad hospodářské politiky a zákonodárnou činnost. Řízení odvětví průmyslu se v přechodném období, tj. do jeho úplného nahrazení tržním mechanismem, svěřuje s vymezenými výjimkami - republikám. Zákonodárství ve věcech veterinární a rostlinolékařské péče zůstává federaci v důsledku úpravy čl. 37 odst. 3.
K čl. 24:
Nově se upravuje působnost federace ve věci ochrany hospodářské soutěže. Problematiku na tomto úseku bude regulovat zákon Federálního shromáždění, který současně rozdělí působnost mezi federální a republikové protimonopolní orgány. Předpokládá se, že do působnosti federace bude svěřen výkon v otázkách přesahujících rámec jedné republiky, ve vztahu k právnickým osobám s mezinárodní účastí a ve vztahu k obdobným institucím v zahraničí.
K čl. 25:
Změna článku 25 vyplývá ze změny členění působnosti na působnost federace a republik (články 7 až 9), tj. bez výlučné a společné působnosti.
K čl. 27:
Návrhem se odstraňují pochybnosti o možnosti zřizovat ozbrojené bezpečnostní sbory České a Slovenské Federativní Republiky a bezpečnostní služby. V souvislosti s tím se upravuje právo republik zřizovat vlastní ozbrojené bezpečnostní sbory a stanovit jejich postavení, oprávnění a ostatní poměry.
K čl. 28a:
Návrh zamezuje, aby orgány federace výkonem kontrolní činnosti zasahovaly do působnosti republik.
K čl. 28b:
Ustanovení shrnuje úpravu dosavadních článků 7 odst. 2, 8 odst. 2 a čl. 39, odstraňuje jejich některé nejasnosti a zohledňuje skutečnost, že návrh upouští od institutu společné působnosti federace a republik.
K čl. 37:
Změna čl. 37 odst. 1 vyplývá ze změny členění působnosti na působnost federace a republik (čl. 8 a 9).
Zavedení jednotného trhu si vyžaduje společnou zákonnou úpravu burz a soustavy cenných papírů. Výkon v těchto oblastech patří republikám, přičemž republiky si mohou podrobněji upravit vydávání cenných papírů. Zrušení původního čl. 21 si vyžádalo přesun zákonodárné působnosti Federálního shromáždění na úseku územního plánování a stavebního řádu do tohoto článku. Vypuštění věty druhé čl. 37 odst. 2 vyplývá z nové úpravy zakotvené v zákoně č. 384/1990 Sb., o vymezení působnosti České a Slovenské Federativní Republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti.
Naproti tomu se omezuje rozsah federální působnosti v oblasti konkurujícího zákonodárství (čl. 37 odst. 3).
K čl. 38:
Důvody změn v článku 38 jsou obdobné jako v článcích 8 a 9.
K čl. 42:
V článku 42 jde o legislativní promítnutí změn v oblasti působnosti do úpravy rozhodovávání Federálního shromáždění ve věcech, ve kterých platí zákaz majorizace. Nedochází tu však k věcným posunům.
K čl. 76:
Odstraňuje se možnost zásahů orgánů federace do působnosti orgánů republik.
K čl. 81:
Důvody změn v článku 81 odst. 1 jsou obdobné jako v článcích 8 a 9.
Článek 81 odst. 2 je legislativně technickou úpravou bez obsahových změn.
K čl. 85a:
Vypuštění čl. 85a vyplývá z nového chápání vztahu federace a republik. Případné rozpory mezi opatřeními vlád republik a opatřeními vlády české a Slovenské Federativní Republiky je oprávněný řešit ústavní soud České a Slovenské Federativní Republiky.
K čl. 107 a 137:
Změna vyplývá ze změny čl. 10.
K čl. 142:
V současnosti ústavní úprava České a Slovenské Federativní Republiky zahrnuje i věci, které patří do oblasti ústavních úprav republik. Návrh vychází z toho, že republikám v těchto věcech patří vykonat změny vlastními ústavními zákony.
K čl. II:
Vypuštění čl. 10 odst. 2 Ústavy České a Slovenské Federativní Republiky vyplývá z nové úpravy vlastnictví obsažené v čl. 4 tohoto návrhu.
K čl. III:
Vzhledem k velkému počtu přijatých změn a k rozsahu navrhovaných úprav ústavního zákona o československé federaci se navrhuje zmocnit předsednictvo Federálního shromáždění k vyhlášení úplného znění tohoto ústavního zákona.
Dagmar Burešová v. r.
předsedkyně České národní rady
Marie Stiborová v. r.
ověřovatelka České národní rady